Autor: Dook
Čas: 2019-09-13 00:00:02
Prodej člověku rybu a nasytíš ho na den…
„…nauč ho, jak rybařit a zničíš skvělou podnikatelskou příležitost.” – Citát, který je přisuzován K. Marxovi, je sice zajímavou a snad i vtipnou variací na všeobecně známý frazén, za to je ale z hlediska ekonomické vědy úplně mimo.
Věcí, která autora očividně minula je koncept takzvané časové preference. Jde o vcelku velmi logickou a na pochopení jednoduchou záležitost: Obecně se dá říct, že lidé preferují spotřebu nyní, před spotřebou později – kdyby to tak nebylo, tedy kdyby lidé preferovali spotřebu později před spotřebou nyní, byli bychom všichni mrtví. Kdybych vám nabídnul 100 Kč dnes nebo 100 Kč za dva týdny, je asi vcelku jasné, co si vyberete. Věci se ale stávají poněkud složitějšími, když jsou hodnoty statků různé – kdybych vám nabídnul 100 Kč dnes nebo 200 Kč za dva týdny, kterou z možností si vyberete? Zde už se odpovědi budou lišit v závislosti na tzv. časové preferenci. Časová preference vyjadřuje jednoduše to, jak velkou pro vás čas hraje roli. Člověk, který by do dvou týdnů jistě pošel hlady si tedy v mém scénáři nejspíš vybere první možnost, protože jeho časová preference je velmi vysoká. Naproti tomu člověk, který má všeho dost, si může dovolit dva týdny počkat a dostat o 100 Kč navíc.
A tady se dostáváme k jádru pudla. I kdyby motivace rybáře z citátu byly zcela výhradně sobecké (tím míním, že mu nezáleží na ostatních lidech, na jejich přátelství a mínění o něm atp.) v závislosti na své časové preferenci se může rozhodnout buď prodávat ryby po dlouhou dobu a tím v celkovém součtu získat víc, nebo si naúčtovat víc peněz jednorázově za výuku rybářství. V reálném světě vídáme tento jev všude kolem nás. Proč výrobci aut auta prodávají a neprovozují místo toho taxi služby nebo půjčovny, když ty jsou očividně výdělečné? Proč chovatelé krav přeprodávájí své mléko výrobcům sýra? A tak dále a tak podobně.
Věcí, která autora očividně minula je koncept takzvané časové preference. Jde o vcelku velmi logickou a na pochopení jednoduchou záležitost: Obecně se dá říct, že lidé preferují spotřebu nyní, před spotřebou později – kdyby to tak nebylo, tedy kdyby lidé preferovali spotřebu později před spotřebou nyní, byli bychom všichni mrtví. Kdybych vám nabídnul 100 Kč dnes nebo 100 Kč za dva týdny, je asi vcelku jasné, co si vyberete. Věci se ale stávají poněkud složitějšími, když jsou hodnoty statků různé – kdybych vám nabídnul 100 Kč dnes nebo 200 Kč za dva týdny, kterou z možností si vyberete? Zde už se odpovědi budou lišit v závislosti na tzv. časové preferenci. Časová preference vyjadřuje jednoduše to, jak velkou pro vás čas hraje roli. Člověk, který by do dvou týdnů jistě pošel hlady si tedy v mém scénáři nejspíš vybere první možnost, protože jeho časová preference je velmi vysoká. Naproti tomu člověk, který má všeho dost, si může dovolit dva týdny počkat a dostat o 100 Kč navíc.
A tady se dostáváme k jádru pudla. I kdyby motivace rybáře z citátu byly zcela výhradně sobecké (tím míním, že mu nezáleží na ostatních lidech, na jejich přátelství a mínění o něm atp.) v závislosti na své časové preferenci se může rozhodnout buď prodávat ryby po dlouhou dobu a tím v celkovém součtu získat víc, nebo si naúčtovat víc peněz jednorázově za výuku rybářství. V reálném světě vídáme tento jev všude kolem nás. Proč výrobci aut auta prodávají a neprovozují místo toho taxi služby nebo půjčovny, když ty jsou očividně výdělečné? Proč chovatelé krav přeprodávájí své mléko výrobcům sýra? A tak dále a tak podobně.
Přečtení: 9104
Komentáře
Komentář 41287
Je totiz zajimave, jak strasne spatny mi ten clanek prijde :-)
Snad vsechny priklady zde uvadene jsou bud spatne, a nebo zcela ignoruji nektere zavazne skutecnosti. Snad se k tomu jeste dostanu.
Komentář 41288
Komentář 41290
Komentář 41295
Komentář 41302
Nemam moc naladu premyslet :-) Ale kdyz jsem to slibil…
Asi jsem moc nepochopil ten zacatek, pokud se nepletu, tak ten citat ma pokracovat neco jako ze kdyz ho naucis rybarit, zachranis mu cely zivot, ci tak neco…
Autor clanku tu sice operuje s casovou preferenci, coz je sice fajn, ale je to trosku mimo v situaci, kdy jdou veskere casove preference stranou, nebot cloveku jde o zivot, napriklad kvuli nedostatku potravy.
totiz nemyslim si, ze ti, co prave umiraji hlady, maji nejake "spatne casove preference" a podobne. Nemyslim si totiz, ze by si mohli z cehokoliv "vybrat". Nam, v nasem civilizacnim okruhu, se to keca. Tady, kdyz nekdo vylozene neni uplnej idiot, pripadne tomu tak sam nechce, tak hlady neumre. Troufam si tvrdit, ze v CR je temer nemozne dokazat umrit hlady :-) (snad jen s vyjimkou sebevraha, ktery by se nekam zavrel a timto se chtel zabit).
Ovsem v lokalitach, kterych se tyka ten prvni citat, ti lide casto nemaji temer zadnou moznost, jak hlady neumrit. (Hlady, nemocemi, atd atd). Nutno rict, ze ti lide jsou tam na to obvykle zvykli a proto maji nasobne vice deti, nez mame napriklad tady u nas - neni to proto, ze by samou nudou nevedli coby a tak sukaj a sukaj. Je to proto, protoze vedi, ze kdyz chteji, aby se alespon 1 clen rodiny dozil vyssiho veku, musej na to mit alespon tak 10 pokusu, tedy deti, a mozna to nejake z nich zvladne.
Dale jsem vubec nepochopil priklad, proc vyrobci aut auta prodavaji a misto toho nedelaji taxisluzby. Jako podle me odpoved je jednoduse takova, ze proste nemaji aktualne tolik penez, aby si mohli dovolit nakoupit material+praci lidi a nasledne auta neprodat. To neni tim, ze by byli uplne blbi a ze by si neumeli spocitat, ze by se jim vic vyplatilo ta auta neprodat a spise s nima delat neco jineho - oni na to proste nemaji. Ostatne, castecne se snazi napriklad sami prodavat auta na leasing a podobne, ale I tak to delaji pres jine firmy (I kdyz je nekdy sami vlastni), protoze automobilka prece potrebuje "tocit prachy", pac by jinak nemeli na material+praci.
Proc chovatele krav preprodavaji mleko vyrobcum syra je priklad, ktery ma dokazat prosim CO PRESNE??? Vyrobce mleka bud proda mleko nekomu, kdo ho dal proda...a nebo ho za stejnou cenu proda nekomu, kdo z nej udela syr. Tomu vyrobci mleka je ZCELA JEDNO, kdo od nej mleko koupi. Na co to teda mel byt proboha priklad???
Komentář 41307
Komentář 41313
Treba ze by z toho mohl delat ten syr?
Nevim jak u nas, ale v zahranici se stava, ze pestitel ovoce investuje a zakoupi take tridici a balici linku. Rozdil mezi vykupni cenou do balicky vs. kdyz si to sam vytridi a zabali je treba v radech stovek procent.
Komentář 41330
Komentář 41309
- Takže ekonomická věda objevila, že pro subjekty na volném trhu je výhodné se se všemi zadarmo podělit o své know-how?