Pozoruhodné dědictví Milgramovo – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2020-12-10 00:00:02

Pozoruhodné dědictví Milgramovo

Stanley Milgram byl významný americký sociální psycholog. Jako zajímavý mi přijde jeho známý experiment zaměřený na poslušnost vůči autoritě. Kladl si otázku, zda by lidé v jeho soudobé společnosti byli podobně poslušní jako obyvatelé Třetí říše. Experiment se zakládal na mystifikaci – respondenti z různých společenských vrstev se domnívali, že budou testovat vliv elektrošoků v rozmezí 15-450 V na učení. Ve skutečnosti však žádné nepouštěli a „žák“, kterého měli učit, byl domluvený herec. Respondent následoval pokyny experimentátora a byl vyzýván pokračovat i tehdy, když sám „žák“ připoutaný ke křeslu odmítl pokračovat, ba i tehdy, když „žák“ již nereagoval a bylo zjevné, že mu šoky na nebezpečné stupnici ublížily. Cílem bylo zjistit, kolik lidí bude v experimentu pokračovat až do samotného konce i za těchto nelidských okolností. Milgram udělal na tento experiment více variací, aby zjistil, které faktory při poslušnosti hrají roli. V „nejúspěšnějších“ variantách bylo schopných zmáčknout tlačítko s nejvyšším napětím přes 60 % lidí. Pro poslušnost byly důležitými faktory jednoznačná autorita experimentátora, jeho fyzická přítomnost, obecně přijímané ideologické pozadí a ujištění, že respondent nenese zodpovědnost. Neposlušnost podmiňovalo, jak blízko respondent „žákovi“ byl a nacházel-li se v místnosti někdo nesouhlasící s pokračováním experimentu.

Někteří lidé, kteří projevili poslušnost, při rozhovorech po experimentu uváděli, že v jejich hlavě probíhal velmi intenzivní konflikt – báli se vzdorovat autoritě, byť pociťovali úzkost z toho, co dělají. Někteří dokonce byli klidní – věřili, že poslouchat je správné a že za vše, co udělali, má odpovědnost experimentátor. Toto naučené částečné nebo úplné přenesení odpovědnosti na nadřízeného Milgram označil agentický stav a ukázal, že právě kvůli agentickému stavu jsou i naprosto běžní lidé za určitých hierarchických a sociálních podmínek schopní jednat velmi nehumánně. Tento experiment byl mnohokrát „úspěšně“ replikován a považuji ho za velké varování všem, kdo se snaží vychovávat děti k poslušnosti.
Přečtení: 13759

Reagujete na tento komentář:
Autor: Kryštof J Míka (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 12:24:50 Titulek: Re:
Vivat il Duce Vostál!
Autor: Marcusant (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 07:34:50
Článek je fajn, ale poslední věta je naprostý blábol. Autor se čtenáři snaží podsunout, že existuje korelace mezi stylem výchovy a jednáním v experimentu. Můžeme se i domnívat, že taková korelace existuje, ale v článku ani v experimentu, pokud mě pamět neklame, není nijak zmiňována, tudéž na ní nelze stavět. Proto je tvrzení v poslední větě manipulativní a dle mého provedením hloupé. Takhle se to nedělá, zkuste se trochu učit alespoň od neomarxistů.
Autor: Radegast klasik (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 10:30:48 Titulek: Re: [↑]
Proc by jako autor nemohl pridat vlastni nazor?
Navic s trochou rozumu je zrejme, ze na tom muze neco byt.
Autor: Marcusant (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 15:23:12 Titulek: Re: [↑]
Jistěže může, já mu jen sděluji, že z hlediska logiky a vědy experiment nedokládá jakoukoli souvislost neb se jí vůbec nezabývá. Proto považuji použití experimentu pro podporu tvrzení na konci za neférové.
Autor: Ondrášeček Čas: 2020-12-10 15:29:15 Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Já ale tímto experimentem nedokládám souvislost, ale poukazuji na opomíjenou závažnost souvislosti, která již existuje a které si byl vědom i samotný Milgram.
Autor: Ondrášeček Čas: 2020-12-10 13:20:26 Titulek: Poslušnost jako naučené chování [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Díky. Pozor na to, co si vyvozujete z textu, osobně nemyslím jen styl výchovy jako takový (který se obvykle spojuje s rodinou), šlo mi i o výchovu ve školách, která je institucionálně autoritativní; a nemluvím o výchovném stylu obecně, ale o především výchově k poslušnosti. Co se týče té výtky, osobně jsem ji čekal, jelikož poslušnost může být do jisté míry vrozená. Když se na Milgramovu práci podíváte do hloubky, zjistíte, že agentický stav je naučený stav. Proces učení probíhá i v rámci výchovy - bylo by dost nesmyslné předpokládat, že pokud někoho budu vychovávat k poslušnosti, nebude ji vykazovat oproti někomu, kdo byl vyzýván k tomu, aby si na věci dělal vlastní názor a byl komfortní s tím se vzepřít i někomu uznávanému. Takový elementární proces učení bych řekl, že za podložený označit lze, vzhledem k více než stoleté tradici vědecké psychologie.

Jinak, vztahem rodiny, institucionálního prostředí a poslušnosti se zabývá Milgram ve své knize Poslušnost vůči autoritě na stránkách 153-155, kdyby to někoho zajímalo. Na úvod uvádí: "Nejprve musíme uvažovat o silách, které na člověka působily, než se stal naším subjektem." Knihu doporučuji, je skvělá a zajímavá je mj. i obsažená kazuistika.
Autor: Marcusant (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 15:51:18 Titulek: Re: Poslušnost jako naučené chov [↑]
Vedení k poslušnosti i vedení k vlastnímu názoru vnímám jako krajní póly určité roviny v rámci nepatické výchovy, kdy za nimi už dochází k deprivaci. Domnívám se a nemám to podložené ničím než léty terapeutické praxe, že optimum leží někde mezi nimi. Jedním ze základních úkolů výchovy je, aby dítě obdrželo a osvojilo si společensky relevantní hranice chování od nichž se odvozuje elementární jistota v životě. Čili nějaká míra vymezení tedy donucení k poslušnosti je pro úspěch výchovy nezbytná. Rodič nevymezuje a nepoužívá donucení, protože je ufon, ale protože je člověk podléhající svým potřebám a emocím. Podobným potřebám i emocím podléhají budou podléhat i ty děti a pokud nedostanou přiměřený příklad, jak s nimi zacházet, nebudou to umět. Potlačení není dobrý způsob zacházení s emocemi, tak zacházejí s emocemi ti poslušní včetně těch, co jsou poslušni nějaké myšlence např. že děti mají být vedeny k vlastnímu názoru za každou cenu, přestože by jim dotyčný kolikrát raději vrazil pár facek. Kam ale s těma fackama, až vyrostou na ruce tomu dítěti za dvacet let v obdobné situaci?
Autor: Ondrášeček Čas: 2020-12-10 17:13:12 Titulek: Re: Poslušnost jako naučené chov [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Inu, ale já přece neříkám, že vedení k názoru je ideální výchova - já jsem ji uváděl jen jako příklad toho, jak některé formy výchovy vedou k poslušnosti a některé naopak ne. Sám si nejsem jist tím, která forma výchovy je nejlepší, a přikláněl bych se asi k demokratické výchově. Článek pouze varuje před jedním konkrétním negativním aspektem toho, když výchova (a opět zdůrazňuji, nejen ta rodinná) až příliš vede k poslušnosti.
Autor: Kryštof J Míka (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 12:24:50 Titulek: Re: [↑]
Vivat il Duce Vostál!
Autor: Ondrášeček Čas: 2020-12-10 13:22:05 Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Skvělý citát. ;)
Autor: Kryštof J Míka (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 14:52:24 Titulek: Re: [↑]
Drž hubu ty čupko! Jsi a budeš jen otrokyně!
Autor: Ondrášeček Čas: 2020-12-10 15:45:44 Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Díky moc. <3
Autor: Kryštof J Míka (neregistrovaný) Čas: 2020-12-10 16:37:26 Titulek: Re: [↑]
Pane Ondrášeček, to co jste napsal to je žvást a sračka. A navíc vy sám ste debyl!
Autor: Ondrášeček Čas: 2020-12-10 17:16:52 Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Tak furt lepší než lhostejnost.
logo Urza.cz
kapky