Znaky totality III – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ještě jednou se vrátím ke škále ztráty svobod a nástupu totality ze svého předvčerejšího textu. Kdy se nějakému stavu společnosti začne říkat totalita? Zajímavé je, že záleží jak kde. Například nepamatuji, že by se systému, co jsme tu měli do roku 1989, u nás tehdy říkalo totalita. Zatímco na západ od nás ano. Jenže totalita není totalitou proto, že ji tak někdo nazve, ale proto, že omezuje svobodu lidí. Od kdy ji tak začneme nazývat, je jen na nás. Pro někoho už v totalitě žijeme, pro jiného ne. A čím více lidí bude naši společnost za totalitní považovat, tím větší bude společenský tlak na změnu, protože, jak správně řekl Urza, totalitu skoro nikdo nechce. Proto pak přijdou ty další kroky omezování svobody. Anebo možná nepřijdou, lidé se vzbouří, a míra svobody se zas zvýší. Zatím se v takových případech vždy vraceli k bodu dva až tři na mé škále ztráty svobod. Nevím o tom, že by se někde vrátili k bodu jedna. A už vůbec nevím, jestli se kdy jakákoliv společnost dokázala vrátit k bodu 0.

Občas se v rámci omezování svobod může zdát, že ty body nenásledují po sobě (jako například u zákazu zbraní v Německu a Francii). To obvykle bývá způsobeno tím, že nějaké omezení zůstalo ještě z dob minulých, než se lidé vrátili o pár kroků zpátky. Omezení prostě zůstalo, a pak nebylo potřeba zavádět je znovu. Ovšem kdyby ten zákaz nezůstal, pro další nárůst totality by se musel zavést.