Průmyslová revoluce a pára? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Teraz su cechy zamenene za patenty, licencie, copyright, autorske prava a nadalej potlacuju ekonomicku slobodu a pokrok.

Tou ekonomickou svobodou a pokrokem myslíte kopírování cizích vynálezů atd.?

Presne tak, kopirovanim a vylepsovanim. Vy pod ekonomickou slobodou a pokrokom chapete zakazovat inemu pod hrozbou nasilia vyrabat rovnaku vec alebo podobnu alebo ju pripadne vylepsovat? A ked to urobi, tak povazujete za spravne mu jeho majetok vyvlastnit?
Dusevne vlastnictvo nie je ziadne vlastnictvo, je to vylobovany umele statne privilegium, ktore jeho drzitelovi umoznuje viest nasilny utok voci slobode a majetku inemu cloveku, ktory nikomu neublizuje a naraba vylucne iba so svojim majetkom.
Cely rozvoj civilizacie stoji na slobodnom kopirovani a napodobnovani, ale 20 rocna statna propaganda robi svoje a nielen etatisti ale aj niektori libertariani veria bludu, ze dusevne vlastnictvo je skutocnym vlastnictvom a podporuje pokrok.
Precitajte si, co som postol od Kinsellu, je to velmi dobre vysvetlene. Mozem podlozit skodlivost a nezmyselnost dusevneho vlastnictva aj relevantnym poctom linkov, ale Kinsellova definicia je dostatocna. Pokial niekto uznava vynucovanie dusevneho vlastnictva, tak neuznava princip neagresie.

Oprava, 200 rocna statna propaganda.

Zeptam se na jednu vec, bez ironie me zajima tvuj pohled na modelovy priklad:
Mame firmu....ta zainvestuje 100 miliard dolaru do vyvoje, zamestna 1 000 lidi po dobu nekolika let a potom skutecne objevi...napriklad...lek na rakovinu.
Vyroba toho leku, ktery vyleci jednoho cloveka, stoji 1$, je to primitivni vec, pouze na ni nikdo nemohl prijit, az tito vyzkumnici to dokazali.

Otazka zni: Pokud nebude jejich "dusevni vlastnictvi" chraneno, co je bude motivovat investovat 100 miliard dolaru do vyvoje, kdyz vsichni okamzite lek zkopiruji a oni 99,9999 miliard dolaru prodelaji?

Vznikne takovy lek, pokud vime, ze vidina zisku motivuje prave takoveto vyvoje?

A dale - jaky je rozdil mezi "dusevnim vlastnictvim" a "fyzickym vlastnictvim", pokud se podivame na svet tou optikou, ze "nic jako vlastnictvi neexistuje, jedna se o umely konstrukt, ktery si lide vymysleli"?

Pretoze "vlastnictvo" je nastroj na predchadzanie alebo riesenie konfliktov o vzacne zdroje. Vlastnictvo sice mozno ma svoje negativa, ale jeho benefity ich daleko presahuju. Pri nevzacnych veciach ale nedochadza ku konfliktu, tak u nich netreba vlastnictvo.

Niekto by si mozno mohol vymysliet aj ustanovenie vlastnictva aj pre veci pri ktorych nedochadza ku konfliktu o vzacne zdroje, ale otazne je naco, aky problem sa tym snazia riesit? A nevytvoria nahodou viac problemov ako sa snazia vyriesit?

Mne sa skor vidi ze alokacia vzacnych zdrojov pomocou vlastnictva niektorym ludom nevyhovuje, lebo by radsej preferovali vojny a nasilne konflikty o zdroje, lebo mozno si myslia ze v tych konfliktoch by vdaka svojej sile zvitazili, takze jedine v tomto vidim motivaciu preco by niekto chcel vytvarat nove problemy zavedenim vlastnictva nevzacnych veci

(ked teda nepocitam nevzdelanost a naivne predstavy o fungovani sveta - totiz mnohi zastancovia IP by si rychlo rozmysleli svoje teorie keby aj na vlastnej kozi zazili dosledky ich uplatnenia v praxi)
este inym sposobom sa to da vysvetlit takto: vlastnicke prava k vzacnym statkom su vlastne negativne prava, cize pravo na vylucenie inych ludi z manipulacie s danym vzacnym zdrojom

avsak pri nevzacnych veciach alebo dokonca neexistujucich veciach je otazne co by malo byt tym vylucenim, ako sa vobec take pravo da skonstruovat alebo naformulovat? Zatial sa o to mnohi pokusali, ale neviem o nikom komu by sa to podarilo.

Zatial zo vsetkych takychto pokusov vychadzaju len snahy o obmedzenie nejakeho uz existujuceho vlastnictva k vzacnym zdrojom, cize porusenie principu prvoprichodzieho, pozri aj Pretoze "vlastnictvo" je nastroj na predchadzanie alebo riesenie konfliktov o vzacne zdroje. Vlastnictvo sice mozno ma svoje negativa, ale jeho benefity ich daleko presahuju. Pri nevzacnych veciach ale nedochadza ku konfliktu, tak u nich netreba vlastnictvo.

Niekto by si mozno mohol vymysliet aj ustanovenie vlastnictva aj pre veci pri ktorych nedochadza ku konfliktu o vzacne zdroje, ale otazne je naco, aky problem sa tym snazia riesit? A nevytvoria nahodou viac problemov ako sa snazia vyriesit?

Mne sa skor vidi ze alokacia vzacnych zdrojov pomocou vlastnictva niektorym ludom nevyhovuje, lebo by radsej preferovali vojny a nasilne konflikty o zdroje, lebo mozno si myslia ze v tych konfliktoch by vdaka svojej sile zvitazili, takze jedine v tomto vidim motivaciu preco by niekto chcel vytvarat nove problemy zavedenim vlastnictva nevzacnych veci

(ked teda nepocitam nevzdelanost a naivne predstavy o fungovani sveta - totiz mnohi zastancovia IP by si rychlo rozmysleli svoje teorie keby aj na vlastnej kozi zazili dosledky ich uplatnenia v praxi)
este inym sposobom sa to da vysvetlit takto: vlastnicke prava k vzacnym statkom su vlastne negativne prava, cize pravo na vylucenie inych ludi z manipulacie s danym vzacnym zdrojom

avsak pri nevzacnych veciach alebo dokonca neexistujucich veciach je otazne co by malo byt tym vylucenim, ako sa vobec take pravo da skonstruovat alebo naformulovat? Zatial sa o to mnohi pokusali, ale neviem o nikom komu by sa to podarilo.

Zatial zo vsetkych takychto pokusov vychadzaju len snahy o obmedzenie nejakeho uz existujuceho vlastnictva k vzacnym zdrojom, cize porusenie principu prvoprichodzieho, pozri aj https://www.lewrockwell.com/2000/09/stephan-kinsella/in-defense-of-napster-and-against-the-second-homesteading-rule/

Takze nech sa paci, skuste skonstruovat teoriu vlastnitelnosti neexistujucich veci, ale prosim nezasahujte mi do mojho vlastnictva

Odpoved na tvoju otazku ohladom liekov sa umiestnila dole v diskusii.

Pri uprave sa mi zdvojil text, sorry. Skoda ze sa komentare nedaju dodatocne editovat.

To je krásný modelový příklad a já ho zkusím domodelovat v obou verzích. Farmaceutická firma vyvine lék na něco, ten lék je účinný, bezpečný, bez vedlejších účinků atd., jednoduše kvalitní.

1. verze: Firma provede patentovou ochranu. Pak se nudou rejpe v nose, tu a tam vyrobí nějakou tu pilulku a protože lék je kvalitní a při léčbě zabírá a zároveň na světě je určité množství bohatých lidí prahnoucích po odstranění toho konkrétního zdravotního problému, rejžuje farmaceutická firma na tom, že těch pár pilulek prodává s šílenou nesmyslnou marží těm pár bohatcům, na čemž sama bohatne.

2. verze: Firma nemá žádnou možnost patentové ochrany. Buď sama zaplaví svět hromadami pilulek, které budou levné, bude je prodávat kde komu včetně chudých Indů a firma zbohatne od masivního uspokojení poptávky. Nebo to udělá někdo za ni.

V jedné debatě na to kápnul PeTaX. Duševní vlastnictví je obdoba nedovoleného bránění ve sportu. Někomu vlastně bráním v tom, co sám dělat neumím/nechci.

Kdyby někomu nebylo jasné, jak to funguje konkrétně v praxi, tak se může podívat na příklad člověka (Rockefellera), který dle verze 2 postupoval:
http://www.mises.cz/clanky/lov-na-carodejnice-zlodejskych-baronov-pribeh-firmy-standard-oil-221.aspx
Možná by dneska mohl ty své nápady patentovat, protože dneska jde patentovat kdejaký zvláštní pšouk nebo i zvláštní kombinaci jinak obvyklých pšouků. Tehdy ta možnost nebyla. Pokud by nedokázal/nechtěl své nápady využívat, udělala by to jeho konkurence a nikdo by se tehdy nepozastavoval nad tím, že využívá nápady někoho druhého.

Já si spíš myslím, že kdyby se umožnilo cokoliv beztrestně okopírovat, hodně lidí by ztratilo motivaci něco vytvářet - proč totiž investovat do nějakého výzkumu, když vím, že po jeho dokončení mi to někdo okamžitě ukradne?

To je popularne rozsireny blud, ale nejestvuje pren jediny dokaz. Naopak, historia a empiricke vyskumy ukazuju dlho tuseny opak. Napokon, mas pocit, ze pred zavedenim patentov neexistoval ziadny vyskum, ziadne vynalezy a ziadne inovacie? Samotny Shakespeare kopiroval. Ak by existoval vtedy copyright, nic z jeho sucasnych diel by sme nepoznali.
(Ako píše Jozef Šíma: "... najednou ... zasáhne vláda, která stvoří zákon na ochranu intelektuálního vlastnictví (tj. ideálních objektů). Dříve běžné aktivity jsou najednou zločinné a lidé v důsledku konfliktu "nového" vlastnictví s vlastnictvím "starým" ztrácejí kontrolu nad svým hmotným majetkem. Shakespeare se stává zločincem, neboť námět jeho Hamleta čerpá z dnes zapomenuté hry Thomase Kyda, který zase čerpal z Historie Dánska Saxo Grammaticuse z 12. století, jenž byl pravděpodobně inspirován ztracenou islandskou ságou z 10. století... " )

A naopak - co ma motivuje nieco vymyslat, ked si to tyzden, (v pripade telefonu tam bol rozdiel dvoch hodin) predo mnou zapatentuje niekto iny, co to vymyslel paralelne a ja to uz mam pod hrozbou basy zakazane vyrabat? Bez patentu by sa mi aspon mohli vratit naklady, dokonca je vysoko pravdepodobne, ze by som aj zarobil, ale takto iba utriem hubu. Bud to nesmiem vyrabat alebo mozem a drzitelovi patentu, co ma predbehol, musim platit.
Ako dalsi priklad mozem uviest, ze pri vynajdovani niecoho, si blokovany gazilion patentami. takze aj ked tvoj napad je skvely, patenty ti zabrania ho realizovat. Nedajboze nieco vymyslis, zacnes to predavat a zarabat na tom, naraz sa objavia nejaky pani, ze porusujes taky a taky patent, a vsetko, co si zarobil, musis odovzdat jeho drzitelovi. Pekne krasne ti vyvlastnia majetok. Aku mas potom motivaciu< Pri kazdom vyskume musis verifikovat kazdy krok, ci nahodou tvoj vyrobok nema tvar obdlznika so zaoblenymi rohmi. ;-)

Zopar faktov.
V 19 storoci Nemecko technologicky a kulturne predbehlo Velku Britaniu prave z dovodov, ze v Britanii platilo IP. V Nemecku vydali desatnasobne viac knih, napriek uzusu, ze nikto by nepisal knihy, keby na to nemal copyright.
http://www.spiegel.de/international/zeitgeist/no-copyright-law-the-real-reason-for-germany-s-industrial-expansion-a-710976.html

Profesori ekonomie Boldrin a Levine robia vyskum o tom, ako IP brzdi inovacie
http://levine.sscnet.ucla.edu/general/intellectual/against.htm

Ako sa da zarabat bez dusevneho vlastnictva
http://www.dklevine.com/

Experiment z realneho zivota ukazal, ze patenty brzdia pokrok
https://fee.org/articles/do-patents-encourage-or-hinder-innovation-the-case-of-the-steam-engine

Studia dokazuje, ze patenty nepodporuju inovacie
http://stlr.org/archived-volumes/volume-x-2008-2009/torrance/

Ekonomicky profesor Josef Sima vysvetluje absurdnost IP
http://www.mises.cz/terralibera/2001_12_vol_2_no_12.pdf

A napokon patentovy pravnik Stephan Kinsella to zhrnuje
http://www.mises.cz/literatura/obzaloba-dusevniho-vlastnictvi-30.aspx

Ja, ako libertarian, zastavam ten nazor, ze aj keby v nejakom alternativnom vesmire dusevne vlastnictvo podporovalo pokrok (lebo v tom nasom to ide uplne v pohode aj bez neho, napriek tomu, ze sa zo vsetkych sil snazia vymyvat mozgy, ze nie), pokial ma nieco existovat iba za cenu pouzitia nasilia voci slobode a majetku, tak z moralneho stanoviska je lepsie, ked to neexistuje vobec.

To dává smysl. Tak beru zpět, souhlasím s Vámi.

Velky respekt. Obvykle sa stretavam/e s ad hominem reakciami. Dakujem.

[Citation needed]

Clankov a dokazov je na nete dost.

Aj v praktickom zivote.

"Co je tedy skutečně špatného na uznávání „nových“ vlastnických práv? Koneckonců jelikož nás nepřetržitě obohacují nové myšlenky, umělecká díla a inovace, jaká je újma na tom, jít s dobou a uznat nové formy vlastnictví? Problém je ten, že pokud jsou uznána vlastnická práva u ne-vzácných zdrojů, tak to nezbytně znamená, že vlastnická práva k hmotným zdrojům korespondujícím způsobem poklesla. Tak tomu je proto, že jediným způsobem, jak uznat myšlenková práva v našem skutečném vzácném světě, je alokovat práva k hmotným statkům. Abych měl efektivní patentové právo – právo k myšlence nebo vzorci, nikoliv ke vzácnému zdroji – musím mít kontrolu nad vzácnými zdroji všech ostatních.
Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva DV implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem. Pozdě příchozí, který získá kontrolu nad celým takto vlastněným majetkem nebo jeho částí, je jednoduše zloděj, protože tento majetek již vlastněný je. Zloděj fakticky navrhuje nové a arbitrární pravidlo prvotního přivlastnění, aby nahradilo pravidlo prvního držitele, konkrétně navrhuje pravidlo „Já se stávám vlastníkem majetku, který ti násilně seberu.“ Samozřejmě takové pravidlo žádným pravidlem není a je zřejmě podřadné k pravidlu prvního držitele. Zlodějovo pravidlo je konkrétní, nikoliv univerzální; není spravedlivé a rozhodně není navrženo tak, aby bránilo konfliktům.
Proponenti DV musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. Jmenovitě musí obhájci DV navrhovat přivlastňovací pravidlo, které zní nějak takto: „Osoba, která přijde s nějakou užitečnou nebo kreativní myšlenkou, která může vést nebo řídit jednajícího člověka k užití jeho vlastního hmotného majetku, tímto okamžitě získává právo kontrolovat veškerý hmotný majetek na světě vzhledem k podobnému užití tohoto majetku.“ Tato novátorská přivlastňovací technika je natolik mocná, že dává tvůrci práva k již vlastněnému hmotnému majetku třetích stran.
Například tím, že vynálezce vynalezne novou techniku kopání studně, může zabránit všem ostatním na světě v kopání studen tímto způsobem, dokonce i na jejich vlastním majetku. Pro další příklad si představte doby, kdy lidé žili v jeskyních. Jeden bystrý hoch – říkejme mu Galt-Magnon[62] – se rozhodne na poli poblíž svého obilí postavit dřevěnou chatku. Tohle je jistě dobrý nápad a ostatní si toho všimnou. Přirozeně napodobují Galt-Magnona a začnou si stavět svoje vlastní chatky. Ale první člověk, co vynalezl dům, by měl dle obhájců DV, právo zabránit ostatním ve vlastnění domů na jejich vlastních pozemcích, s jejich vlastním dřevem, nebo si účtovat za stavění domu poplatek. Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv.
Ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč pouhá inovace dává inovátorovi částečné vlastnictví majetku, který již vlastní ostatní. Jen proto, že nějaké pravidlo může být navrženo, neznamená, že je uskutečnitelné nebo spravedlivé. Existuje mnoho arbitrárních pravidel, dle kterých by mohla být alokována vlastnický práva, které by si mohl člověk vysnít. Například nějaký rasista by mohl navrhovat pravidlo, že bílá osoba si může přivlastňovat jakýkoliv majetek, který si před ním přivlastnila černá osoba. Nebo: třetí držitel daného vzácného zdroje se stává jeho majitelem. Nebo: stát si může přivlastňovat všechny kapitálové statky, i když byly původně získané jedinci. Nebo: legislativním výnosem si stát může formou daní přivlastňovat část majetku, který je již vlastněn soukromými osobami. Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby. Žádné z nich neustavuje férová, objektivní pravidla, která předcházejí meziosobním konfliktům o vzácné zdroje. Diskuze o ochraně práv u „myšlenek“, „tvorby“ nebo „hodnotných věcí“ slouží pouze k zakrývání skutečnosti, že proponenti DV oponují nezředěnému právu přivlastňovat si a vlastnit soukromý majetek."
Stephan Kinsella, patentovy pravnik a libertarian.

Mě přijde zajímavý, že vlastně skoro všechny velké civilizace dříve nebo později velkou část ekonomiky (pokud se nepletu) monopolizovaly/oligopolizovaly do rukou privilegovaných skupin a následně stagnovaly (resp. technologicky dopředu šly velmi pomalu). A vedle toho si také většinou technologického pokroku příliš necenili. Pletu se hodně, pokud řeknu, že naše civilizace je první, která jako první oceňuje pokrok jako takový jako nějakou hodnotu?

S odstupem času (čehož se nedožijeme), bude zajímavý sledovat do jaké míry takový ten současný a přicházející "nespontánní", "subvencovaný" pokrok dokáže napodobit to co se jak popisuješ dělo přirozeně za průmyslové revoluce.

PS: před nějakou dobou jsem četl zprávu o tom jak na staré řecké lodi někdy z druhého století př. nl. našly poměrně pokročile opracované součástky. Ozubená kola apod. V souvislosti s tím jsem četl názory, že řím si možná řecko (které svým systémem mnoha městských států a relativní ekonomické svobody) připomínalo v malém jak technologicky tak i společensky evropu na prahu průmyslové revoluce. Názor, že možná kvůli tomu byl její nástup opožděn o téměř 2000 let. Což je šílené.

Chtěl jsem napsal že řím podmaněním si řecka tento rozvoj nejspíš zastavil.

Řekové malé parní strojky stavěly, ale spíš pro zábavu. Využít práci páry je (asi) nenapadlo. Já si nemyslím, že by to Řím skončil, ten spíš pokroku celkem prospíval. Bylo by ale rozhodně zajímavé vidět, jak by se svět vyvíjel, kdyby nedošlo ke stěhování národů.

Ako by skopiroval niekto liek v ankape, ked neuvedie zlozenie? Zlozenie musi uviest iba na trhu ovladanom statom. Coca Cola taji zlozenie a dodnes ju nevedia okopcit.

Pri vývoji nového liečiva ide až 70 % financií do jalového právnického zabezpečovania proti možnému kopírovaniu (proti možnému vzniku konkurencie). Tým sa plytvajú peniaze a hlavne čas, ktorý mnohým pacientom nezostáva nazvyš. Výsledkom sú zbytočne predražené lieky, ktorým trvá dlhé roky, kým sa dostanú na trh.
Pokial by sa vyvoj nevyplatil a nikto ho nerobil a teda nevyrabal lieky, tak je tu obrovska prilezitost pre niekoho ten liek vyvinut a uctovat si zanho rovnake prachy ako dnes. To samozrejme prilaka konkurenciu zvysi sa produkcia, znizia sa ceny.

Takze - ked vyrobis liek mas na trhu vyhodu, ze si s nim prisiel prvy a mas prirodzeny monopol, lebo ked neverejnis zlozenie, okopirovat pojde velmi tazko.

Ludia si vymysleli fyzicke vlastnictvo preto, lebo to bol prirodzeny myslienkovy konsktrukt, ako sa vyhnut konfliktom. Dusevne vlastnictvo bolo vymyslene politikmi a neriesi ziadne konflikty, naopak, ich vytvara.

"Pokud by se vývoj nevyplatil" je klasická chyba aplikace neplatné nákladové teorie. Své nápady Rockefeller nerealizoval proto, že si je následně zaúčtoval do ceny svého produktu. Své nápady realizoval ze svého zisku, aby na nich posléze vydělal tím, že tyto nápady, jejichž vnějším projevem bylo snížení nákladů, mu umožnily vyrobit větší množství produktu = při nižší ceně mohl zachovat svou stejnou marži a vydělat víc. To mu přinášelo vyšší zisky a prostředky na realizaci dalších nápadů. Přičemž se mu jistě stalo, že se nějaký nápad neosvědčil a zbytečně vynaložené náklady šly na jeho vrub.

Stejně tak farmaceutická firma. Proč se proboha generika (nebo jak se "nadává" kopiím léků), když vyprší patentová ochrana, prodávají za "babku"?! Protože to umožňuje technologie, jejímž vnějším projevem jsou nízké náklady. A ty náklady má od počátku výroby toho kterého originálu nízké i jeho vynálezce. Jenže bohatnout tím, že budu horečně vyrábět kvanta mnou vynalezeného léku, abych jím zaplavil svět, aby mi nikdo nevypálil rybník (jak to dělal Rockefeller ve svém oboru) a tím si vydělat na další výzkum, to je práááce. To by se nedej bóže megagenerální suprčupróbrprezident toho farmaceutického monstra mohl třeba ó hrůůůzo i unavit!!! To je jednodušší uplatit nějakou patentovou ochranu, pilulek vyrábět jen trochu, rejpat se v nose nudou a bohatnout na imbecilně vysoké ceně zneužíváním monopolu.

"Důvodem vzniku patentů bylo zrychlení pokroku. Tvůrci převratného vynálezu umožnila patentová registrace dočasný monopol na jeho myšlenku. Aby se vynálezce nemusel složitě bránit proti kopírování, stát mu jednoduše zajistil monopol. Bohužel už pohled do historie ukazuje, že patenty rozvoj spíše brzdily.

Příkladem je hlavní nástroj průmyslové revoluce, parní stroj od Jamese Watta. Přestože o jeho prvenství se vedou spory, Watt si své zařízení stihl nejrychleji patentovat a začal ho také vyrábět. Ale na rozdíl od rozšířené představy, že jeho motor zahájil průmyslovou revoluci, rozvoj nezpůsobil výrobek Watta, ale až jeho následovníků.

Ti téměř okamžitě přišli s lepšími modely parního stroje, ale kvůli patentové ochraně museli čekat. Své vylepšené stroje mohli začít prodávat teprve po uplynutí třicetileté ochranné lhůty, během níž se autor parního stroje nesoustředil na vylepšování svého vynálezu, ale na právní bitvy s konkurenty. Ostatně po skončení platnosti patentu Watt poměrně rychle zkrachoval a trh velmi rychle ovládli jeho konkurenti."

"Okolo patentů se vůbec točí nejvíc duševně-vlastnických mýtů a legend. I lidé, kteří o oprávněnosti duševního vlastnictví obecně spíše pochybují a se vším, co tady zatím padlo, by i souhlasili, obvykle nakreslí tlustou čáru u patentů na léčiva. Většinová představa totiž říká, že bez patentové ochrany by se farmaceutickým koncernům nevyplatilo vkládat obrovské částky do vývoje nových léků. Když pomineme fakt, že za raketovým vzrůstem nákladů na vývoj léků stojí z největší části regulační úřady, které požadují stále delší a dražší klinické testy (průměrná investice do nového léku dnes dosahuje zhruba jedné miliardy dolarů, přičemž náklady na klinické testy spolknou až 80 procent), tak nám historie nedává jediný důkaz, že by patentová „anarchie“ bránila rozvoji farmaceutického průmyslu. Historický vývoj tohoto odvětví v zemích jako Švýcarsko, Itálie nebo Francie dokonce svědčí o tom, že by tomu mohlo být právě naopak. Ve všech třech zemích bylo totiž patentování samotných léků (nikoli výrobních procesů) až do roku 1977 (Švýcarsko) a 1978 (Itálie, Francie) výslovně zakázáno. Přesto se právě tyto země staly evropskými farmaceutickými velmocemi, včetně Itálie, která byla ještě ke konci 70. let pátým největším výrobcem farmak na světě. A ve Španělsku se patenty na farmaka reálně vymáhají teprve od roku 1992."

Vedeli ste, ze kazdy rok je vdaka patentom statmi utajenych asi 5 000 vynalezov?
http://mika.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=241162

Jo, to jsou další vlivy. Regulační nařízení úřadů, kterými je zdražován = znesnadňován vstup nových nabídek na trh. Nejen léky, ale cokoli, třeba i zkoušky aut a dalších průmyslových výrobků.

V každém případě je to Hynku zajímavé. Já si vždycky myslel, že to bylo poněkud naopak. Že nově objevované technologie se nedaly zaškatulkovat do existujících protekcí - třeba cechovních ručně řemeslných pravidel - a to že rozstřískalo ten protekcionismus. Na příkladě. Dejme tomu kováři měli protekční cech a bylo poněkud obtížné pro dalšího kováře se do něj dostat a začít provozovat kovářskou praxi. Když někdo vynalezl/postavil hamr, tak už jaksi nebyl kovářem, ale hamerníkem a s touto skutečností - existence hamru a tím i nového povolání - cechovní pravidla nepočítala a cech se vlastně tomu nemohl bránit. Ale člověk míní a jiní lidi mění... :-)

Souhlas Tomáši, ono to odstraněním nevolnictví, robot a omezením či zrušením cechů či jiných privilegií mocnějších a mocných probíhalo ve dvou liniích, vědomě pomocí řekněme osvícenství a nevědomě pomocí toho, že společnost byla již tak složitá (přece jen většinou trochu rostla), že některá privilegia prostě nebylo možné za žádnou cenu zachovat.

Mě to připomnělo, jak kdysi (asi opravdu hodně dávno, nejspíš někdy v renesanci), jakýsi biskup prohlásil, že řeky jsou důkazem boží prozřetelnosti, protože tečou tam kde stojí města. :-D