Stát proti chudým XXIII: Regulace sdílené ekonomiky – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Sdílená ekonomika je v masovém měřítku trend až poslední doby, nikdy v historii nebyla možnost tak jednoduše propojit lidi a nechat je sklízet plody své práce. Státy velmi často reagují na takovéto trendy regulacemi, které obhajují ochranou spotřebitele nebo třeba omezením nekalé konkurence zavedeným podnikatelům. Přesně tyto snahy o regulaci ale ve skutečnosti škodí jak zákazníkům, tak podnikatelům a těm chudým úplně nejvíce.

Sdílená ekonomika totiž přináší velmi jednoduchý (ne nutně snadný) způsob jak být ekonomicky aktivní. I velmi chudý člověk může začít sdíleně vařit, sdíleně vozit, sdílet pokoj nebo třeba sdíleně doručovat, může se jednoduše připojit na libovolný trh, který má určená nějaká vlastní pravidla a kde se střetává nabídka s poptávkou. Tam je velmi vysoká míra konkurence, na které profitují všichni zúčastnění. Zákazníci mají skvělé a efektivní plnění, podnikatelé mají možnost kdykoliv vydělávat, pokud dokáží být konkurenceschopní. Když stát začne reagovat regulacemi, zanáší do systému vyšší složitost (ztrácí se ta jednoduchost), prohlubuje náklady na poskytování plnění a celkově provoz takového modelu. Na to doplatí ti nejslabší na obou stranách trhu, což jsou často právě chudí lidé, kteří jsou citliví na zbytečné náklady.

Řešením je nechat trh co nejvíce volný, jak praxe ukazuje, tak systém si poradí i bez regulací – např. použitím reputace.