Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-09-17 00:00:02
Svoboda v mysli
Slovo „svoboda“ mnohdy bývá používáno pro dva různé jevy – mohu na papíře mít možnost dělat, cokoli chci, ale mám-li těžké psychické potíže, nemám žádnou motivaci jít a těchto svobod, které mám, využít. Zpravidla pak ani nejsem schopen si je uvědomit, jsem de facto ve svojí hlavě nesvobodný.
Jak se vyvíjíme, okolí na nás činí různé nároky. Některé bohužel mohou být tak specifické a naléhavé, že nám brání stát se člověkem, kterým si přejeme být. Člověk cítící tlak okolí na to, aby se choval způsobem, který mu není blízký, nemůže být sám sebou. Toto často vede k frustraci, při níž lidé mají pocit, že jediným způsobem dosažení svobody je změnit systém. Takto dle mého názoru často vznikají kolektivisté - ve společnosti, v níž na ně společenské normy vyvíjejí tlak, třebaže jsou na papíře svobodní, se snaží prosadit změnu, která jim zajistí, že ostatní k nim již nebudou přistupovat jako ke kolečku ve stroji, nýbrž jako k plnohodnotné lidské bytosti. Právě skrze to, že spousta lidí nemá psychickou sílu svobody využívat, jim nedělá problém se těchto svobod vzdát ve prospěch většího (např. socialistického) blaha. Bohužel, toto řešení vnímám jako iluzorní, neboť svoboda v mysli pro jednoho v těchto situacích typicky znamená omezení svobod druhých lidí. Skutečným řešením je podle mě začít se zajímat o vlastní psychiku, změnit prostředí a s psychickými problémy se obrátit na kvalitní odborníky. Pro mě asi největším krokem k pocitové svobodě bylo obklopit se takovými lidmi, kteří mým potřebám skutečně naslouchají a se kterými mohu být, kýmkoli chci.
Jak se vyvíjíme, okolí na nás činí různé nároky. Některé bohužel mohou být tak specifické a naléhavé, že nám brání stát se člověkem, kterým si přejeme být. Člověk cítící tlak okolí na to, aby se choval způsobem, který mu není blízký, nemůže být sám sebou. Toto často vede k frustraci, při níž lidé mají pocit, že jediným způsobem dosažení svobody je změnit systém. Takto dle mého názoru často vznikají kolektivisté - ve společnosti, v níž na ně společenské normy vyvíjejí tlak, třebaže jsou na papíře svobodní, se snaží prosadit změnu, která jim zajistí, že ostatní k nim již nebudou přistupovat jako ke kolečku ve stroji, nýbrž jako k plnohodnotné lidské bytosti. Právě skrze to, že spousta lidí nemá psychickou sílu svobody využívat, jim nedělá problém se těchto svobod vzdát ve prospěch většího (např. socialistického) blaha. Bohužel, toto řešení vnímám jako iluzorní, neboť svoboda v mysli pro jednoho v těchto situacích typicky znamená omezení svobod druhých lidí. Skutečným řešením je podle mě začít se zajímat o vlastní psychiku, změnit prostředí a s psychickými problémy se obrátit na kvalitní odborníky. Pro mě asi největším krokem k pocitové svobodě bylo obklopit se takovými lidmi, kteří mým potřebám skutečně naslouchají a se kterými mohu být, kýmkoli chci.
Přečtení: 17546
Komentáře
Komentář 59265
Komentář 59267
Komentář 59270
Komentář 59272
Komentář 59274
Komentář 59276
Ale jako hlavní problém v tom, o čem se bavíme, vnímám, že nepopisujete, který konkrétní aspekt státu potřebujeme. Pokud ho totiž skutečně potřebujeme, pak ať klidně necháme ten potřebný a odstraníme všechny, které jsou jen přebytečné a brzdí tu vyspělost. Předpokládám, že ani Vy nejste pro to, aby stát řídil třeba prodej potravin. Nebo ano? Chcete, aby řídil všechno?
Komentář 59279
Ktorý aspekt štátu potrebujeme? V prvom rade samozrejme silové zložky, bez toho by štát nemohol existovať, rozpadol by sa na chaos. Ale nie len tie.
Komentář 59281
Taky mě napadlo, že by podle Vás mohl ankap fungovat v malé společnosti, ve které je třeba 150 lidí, ne?
OK - já se ptám, protože mi přijde, že sice říkáte, že stát je nutný, ale pokud je jenom několik málo funkcí (třeba ta silová), které má zastávat, aby se mohla společnost vyvíjet, pak chcete společnost, která je třeba z 5 % státní a z 95 % anarchokapitalistická (nebo tržní, svobodná atd.) a pak si myslím, že Vám něco podobného bude asi málokterý anarchokapitalista zazlívat. :)
Komentář 59282
V malom počte ľudí môže fungovať aj socializmus, nepamätám či je tá hranica 100 alebo 200 ľudí, ale tak nejako podobne ako Vašich 150.
Ja som nepovedal že chcem minarchizmus, to ste si zle vysvetlil. V podstate ma nenapadá ani jedna oblasť, ktorej by sa mal štát oproti dnešku vzdať aby som si myslel že to ľuďom pomôže.
Komentář 59284
Ak takáto spoločnosť vznikne v štáte, tak prečo by ho potom obyvatelia menili za ankap?
V malom počte ľudí môže fungovať aj socializmus, nepamätám či je tá hranica 100 alebo 200 ľudí, ale tak nejako podobne ako Vašich 150.
Ja som nepovedal že chcem minarchizmus, to ste si zle vysvetlil. V podstate ma nenapadá ani jedna oblasť, ktorej by sa mal štát oproti dnešku vzdať aby som si myslel že to ľuďom pomôže.
Komentář 59285
No, on by to byl v podstatě ankap z 95 %? Protože já vnímám anarchokapitalismus spíš jako škálu, přijde mi to intuitivnější než tvrdit, že třeba současná společnost v sobě nemá vůbec žádné prvky anarchokapitalismu.
Jo, to je pravda.
Já jsem si ani nemyslel, že jste minarchista, spíše mě zajímalo, v čem konkrétně máme neshodu - protože státní zásah je hrozně široký pojem, podobně jako anarchokapitalistická společnost. A kdyby umožnil konkurenci a nevzdal se toho odvětví, vadilo by vám to?
Komentář 59287
V čom konkrétne máme nezhody? Asi vo všetkom okrem školstva. Čo sa týka otvorenia systému konkurencii tak záleží na tom že kde a ako. Mne sa napríklad nepozdáva že keď sa železnice na príkaz EÚ otvorili súkromnej konkurencii že súkromní prevádzkovatelia predvádzajú cherrypicking, vyberajú si iba tie najlukratívnejšie trate.
Komentář 59290
Jak přesně to s těmi železnicemi fungovalo? Moc jsem o tom totiž neslyšel. Ale můj obecný problém s daním nějakých odvětví do rukou soukromníků je to, že pokud v tom odvětví jsou pořád silné regulace, sice to je v rukou soukromníků, ale není to tržní, protože ti soukromníci vlastně mají monopol (nikdo jen tak nemůže vstoupit do odvětví) a můžou si ty ceny šroubovat. Takže jako jo, někdy může být dát něco soukromníkům horší, než kdyby to řídil stát, ale to by se podle mě nestalo v tržním modelu jako takovém, kde by kdykoli mohl někdo přijít a začít to dělat lépe.
Komentář 59295
Ako presne je to so železnicami? Myslím že podobne ako u vás, koľaje patria stále štátu, ale prevádzkovať vlaky môžu aj súkromní dopravcovia. Veď Leo Express aj Regiojet sú české firmy, Leo tuším prevádzkuje na Slovensku iba trať Praha-Košice, Regiojet ešte Bratislava-Košice a na trati Bratislava-Komárno mu tuším skončila zmluva a teraz tam budú jazdiť rakúske OBB. A menej frekventované trate nechali na ťarchu štátu.
Asi sa nezhodneme na tom čo je monopol, u mňa 3 firmy nie je monopol ale ak už tak kartel. Ale ceny si našťastie len tak dvíhať nemôžu, to by strácali zákazníkov v prospech štátnych železníc. A prevádzkovať železničnú dopravu len tak hocikto nemôže, jednak cena vlakovej súpravy je neporovnateľne vyššia než u autobusu či taxi a za druhé priepustnosť železničnej trate je naopak výrazne menšia než na ceste.
Komentář 59310
Komentář 59315
Komentář 59318
Komentář 109461
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.