Urza v deCentrále: Psychedelika – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Díky za odpovědi, vlastně bych to mnohem raději probral s Vámi než s panem S.

U právního státu jistě existují ty zmíněné pojistky, ale ty nejsou všespásné a dají se odstranit, teoreticky imho i demokraticky. Tedy nevidím tam oproti ankapu rozdíl principielní, pouze tam může být rozdíl technický a to v míře robusnosti zajištění stability systému.
Protože tam ale není ten principielní rozdíl, tak imho padá ta výčitka ankapu coby "dobra z definice" (nebo Vašeho Urzou příliš úzce nadefinovaného "chtěného stavu" ankapu), protože tatáž výčitka (jeli postavená na principu) se dá vztáhnout i na demokracii a stává se tak banalitou.

Jediné co zůstává na stole je pak imho technická debata v porovnání stabilizačních prvků ankapu a demokracie. Tady jsem jsem ohledně ankapu spíš skeptik, ale když si zkusím aspoň roli jeho advokáta, a povzpomínám, proč a jak by prý fungovat mohl. Ankapáci totiž imho ten ankap berou s přesvědčením, že by dosažitelný a stabilní byl (tolik k závěrečné otázce k čemu je dobré definovat těžko dosažitelné a udržitelné stavy).

Obvykle se nabízí výhrada, že mocenské vakuum se samovolně zaplňuje. Ankap ale imho není mocenské vakuum, ale jen jiný model fungování moci, který je narozdíl od současného modelu ospravedlňován jinými důvody (dnes např. oficiálně zájmy skupiny a ochranou slabých, v ankapu ochranou sebevlastnictví a vlastnictví). První podmínkou pro ankap je tudiž (mé imho už si doplňujte dale sám) to, aby dostatek společenských sil (né nutně kvantita sil) ty ankap-hodnoty přijala alespoň do té míry, aby umožnila (tolerovala) vznik ankapu buď někde lokálně (na vyhrazeném území), nebo v současném systému (možnost opt-outu od současného státu).
Pokud by existoval lokální ankap, je otázkou, proč by v něm neměly převzít moc síly bez ohledu na jeho ideje. Tatéž otázka se nabízí i dnes, a odpověď u obou je ta stejná, totiž že dostatek sil chce ideje dané společnosti zachovat nebo aspoň tolerovat. Zde každý systém potřebuje toho svého "ideálního" člověka, a pokud to ankap popírá, tak proto, že nepočítá s člověkem zcela nesobeckým ( jako ten deální konunismus), ale už musí počítat s člověkem libertariánsky laděným, což je proti současnu změna.
Ohledně techniky ochrany těch idejí je na tom ankap podobně, jako byli příznivci demokracie před vznikem prvních ústav a demokratických zákonů - ví co zhruba chtějí, ale po technické stránce mají jen pár vesměs neozkoušených návrhů a představu, že by se ještě na něco mohlo přijít (zde nejlepší místo pro skepsi a kritiku). Na druhou stranu netrpí představou, že ochrana systému bude zázračně samovolná, (ono "hodíme na to bobika a trh to za nás vyřeší") ale připouští možnosti násilné ochrany vůči silově slabším odpůrcům zevnitř i zvenčí a i nutnosti vyvažování vnitřních sil. Tak jako stát v širším pojetí (coby společnost) je tvořen lidmi, tak i trh je jimi tvořen, a ankap bude zachován jen bude-li po něm silná poptávka.
Vyvažování je nutné i mezi centralizaci vs decentealizací moci, protože oba extrémy mohou vést k možnosti převratu (decentralizované zvenčí, centralizované zevnitř).
Vzhledem k neozkoušenosti těch teorií v praxi preferují ankapové obvykle velmi pomalý přechod u nejprve nenších odvětví (podnikání, kuktura, školství, atd) přes proces vracení kompetencí od současných státu k jednotlivcům a přes minarchismus. Tady možná jediný praktický přínos ankapu může být v tom, že ideologicky konkuruje trendům k centralizaci, i kdyby se nakonec ukázal jako ideál, který je přínosný coby inspirace, ale nemožný nebo nepřijatelný co do plné realizace.
Navíc pak jako varovná možnost existují i možnosti poměrně stabilních ale většinově nežádoucích ankapů, podobných totalitním státům, které se obhajují na základě práva vlastníka (úzké vlastnické skupiny vládců).
Reálná podoba ankapu bude určena i způsobem přechodu k němu a tím, jak během přechodu a po něm budou ve společnosti rozložené majetkové a jiné síly.

Ty nejčastěji navrhované technikálie typu jak by se navzájem vyvažovaly potenciální bezpečností agentury, proč by nemělo smysl aby volnotržní soudce byl evidentně uplacený a jak by bezpečnostní agentury měly protiváhu i ze strany jiných než bezpečnostních korporací jsou další příběh, ale protože je jen jeden z možných, tak nevím, jestli i do toho zacházet, nebo možná až v dalším kolečku diskuze... (?)