Vládní logika uvolňování restrikcí – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak nám vláda konečně odtajnila, kdo, kdy a jak bude moci pokračovat v podnikání a kde a za jakých podmínek můžeme my, zákazníci, tyto služby využívat. Při bližším prozkoumání vládního harmonogramu se ale nemůžu zbavit dojmu, že ne všemu zcela rozumím. Co se týká školství, mám doma deváťáka. Ale jediné, co jsem pochopil, je to, že přijímací zkoušky na střední školy budou, a to pravděpodobně v červnu. Zbytek je v mlze. U otevření hospod a restaurací se dříve otevřou zahrádky a až v další vlně interiéry. Můžu si ale po třech pivech na zahrádce odskočit dovnitř na toaletu, nebo musím ke stromu? Nebo si musí hospody pořídit nějakou TOIku s hektolitry desinfekce? Podobně ne zcela rozumím postupnému otevírání obchodů. Proč jsou už dávno otevřené hobby markety a ne třeba obuv, sportovní potřeby, textil, obchody s elektronikou a podobně? Jaký je vůbec rozdíl mezi frontou v OBI a u Bati? A co už vůbec nechápu, jsou kadeřnictví, pedikúry a podobné služby. Jeden zákazník, jeden poskytovatel služby. Žádné shlukování lidí, fronty, nic. A kdo vůbec stříhá ty naše televizní politické hvězdy ve slušivých oblecích a červených mikinách? Manželky? Nebo se zkrášlují sami? Celý vládní plán mi tak připadá buď jako randomizovaný, nebo schválně složitý (stejně jako daně a zákony). Asi abychom si mysleli, že je detailně promyšlený. Nebo celý podléhá tlakům určitých lobbystických skupin? Logiku v něm rozhodně nevidím.