Človek je slobodný vtedy, keď môže rozhodovať o svojom živote a niesť za svoje rozhodnutia zodpovednosť. Koľko o sebe však skutočne rozhodujeme? Možno menej, než si myslíte. Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť. Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať. Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách. Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník. Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený. Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.
neregistrovaný k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Čekal jsem, že budou policajti hrozně naštvaní, že jim Urza z (jejich pohledu) zbytečně přidělává spoustu práce navíc, ale jeden policajt se celkem otevřeně bavil. A i když s Urzou plně souhlasím, že dělá tuhle akci, tak mi bylo policistů trochu líto, že […]
Komentář 121579
Vajo k Klima versus volnotržní dogma:
Ano. Smysl to dává pouze tehdy, pokud by to bez státu bylo lepší. To mi připomíná diskusi kousek vedle, kde zaznělo, že historie lidstva vlastně startovala jako ankap, který se ovšem nějak neuchytil. Což by bylo na další výměnu názorů, ale asi jindy, tady […]
Komentář 121576
EK666 k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Urzo, já to vysvětlit nepotřebuju :) Video jsem viděl a chápu. Ona je to stejně spíš otázka na Tima. Chtěl jsem jen upozornit na zbytečně velký riziko backfire, které tam dost vidím. Pokud ho nevidíš nebo vidíš a jsi s tím v souladu, tak ok. Já jen […]
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Minule jsem se s Vámi snažil dohodnout na tom, že bychom předpokládali, že naše komunikace je prostě různá a snažili se pochopit jeden druhého; to jste odmítl a vysmál se tomu. Pokud na tom stále trváte, můj dojem z Vašeho příspěvku je, že jste idiot, co […]
Komentář 121569
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Tim tam přišel jako divák; a měl úplně stejnou možnost se rozhodnout jako kdokoliv jiný – a já mu jasně říkal, ať se rozhodne sám podle sebe (což je na videu zachyceno) a pak to ještě doplnil. Každopápdně z hlediska celé akce je to podle mě celkem […]
Komentáře
Komentář 34481
Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť.
Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať.
Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách.
Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník.
Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený.
Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.