Slavíme!? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Že nevíte co? No přece den české vlajky! Etatismus považuji za největší a nejnebezpečnější světové náboženství současnosti i minulosti; jako většina náboženství má různé církve (v podobě jednotlivých států); ty mají své posvátné symboly (vlajky, znaky), místa (paláce, památníky), texty (ústavní dokumenty, ustavující deklarace) i písně (pochodové, hymny), svátky (oslavy vítězství, vzniku), slavnosti (průvody, vojenské přehlídky), relikvie (standarty, korunovační klenoty), činovníky (politiky, úředníky), symbolická gesta (salutování, pokládání věnců), svaté (vyznamenané státníky, národní hrdiny) a obřady (volby, korunovace). Spousta států oslavuje své vlajky v různé pro ně významné dny (korunovace, úmrtí, bitvy, uzákonění vlajek a podobně); v ČR to mohlo vyjít na 30. března, což je den schválení 106 let starkého zákona 252/1920.

V roce 2020 to navrhla Česká vexilologická společnost, což tehdy zajímalo málokoho; o šest let později potřeboval Babiš asi působit jako vlastenec, tak to navrhl v novele zákona 245/2000. Takže ho máme? Den české vlajky v zákoně? Ne-e. Ani ne týden před tím velkým dnem to vrátil senát. Že by nechtěli takovou blbostí plevelit legislativu? Ale kdepak! Prý by se tím upozadilo dalších šest státních symbolů (velký a malý znak, trikolóra, standarta, pečeť a hymna – od svého vystoupení zakončeného na policejní stanici si je pamatuju z hlavy); chtějí raději přejmenovat svatováclavský svátek na Den české státnosti a státních symbolů. Návrhem se bude znovu zabývat parlament… Stovky (dobře placených) člověkohodin (z peněz daňových poplatníků) věnujeme tomu, aby nám řekli, který den máme mávat vlaječkou. Jak tohle někdo může brát vážně?