Autor: HynekRk
Čas: 2016-08-19 00:00:02
Rakousku-Uhersko jako liberální stát?
Všiml jsem si, že někteří liberálně orientovaní jedinci vzhlížejí obdivně k Rakousku-Uherskému mocnářství. Do jisté míry se to dá pochopit, protože osobní svoboda byla v Předlitavsku větší než v jakémkoliv z následujících režimů. Nicméně v některých bodech byla omezena více než dnes. Například se to týkalo svobody slova, která byla často narušována cenzurou, konfiskacemi novin a vězněním redaktorů na dny a případně i týdny (známým vězněm byl třeba spisovatel J. Arbes). Kdo by napsal do tehdejších novin, že Franc Josef je senilní děda, tak by riskoval mnohem, mnohem více. Existovalo také docela drakonické clo na cukr a někde (Brno, Opava a Praha) se vybíral i tzv. akcíz (potravní daň při dovozu do města). Obecně, ve srovnání s jinými vyspělými státy na západ od R-U hranic, bývá mocnářství v knihách o hospodářské historii označováno za více etatističtější. Po vyhlášení války roku 1914 zde byla zavedena tvrdá vojenská diktatura, která se neštítila popravovat i za protiválečné letáky (popraven Slavomír Kratochvíl) či proti dynastické řeči (popraven Josef Kotek). Do stávkujících dělníků se taktéž někdy střílelo, bez toho aniž by tito nejprve nějak zaútočili (někdy tito ovšem skutečně zaútočili - třeba v Lučanech nad Nisou). Co bylo však mnohem horší, to je situace v zalitavské části monarchie. Zde jednak řada průmyslových podniků vznikla jen díky dotacím (a po skončení války se díky tomu neudržela, protože dotace prostě skončily). Jednak zde panovala poměrně drsná maďarizace. Jejími "nejskvělejšími" činy byl třeba likvidace většiny slovenského školství, rušení spolků anebo i odnárodňování dětí. Pokud je nutně někdo potřebuje vzhlížet obdivně ke starému mocnářství, tak by to měl dělat s výhradami, pouze před rokem 1914 a určitě jen pro Předlitavsko.
Přečtení: 32763
Komentáře
Komentář 7741
Jako libertarián jsem rozpolcen. Mám být rád za roztřískání R-U na "tisíc" mrňavých (bezvýznamných) kousků a tím umožnění německé hegemonie v Evropě? Nebylo by z tehdejšího pohledu lepší, kdyby se podařilo R-U zachovat? Ach jo...
Komentář 7830
Mimochodem, jedna kuriosita k té často zmiňované nemodernosti Františka Josefa - ono to také bylo dost selektivní. Zcela jistě neměl rád „pokrok jen pro pokrok“, ale jinak to s jeho odporem vůči všemu modernímu nejspíš nebylo zase tak hrozné. Dochovala se například audio nahrávka, ve které se rozplývá nad vynálezem magnetofonu :-)
Komentář 7742
Nostalgie po R-U tu rozhodně je. Ona za sto let patrně bude i po EU.
Komentář 7743
Jinak co se týče tesknění - a to i po EU, podle mě půjde spíš o takové ty věci jako šlo cestovat, jedna měna, snadno se obchodovalo - a zvlášť pokud po rozpadu dojde k nějakému nacionalistickému a protektionicistickému běsnění. Což neni vyloučený.
Co se týče toho co bylo špatně, některý věci jsou obecně známý. Jednak rakouská byrokracie - ta byla např. strašákem ještě dlouho po té, co ji ta komunistická a později evropská co do rozsahu přerostla. Druhak právě zmiňovaná svoboda slova - zvlášť přes osobu Karla Havlíčka. Co bylo ale zase lepší byl způsob nakládání z politickými vězni (pokud nebyli popraveni). Právě Karla Havlíčka Brixenský policejní úřada chodil kontrolovat tak že s ním pravidelně hrával šachy...
Prostě jiná doba, jako celek je těžký to srovnávat. Což neznamená že se nemůžeme inspirovat v tom co bylo tehdy lepší.
Komentář 7746
Komentář 7758
Komentář 7757
Komentář 7744
Komentář 7745
Nostalgie stojí na tehdejším hospodářském rozvoji českých zemí a odpovídajícím mzdám. Reálná možnost sociálního vzestupu nestála na formálním vzdělání, liberálnost získávání živnostenských koncesí byla s dneškem nepředstavitelná. R-U : Dnešní realita 1:0.
Já s oblibou připomínám dnešní hlavní olomouckou knihovnu, původně budovu hejtmanství jako obdoby dnešního kraje. Ten se kromě megalomanské výškové budovy roztahuje i v dalších budovách, takže tam mocnářství vede. 1 : 0
Protekcionismus v případě cukru vycházel s reálné nedostupnosti zásadní položky hospodářství kolonií, tedy cukrovou třtinou, holt mocnářství raději "kolonizovalo" Halič a Sedmihradsko. Výsledkem bylo postavení zemí koruny české jako cukernické velmoci, ale osobně to vidím na plichtu R-U s dneškem 0 : 0.
Míru etatismu z doby déle než před stoletím můžu posuzovat jen s povrchní znalostí tehdejších reálií. Když R-U anektovalo Bosnu a najednou se ke křesťanství všech možných ritů, židovskému vyznání, ateismu.... přibyl islám, tak stávající status quo mocnářství bránilo formátem státního dozoru nad bosenskými imámy, zákazem financování náboženských škol ze zahraničí. S dnešní realitou plichta 0 : 0.
Míra národnostního útlaku a brutální maďarizace jiných národů je nezpochybnitelná, takže realita dneška snižuje. 0 : 1
Pro mě osobně mocnářství vítězí nad dnešní realitou 3 : 1, ale vždycky budu ochotně pracovat na vizi svobodné společnosti, než dumat nad návratem mocnářství.
Komentář 7747
Komentář 7748
K rakouské byrokracii bych to viděl taky spiš na 0:0. Rakousko ji mělo menší protože byla chudší doba. Tolik úředníků jako dnes by neuživilo. Ne že by císař o větší byrokracii nestál. Prostě si ji nemohl dovolit ;-)
Komentář 7751
Komentář 7752
Komentář 7764
Komentář 7750
Protekcionismus byl koncem 19.století běžný, takže já nevidím tento konkrétní případ cla na cukr nějak výrazně mimo trend. Výsledkem cukerních cel zvláště v českých zemích byla reálná konjunktura zemědělské produkce a pokud se začtete do všech možných historií menších venkovských sídel, vidíte zájem komulovat kapitál a chovat se svobodně ze strany sedláků i městské inteligence. Dnes jsou pojmy záložna a kampelička oprávněně spojovány s vyšší mírou podezíravosti, ale podle mého se jejich vznik zezdola a s obvykle mimořádnou demokratičností pravidel velmi blíží libertariánským myšlenkám. Jinak se zemědělské podnikání a zvláště zmiňované cukrovarnictví pohybovalo na solidně volném trhu, protože financování často stálo na kumulaci soukromých financí, využití půdy jako kapitálu, i třeba jako ručitelské jistiny. Dále se vývoj ponechal na trhu, není mi nic známo o ministerstvu zemědělství nebo cukrárenské komisi, která by schvalovala nebo licenčně řídila vznik cukrovaru. Vyniku megacukrovarů bránila použitelná technika, ale budoucí ČKD vznikalo jako Ringhoferova fabrika zaměřená mj. na cukrovarné a pivovarné kotle, takže se invence a úspěch českých cukrovarníků stála u kolébky světově srovnatelného průmyslu. Za sítí železnic i přes kurevsky nedobrou rakouskou politikou stála potřeba přepravy uhlí, ale cukrovarnické a pivovarnické vlečky nebyly vůbec důvodem jen do počtu. (Realitu poučení z prusko-rakouské války a mobility armády znám, tedy se na mě nevrhejte s obviněním z nadostatečné mentální kapacity.)
Cukrovarnictví neznamenalo nevhodnou alokaci kapitálu, i když celkové výrobní kapacity byly vyšší než reálná spotřeba v českých zemích, protože se jednalo o úspěšný exportní sortiment na východ. I z hlediska obrany slovenčiny proti maďarizaci sehráli páni cukrovarníci pozitivní roli při přirozené industrializaci Slovenska, včetně přenášení výrobních kapacit.
Českému cukrovarnictví brutálně zlomil vaz až vstup do EU, kdy se přidělilz výrobní kvóty a další smutný příběh už znáte všichni. Plichtu 0 : 0 v protekcionismu ve srovnání s dneškem vidím dokonce mírně nespravedlivou pro R - U mezi lety 1850 - 1912. České země se nestaly mocností ve zbytečném oboru, protože bez protekcionismu starých zemí EU by dnes cukrovarnictví bylo srovnatelné ve světové nebo minimálně evropské exportní pozici s českým pivovarnictvím.
Komentář 7753
Když porovnám EU s Kubou, dojdu k výsledku, který bude znamenat totální debakl Kuby. Přes to to není omluvou pro EU. Takováto a různá podobná porovnávání považuju za nesmyslná nebo možná spíš účelová.
Komentář 7765
NEOBHAJUJI PROTEKCIONISMUS, ten cukrovarnický průmysl vznikl navzdory zásahům mocných toho mocnářství. Pokud si dobře pamatujete, tak cukr byl poměrně snadno dostupný se zámořských francouzských a španělských kolonií s důrazem na slovo zámořské, tedy reálně ohrozitelné NÁMOŘNÍ BLOKÁDOU, TEDY NÁSTROJEM BRITSKÉ NÁMOŘNÍ HEGEMONIE za napoleonských válek. C.und K. mocnářství se chovalo protekcionisticky, ale požadavek trhu na cukr za nižší než státem deformované ceny vedl k rozvoji cukrovarnictví navzdory tehdy platného stavu. Cukrovarnický boom byl navzdory protekcionismu a nepřímo vedl k povýšení Ringhofferova závodu z dílny na evropskou fabriku!!! Solidně napsaná story je na http://echo24.cz/a/inGmv/ringhofferove-zapomenuta-rodina-ktera-pozvedla-ceske-zeme . Myslíte si, že ty cukrovary R-U dotovalo nebo něco takového, jinak si takové vyznění vaší reakce nedovedu vysvětlit,jenže opak byl pravdou. Proč by R-U dotovalo vznik vysloveně regionálních průmyslových podniků česky mluvících podnikatelů, proč by měla rakousko-uherská vláda mít zájem na hospodářské emancipaci česky mluvícího venkova?
Problému alokace zdrojů rozumíme oba velmi dobře, ale překonejte prosím své myšlenkové dogma. Cukrovary ve své době byly vysoce výnosným podnikem s požadavkem na technicky konkurenceschopné dodavatele technologií. Vaše premisa cukrovarnictví jako symbolu protekce za R-U 19.století je nesmyslná.
I ti Ringhofferové se přeorientovali na jiný tržní segment,když konjuktura cukrovarnictví pominula, pokud někdo soukromě investoval do cukrovaru a prodělal, byla to pro jeho rodinu možná tragédie,ale to sebou nese svobodný trh. V tomto konkrétním případě jste slyšel trávu růst.
Naprosto se shodneme, že cokoli dotované státem poškozuje jiné nedotované odvětví a nucená alokace zdrojů vede jen ke krátkodobému zlepšení trendů, obhajobu keynessiánského zakopávání zavařovačky s penězi za státní peníze po mě chtěli jen u zkoušky na VŠ a vedlo to k mé hádce se zkoušejícím.
Přesto musím uznat, že ve významném období byla produkce cukru státem řízená a podporovaná. Za komančů byly řepy cukrovky plná pole, k tomu se vysévala řepa s potřebou jednotit, tedy vykopnout ze země slabé či nahusto naseté rostlinky, boj s plevelem se také uskutečňoval spojení paží a motyky. Jsa v té době student eletrotechniky, přesto jsem v řádcích s řepou strávil dost času a pozoroval jsem sezónní dělníky v květnu a červnu na poli. Stejně fungovali lidi na kampaň, kde se také udržovala odpovídající zaměstnanost často jinde nezaměstnatelných lidí. Samozřejmě se pak cukr vyvezl do spřátelených států RVHP za ruble, doma byla práce pro nekvalifikované lidi a držely se v chodu i vyloženě prodělečné podniky. To jsem ale v 70-80.letech v ČSSR ane v R-U! Já to neobhajuji, můj náhled na takovou politiku je striktně odmítavý a protekcionismus mi vadí ve všech historických obdobích.
Na množství vyrobeného cukru dává EU kvóty a pokud někoho zaráží relativně nedávné akční ceny 1 kg cukru za 8,90 Kč vč. DPH, tak to bylo výsledkem eurounijního protekcionismu, kdy jste musel neprodaný cukr k určitému datu zlikvidovat. To je reálný hnus a v něm dnes nuceně (platí pro libertariány, ale i řadu jinak smýšlejících lidí) či s velkou chutí ( státní aparát, dojiči dotací a ostaní vyžírkové) žijí milióny lidí.
Líbí se mi Tomáši váš názor na Františka Josefa, ale je zapotřebí vnímat,že rakousko-uherská vládní klika dokázala považovat i intelektuální omezenost panovníka ( Ferdinand Dobrotivý) za přednost: Pohleďte bratranci panovníci, i když nám vládne blb, pořád jsme velmoc!!!
Pokud máte zájem o podrobnější diskuzi na podobná témata, prosím konktujte mě.
S přátelským pozdravem
martin.ciganek@email.cz
Komentář 7768
Trochu mě mate Váš přístup, kdy na jedné straně odmítáte protekcionismus v hospodářství a na druhé straně jej dokážete chápat. To já nedokážu. A nechám zcela bez komentáře věty, které nijak nereagují na mě(např. "Myslíte si, že ty cukrovary R-U dotovalo..."), protože jsem nic takového nepsal ani nenaznačoval a tedy nevím, co si s nimi počít.
Ale dík za informace.
Komentář 7769
protekcionismus nemohu obhajovat, protože se mi příčí z celkového nastavení mé povahy. R-U se nejen chovalo dle tehdy převažující (blbé a špatné) hospodářské doktríny, proti jiným státům v polovině 19. století alespoň svým nekonáním poskytovalo podnikatelům prostor pro inovace. Srovnejme to s dnešní eurounijní realitou, která jede v režimu protekcionismus 2.0 Beta verze: a pak se R-U nejeví tak špatně.
Odpor R-U proti dráhám historicky zlomila až prusko-rakouská válka s mizernou mobilitou rakouských vojsk, pak se začalo budovat se záměrem zvýšit obranyschopnost mocnářství, ale záhy se to stalo nechutným pseudo-dotačním politikem: železnicí na Haliči si trvale připoutáme území, nádraží ve Lvově musí demonstrovat naši sílu přijíždějícím ruským politikům a dalších zvrhlostech. Já jsem psal o rakouské byrokracii jako o samoregulující své počty, ale s relativně živelným rozvojem podnikání šli byrokraté za lepším právě do drah.
Vznik ČR je spojován s personou Prezidenta - Zakladatele TGM, ale významnou roli hráli i fámulus Beneš. Ani jeden z pánů dle mého názoru nechápal a nepřipouštěl, že lidé rozdílní ve svých potřebách je nejlépe uspokojí dle svého osobního rozhodování. Nový český stát potřeboval pozitivní opinion-makery, takže byrokracii přejal beze změn a dále ji přeochotně vytvořil prostor pro rozvoj.
Dotace do zemědělství a těžký protekcionismus 1. republiky byl realitou, doporučuji Čapkovy Anglické listy s líčením anglického venkova zahrad, protože obilí jde z Kanady... Poděkujme za to a ohodnoťme Agrárníky: byly vlivnou stranou a každá vládní koalice je 1. republiky je spolu se (sudeto)německými agrárníky v tradiční politické spolupráci potřebovala? Jednalo se o politicky velmi úspěšný podnik, ale jejich politický úspěch vedl k nesystémovým a nesmyslným podporám venkova a dotačnímu marasmu a ty ve finále přispěly (ALOKACE, ALOKACE) k ohrožení či ztrátě konkurenceschopnosti českého strojírenství.
Nejsem odborník na R-U, jenom se rád dívám na věci v souvislostech, podobně jako vy. Jen je dobře vnímat a především nezapomínat, že rozbití R-U se v českých zemích chopily levicové síly, že Mariánský sloup zřejmě strhávala budoucí národní mučednice Dr. Horáková, že do parlamentních a senátních křesel se vedrali socialističtí poslanci (volby 1920 v Čechách přes 50%, Morava 42,5%, Slovensko 45,5% hlasů pro strany se socialismem v přímém názvu!). Vy se zabýváte 1. republikou, ale proč zákonodárné sbory v ČSR nabobtnaly skoro na 500 lidí, proč se už předem počítalo s kooptací zástupců legionářů? Proč se úspěšný Baťa musel soudit a hádat o platnost svého výučního listu? Proč byla prvorepubliková armáda a celá vláda pod takovým dozorem generála Pellého (vrchní velitel Francouzské vojenské mise v Praze) včetně indoktrinace vybetonování pohraničí místo rozvoje myšlenek moderní mobilní armády, viz škodovácké tanky.
Takhle se dá psát dlouhé slohové cvičení, ale hodnota diskuse je jiná: Já chápu protekcionismus jako historickou realitu té doby a neobhajuji jej, jen jsem zdůraznil jeden hospodářský segment úspěšný v jistém časovém období. Vy přímo píšete, že R-U dávalo protekci cukru, ale to opravdu nebyla pravda. Cukrovarnictví vzniklo navzdory mocnářství a výsledkem bylo zvýšení kvality života určitého počtu lidí. Pokud se někomu jeví cukrovka v 19. století v tehdejším R-U obdobou dnešních dotovaných lánů řepky, je to jeho mylná představa.
Protekcionismus může mít vnitřní podobu, kdy vláda znemožní nebo znesnadní na území jí ovládaném určitou činnost. Dále se může jednat o jeho vnější formu, kdy např. z pozice strany vítězné v proběhlé válce odejme tato poraženému určitá práva. Tak třeba v širokou veřejností opěvovaném předválečném Československu (tzv. vítězná strana, ale stejně jsme podrobili vojenskému diktátu Francie) bylo množství relativně dostupných aeroklubů dotovaných státem, kde se létalo kromě kluzáků na vrtulových strojích. Nepřímo se tak udržoval stav našeho leteckého průmyslu v poklidném zastarávání. Oproti tomu poražené Německo vychovalo na větroních budoucí esa luftwaffe omezením a protekcionismu navzdory. Dotační a politický populismus akce "Vzduch je naše moře" pomohl Britům, ale fakticky vedl k tomu, že jsme sice měly špičková letadla své kategorie, ale byla to kategorie dvouplošníků.
Ozvěte se!
martin.ciganek@email.cz
Komentář 7778
O podpoře zemědělců, která se rovnala dnešní "babišárně" vím dost dobře (výkup oblilí od zemědělců, aby se z něj vyrobený líh míchal do směsi s benzínem, tehdejší Babiš se jmenoval Švehla). V souvislosti s debilní podporou železniční dopravy to byl hrubý zásek do strojírenského průmyslu, pro který to znamenalo dost značné omezení, takže železnici to nijak nepomohlo, protože měla méně k přepravě. (nemám náladu to tady teď vysvětlovat, předělávám si předsíň, není to tím pádem z tohoto důvodu nic ve zlým). Když k tomu připočtu "podporu" občanů české národnosti při zaměstnávání v podnicích vlastněných německým nebo německy "mluvícím" kapitálem, znamenalo to dost obrovskou katastrofu pro celé hospodářství meziválečného Československa, včetně důsledků, které vedly k jeho obsazení Německem pod spokojeným dohledem Evropských politiků, kteří byli v rozporu s naším přesvědčením (pod vlivem státní propagandy v hodinách dějepisu) docela dobře informováni o situaci v českém průmyslu. Atd.
Fakt jdu akrylovat do předsíně a neberte tuhle "přestřelku" jako spor. Naopak Vám opravdu děkuju za info. Neslibuju, ale je dost dobře možné, že se ozvu.
Komentář 7782
jděte akrylovat, trosku jste mi sebral vitr z plachet, me zname tema prvorepublikovych lihovaru dotovaných pro politickou směnu by nám oběma bylo bližší. Skoro mě mrzí, že nejsme ve sporu, protoze bych se poučil a diskuse s fundovaným oponentem tribi vkus.
Komentář 7760
https://is.muni.cz/th/217551/ff_m/diplomka-final.txt
"Zbožím, které se před první světovou válkou pašovalo nejvíce, byl cukerin. Dovoz
cukerinu byl přísně zakázán. Od konce 19. století byla tato sladidla levně vyráběna německými
chemickými továrnami. O cukerin byl velký zájem především mezi vrstvami, pro které byl cukr svou cenou nedostupný. Byl tak povolen jen dovoz cukerinu za zvláštních podmínek pro lékárny a
pekárny.[64]"
K tomu pašování lze doporučit i mrknou do "Knihy i Jizerských horách".
K dnešní situaci ve výrobě bílého cukru: http://www.cukr-listy.cz/lc-statistika.html
Jde o významný omyl, hodně lidí si řekne, dnes je u nás 7 cukrovarů a za komančů jich bylo 50. Ale problém je ten, že výroba těch 7 cukrovarů je skoro tožná s těmi 50 z konce komunismu.
Komentář 7766
Přesto musím uznat, že ve významném období byla produkce cukru státem řízená a podporovaná. Za komančů byly řepy cukrovky plná pole, k tomu se vysévala řepa s potřebou jednotit, tedy vykopnout ze země slabé či nahusto naseté rostlinky, boj s plevelem se také uskutečňoval spojení paží a motyky. Jsa v té době student eletrotechniky, přesto jsem v řádcích s řepou strávil dost času a pozoroval jsem sezónní dělníky v květnu a červnu na poli. Stejně fungovali lidi na kampaň, kde se také udržovala odpovídající zaměstnanost často jinde nezaměstnatelných lidí. Samozřejmě se pak cukr vyvezl do spřátelených států RVHP za ruble, doma byla práce pro nekvalifikované lidi a držely se v chodu i vyloženě prodělečné podniky.
Děkuji za reakci.
Cigi OL
Komentář 7831
Komentář 7755
...................................................................................
No na to, že je Rakousko docela malá a bezvýznamná země se jí povedl docela husarský kousek,
nebot dvěma rakušanům se povedlo rozpout dvě světové války,
takže XX. století bych nazval Rakouským stoletím...
Tudíž bych řekl, že ten rakouský liberalismus slavil docela úspěch...
Komentář 7756
kdybychom porovnali úspěchy bílého heterosexuální muže křestanské víry,
s přičmoudlým polygamním mužem muslimské víry,
za období XX. století,
tak je jasné, že nějakej muslimskej IS je jen slabým čajíčkem proti tomu,
co předvedli křestané...
Takže, pokud by se tady někdo měl nějako něčeho bát, tak to jsou spíše muslimové,
nežli křestané...
Komentář 7759
Komentář 7761
nebot někteří volové jsou dokonce korunovaní volové..
Takovej korunovanej vůl pak na rozdíl od promovaného vola nemusí nijako svá tvrzení zdůvodnovat,
nebot koruna mu zaručuje božskou neomylnost...
Komentář 7762
Komentář 7763
neomylní jsou pouze následníci svatého Petra,
tudíž všichni Petrové...
Každý z nás je ovšem neomylný jiným způsobem
takže to občas vypadá že tvrdíme protikladné věci,
ale my jsme neomylní paradoxně,
proto ty zdánlivé rozpory a nesmiřitelné protiklady...
Komentář 7786
Komentář 7829
Otázkou trestních postihů za urážku mocnáře či panovnického domu se zabýval před časem Dr. Rak a prý toho našel strašně málo. I těch pár případů, které se dostaly k soudům bylo většinou osvobozeno protože k dotyčným výrokům došlo pod vlivem alkoholu, což byla podle trestního zákoníku (tuším §2, ale nejsem si 100% jist) polehčující okolnost. Neosvobozené případy končívaly pokutou. Natvrdo bručet za urážku majestátu snad jen ta bába v Plzni, která se činu dopustila opakovaně s jasně deklarovaným cílem jít do basy.
Situace v Zalitavsku byla jiná - těch pár set let víceméně normálního vývoje, který Uhři ztratili válkami s Turky se prostě někde projevit muselo. A asi není úplně od věci říct, že i v Zalitavsku se situace postupně lepšila a nemalá část vedení si uvědomovala, že tvrdá maďarisace nemůže dlouhodobě fungovat.
Pokud jde o potravní daň a podobné věci - ač se to může zdát paradoxní, tak právě ty jsou důkazem liberálnosti monarchie. Šlo totiž o místní záležitosti, které byly plně v pravomoci samosprávy a stát neměl vůbec žádné páky aby tyto věci omezil či zrušil. Zkuste to porovnat s dnešní dobou, kdy je samospráva státu totálně podřízena, *úplně všechny* její příjmy jsou závislé na libovůli centrálního parlamentu a obec nemůže zavést místní daň či poplatek i kdyby si to nakrásně v obecním referendu schválila hlasy 100 % občanů.
Protekcionismus Rakouska-Uherska nijak AFAIK zvlášť nevybočoval z dobových zvyklostí. Mimochodem, překvapilo mě, že tu nikdo nevzpomněl státní tabákový monopol..
Komentář 7892
Zmínka o "liberálnosti" potravinových daní je neotřelá a upřímně mě nenapadlo ji takto vnímat, děkuji za podnět. Pokud byste to považoval za podnětné, buduh rád za navázání přímé komunikace.
Cigi OL
martin.ciganek@email.cz