Stát proti chudým XLVIII: Regulace hazardu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Regulace hazardu je opatření, které chrání chudé a zranitelné lidi před nenasytnými firmami a závislostí. Tenhle typický argument podporující regulaci hazardu jde ale velmi jednoduše zpochybnit.

Kolem hazardu se politicky vytváří určitá negativní „mlha“, která hazard staví na úroveň něčeho co je pro společnost podřadné a co by mělo být cíleně státem utlumované, protože to škodí. Takový pohled je ale velmi krátkozraký z mnoha důvodů. V první řadě hazard může být regulérní ekonomická aktivita, která poskytuje lidem uspokojení jako cokoliv jiného. Navíc bez regulací by mohl pomáhat finančně slabším projektům (chudým) udržet finanční stabilitu a existovat. Příkladem můžou být například sporty a sportovní kluby, které by bez regulovaného hazardu mohly využívat hazard jako zdroj financí. Pokud by si lidé chtěli vsadit třeba na závod koloběžek, není důvod, aby jim v tom stát bránil, když se peníze navíc potom jednoduše můžou využít k tomu, aby daná činnost šla vůbec ekonomicky provozovat.

Regulace hazardu také přispívá k horšímu konkurenčnímu prostředí, to se logicky odráží na horší kvalitě služeb, v horších kurzech i potenciálně horšímu zákaznickému přístupu. Vede to také k tomu, že notoricky závislí hráči, kteří existují bez ohledu na to, jestli je hazard regulovaný nebo není jsou nuceni hrát třeba načerno, kde se můžou snadno dostat do problémů kvůli společnosti, ve které se pohybují. Což může z dlouhodobého hlediska umocňovat jejich problémy a navazovat na sebe další kriminalitu.

Hazard může na společnost navíc působit jako určité očkování. Pokud by byl hazard běžný a jednoduše dostupný, tak je mnohem větší šance, že se člověk včas naučí pracovat líp s rizikem a později bude tak činit lepší rozhodnutí.

Řešení je neregulovat hazard a nechat na lidech, jak chtějí fungovat.