Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Když nemáte argumenty, začněte plivat... No nic. Já vám navrhl abychom skončili, jelikož jsme oba pevně přesvědčení o svém tvrzení. Pokud máte s mým stanoviskem problém, já vám s tím nemůžu pomocí. S tím vám může pomoci jen ten co stojí naproti vám každé ráno v koupelně když si čistíte zuby.

Vy nepřesvedčíte mě a já nepřesvedčím vás. Takže nemá smysl pokračovat. Já jsem rád, že jsem já a váš recept bych nikdy nedoporučil.

Znovu opakuji ten zásadní rozdíl mezi mnou a psychoterapeuty. Já toho člověka dlouho znám a znám i hodně jeho osobních problémů a tak jsem věděl co mám řešit. Byl jsem tedy pro něj ten „psychoterapeut co trochu viděl“ nebo řekněme tušil kam mám jít. Psychoterapeuti jdou pokaždé do jeskyně o které nic neví a kde je tma. Jsou na slepo. A většinou toho moc nezjistí. Takže to pak řeší předpisem léků ze kterých pak těm lidem časem přeskočí úplně.
Kamarádovi jsem pomoct mohl, ale šance, že takhle vyléčím někoho cizího je mizivá. Jde tedy o zcela okolnostmi limitovanou výjimku. Navíc většinu nápravy musel stejně ten můj kamarád dělat sám. Já mu jako Morpheus mohl jen ukázat dveře, ale projít musel sám. Pro mě to byl v podstatě vabank, ale pořád lepší než když by u toho psychterapeuta zůstal. Právě proto že ten psychoterapeut je zpravidla slepý. Ono to ani jinak nejde, kdybyste vnímal problémy druhých stejně snadno jako viděl světlo, tak za pár hodin směny budete chtít skočit z okna, to vám garantuji.

Tímhle v podstatě popíráte svou vlastní ancap-filosofii. Ten co není schopen pomoci sobě spíše nepomůže druhým. Pokud to neplatí univerzálně, pak to neplatí vůbec a nebo se mýlite vy.

Ano, mám své zkušenosti, jeden můj známý chodil k psychiatrovi a bral léky; antidepresiva co mu předepsal. Když jsem mu ukázal různé techniky které já používám a přesvědčil jsem ho aby ty léky nebral, tak během pár měsíců začal žít úplně spokojený život. Ale bylo to jen proto, že to byl člověk, kterého dlouhodobě znám a věřil mi.
Všichni psychologové a psychoterapeuti jsou jako černá díra. První návštěva je kroužení okolo horizontu událostí. Brání léků je chycení v gravitačním pásmu kde už je velmi obtížný bod návratu. A nakonec selhání sebekontroly v důsledku léků a následná hospitalizace je cesta do singularity.
Vždycky když někdo zvažuje psychologa, tak ho před ním varuji.

Chápu to v extrémním případě když to třeba rozhodne soud kvůli bezpečnosti, ale rozhodně psychoterapeut nepomůže někomu kdo má trauma nebo se chová nějak jinak.

Kromě toho, není to tak dávno, kdy se dětští psychoterapeuté snažili znormalizovat autisty a introverty a to nemluvím o školních pscholozích co řeší děti a pro stromy nevidí les; příčinu nedobrovolného pobytu ve škole.

Závěr bych ukončil pořekadlem: „Když slepý vede slepého tak oba skončí v jámě.“

Asi jsi to nepochopil. On ti nemůže ani pomoct. Mnohdy to bývají lidé, co nejsou schopni pomoci ani sami sobě.

Nikam bych je neradil, Šmoulové stejně jako komiksy od Němečka mají hodně pružná pravidla. A v některých epizodách či pozdějších filmových adaptacích najdeme dokonce i rozpory s dosavadní představou předchozích tvůrců námětů. V těchto jednoduchých univerzech je jen dobro a zlo vyjádřené jako Taťka šmoula coby nenásilný vůdce, nebo kmet. A Gargamel jako utlačovatel nebo jejich lovec. Ačkoliv jsou i některé epizody, kde Šmoulové porušují Gargamelova vlastnická práva aby vznikl příběh přesto že Gargamel Šmouly zrovna konfrontovat nechtěl. Je to asi stejný jako řešit jestli městečko králíčka Binga je anarcho-kapitalistické nebo komunistické. Je to irelevantní, je to jen kus fiktivního vesmíru na kterém se dělají příběhy které nemají mnohdy žádnou filosofickou hloubku. Slouží jen jako jednoduché příběhy arbitrážního dobra a zla. Nic víc v tom není.

Já jednou poslouchal podcast jednoho studenta který se chystal na zkoušku z psychologie a z jeho projevu i témat které vedl jsem pochopil, že nic takového nedělají úmyslně. Oni totiž vůbec nerozumí ani sobě natož aby rozuměli svým pacientům. Kdybych to měl říct stručně, psychologie je obor který nefunguje protože nikdo nemá mapu. Takže pokud někteří lidé psychoterapeuty podezřívají v tom, že léčbu protahují, tak chápu proč si to myslí, ale nemají pravdu. Oni ve skutečnosti neví jak svému pacientovi pomoct.
Když jim selžou všechny neinvazivní metody, tak předepíšou nějaké preparáty a když z těch preparátů pacientům přeskočí, tak hospitalizace ze které už tuplem není návratu.
A to nemluvím samozřejmě o tom, že i sami psychoterapeuti chodí za psychoterapeuty.
Možná by bylo lepší abychom si více uvědomovali, že to co je v naší lebce nám může napravit jen jeden, a to my sami.

Moje zkušenost je spíše taková, že tu nenávist rozdmýchal kdysi Fatty Pillow když udělal z obezity hrdost a jakýkoliv kritik byl jeho fanouškama linčován. Zkrátka a jednoduše může jít i o oddělení táborů kvůli osobním mindrákům. Neříkám, že to je jediný důvod, ale určitě může být hodně rozšířený na základě podobných zkušeností.

Tak ono násilí je jako reprodukce buněk. Má to svůj účel (=zásah do protiprávního jednání), ale když se to vymkne kontrole, může to vytvořit benigní nebo dokonce maligní nádor který nejenže neřeší už co měl řešit, ale jen bere z okolí živiny (=daně)

Ale to jsou debaty jen na akademické úrovni. Ale lidé co vychodili základku, vyučili se řemeslo nebo udělali střední a vysokou uměleckou humanitní a podobně tak ti prostě vstoupí do systému a přizpůsobí se mu. Ti lidé pak nebudou chtít zrušit ruku která je „krmí“. Jelikož vzít riziko demontáže systému na kterém jsou závislí je pro ně velmi nevábná myšlenka. Čím déle v něm jsou, tím méně s tím budou chtít něco dělat.
A klidně řeknou, „Jo, jo, jo. Máte pravdu, ale co můžu dělat, nic.“
Proto dává větší smysl vést osvětu osvětu s jednotlivci, co ještě s tím systémem tolik nesrostli. Tedy spíše s dětmi.

Nevím zda osvěta je to, co má efekt. Stačí se kouknout na Urzovy rozhovory například s Bratříčkem nebo socialistickým novinářem. Buď protestují logika nelogika, nebo řeknou, „jo, jo, jo. Máš pravdu...“ a následující týden zase natočí videa o tom, co by měl stát řešit. Já v libertariánské strany taky nevěřím, ale nevěřím ani na osvětu mezi dospělými.
Jediné, čemu dávám ještě šanci je projekt Ježek bez klece a jemu podobné odnože. Protože starého psa nové kousky nenaučíte.

Jen poznamenám, že Star Trek byl od samého vzniku progresivní. Když byla premiéra seriálu Star trek první generace, tak byla v USA ještě silná inklinace k apartheidu. A když se na můstku Enterprise ukázala jako radistka afroameričanka, tak to způsobilo silnou vlnu odporu kvůli které chtěla herečka po první sezóně odejít ze seriálu. Neudělala to jen proto, že jí Martin Luther King (2 roky před svou smrtí)pozvedl na duchu.

Takže pokud třeba ve Star Trek Discovery je homosexuální doktor a inženýr, tak je to jen evoluce této frančízy.

No, trestáním mu asi moc nevysvetlím, že to nemá dělat. Spíš mu tím řeknu, že musí být hbitejší abych ho nemohl chytit a následně zase potrestat.

Anarcho-kapitalismus neřeší většinu problémů stejně jako stát neřeší většinu problémů.

Někdo je bude chtít trestat a bude je trestat. Ale nebude to ve jménu zákona, ale ve jménu rozhodnutí toho konkrétního člověka.

Opatření proti pokračování může být třeba odolnější zámek, nebo zabezpečovací zařízení.

Záleží na tom, jaká mi vznikne škoda a budu mít dost indicií dokazující, že jsem byl k tomu dotlačen.

Chtěl bych víc takových podcastů na tohle témae. Některé argumenty mě docela překvapily. Hlavně je tady vidět, že i samotní trans lidé si mnohdy neuvědomují co od státu chtějí. Možná taky proto, že nejsou ancap.
Třeba i nějaký rozhovor se socialistickým trans člověkem.

To je možné, že lingvisticky to tak asi bude, ale moje definice na „ideologii“ je jiná než na „myšlenkový směr“. Nejspíše proto, že v ancapu si každý má svou vlastní „ideologii“ pro svůj život. Zatímco centralizovaná „ideologie“ je jedna jediná pro všechny. A protože častěji slyším „ideologii“ centralizovanou, tak ji mám takto zafixovanou. Mám to změnit tedy jako ancap = myšlenkový nesměr? Ono by to dávalo větší smysl, jelikož anarcho-kapitalismus vlastně jako koncepce nikam konkrétně nesměřuje. Pouze dává prostor lidem na plnění svých osobních „ideologií“.

Budou, ale já bych netrestal. Já bych se dohodl na odškodnění a v případě že bude problém tak nějaké opatření aba nemohl v té protiprávní činnosti pokračovat.

Já jsem ale říkal, že manipulace jako taková se nedá řešit právně, ale pouze ty případy.

Můžu třeba s někým manipulovat apelem na jeho svědomí, když mi třeba něco ukradl a já chci aby se mi přiznal a kradenou věc vrátil. Pak nejednám protiprávně, ale vymáhám své právo.

Když s někým manipuluji aby mi dal něco na co právo nemám, tak je ta manipulace protiprávní.

V obou případech je manipulace neetická.

Jo, anarcho-kapitalismus je myšlenkový směr.

Já ani nevím, zda by se za protiprávní činnost mělo trestat. Pokud někdo dělá něco protiprávní, mělo by se pracovat na nápravě a odškodnění. Pokud někdo dělá něco neetického, mělo by se na to upozornit.
Trestání mi nedává smysl.

Já tohle nechtěl řešit. Za mě je manipulace šedá zóna. Pokud bude člověk trénován k odolnosti k manipulaci, tak bude těchto problémů méně. Pokud bude člověk trénován k podřízenosti, bude problémů s manipulací více. Problém není manipulace jako taková, ale spíše nastavení toho člověka na to jak se takovým věcem ubránit.

A v jakém případě to je v rozporu a v jakém případě to v rozporu není s vlastnickým právem? Já osobně tohle neřeším z hlediska práva, jelikož z hlediska práva můžu řešit jen ten účel té manipulace, nikoliv tu manipulaci jako takovou. Tohle je zkrátka šedá zóna. Nicméně manipulaci se daleko lépe daří v etatismu než v ancapu, jelikož v ancapu bude větší tlak na to hlídat si své zájmy než v etatismu, kde je jednotlivci ve škole vtloukáno, jak malý jednotlivec je.

Já bych to spíše nazval neideologií, jelikož to co popisujete jsou zásahy jednotlivců bez centrální moci. Zatímco ideologie využívá pro své zásahy a kontrolu právě tu centrální moc.

Stát není institucí poskytování nějakých služeb. OK, může být.

Definování a vymáhání práva státem ale není vždy v souladu s tím co lidi potřebují, pokud se definuje a vymáhá podle úhlu pohledu jedné jediné instituce. Opravdu nemyslím, že všechny strany jsou tam dobrovolně. Určité né každý přikyvuje na ženské kvóty, hromadnou migraci, podporování zemí ve zbrojení, výše daní a,,,

Vlastnictví je vztah k dané věci. Mohu být vlastník, mohu jako vlastník umožnit někomu spoluvlastnictví, mohu se vlastnictví majetku úplně vzdát aby ho někdo mohl nabít. Ale mohu to udělat jen já jako vlastník, nemůže to udělat nevlastník za mě. To pak je protiprávní.
K vlastnictví patří i přivlastnění zisku z majetku plynoucí ale taky případné ztráty a náklady na provoz.
Státu jsem nedal souhlas ani na spoluvlastnictví, natož vlastnictví mého majetku, s tím abych byl jeho nájemníkem. Stát prostě řekl, budeš mi platit výpalné.
Stát navíc využívá jen tu jednu stranu, zisk ze kterého si bere určité procento, je samozřejmě možné do přiznání dát náklady, či ztráty, ale to neznamená, že mi ztát bude náklady a ztráty kompenzovat. Znamená to jen to, že mi odpustí výpalné a tam už je zřejmé, že majetek ani nevlastní ani nespoluvlastní. Spíše jen na mém majetku parazituje.
Zároveň stát může kdykoliv daně změnit, když zjistí, že vlastník má zisky vysoké a stát by chtěl z těch vysokých zisků získat víc. Opět zde s majitelem nevyjednává, ale prostě si řekne o víc a nelze o výši ze strany vlastníka diskutovat.

Říkám, mohu jen říct, že to je neetické. Nevím co je za tím. V každém případě, manipulace je i v tomto světě. A v anarcho-kapitalismu bych nepředpokládal, že to bude lepší. Anarcho-kapitalismus neznamená, že budeme všichni svatí. Ačkoliv bych počítal s tím, že lidé nebudou manipulaci tolik podléhat, jelikož největším manipulátorem v dětství je školní pedagog který na člověka svým přístupem přesouvá podřízenost.
Zatímco u člověka vychovaného anarcho-kapitalismem předpokládám, že bude dost sebevědomý, aby se nenechal snadno ovlivnit.

Problém státu je to, že lidi nutí něco dělat a je nečestný a nespolehlivý.
Anarcho-kapitalismus je o tom, že mohu, ale nemusím. Já klidně mohu být v anarcho-kapitalismu součástí nějaké instituce, která mi bude poskytovat služby jako kdysi stát, ale pokud se rozhodnu, že je to na můj vkus drahé či neefektivní, tak mohu přejít ke konkurenčním službám. A stát sám není vlastník mého majetku stejně jako banka, BlackRock či pojišťovna. Jde pouze o svěření majetku. Stát se ale chová jakoby to jeho majetek byl, nicméně sám by řekl že ne. Proto je u státu ten paradox: Podnikatel a ztráta = jeho ztráta a podnikatel a zisk = náš zisk. Anarcho-kapitalismus by tady bylv tom, že by stát (v tomto případě už by to nebyl stát) že za každé situace bude s majetkem nakládat jako s majetkem svěřeným.

PS: Propaganda, co to vlastně je. Když žijeme ve světě, kde nám autority říkají co je pravda a co ne. Viz ČT a ČRo, tak lidé spíše podlehnou propagandě než ve světě, kde všichni ví, že nic z toho co viděli nemusí být pravda. Dnes nás dobře učí AI o tom, že ani video nemusí být pravda.

Tak jako cílená manipulace je neetická. Jestli je i protiprávní, to je otázka na základě konkrétního případu.

Systém postavený na nápadu (idea) anarcho-kapitalismus když Urza popisuje, tak předem vždycky říká, že neví jak bude vypadat. Může jen říct, jak si myslí, že by mohl vypadat. Ideologie jsou postaveny na tom, že už je představa jak to bude vypadat.
Taky není pravda, že anarcho-kapitalismus musí přijmout všichni. Anarcho-kapitalismus může běžet i paralelně se státem. Já klidně můžu dál platit daně, ale mám možnost se toho neangažovat. Anarcho-kapitalismus = dobrovolnost.

PS:
Ideologie = já ti naplánuju život.
Anarcho-kapitalismus = naplánuj si život sám.

Za mě je ideologie plošná aplikace nějaké představy fungování společnosti. Tedy centrálně zavedená. Navíc se ideologie občas neobejdete bez násilného vymáhání. Jelikož neexistuje ideologie kterou by přijali všichni do jednoho se vším všudy. Zatímco anarcho-kapitalismus funguje na principu žij a nech žít. A jeho případné vymáhání likviduje jeho samotnou podstatu. Což znamená, že anarchokapitalistou nemusím být, a jsem jím jen z vlastního přesvědčení.

Ideologie v tom, že nic po lidech nevymáhá ani jim nic neposkytuje na úkor jiných? Mě to spíše víc sedí na způsob života, jelikož jediné co je třeba respektovat je vlastnické právo ostatních s tím předpokladem, že ostatní budou respektovat totéž. A vše ostatní už je pak jen arbitr tvořený v rámci vlastněných statků.