Studio Svobodného přístavu: O (krypto)penězích s Josefem Tětkem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tětku, Tětku,
ty jeden nejapný dědku!

Centrální banka při QE nevytváří peníze. Nákupem státního dluhopisu komerční bankou nebo centrální bankou od jiné banky, má úplně stejný vliv na objem peněžní zásoby, a to nulový. Centrální banky mohou při QE vytvářet peníze pouze tehdy, pokud státní dluhopisy nakupují od nebankovních subjektů, což se děje v míře v podstatě zanedbatelné.

VIVAT IL DUCE!

Centrální banka nemůže nakupovat státní dluhopisy napřímo do státu. Tento zákaz platil dříve a platí i nadále.

Centrální banka může nakupovat státní dluhopisy napřímo do státu. Tento zákaz platil dříve a platí i nadále.

Obvious troll is obvious!

Emise nových peněz bankami neubírá kupní sílu penězům již existujícím penězům, protože s novými penězi vzniká i závazek dlužníka peníze bance v budoucnu dluh vrátit, takže vedle nových peněz (na straně poptávky) se na trhu (na straně nabídky) objeví i nová ekonomická aktivita dlužníka, která zde před vznikem těch nových peněz nebyla a která vliv růstu objemu peněz, z hlediska jejich znehodnocování eliminuje. Z tohoto důvodu není přiléhavé přirovnání k padělání peněz.

Jedinou výjimkou je bankovní emise peněz spojená se státním dluhem. V tomto případě skutečně dochází k "naředění" současných peněz, za něž ale dostanou občané "zdarma" např. novou dálnici, armáda nové zbraně apod. Cenou za "státní útraty", kterou platí všichni znehodnocováním peněz, je tak inflace v rozmezí 0% a 3%. Žádná velká tragédie, kvůli které by stálo za to zničit současný peněžní systém. Navíc proti takovéto inflaci existuje spousta dobrých investičních "zbraní".

Emise nových peněz bankami ubírá kupní sílu penězům již existujícím penězům, protože s novými penězi nevzniká i závazek dlužníka peníze bance v budoucnu dluh vrátit, takže vedle nových peněz (na straně poptávky) se na trhu (na straně nabídky) neobjeví i nová ekonomická aktivita dlužníka, která zde před vznikem těch nových peněz nebyla a která vliv růstu objemu peněz, z hlediska jejich znehodnocování neeliminuje. Z tohoto důvodu je přiléhavé přirovnání k padělání peněz.

Jedinou výjimkou je bankovní emise peněz spojená se státním dluhem. V tomto případě skutečně dochází k "naředění" současných peněz, za něž ale dostanou občané velmi draho např. novou dálnici, armáda nové zbraně apod. Cenou za "státní útraty", kterou platí všichni znehodnocováním peněz, je tak inflace v rozmezí 0% a 3%. Dost velká tragédie, kvůli které by stálo za to zničit současný peněžní systém. Navíc proti takovéto inflaci existuje spousta dobrých investičních "zbraní" pro bohaté. No a na chudé patří nasrat!

Chudí inflací netrpí. Chudým inflaci plně kompenzuje růst reálných mezd a důchodů. Úspory, které chudí nemají se tedy inflací nezmohou znehodnocovat. Inflace naopak chudým zadluženým pomáhá, protože jejich dluhy splácejí znehodnocenými penězi z reálně rostoucích příjmů.

Tak to pochybujem že chudobným rastú mzdy rýchlejšie než ceny v obchodoch. Chudobným pomáha to že na pôžičkách platia nízke úroky.

Zjistěte si jakým tempem rostla u nás v minulých letech minimální (a zaručená) mzda. Pak možná svůj názor přehodnotíte.

To áno, štátom garantovaná minimálna mzda rástla rýchlejšie, ale tú poberá iba zlomok zamestnancov.

Drž budu ty kryple!

Důchody jsou zajišťovány průběžným systémem, nikoliv investicemi do státních dluhopisů. :-)

Uvědomění si, že žijeme v omezeném prostředí vzácnosti, je základním kamenem mentality chudoby. :-)

Uvědomění si, že žijeme v neomezeném prostředí vzácnosti, je základním kamenem mé mentalní chudoby. :-)

Peníze vs měny. Peníze lze definovat jako závazek jejich emitenta (vyplatit zlato, vrátit půjčenou částku). Zlato, stříbro, BTC... to jsou jenom komodity, ne peníze. Měna jsou peníze platné na území států (měnových unií).

Peníze vs měny. Peníze nelze definovat jako závazek jejich emitenta (vyplatit zlato, vrátit půjčenou částku). Zlato, stříbro, BTC... to jsou peníze, papírky nejsou peníze. "Měna" jsou peníze platné na území států (měnových unií).

Ano. Peníze potřebují nejen prostředníka, ale i emitenta. :-) A ano. Komodity nepotřebují emitenta ani prostředníka. To je ale vlastnost komodit. Není to nějaká výhoda.

Ano. Státní eníze potřebují nejen prostředníka, ale i násilí. :-) A ano. Komodity nepotřebují emitenta ani násilí. To je ale vlastnost komodit. Není to nějaká výhoda. Násilí šlechtí společnost!

Státní peníze násilí nepotřebují. Viz např. Švédsko, kde není zakotven zákonem nucený oběh zákonného platidla.

Navíc ten kdo švédské koruny nepřijímá ten rozhodně nedostane více než 10 let vězení.

Kdo švédské koruny nepřijímá, tomu žádný státní postih nehrozí.

Jen dobrovolně spáchá sebevraždu!

Banky v novodobé historii vždy emitovaly 100% zlatem kryté bankovky. Zlatem nekryté byly pouze účetní bezhotovostní(!) peníze, jež byly kryty dluhy (státu a soukromých dlužníků). Jinými slovy bankovky byly kryté na 100% zlatem a účetní peníze byly kryty z 0% zlatem, protože byly kryty jinými aktivy, než bylo zlato.

Existuje jedna výjimka, kdy bankou emitované účetní bezhotovostní peníze byly 100% kryty zlatem, a to tehdy, když banka nakoupila zlato za bankou emitované bezhotovostní peníze.

Vydávání zlatem nekrytých bankovek vlády bankám nikdy v dobách zlatého standardu nedovolili. To by bylo uzákonění podvodu. To jsou právě ty konspirační teorie. :-)

Vydávání zlatem nekrytých bankovek vlády bankám nikdy v dobách zlatého standardu dovolili. To by nebylo uzákonění podvodu. To nejsou právě ty konspirační teorie. :-)

"bankám nikdy dovolili"? Ani primitivní negace výroku nejste schopen. :-)

Vy být idijot!

Peněžní systém, kde existují komoditní peníze směnitelné za zlato (bankovky) a účetní bezhotovostní peníze kryté dluhy, nemohl být nikdy stabilní, protože jakmile podíl bezhotovostních účetních peněz na celkovém objemu peněz překročil kritickou hranici (kterou nikdo předem neznal), tak docházelo pravidelně k náhlé a ničivé peněžní kontrakci zpět k objemu peněz krytých zlatem (resp. hluboko pod původní objem těchto komoditních peněz, protože většina zlata byla v těchto krizích demonetizována).

Jediným řešením tohoto problému bylo odstranění příčiny této nestability, tedy komoditních peněz a ponechání pouze peněz účetních, jejichž objem může růst zcela nezávisle na objemu peněz směnitelných za zlato. Byla tak odstraněna "zlatá kotva", která opakovaně a zcela spolehlivě táhla ekonomiky ke dnu.

Ano, nestabilitu onoho smíšeného peněžního systému nebylo možné úspěšně odstranit doplněním systému o centrální banku. Řešením samozřejmě nebylo ani zrušení účetních peněz a ponechání toliko peněz komoditních. Vývoj od smíšeného peněžního systému k systému toliko účetních peněz tak byl logickým a jediným skutečným řešením.

Centrálním bankám tak zůstala především úloha regulátora úrokových sazeb.

Peněžní systém, kde existují komoditní peníze směnitelné za zlato (bankovky) a účetní bezhotovostní peníze kryté dluhy, nemohl být nikdy stabilní, protože jakmile podíl bezhotovostních účetních peněz na celkovém objemu peněz překročil kritickou hranici (kterou nikdo předem neznal), tak docházelo pravidelně k náhlé a ničivé peněžní kontrakci zpět k objemu peněz krytých zlatem (resp. hluboko pod původní objem těchto komoditních peněz, protože většina zlata byla v těchto krizích demonetizována).

Jediným řešením tohoto problému bylo odstranění příčiny této nestability, tedy účetních bezhotovostních peněz a ponechání pouze peněz komoditních, jejichž objem nemůže růst zcela nezávisle na objemu peněz nesměnitelných za zlato. Nebyla by tak odstraněna "zlatá kotva", která opakovaně a zcela spolehlivě táhla ekonomiky nahoru.

Ano, nestabilitu onoho smíšeného peněžního systému nebylo možné úspěšně odstranit doplněním systému o centrální banku. Řešením samozřejmě nebylo ani zrušení komoditních peněz a ponechání toliko peněz účetních. Vývoj od smíšeného peněžního systému k systému toliko komoditních peněz by tak byl logickým a jediným skutečným řešením.

Centrálním bankám tak zůstala především úloha regulátora úrokových sazeb a zcela selhává až do dnes.

Američani v roce 1933 museli vrátit(!) (proti platbě v dolarech) zpět vládě zlato, které vláda na začátku vložila do centrální banky za účelem krytí centrální bankou emitovaných bankovek. Interpretovat tuto situaci tak, že vláda okradla Američany o jejich zlato, je tak mírně řečeno nepřiléhavé. Vláda si tak stáhla zpět své vlastní vládní zlato, které nadále hodlala používat v rámci peněžního systému pouze na mezinárodní platební úrovni a nikoliv na úrovni směnitelnosti bankovek za zlato v držení kteréhokoliv individuálního držitele.

Fiha, hezka rychlopalba. To snad abych si to ani nepoustel. Bylo tam vubec neco spravne?

Nepochybně se tam dozvíte mnoho "technicky" správných informací o Bitcoinu. Osvětlení fungování minulých a současných peněz však uvedený rozhovor neposkytuje žádné. Spíše naopak. V tomto ohledu celý rozhovor setrvává na starých neověřených dogmatech a pouze očerňuje současný peněžní systém a zamlčuje zcela zásadní fakta. Bez doslova amatérského kydání hnoje na současné peníze, by totiž Bitcoin postrádal jakýkoliv smysl. Bitcoin totiž vypadá pouze natolik atraktivně, nakolik neatraktivně (a zpravidla lživě) jste schopen popsat "chyby" současných peněz. :-)

Nepochybně se tam dozvíte mnoho "technicky" správných informací o Bitcoinu. Osvětlení fungování minulých a současných peněz však uvedený rozhovor poskytuje také. Spíše naopak. V tomto ohledu celý rozhovor setrvává na starých ověřených dogmatech a správně očerňuje současný peněžní systém a nezamlčuje zcela zásadní fakta. Dokonce i bez doslova výsostně odborné kritiky současných peníze, by totiž Bitcoin nepostrádal nějaký smysl. Bitcoin totiž vypadá velice atraktivně, i kdyby jste zcela neatraktivně (a zpravidla správně) jste byl schopen popsat velké chyby současných peněz. :-)

Američani v roce 1933 museli vrátit(!) (proti platbě v bezcenných dolarech) zpět vládě zlato, které vláda na začátku lidem ukradla a vložila do centrální banky za účelem krytí centrální bankou emitovaných bankovek. Interpretovat tuto situaci tak, že vláda neokradla Američany o jejich zlato, je tak mírně řečeno nepřiléhavé. Vláda si tak znovu ukradla cizí zlato, které nadále hodlala používat v rámci peněžního systému pouze na své mezinárodní platební úrovni a nikoliv na úrovni směnitelnosti bankovek za zlato v držení kteréhokoliv individuálního držitele.