Zdanění a regulace robotů – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Není tomu dlouho, kdy se i u nás v ČR objevil nápad zdanit a regulovat roboty. Některé politické strany to mají i v programu. Podle nich technika připraví o práci tolik lidí, že je pracovní trh nedokáže vstřebat. Dokonce se ozývají hlasy po tom, aby roboty platily sociální pojištění. Jiní prosazují Industry 4.0 a chtějí robotizaci naopak subvencovat. Oba přístupy jsou nepochopení historického vývoje a ekonomických důsledků.

Historicky od dob pěstních klínů jakékoliv zlepšení nástrojů, metod nebo míry vzdělanosti mělo za následek nárůst bohatství společnosti a redukci námahy potřebné k vyprodukování konstantní hodnoty. V průběhu dějin běžně zanikala pracovní místa a trh lidi vždy vstřebal. Myslet si u robotizace opak, znamená opomíjet fakt, že nahrazování lidí roboty probíhá především pro snížení nákladů a pokud bude na trhu dostatek nezaměstnaných, tak klesne cena práce, což vytvoří přirozený tlak na zpomalení robotizace. Mechanismus robotizace je samoregulující z pohledu trhu práce. Navíc roboti nenahradí nikdy všechna místa, která byla potřeba k vyprodukování dané hodnoty, protože je někdo musí spravovat a ovládat. Na druhé straně tedy vznikne mnoho míst s vyšší přidanou hodnotou a menší mírou monotonie a námahy. Naopak, kdo chce pomocí subvencí podporovat robotizaci, tak vlastně přímo diskriminuje lidi a pokřivuje samoregulační mechanismus volného trhu, protože tím zlevňuje proces jejich nahrazení robotem.

Legislativní zásah do procesu robotizace přináší pouze riziko narušení dynamické rovnováhy volného trhu, který již mnohokrát historicky osvědčený proces zvyšování produktivity zvládl. Pokud politici chtějí lidem v konkurenci vůči robotům pomoci, měli by naopak snížit daně a deregulovat pracovní trh. Tím zvýší konkurenceschopnost lidí a sníží potřebu robotizace, protože pořídit si robota bude dražší než zaměstnat člověka.