Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-02-28 00:00:02
Stát proti chudým XXXIX: Regulace léků
Stát velmi přísným způsobem reguluje vývoj a produkci léčiv. Bez této regulace by totiž byly léky velmi nebezpečné a lidé by umírali na vedlejší účinky. Samozřejmě také těmito opatřeními chrání spotřebitele před velkými farmaceutickými koncerny. Tohle je obvyklá argumentace etatistů, nezohledňující ekonomickou kalkulaci, etické aspekty ani dlouhodobý úhel pohledu.
Vysoká míra regulace má za následek velmi dlouhou dobu dodání na trh – dostat lék na trh může trvat jednu či dvě dekády, někdy i víc, a stojí to velké peníze. Taková drastická opatření pravděpodobně snižují množství vedlejších účinků léků, což může mít skutečně pozitivní vliv na menší množství obětí – ať už fatálních nebo ne – plynoucí z vedlejších účinků nebo nedostatečného testování. Nicméně už to nezohledňuje lidi, které by lék mohl zachránit za dobu svojí existence, pokud by se dostal na trh mnohem dříve a s mnohonásobně nižší cenou. Navíc náklady na vymáhání a splnění regulace vůbec neodráží přínos daných regulací, a proto nelze určit, jestli to má pro lidi větší hodnotu než občasné problémy například s vedlejšími účinky, ale o to levnějšími a rychlejšími léky. Nejvíce biti jsou na současném stavu chudí lidé, kteří si musí platit drahé léky a nemají na výběr vyšší riziko s lepší dostupností.
Etický pohled na věc je další silný protiargument současnému stavu. Nikdo by neměl lidem bránit nakládat se svým tělem podle svých rozhodnutí, což současný systém přesně dělá. Lidé pak nemají možnost využít podle své vůle nejlepších dostupných metod a prostředků třeba k tomu, aby svůj život zachránili, nebo ho alespoň významně zkvalitnili. Poslední pohled je určitá krátkozrakost současného systému, volný trh má určitě také svoje neduhy, a to především v krátkodobém časovém horizontu. Z dlouhodobého hlediska má ale tendenci konvergovat k nejefektivnějšímu nastavení, které nejlépe odráží to, co lidé skutečně chtějí. Pokud lidé budou dlouhodobě upřednostňovat velmi dobře odtestované léky s vyšší cenou, tak trh jim je bezesporu nabídne a současná regulace je tedy zbytečná, pokud si lidé budou volit s oblibou i levnější verze léků s vyšším rizikem, tak je současná regulace škodlivá.
Řešením je liberalizace trhu, která zvýší konkurenci, umožní snadnější vstup na trh novým subjektům, což bude mít za následek omezení vlivu zavedených farmaceutických korporací, zlevnění léků a zkrácení uvedení doby na trh.
Vysoká míra regulace má za následek velmi dlouhou dobu dodání na trh – dostat lék na trh může trvat jednu či dvě dekády, někdy i víc, a stojí to velké peníze. Taková drastická opatření pravděpodobně snižují množství vedlejších účinků léků, což může mít skutečně pozitivní vliv na menší množství obětí – ať už fatálních nebo ne – plynoucí z vedlejších účinků nebo nedostatečného testování. Nicméně už to nezohledňuje lidi, které by lék mohl zachránit za dobu svojí existence, pokud by se dostal na trh mnohem dříve a s mnohonásobně nižší cenou. Navíc náklady na vymáhání a splnění regulace vůbec neodráží přínos daných regulací, a proto nelze určit, jestli to má pro lidi větší hodnotu než občasné problémy například s vedlejšími účinky, ale o to levnějšími a rychlejšími léky. Nejvíce biti jsou na současném stavu chudí lidé, kteří si musí platit drahé léky a nemají na výběr vyšší riziko s lepší dostupností.
Etický pohled na věc je další silný protiargument současnému stavu. Nikdo by neměl lidem bránit nakládat se svým tělem podle svých rozhodnutí, což současný systém přesně dělá. Lidé pak nemají možnost využít podle své vůle nejlepších dostupných metod a prostředků třeba k tomu, aby svůj život zachránili, nebo ho alespoň významně zkvalitnili. Poslední pohled je určitá krátkozrakost současného systému, volný trh má určitě také svoje neduhy, a to především v krátkodobém časovém horizontu. Z dlouhodobého hlediska má ale tendenci konvergovat k nejefektivnějšímu nastavení, které nejlépe odráží to, co lidé skutečně chtějí. Pokud lidé budou dlouhodobě upřednostňovat velmi dobře odtestované léky s vyšší cenou, tak trh jim je bezesporu nabídne a současná regulace je tedy zbytečná, pokud si lidé budou volit s oblibou i levnější verze léků s vyšším rizikem, tak je současná regulace škodlivá.
Řešením je liberalizace trhu, která zvýší konkurenci, umožní snadnější vstup na trh novým subjektům, což bude mít za následek omezení vlivu zavedených farmaceutických korporací, zlevnění léků a zkrácení uvedení doby na trh.
Přečtení: 22205
Komentáře
Komentář 33808
Doktor: Vite, sice je experimentalni lek, ktery pravdepodobne vyleci to, co mate, ale neni moznost, jak vam ho dat, takze mate smulu.
A kdyz se nejaky doktor odvazi a riskne to, ze ho zavrou az zcerna, tak to tomu pacientovi dokaze nejak pokoutne sehnat, tim mu zachranut zivot a kdyz vse dopadne jak si stat predstavuje, tak za to toho doktora zavrou.
Musim rict, ze tohle mi prijde debilni uplne ze vsech pohledu a vubec na to nemusim koukat optikou "ancapu", ale i kdyz na to koukam optikou toho, jak to ted je a funguje, protoze to tak lide chteji, tak tohle mi fakt nedava smysl.
Fakt nedokazu pochopit system : Protoze nevime, jestli to pacienta vyleci ci nevyleci, tak mu pro jistotu ZAKAZEME to i jen zkusit a to i v pripade, kdy ten pacient bez toho jiste umre. Je lepsi, kdyz pacient umre, nez zkusit nevyzkousene.
To mi prijde uplne dementni a docela rad bych znal nejaky argument, proc by to dementni byt nemelo.
Komentář 33809
Komentář 33811
Komentář 33812
Pro jistotu se zeptam: Skutecne je podle tebe lepsi pacienta nechat umrit (jsou situace, kdy je 100% jasne, ze pacient do urcite doby umre), nez ho nechat zkusit lek, ktery treba jeste neni schvaleny, nevi se, jestli je tak ucinny, jak se rika atd atd???
Opravdu chces rict, ze je lepsi nekoho nechat umrit, nez ho zkusit vylecit, i kdyz s velkymi riziky?
Komentář 33815
Komentář 33816
Tak pak je to podle me na zvazeni kazdeho pacienta a troufam si tvrdit, ze vetsina rekne "No co, stejne jinak umru, tak ja to teda zkusim".
A to, ze to takto udelat nejde, to je imho priserna vec.
Ale Norbert to vidi jinak a fakt me zajima proc, protoze ja to uprimne nechapu.
Komentář 33820
Komentář 33821
To jsem rad.
(Omluvu ani necekam)
Btw, imho by takovouhle moznost mel dostat kazdy pacient, I kdyz vylozene neumira. Ti co umiraji jsou jasni a mohlo by se od nich zacit, ale znam trebas pripad cloveka s nejakou silnou "lupenkou", na ktereho bezne leky prilis nezabiraji a vim, ze mu rikali, ze se neco testuje, co vypada docela dobre, ale nemuzou mu to dat. Podle me, kdyby ten clovek rekl "ok, ponesu vsechna rizika, ja to chci zkusit", tak neni duvod mu to neumoznist.
Takze ten clovek pak typicky ceka nekolik let (co ja vim, tak klidne i 5 ci vice), nez to projde vsema klinickejma testama.
Komentář 33824
Komentář 33825
Tak jo, delej to dal, to vede k vynikajicim vysledkum.
Muzes sam se sebou byt spokojeny, jses ten nejvetsi borec ze vsech.
Docela by me btw zajimalo, kterych vicero argumentu bylo dementnich. Muzes konkretne citovat?
Predpokladam, ze nemuzes, protoze tam nejsou.
Komentář 33838
Komentář 33843
Rozhodne, mnohem vic.
Komentář 33827
Komentář 33830
V USA čeká na schválení kolem 10000 léků. Kdyby každý z nich ročně zachránil jen jeden život, tak je to 10000 lidí ročně, kteří se léku nedočkají.
Podle neoficiálních informací leží v trezorech farmafirem další desetitisíce léků, které byly vyhodnoceny jako ekonomicky neperspektivní, kvůli vysokým nákladům testování a nízké potenciální uživatelské základně.
A přitom testování stejně nezabrání úmrtím. Odhaduje se, že jen v USA zemře ročně 128000 lidí na nežádoucí účinky léků nebo jejich kombinací. Nejnebezpečnější lék vůbec, paracetamol, který by dnes v žádném případě nebyl schválen, je přitom volně prodejný v desítkách různých variant.
Vysoké požadavky na bezpečnost nových léků mají za následek, že více než 85 % nových léků, které testováním projdou a jsou schváleny, neznamenají významný posun v léčbě.
Náklady na uvedení jednoho nového přípravku na trh jsou odhadovány mezi 1 a 5 miliardami dolarů.
Vysoké náklady na testování zajistily současným farmafirmám oligopol. V posledním čtvrtstoletí se neobjevila žádná nová firma, která by dokázala uvést na trh nový lék.
Komentář 33856
Komentář 33857
Komentář 33859
Komentář 34003
Pleteš si volně prodejné léky a generika. Jestli bude lék volně prodejný, určuje stát. Většinu nových léků stát zakáže volně prodávat.
Generika jsou také následkem státních regulací. 15 let stát garantuje monopol držiteli patentu, a pak to smí vyrábět, kdo chce. Státem stanovené mantinely neumožňují generickým výrobcům (malé firmy) lék jakkoliv reálně inovovat, protože to by opět znamenalo desetileté stamilionové schvalovací kolečko (na což malé firmy nemají). Tak inovace generik spočívají v oslazení, ochucení nebo změna obalu.
Komentář 34039
Komentář 34065
Komentář 34035
Rizika paracetamolu zvyšuje fakt, že existuje mnoho léků, které paracetamol obsahují. Na obalu není dostatečně důrazné upozornění o rizicích. Když je někdo zkombinuje, má problém. Pouze v USA je ročně zaznamenáno statisíce otrav paracetamolem, stovky lidí na ni zemřou.