Človek je slobodný vtedy, keď môže rozhodovať o svojom živote a niesť za svoje rozhodnutia zodpovednosť. Koľko o sebe však skutočne rozhodujeme? Možno menej, než si myslíte. Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť. Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať. Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách. Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník. Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený. Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.
marcusant k Desatero jako popis:
To nejsou příkazy šašku, jsou to s výjimkou prvního oznámení, jsou formulována v oznamovacím způsobu nikoli rozkazovacím. To je jen vina špatného překladu z hebrejštiny. V tanachu (Starý zákon) se naopak o lásce píše a to v nejdůležitějším textu SZ, v […]
Komentář 131969
pan Jardík k Stát s. r. o.:
V Německu to totiž začínají prodávat hned po schválení EMA (to schvalování je taky proces, ani německý půlrok pro čekající na hranici života a smrti není málo) a pojišťovny to začínají hradit. Licitace o ceně přichází až později. Oproti tomu tady to […]
pan Jardík k Stát s. r. o.:
Zdražit ho nemůžou, protože by byli drahý jako Plzeň a přišli by o jedinou konkurenční výhodu. Prazdroj vyrábí mnohem efektivněji, když na jen o trochu vyšší produkci a jen o trochu vyšší ceně vydělává 15krát tolik. Pořád nechápeš? To se netýká jen […]
Komentář 131962
Lojza k Stát s. r. o.:
Castecne to tak bude take, ale predpokladam, ze tech razitek je tu proste potreba mnohem vice, testu je potreba mnohem vice, atd. Proste ten schvalovaci proces je tu vyrazne delsi.
Komentář 131959
Lojza k Stát s. r. o.:
No to dava logiku...zlotrili kapitalisti schvalne zdrzuji dodani sveho produktu na trh, aby na nem nemohli okamzite vydelavat. A delaji to proto, ze ..... ze..... ehm....Proc to vlastne delaji? :-D :-D
Komentář 131958
pan Jardík k Stát s. r. o.:
A taky jsi mi samozřejmě neodpověděl, jak se mám provolit k tomu, aby výrobní cena státního Budvaru aspoň trochu odpovídala běžným nákladům v odvětví. Pak by pochopitelně při stejně mizerným zisku (protože státu nemusí jít o zisk) mohl stát zlomek toho, […]
Komentáře
Komentář 34481
Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť.
Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať.
Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách.
Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník.
Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený.
Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.