Ze skromných počátků až na vrchol – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Co mají společného novinář a politik Karel Sladkovský, hudebník František Kmoch, malíř Max Švabinský, vynálezce František Křižík, politik Gustav Habrman, národohospodář Karel Engliš, hudební skladatel Vítězslav Novák, spisovatel Alois Jirásek, nakladatel a podnikatel Jan Otto, zakladatel genetiky Johann G. Mendel, arcibiskup Antonín C. Stojan nebo básník Karel Hynek Mácha? Narodili se v 19. století. To sice ano. Ale hlavní je, že jde o osobnosti, které se dokázali ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (malorolníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života vyšvihnout mezi významné a obecně známé osobnosti své doby (a výjimečně opět z této pozice spadnout, někdy až na dno). A to vlastní pílí a/nebo díky pomoci příbuzných a různorodé charity. Analyzoval jsem takhle před časem životopisy řady významných osob a vybral z nich několik desítek příkladů (nejde tedy o anekdotickou statistiku), které najdete zde (další díly jdou snadno dohledat). Podotýkám, že bych těch osobností mohl vybrat mnohem více! I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovaly do encyklopedie "Kdo byl kdo v našich dějinách" z nakladatelství Libri.

Dva příklady: Josef V. Sládek – jeho otec byl původně jen zedníkem, i když později se vypracoval na stavebního mistra. Sládek mohl studovat. Později se však rozhodl pro dvouletý pobyt v Americe, mimo jiné i z důvodu existenční nejistoty. V Americe pracoval mimo jiné i jako dělník na stavbě železnice a jako topič na lodi. I přes svůj původ a dělnické profese se stal Sládek významným básníkem a překladatelem. Johann Liebieg - byl jedním z vůbec největších a nejvýznamnějších podnikatelů 19. století v Českých zemích, potažmo ve starém Rakousku. Byl sice synem broumovského měšťana a soukenického mistra (ten brzy zemřel), ale začínal v Liberci jen jako pouhý soukenický tovaryš, později přešel k podomnímu obchodu s galanterií, s níž obcházel trhy v okolních městech. Koncem svého života zaměstnával tisíce lidí, vlastnil panství a chlubil se baronským titulem.

Kdysi byl používán plakát o osudu talentu za kapitalismu - žebrající houslista a o osudu talentu za komunismu (či nacionálního socialismu, už přesně nevím) - houslista hrající před diváky. Byl však osud talentu za (relativního) kapitalismu 19. století skutečně tak špatný?