Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Neklade-li ankap žádná omezení na to, jak se lidé mají chovat, pak už nyní žijeme v ankapu.

Zapomněl jste ale definici ankapu samotnou. Je-li ankap stav lidské společnosti za absence státu, tak nyní v ankapu nežijeme. Mohu Vám ukázat, kde jste udělal logickou chybu ale cvičně si ji nejprve zkuste najít sám.

>> V ankapu mohou žít i přesvědčení [komunisti, socialisti, nihilisti, fašisti, etatisti, ...].
Áno, pokiaľ sa budú riadiť ankap pravidlami.

Nikoliv. Představte si (čistě teoreticky), že v ankapu budou žít jen samí socialisti. Vytvoří si společné vlastnictví a přerozdělovací pravidla (socialistická), podle kterch se budou chovat. Nikdo se nebude řídit ankap pravidly a odhlížím od toho, že ani není definováno, jaká to jsou. Ale pracovně, jen pro tuto argumentaci, to vezměme, jako že to nebudou žádná z těch socialistických. Dokud nezaloží stát (lišil by se od stávajícího stavu tak, že by se centrálně vyhlásila pravidla za závazná a vytvořil by se násilný vymáhací aparát, na který by všichni museli povinně přispívat), půjde stále o ankap. Tedy tvrzení neplatí.
Q.E.D.

Ankap neurčuje, že každý sa musí riadiť NAP-om a anakp verziou súkromného vlastníctva?

Podle mě neurčuje. Nemusíte se řídit ničím, když nechcete. A můžete si zvolit svá vlastní pravidla, kterými se budete řídit. Nesete ovšem za každý svůj čin podle Vašich pravidel zodpovědnost a ostatní nemusí Vaše pravidla sdílet a Vám v jejich prosazování napomáhat.

Z tvého plyne, že nezáleží na tom, zda vstupující osoba s pravidlem souhlasí a chce se k němu zavázat, ale jen na tom, že jiná osoba o ní prohlásila, že se prý zavázala.

Neplyne. Absolutně nechápete. Ale už mě to nebaví, nejste na logiku moc chytrý. Tedy nechci s Vámi ztrácet čas, už se točíme dost dlouho v kruhu. Přečtěte si ještě jednou co jsem psal o tom, když Vám na pozemek vejde zvíře, které nepochopí, co je to smluvní závazek. A také může dotyčného poškodit. A poškozený nemusí vyhlašovat žádná pravidla, stačí, když mu zvíře snížilo užitek nějakého statku. Tedy Vaše výplody jsou irelevantní.

Přečtěte si to ještě jednou, najděte logickou chybu a pak můžeme pokračovat. Pro Vaše pohodlí Vám dám link. https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=613#l48415 první můj odstavec.

A jestli k uvedenému už nic dalšího nemáte, děkuji za diskusi a hezký den.

Tvrdí totiž, že si úplně všechno v životě musím zařídit sám

Netvrdí. Tvrdí opak, že nic nemusíte. Přesněji, ankap vůbec nic netvrdí. Takže nemusíte. Vidíte, výsledek je týž. A je už na Vás, jak si to zpracujete.

a žádný stát mi s ničím nepomůže

Ve státu jsou někteří státní zaměstnanci. Takže pomáhá-li Vám stát, pomáhají Vám tito lidi. Ankap je sice absence státu ale nikoliv absence lidí. A může jít i o tytéž lidi. Zaplatíte jim totéž, co jste jim platil pod státem a oni Vám pomůžou. A dost možná Vám i něco zbude, protože oni Vám už budou pomáhat sami za sebe, nebudou vázáni procesy státu a budou si navzájem konkurovat. Takže v pohodě. Z hlediska pomoci se nejméně nic nezmění ale spíš zlepší.

Stanovuje, že trh bude zcela ponechán zakonům volného trhu

Nestanovuje.

takže se jimi de facto musím řídit i já.

Nemusíte. Viz první reakce.

Ergo ankap je totalita.

Tedy ergo není. Naopak. Nic nemusíte.

každé zřízení nějakým způsobem určuje, jak může a nemůže člověk žít.

Každé zřízení něco určuje. S výjimkou ankapu. Ten jediný nic neurčuje. Jelikož nejsou žádní zaměstnanci či reprezentanti ankapu. Jsou jen soukromé osoby. Ale ty nejsou ankap. V ankapu mohou žít i přesvědčení [komunisti, socialisti, nihilisti, fašisti, etatisti, ...]. Nebo lidi, kterým to je jedno. A dokonce bych řekl, že ankap není žádné zřízení.

Dobře, je to zmatečné, vrátil jsem se ve vlákně k prvnímu příspěvku, se kterým jsem nesouhlasil. Napíšu ještě jednou (a možná jinou argumentací) proč. A můžeme navázat. Nejsep povinnen koukat Vám do hlavy a hádat, z čeho plynou Vaše vyspekulované formulace, které já jsem netvrdil. Něco z Vaší hlavy jsem uhodl chybně a vy se rozčilujete ale já nemůžu vědět, co se Vám v hlavě honí, mohu reagovat jen na to, co píšete.

Čas: 2020-01-13 12:35:19 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jistě, takže pokud stát prohlásí, že souhlasíš s pravidly státu, tak to znamená, že souhlasíš s pravidly státu, protože dle tebe nezáleží na tom, zda jsi s nimi opravdu souhlasil, ale že to tvrdí ten, kdo ta pravidla na daném území vyhlašuje. Přesně podle tvé logiky: Stát prohlašuje, že výskytem na jeho území s pravidly státu souhlasíš, to že se tu vyskytuješ je fakt, takže s pravidly státu jsi vyjádřil souhlas. Přesně podle tvé "logiky". Bože, ty jsi fakt debil.

Pokud stát prohlásí, že souhlasím s pravidly státu, tak to NEZNAMENÁ, že já souhlasím s pravidly státu. Nepíšu nikde nic, z čeho by to mělo plynout. Není to podle mé logiky. To jste napsal podle logiky Vaší. OK?

Ještě pro Vaše pohodlí, reagoval jste na moje

"Vstoupení na pozemek je empirický fakt a přítomnost někoho, kdo na pozemku vyhlásil vlastní pravidla, také. A je jedno, jestli dotyčný porušuje smlouvu nebo jedná, ač k jednání nemá uzavřenou smlouvu. Ještě to zkusím jinými slovy: Porušuje i tehdy, pokud se k pravidlům předem zavázal (porušuje smlouvu) i nezavázal (poškozuje někoho bez smlouvy). To poškození tam samozřejmě musí být přítomno. Abyste mi neoponoval (zas) tím, že uživatel marihuany poškozuje někoho, kdo si to nepřeje."

Z toho logicky neplyne to, co jste napsal Vy. Tudíž Vámi napsané není podle mojí logiky.

Což je přesně ta tvá normativní půlka! Protože i když je empirický fakt že se nalézáš na něčím území a i když je empirický fakt, že porušuješ jeho pravidla, tak už jsi tam normativně přidal, že něčí nároky jsou oprávněné a něčí nejsou...

Tak konečně jsme si to vyjasnili. Protože napíšete sice normativní půlka ale nenapíšete, kterou máte na mysli.
Zméněné je také nenormativní. Dotyčný vstoupil na pozemek. Na pozemku se nachází někdo, kdo ho považuje za svůj a prosazuje na něm svá pravidla.
O oprávněnosti jeho nároku jsem nic nepsal a nijak to nehodnotím. Tedy závěr, že ani první a ani druhá půlka (a je mi jedno, jak to rozdělujete, já to nerozděluju) normativní není.
Jestli budete i nadále trvat na názoru, že nějaká část je normativní, tak napište příště co nejpodrobněji která část a proč si to myslíte. Bude se nám efektivněji diskutovat a k jádru se dostaneme rychleji. A budete si moci odpustit i ta osobní invektiva, která tedy ve skutečnosti patřila Vám, protože já nemohu hádat, kterou část myslíte, když to nenapíšete.

Navíc to, kde před tisícem let byli tví předci, rozhodně empirický fakt není!

Empirický fakt ale je, že státy zpravidla získávají svá území tak, že ho obsadí nějaká armáda. A ta neuzavírá na zabraný pozemek kupní smlouvy. To by byl business, nikoliv obsazení území.

Naproti tomu, hypotetický vznik ankapu nastane bez násilí a to tak, že se rozpustí stát, protože ti, co ho doposud tvořili, se rozhodnou, že skončí s aktivitami ve prospěch udržování státu. A rozpustit nějaký klub násilí není. Násilí je vytvořit klub a nutit někoho ke členství.

I kdybychom připustili, že si stát si založí jeho zastánci, co se už na daném území nacházejí, protože si v nějaké době domnívají, že je to to nejlepší (což ale také nevíte jako fakt, v historii se spíše se pozoruje to předchozí, protože tam, kde nedělá agresi jeden stát, netřeba zakládat vlastní stát z důvodů obrany, sociální stát s cílem zajistit důchody asi nikdo před deseti tisíci lety nezakládal), tak svá pravidla ostatním, kteří nesouhlasí a na území se také nachází, vnutí. A i kdyby byl jeden jediný, který nesouhlasí, tak eticky není podle mě v pořádku mu vnucovat cizí pravidla a aplikovat je i na tu část pozemku, kde se zrovna nachází on a chce tam mít svoje pravidla. Empirický fakt v tomto případě je, že zastánci státu nemají s odpůrci smlouvu. Tedy je to založeno na násilí (tom ekonomickém, definovaném (ne)možnosti dobrovolného uzavírání a vypovídání smluv). A pokud bych se nechtěl nimrat v historii, protože mi to nemusí přijít jako podstatné, tak stačí vzít za výchozí stav nyní a podívat se, co se stane, když se pokusím vypovědět smlouvu se státem. Přesněji, žádná není, tudíž není co vypovědět ale stát se chová, jakoby smlouvu měl tak co se stane, pokud se začnu chovat, jako kdyby neměl. Dojde k násilí. Ze strany státu na mě. Vezměte to jako empirický fakt. A navíc se tomu v principu nelze vyhnout, pouze tak, že ustoupím a majetek vydám. COž ale je přesně násilí, stát dostal nakonec část mého majetku bez smlouvy. Popřípadě mi vnutil nějaká jeho pravidla, aniž by mi dal předem možnost je odmítnout. V ankapu si to lze zařídit tak, že Váš vlastní majetek nemusíte nikomu vydávat a žádné systémové donucení v něm není přítomno.

Reaguji na tohle

Takže už jsme opět u té normativní půlky, která určuje, kdo si může určovat, co to znamená souhlas s pravidly, a kdo si to určovat nesmí

a ukazuju, že žádná "normativní půlka" tam nikde není. Je tam empirický fakt, že se někdo nachází v prostoru, který někdo jiný považuje za svůj (tramvaj a DP, aby to pro Vás nebylo příliš abstraktní) a že ani jedno nezávisí na tom, jak to někdo hodnotí. Tedy nic normativního. A jestli dotyčný porušuje vědomě nebo nevědomě je irelevantní.

Nemusí to tak být. Podívejte se na Urzovu přednášku Libertariánská ústava. Ve Stokách, někdy z podzimu myslím nebo vygooglujte na Fóru svobodného přístavu. Nastiňuje koncept státu, který by byl volnotržní v době míru ale omezoval by (ústavou) vlastnická práva v případě, kdyby hrozilo ohrožení státu jako celku. Peníze, výrobní prostředky, vztahy mezi lidmi i uznávané hodnoty by byly čistě soukromé a na lidech, bez centrální autority. A zajímavé, že obrana takového státu by se mohla zajišťovat deHranice státu by pak byla vymezena pouze územím klientů bezpečnostních agentur. To omezení vlastnických práv by znamenalo, že třeba Váš pozemek využijí na rozmístění obranné techniky nebo použijí Vaše zdroje. A dává to logiku, protože přijdete o něco, když se stát ubrání kdežto když neubrání, přijdete možná o všechno. A po "válce" mohou majitelé rozjet soukromé právní spory o oprávněnosti zasáhnutí do vlastnických vztahů a k té ústavě se bude přihlížet. A ústava může být pouze někým navrhnuta a zveřejněna nebo ani nemusí. Víte, že v GB mají ústavu jen jako zvykové právo ale není nikde napsaná?

A vzhledem k tomu, ze ses narodil na pozemku ciziho vlastnika...

Rodiče neberu za cizí. A zaměstnancům státu jsem se nenarodil. Ti se navíc na pozemku, kde já jsem se narodil, ani nenacházeli. Ti přijdou vždycky až pro prachy. To je něco úplně diametrálně odlišného od volného trhu, kde se uzavírají obchody a vždy k oboustranné spokojenosti. U daní je zpravidla jedna strana nespokojená. Lidi to tak většinově nevidí ale asi by to viděli jinak, kdyby od zaměstnavatele dostali na ruku celou superhrubou mzdu a pak by si pro své přišli z FÚ, ČSSZ a zdravodní pojišťovny a nikdo by se neptal, jaké pojistné a jaké služny státu chcete a nikdo by Vám nedal na výběr. A pak by se podívali, co jim zbylo. A státu by se chtěli zbavit v první řadě ti, co makají u soustruhu nebo u lopaty a každý měsíc zoufale nevychází s penězi. Nikoliv programátoři nebo piloti, těch je zaprvé méně a zadruhé z toho, co jim zbyde, docela slušně vyjdou a ještě jim zbude. Stát ve skutečnosti poškozuje tu nižší třídu ale to by bylo na jiné téma. Četl jste někdy něco od Kyiosakiho? On si toho daňového dopadu působící negativně hlavně na ty nízkopříjmové velice dobře všiml. A píše a mluví o tom. Zajímavé, že si ho nevšiml nikdo z levičáků, co by chtěli pomáhat těm nízkopříjmovým. Snížit daně je totiž žen klíč. Dokonce jsou radikálnější přístupy a to úplně zrušit daň z příjmů. Dřív vůbec neexistovala, to je vlastně novodobý výmysl.

Ještě dodatek, normativní to není, kde se dotyčný nachází a co udělal je empirický fakt. Vezměte to jako že jste v tramvaji a jedete na černo. Spotřebováváte proud a čerpáte užitek na úkor DP. To je fakt, který nezáleží na tom, co si myslíte Vy. Protože rozhodující bude, co si myslí dopravní podnik. A v úvahu se budou brát ti faktické věci jako že jste vstoupil do jeho tramvaje a vezl jste se. (mmch. ještě mi dlužíte odpověď na otázku, jestli se kontrolór zachová anarchokapitalisticky, když Vás nenechá pokračovat v jízdě, mě by to docela zajímalo).

Na to odpovídám už tady https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=613#l48435

Já se na daném území nacházím, užívám ho tedy a dědím užívací práva po mých předcích. Stát potřebuje smlouvu se mnou. Nikoliv já s ním. Konkrétně, berní úředník, který chce vkročit na můj pozemek a odnést si daň, porušuje má pravidla. Nikoliv já jeho. Daň zpravidla dostane, protože za ním stojí policie a já vlastní policii nemám, jelikož tuto možnost prohlásil stát za legální. Ale na etice té věci, že jde o krádež, se nic nemění. Nevydal jsem daň dobrovolně. Vydal jsem daň pod pohrůžkou exekuce a vězení.

Irelevantní. A navíc logicky chybné. Že si zotročíte rodiče neznamená, že na jejich děti, které se do otroctví narodili, si již můžete činit nárok jako na otroky. Nebo nevím, z čeho by to mělo plynout. Dědictví? To se přeci obecně bere jako právo ale nikoliv závazek, u dědictví máte mít možnost jak přijmout, tak odmítnout.

To se přece neřeší. Řeší se tu tahle Vaše teze https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=613#l47668 o tom, že kdo je nevinný či vinný se rozhoduje konvenčně a že ankap se proto nijak v principu neliší od státu. Já Vám oponoval, že ankap se liší tím, že nemáte pravidla státu a tudíž že se můžete jakýmkoliv pravidlům vyhnout, nacházíte-li se někde, kde si nikdo nenárokuje žádná soukromá pravidla. A prototože ankap je stav za absence státu, nemáte tam ani státní pravidla. Kdežto ve státu se cizím pravidlům vyhnout nemůžete, jelikoš tam jsou ta státní a platná bez ohledu na to, kde se nacházíte. Jinými slovy, v ankapu si to můžete zařídit, že budete naprosto svobodný v tom, že se nemusíte řídit žádnými cizími pravidly kdežto ve státě vždy nějakými musíte. Někteří to mohou nazývat svobodou (ti, co souhlasí) ale vždycky se najdou ti, co nesouhlasí. A zajímavé, že nesouhlasící od sametové revoluce tak nějak přibývají. Kdežto v ankapu se můžete zařídit podle sebe a žít podle pravidel, která vyhovují Vám a nemusíte usilovat o to, abyste o nich přesvědčili hlasující většinu, s tím, že menšiny budou mít vždycky smůlu. To je to, oč tu běží a co psal v úvodním článku Urza.

Pokud jste na pozemku, na který si nikdo nečiní nárok, nezáleží na tom, s jakými cizími pravidly souhlasíte nebo nesouhlasíte, neboť se Vás netýkají. Nemůžete je tam, kde se nacházíte, totiž ani porušit. Takže toto je irelevantní. Vraťte se o krok zpět (ten užitek a ta výrobní linka, kde to však již pokládám za objasněné) a pokud k tomu nic nemáte, tak pokládám Vaši tezi za neplatnou a diskusi za ukončenou.

Jistě, takže pokud stát prohlásí, že souhlasíš s pravidly státu, tak to znamená, že souhlasíš s pravidly státu, protože dle tebe nezáleží na tom, zda jsi s nimi opravdu souhlasil, ale že to tvrdí ten, kdo ta pravidla na daném území vyhlašuje.

Ale to jste si vzal jen půlku z řečeného. Druhou půlku jste pominul a sice že nikoliv já jsem vstoupil na pozemek státu (to bych byl přistěhovalec, turista apod.) ale že je to naopak, stát v minulosti vstoupil na pozemek mých předků a vyhlásil svá pravidla proti jejich vůli. Zpravidla tak činí armády a ty neuzavírají smlouvy s místním obyvatelstvem. Vytýčí hranice a obyvatelé se buď podrobí nebo budou podrobeni.

V pořádku, protože já žádným právem argumentovat nebudu. Aspoň ne nějakým univerzálně platným. Lidi si samozřejmě svá (řekněme lokální) pravidla tvoří. Kdybych já volal po nějakém univerzálním pravidlu, tak bych vlastně byl zastáncem státu. Protože bych asi nechtěl slyšet, že někdo přišel s návrhem jiného univerzálního práva, které je s tím mým v rozporu a už bych chtěl mít na své pravidlo monopol. A začal bych uvažovat jako etatista, že je to potřeba, protože se o tohle pravidlo přece někdo musí postarat. Já důvěřuju lidem, že si to vyříkají sami.

Určitou vyjímku ovšem tvoří to laissez faire

To podepisuji. I když s výhradou, že nemám rád výjimky. Tohle bych spíš řekl, že je stav za absence jakýchkoliv výjimek.

A to je něco, co pořád nedokážeš pochopit, že je důležité, zda člověk s něčím souhlasí, a ne to, že o něm někdo prohlásí, že s tím souhlasí!

Důležité k čemu? Pravidla můžete porušit záměrně po jejich akceptování (svéprávný a gramotný, avšak podvodník, nepoctivec, uzavře smlouvu ale předem už kalkuluje s tím, že ji poruší), bez akceptování (podivín, z jiné kultury či náboženský či politický fanatik) nebo i nevědomky (blázen, negramot, nesvéprávný, zvíře, ...). Vždy jde ale o porušení cizích pravidel.

V pořádku, netrvám na tom, vysvětlil jsem Vám už výše, viz ti negramotní, nesvéprávní, zvířata (ignoroval jste to proč? Nedočetl jste to celé? Dočtětě.) že pravidla jsou porušena bez ohledu, jestli si porušující myslí, že přijetím informace a vstupem na pozemek se smluvně zavázal nebo ne. Rozhodující je, co si myslí majitel pozemku. Majitel podle svého pojetí, kdybyste náhodou měl pochybnost, co to znamená.

Poruší i zvíře, které nelze podezřívat, že by si bylo vědomo nějakého předem uzavřeného smluvního aktu. Vstoupení na pozemek je empirický fakt a přítomnost někoho, kdo na pozemku vyhlásil vlastní pravidla, také. A je jedno, jestli dotyčný porušuje smlouvu nebo jedná, ač k jednání nemá uzavřenou smlouvu. Ještě to zkusím jinými slovy: Porušuje i tehdy, pokud se k pravidlům předem zavázal (porušuje smlouvu) i nezavázal (poškozuje někoho bez smlouvy). To poškození tam samozřejmě musí být přítomno. Abyste mi neoponoval (zas) tím, že uživatel marihuany poškozuje někoho, kdo si to nepřeje.

tak stale je dite nuceno dodrzovat nejaka pravidla...

Ale to ta příroda řeší tak, že děti většinou přebírají hodnoty od rodičů a jejich pravidla přijmou i za svá pravidla. Takže to neberou jako nucení. Člověk je z opice, tak napodobuje. Rodiče mu jsou příkladem a dítě příklad vidí jako rozhodnutí své, tudíž nebere to jako nucení. Takhle si evoluce zajišťuje, aby skupina spolupracovala, nikoliv aby se vzájemně pobila či rozprchla na jednotlivce, akceptující jen svá vlastní pravidla. Takhle si někdo možná ankap představuje, pro mě je to naopak prostředí pro spolupráci, kdy lidi nerozdělují nucená přerozdělovací pravidla a nucené předávání zodpovědnosti na jiné, kdy se skupiny spíš rozhádají řešením neřešitelných sporů, kdo na koho doplácí. Na volném trhu se nic takového nestane. Tam Vám nikdo nic nebere a vzdáváte se jen toho, čeho chcete dobrovolně.

Podle jakych kriterii by mel byt ten narok "vlastnika" opravnenejsi, nez muj narok vstoupit na nejake uzemi. Ja muzu argumentovat prece stejne jako ten "vlastnik": brani mi v pouzivani meho vlastnictvi, snizuje mi uzitek z meho vlastnictvi.

Ano. Nevíme, co se odehrálo před tím. Obecně má ale větší nárok ten, kdo pozemek užíval dřív. Pozná se buď tou fyzickou přítomností (nejspolehlivější, funguje i u teritoriálních zvířat), kupní smlouvou, záznamem v kastastru atd. Jestli jste ovšem i Vy užíval před tím pozemek, tak to je sporné. Otázka je, proč se to nějak nevyřešilo již dříve, museli jste si všimnout, že pozemek chcete užívat oba dva najednou. Pokud Vám to dosud ani jednomu nevadilo a nyní to jedné straně začalo vadit, tak IMHO má problém ta, které to začalo vadit a pokouší se vyhnat z pozemku toho druhého. Protože chce snížit užitek jí na úkor zvýšení užitku svého, totiž začít chtít používat pozemek jen pro sebe, ač ho před tím užíval i někdo jiný. Aby to nebylo příliš abstraktní, představte si, že využíváte nějakou cestu, po které chodí i jiní a Vy byste si ji najednou chtěl uzavřít jen pro sebe. Ostatní, domnívám se, nemusí souhlasit.

No to platí pouze pro anarchokapitalisty...

Přečtěte si ještě ten další odstavec o té tramvají. A nepomáhejte Jakubovi G s argumentací. Já bych chtěl, aby mi napsal, že se kontrolór zachoval jako anarchokapitalista, ač je téměr státní zaměstnanec. A aby mi to napsal sám za sebe jako jeho vlastní názor a nikoliv jako "XXX říká...".

Mně totiž naprosto nezajímá co si vy myslíte, klidně vám na pozemek vstoupím, a pokud mě napadnete dle svých názorů, tak pak také budu jednat dle svých názorů...


Naprosto v pořádku. Vás bych na pozemek pustil a Vaše názory bych i bránil, i kdybych s nimi třeba nesouhlasil. Jelikož Vy se nebojíte názory říkat a tudíž jste také za své činy nést zodpovědnost (to spolu dost souvisí). Budu vědět, že když mi na pozemku něco nechtěně poničíte, že nezdrhnete ale škodu budete chtít nahradit. U Jakuba G si nebudu jist, jestli tam nebude mapovat seznam majetku k budoucí konfiskaci.

Musel bych bejt úplnej hnup, kdybych se měl řídit jinými názory nežli svými

Tak je to správně. Podtrhuji, podepisuji.

Ale porušuje i ten, kdo neakceptuje/nechápe
...........................................
Podle vás ano, podle mne ovšem nikoliv, mě totiž vaše názory nezajímají...

V pořádku. Ale porušení cizích pravidel není věc názorů Vašich ale protistrany. A pokud se nedohodnete, tak věc názoru arbitra. A pokud i nadále budete preferovat svůj názor nad názorem arbitra, tak to za Vás rozhodne Vaše ozbrojená agentura. A pokud budou dvě ozbrojené agentury, budou se muset spolu dohodnout. A pokud se nedohodnou, .... Urza píše, že se dohodnou, protože jim jde o business a válčit spolu je ztrátové. Řešení jsem Vám popsal zleva od nejlevnějšího (tím je zjistit si cizí pravidla, když někam vstupujete, abyste je vůbec nemusel porušit). Lidi akceptují (zpravidla) pravidla druhých, protože je to z ekonomického hlediska nejvýhodnější. A v druhém kroku mohou případně vyjednávat neboli hledat nějaký průnik oboustranně akceptovaných pravidel. Říká se tomu dobrovolné smluvní vztahy. Což ale Vy víte, to spíš na doplnění, pro ostatní. S tímhle pojmem tu mají diskutující dost problémy, jsem si všiml.

A děti se obvykle rodí na pozemku, který vlastní?

Ano. Děti si umí biologicky podmanit rodiče, kteří pak jednají ve vlastnickém zájmu svého dítěte. ochraňují, udržují a zvelebují mu jeho budoucí pozemek. A to ještě dřív, než si to to dítě vůbec uvědomuje. Stejně to je u mě doma s mou kočkou. Občas si vybojuje i větší část peřiny a nevím, jak to dělá. Jistě, mohou se děti narodit i bezdomovcům ale to je dost neobvyklé. Bezdomovci zpravidla mají jiné starosti než plánovat potomstvo.

Tak to bude vypadat v ankapu?

Jestli nějaký ankap bude, tak tyhle biologické principy, domnívám se, budou fungovat stejně jako dnes.

Jo, tohle je Marťanův oblíbený trik: Porušením pravidel se smluvně zavazujete k jejich dodržování a na základě této smlouvy je pak možné vám vnutit jejich dodržování. Nejsmutnější na tom je, že to nemyslí jako vtip, ale je tak hloupý, že to myslí smrtelně vážně.

Můžete zpochybnit uzavření smlouvy vstupem na pozemek, jehož užívání si nárokuje někdo jiný (a stejně tak byste mohl slovní ekvilibristikou zpochybnit podepsanou smlouvu v listinné podobě s tím, že neuznáváte listinné podoby smluv a vlastnoruční podpisy a že jste jen něco načmáral na papír, na kterém jsou jen nějaké pigmentové fleky) ale na věci se tím nic nemění. Tady je totiž jasný fakt, že jste na pozemek vstoupil a že druhá strana Vám dala najevo, že pozemek považuje za její. Pak nezáleží na interpretaci vstupujícího, jestli si myslí, zda jedná nebo nejedná podle smlouvy. O porušení pravidel rozhoduje druhá strana. Jsou to její pravidla a o tom, která to jsou a jak se pozná, zda jsou porušena nebo nejsou, nemůže rozhodovat nikdo jiný, tedy nikoliv protistrana, neboli ten vstupující. Pravidla stejným způsobem poruší (stejným činem) i nesvéprávný, nepříčetný nebo zvíře. Já Vám to jen popisuji z hlediska svéprávného, příčetného, který umí číst, umí jazyk a umí komunikovat a chápe, co je to smluvní závazek. Ale porušuje i ten, kdo neakceptuje/nechápe.

Tedy jako slovní ekvilibristika a pokus o zmatení pojmů dobrý ale na věci to nic nemění. Vstupující porušil pravidla (soukromá, na pozemku platná).

A jestli je to pro Vás příliš abstraktní, tak zkuste jet tramvají na černo a pak se kontrolorovi ohradit, že pravidla DP neuznáváte a že nastoupením jste se k ničemu nezavázal. Schválně, jestli Vám odpoví něco jako "Promiňte, to jsem nevěděl, akceptuji to a omlouvám se, že jsem Vás kontrolou obtěžoval, můžete dále pokračovat v jízdě". A zkuste simulovat, že nerozumíte, neznáte jazyk, jste němý, hluchý, mentálně retardovaný, jestli Vám projde i tato varianta. A dejte vědět. Já budu trpělivý a několik dní počkám na odpověď, jsem zvědavý. A legrace je, že nemusíte být vůbec myšlenkama v anarchokapitalismu. Ale můžete mi napsat, jestli se podle Vás kontrolor zachoval anarchokapitalisticky.

Jen tak mimochodem, zamyslel jste se někdy nad ekonomickým významem pozdravu, když někam vstoupíte? A proč se bere za neslušné nepozdravit a to napříč kulturama? A jak to souvisí s akceptováním nějakých pravidel?

Linka samotná Vám negeneruje zisk. Ten máte jen tehdy, když zboží na lince vyrobené (za celou životnost té linky) prodáte za úhrnnou cenu větší než jste pořídil tu linku diskontováno na okamžik jejího pořízení. Jenomže ten prodej závisí na zákaznících. Užitek máte z toho, že si od Vás zákazník něco koupí a to v tom okamžiku. Tedy investicí jste měl náklady a ty Vám nyní kompenzují zákazníci z tržeb. Pokud Vám něco na konci zbude, máte zisk, za něj si můžete něco koupit a z toho budete mít užitek. Z linky, z chleba ani z utržených peněz ještě užitek nemáte. Tedy zákazníci Vám potenciálně užitek mohou zvýšit ale nikdo Vám užitek nesnižuje, jelikož všechny transakce jsou dobrovolné.

Koukám, že sis zase pěkně přiohnul definici užitku

Nikoliv, reaguji pouze na Váš příklad a vysvětluji Vám, že pokud se zákazníci rozhodnou, že od Vás něco nekoupí, neznamená to, že Vám snižují užitek.

Takže jste se odpovědi vyhnul. Nedovedete tedy odůvodnit etické ospravedlnění daní jinak, než pomocí pojmu anarchikapitalismus? Zajímavé!

Možná jste přehlédl tezi, o níž byla řeč, že v ankapu se nutnosti pravidel, s nimiž nesouhlasíte, můžete vyhnout (a to právě tím, že do prostoru cizích pravidel nevstoupíte). Kdežto ve státě takovou možnost nemáte. Tam už jste se na území státu narodil a tím jste se (podle státu) zavázal. Ten rozdíl spočívá v tom, že ve státě Vám nikdo nedal možnost nesouhlasit (demokratická volba to nenahrazuje, jelikož můžete být přehlasován) kdežto v ankapu tuto možnost máte.

Musíte. Jelikož nejspíš má vlastník jako první pravidlo, když to tak bude chtít, že vstupem na pozemek se k nim (k těm dalším) zavazujete. Pokud informaci víte a vstoupíte, zavazujete se. Je to ekvivalent smluvního vztahu. Pokud dojde ke sporu, majiteli stačí dokázat, že Vám pravidla dal vědět a že Vy jste se na pozemku nacházel. Normativní jsou ta pravidla ale fakt, že jste je porušil, normativní nejsou. A to je to, o co ve sporu půjde. Normativnost se v ankapu posuzovat ve sporech nebude (resp. můžete si zvolit arbitra, u kterého to podle předchozích sporů lze očekávat) a půjde o ta fakta, zda někdo o pravidlech věděl a svévolně je porušil. Nakonec, je to stejné jako v soukromém právu nyní. Jen v ankapu nebude trestní právo, pouze soukromé.

Marťan:
Vinný je v ekonomickým (tedy nenormativním) významu ten, kdo druhému snížil užitek statku, jež on užíval, aniž by s tím uživatel souhlasil.

Jakub G:
A jsme zase u té tvé hloupé definice, kterou jsem zpochybnil už minule, načež jsi ale z diskuze bez reakce utekl, takže k žádné sebereflexi u tebe nedošlo. Takže pokud vlastním výrobní linku na chleba a soused si bez mého souhlasu postaví také výrobní linku na chleba, která mi bude konkurovat, tak je soused podle této definice vinný, neboť mi bez mého souhlasu snížil užitek z mé výrobní linky. To jako vážně?

Soused Vám užitek z Vaší linky nesnížil. Vyrábět můžete nadále a stejně, jako jste vyráběl před tím. Prodáte možná méně chleba ale také nemáte se zákazníky smlouvu, že od Vás budou pravidelně stále stejné množství chleba odebírat, takže půjde o oboustranné konsensuální rozhodnutí (zákazníci se rozhodnou s Vámi kupní smlouvu uzavřít nebo neuzavřít podle jejich preferencí - cena, chuť, vzdálenost do pekárny, ...). Soused se Vás na možnost postavení konkurenční linky ptát nemusí, protože s Vámi do žádné transakce nevstupuje.

načež jsi ale z diskuze bez reakce utekl

Nevím už, kde a kdy to bylo, šlo z mé strany jistě o nedopatření. Pokud Vám to tehdy vadilo, tak se omlouvám a doufám, že jsem to nyní napravil. Odpověď máte.

Znovu připomínám původní tezi, o níž je řeč, že v ankapu můžete být nevinný (ve smyslu že neporušujete žádná cizí pravidla, jelikož máte od protistrany vždycky možnost nesouhlasit, tj. neuzavřít smlouvu, která by Vás k dodržování pravidel, s nimiž nesouhlasíte, zavazovala) kdežto ve státě nemůžete a jste implicitně vinný pouze tím, že se narodíte (musíte dodržovat všechny státní regulace na Vás se vztahující, aniž by Vám někdo dal na výběr, jestli chcete). A tedy že Vaše teze, že ankap se od státu liší jen jiným výběrem pravidel, neplatí. Liší se principiálně. Tou existencí státně monopolních pravidel nad pravidly soukromými. Ty v ankapu nemáte. A soukromým pravidlům se můžete vyhnout.

Urza:
Co z hlediska etiky odlišuje konsensuální sex od znásilnění? Dobrovolnost!
Co z hlediska etiky odlišuje zaměstnání od otroctví? Dobrovolnost!
Co z hlediska etiky odlišuje dar od krádeže? Dobrovolnost!
A co z hlediska etiky odlišuje daně od loupeže?

Jakub G:
Stejná věc, Urzo, co z hlediska etiky odlišuje vymáhání anarchokapitalistického pojetí vlastnických práv od násilného vymáhání jiných věcí.

Zajímalo by mě, zda byste měl nějakou odpověď, kdyby Vám vůbec nebyl koncept anarchokapitalismu znám. Protože předpokládám, že "Nevím, musel bych nejprve nadefinovat anarchokapitalismus" to nebude, pravda? A zastánce daní, že si berou vzor z anarchokapitalismu, jen si jinak definují vlastnictví, jsem také nikdy ještě neslyšel argumentovat. Všechny pojmy v Urzově textu jsou jinak známé a na anarchokapitalismu nezávislé. Takže? Berte to jako takový logický rébus.

Každý systém potřebuje nějakou regulaci. Třeba automobil - nestačí jen plynový pedál, aby auto jelo, musí mít i brzdy, aby ho šlo bezpečně zpomalit, nebo zastavit.

Záleží, co zahrnete do systému. Zahrnete-li i řidiče, už jde o samoregulovatelný systém. Nepotřebuje regulovat z vnějšku. Levhart ve volné přírodě také při lovu ví, kdy a jak má správně zabrzdit. A nikdo mu to nemusí centrálně regulovat. Levharta si vemte, z hlediska schopnosti včas zabrzdit, jako ekvivalent auta s řidičem.

Ani tzv. volný trh nemůže fungovat bez regulací ze stejného důvodu, jako nemůže fungovat auto bez brzd.

Chybné spojení jen velmi volně asociovaných věcí. Ani netřeba vyvracet logicky, stačí Vám jen dát do hlavy zapeklitý oříšek k řešení, jak to tedy, že divoká příroda se reguluje sama. Což je ovšem očividný empirický fakt. A zastánci přírody k tomuto vzhlížejí a tvrdí, že je to pro přírodu to nejlepší, co může být (stav za absence lidských zásahů).

Otázka ovšem je v jakém množství a jaké mají ty regulace být. A o tom je demokracie.

Také o tomtéž kdysi byla monarchie. Jindy poddanným lecos určovala šlechta. Nebo zas otrokům regulovali otrokáři. Takhle jste argument myslel?

Asi už chápu, jak některé věci myslíte. Lecos je trochu zmatení pojmů (vinný - nevinný) a lecos váš pocit, že v ankapu platí nějaká pravidla, kterými se lidé musí cítit vázání. Domnívám se, že Urza použil sice asi vinný/nevinný pro Vás dráždivě, jelikož tyto pojmy považujete za normativní ale já se Vám pokusím ukázat, že je použil v nenormativním smyslu. Takže snad to nějak zkoriguju.

Vinný a nevinný jsou normativní pojmy. To, že popíšeš, jak je ty osobně vnímáš, je nezbavíš jejich normativních významů.

Vy je můžete definovat v souvislosti se zavedenými pravidly ve společnosti ale také čistě ekonomicky. To první by bylo normativní, kdy například vyhlásíte pravidlo, že je zakázáno užívat nějakou drogu. Vinný je pak (jen podle tohoto normativního pravidla ovšem) ten, kdo drogu užije. Kdežto Urza použil sice pro Vás nevhodný termín ale v absolutním, tj. nenormativním, protože ekonomickým významu. Vinný je v ekonomickým (tedy nenormativním) významu ten, kdo druhému snížil užitek statku, jež on užíval, aniž by s tím uživatel souhlasil. Klíčové slovo je KONSENS (to chybí). Vinný si můžete nahradit spojením jako "ten, kdo druhého poškodil". První a druhá věc se od sebe liší. Ta první závisí na interpretaci plynoucí z postoje pozorovatele. Pokud považuje braní drog za špatně, bude považovat konzumenta za vinného za požití drogy. Kdo bude zastáncem svobody ať si každý může se svým tělem dělat co chce, bude proti normativnímu pravidlu nebrat drogy a dotyčného bude považovat za nevinného. Kdežto ve druhém významu, domnívám se, že takto to použil Urza (to nevíme, museli bychom se ho zeptat ale podle mého to plyne z textu). Tedy zde vinný je v ekonomickém smyslu, z poškození druhého. To již je objektivní fakt, který nezávisí na interpretaci pozorovatele.

A já chci, abys ji přeformuloval, aby ti byla jasná normativnost tvého popisu. A chci, abys to udělal ty, protože kdybych to udělal já, jistě bys tu formulaci napadl, že ji mám chybně, a pokusil se uhnout od tématu.

Vy jste ale po mě chtěl formulovat něco, co není pravda. Cituji původní formulaci:

Přeformuluj tuto svou větu tak, aby říkala, kdy člověk v ankapu musí dodržovat nějaká pravidla a snad ti to dojde.

Domnívám se, že v ankapu člověk žádná pravidla dodržovat nemusí. Nese si za jejich nedodržování zodpovědnost, může třeba prohrát spor, což ve státě také, jen ale, na rozdíl od státu, má víc šancí se vyhnout pravidlům, které dodržovat nechce. Pokud nějaké pravidlo vygeneruje stát, dá ho do zákona, tak centralizované soudnictví musí rozhodovat spory podle tohoto zákona. Chápete? Tohle v ankapu nemáte. Občan nemá šanci se domoci svého domnělého práva pravidlo nedodržovat, protože mu toto právo v podstatě není vůbec umožněno. Ještě to zopakuju a zestručním. Subjekt, který si činí nárok na monopol moci, a fakticky ho i má, si zároveň činí právo na vyhlašování pravidel a zároveň právo na pravidla, jak se budou rozhodovat spory a neumožní tedy, aby se někdo mohl bránit. Pravidlo, kterým se centralizované soudnictví musí řídit a sice že soudy musí rozhodovat podle zákonů státu, činí jakékoliv spory občana proti státu prohrané. Hlava XX. Občan se může bánit ve sporu se státem ale platí pravidlo, že spory se rozhodují ve prospěch státu. Možné je se jen přít o výklad pravidel, nikoliv o ta pravidla samotná.

Tedy ani ve státě a ani v ankapu nemusíte dodržovat žádná pravidla. Ovšem v ankapu budete mít šanci, že se domůžete práva podle ekonomických principů, tj. bude to v arbitrážích rozhodováno podle toho, kdo koho skutečně (nikoliv v normativním smyslu) poškodil. Na normativních pravidlech se vždy domlouváte ve smlouvách a případné arbitráže se budou rozhodovat podle toho, co je ve smlouvě. Tam je to OK, protože obě strany souhlasily. Pokud dojde k poškození někoho bez smlouvy, tak ankap decentralizované právo bude mít tendenci konvergovat k rozhodování podle ekonomických principů, jelikož na základě nich se lidi cítí poškození. To proto, protože budou mít na svou obhajobu lepší argumenty. A arbitři, co budou tyto principy zkreslovat, budou tržně ztrácet. A tím se to řeší.

Samozřejmě, že záruku nemáte žádnou. Bude-li v nějakém regionu většina obyvatel ctít nějaké náboženské morální principy, pravděpodobně se jim decentralizované právo přizpůsobí a kdo s ním nesouhlasí, bude mít horší možnosti obhajoby svého práva. Ale to není kritika ankapu, protože, všimněte si, že přesně takto to probíhá i v demokraciích. Ale v ankapu se můžete o toto právo snažit. Ve státě je to ta zmíněná hlava XX a jakmile si to demokratická většina prosadí do zákona, máte zkrátka smůlu. A většina poškozených to ví, že nemají šanci, protože zákon. Takže se ani nebrání. Navíc se domnívám, že lze dlouhodobě odpozorovat trend v neprospěch hodnotových řešení sporů, když jsou proti faktickým. A to proto, že společnost bohatně, má lepší možnosti se vzděávat a sehnat si lepší informace. To je důvod, proč dnes nikdo (v bohatých zemích) neuspěje se spory proti domnělým čarodějicím například.

Ne, formuluj jasně, kdy člověk musí v ankapu dodržovat nějaké pravidlo!

Nemusí žádné. Viz výše. A znovu opakuji, že v ankapu má člověk větší možnosti vyhnout se pravidlům, se kterými nesouhlasí. A sporům se lze i vyhýbat, stačí neuzavřít smlouvu (což u státu nestačí), nevstoupit na pozemek, kde si někdo nárokuje svá pravidla, pro Vás speciálně dodám, že pokud s jeho pravidly nesouhlasíte, můžete proti němu vést volnotržní arbitráž, domníváte-li se, že jste v právu a že uspějete. Pokud však na pozemek přijdete poté, co již on ho užívá, pak ho poškozujete a to objektivně. Snižujete mu jeho užitek. On Vám nikoliv, jelikož Vy jste před tím tento pozemek neužíval. Tedy budete mít horší možnosti, jak se domoci svého domnělého práva. Ale nemůžu vyloučit, že se domůžete. Půjde třeba o hory a Vy sy myslíte, že právo je navštívit máte. A to na principu, že když navštívíte jako turista cizí město, tak musíte počítat s tím, že tam mají lidé rozparcelované pozemky a vy na ně bez smlouvy, tj bez akceptování jejich pravidel nemůžete vstupovat ale že hory obvykle patří turistům, kteří je užívají a to i tehdy, pokud je někdo navštíví poprvé a nikdy před tím z nich neměl užitek. Protože u horské turistiky je užitek z návštěvy unikátního místa, na kterém nikdo ještě před tím nebyl. Kdežto byt nebo zemědělský pozemek užíváte opakovaně a nejdřív musíte do pozemku investovat. Soudce třeba řekně, že kdo si vymezil hory na mapě na své, tak do nich nic neinvestoval, tedy investici mu nemaříte a užívat je sám jako turista může stejně, jako Vy a Vy že mu v tom nebráníte. A já bych Vám dal i jako soudce nejspíš podle tohoto pravidla za pravdu. Za ostatní nemohu mluvit.

Nepochopil jsi zadání! Ty máš říct, za jakých dodatečných podmínek bude osoba Y vinná. Takže neříkej, že nejsou známy, řekni, co dalšího musí být známo!

Ve Vašem normativním smyslu to nemohu říct. Bude považována za vinna nejspíš vždycky protistranou nějakého sporu. V mém nenormativním významu tohoto slova a nejspíš i v Urzově je vinna ze dvou důvodů:

1. Porušila-li nějaká normativní pravidla, se kterými předem souhlasila (zjednodušeně, existuje smlouva).
2. Někoho objektivně poškodila (smlouva neexistuje, aktéři se ničím před tím nezavázali).

1. je sice vinna plynoucí z porušení normativních pravidel ale jsou to ta, o kterých obě strany věděly a ke kterým se zavázaly. 2. normativní není, je to empirický fakt. Není to tedy podle pravidel dotyčného ale musí jít o snžení užitku bez smlouvy. Že není možné objektivně zjistit míru poškození a porovnat ji s jiným užitkem není vada, protože lze zjistit objektivně nějakou minimální mez (řekněme rovna náhradě škody za tržní cenu, i když nedokážete ocenit význam ukradených rodinných šperků pro dotyčného, nebo náklady na léčení, i když nedokážete ocenit újmu z bolesti po zranění apod.). A je možno objektivně určit, že protistrana poškozena byla (zranění, odcizená věc, ... to není věc hodnotového posuzování, to je empirický fakt).

Ty jsi ale vtipálek! Pokud se nenacházíš na území, kde si někdo nárokuje dodržování pravidel, tak triviálním způsobem nemůžeš být vinný z porušené nějakého pravidla! Ovšem platí to pro ankap? Ty si myslíš, že v ankapu třeba nebudou skupiny lidí, které nebudou tvrdit, že vlastník nesmí například týrat svého psa a že dodržování toho pravidla nebudou vyžadovat na celém území ankap společnosti? Nebo to zase sfoukneš tvrzením, že kdyby tam existovali takoví lidé, tak to není ten správný utopický ankap? Takže prosím, formuluj jasně, kdy je člověk v ankapu vinným?!

Spor o týrání psa je podle mého již hodnotová věc. Pes nedemonstruje poškození domáháním se práva lidskými prostředky. Demonstruje poškození projevy zvířecími, které se člověčím podobají ale jen částečně. Já se třeba kloním názoru, že pokud jsou částečně projevy, mají se přiznat i částečně práva, trochu oříšek k řešení je, kdo zvíře v právech má zastoupit, jelikož ono samo se lidským způsobem práva nedomůže (a tady Vám i uznám, že koncept státu toto zjednodušuje, tím ale neříkám, že řeší lépe, neřeší lépe (IMHO) ani práva zvířat a ani například péči o ŽP (než trh, ankap v praxi prověřen nebyl ale trh už mnohokrát ano a domnívám se, že empirická fakta hovoří ve prospěch tržního řešení - například že bude méně týraných zvířat apod. - můžete zpochybnit, že závislost týraných zvířat na státním intervencionalismu nemusí být monotónní a že může existovat optimum, to byste však musel dokázat, protože to už pozorováno není, ta monotónnost domnívám se je.) Tedy moje a Urzovo "vinný" v tomto nelze definovat. Normativně samozřejmě ano, to Vám neberu. Spor o týrání psa by se v ankapu rozhzhodoval na základě polycentrického práva a také podle hodnotových postojů, jako se to děje ve státě. Jen by tam nebyla jedna skupina pravidel monopolní, platná a závazná všude a bez výjimek a s faktickou nemožností se pravidlům bez rizika rovnajícího se téměř jistotě vyhnout, když úspěšný spor proti státu o platnost jeho pravidel vést z principu nemůžete. IMHO v ankapu možnosti lepší, toto je ovšem můj hodnotový soud. Někdo se rád podřizuje autoritám a nelze mu to vyvrátit logicky ani empiricky. Jestli jsou ovšem lidi, co týrají ve státě psa, vinní nebo nevinní ve smyslu článku, jak to Urza použil, nelze určit. Týráním psa totiž nikoho cizího (fyzicky, či ekonomicky) nepoškozujete a pes se svého práva neumí domoct, nad rámec svých zubu a drápů, právě proto, že jde o zvíře.

Mimochodem, moje kočka je asi výjimkou, ta si u mě doma vymohla víc práv, než mám já a normálně se mnou uzavírá dohody, umí skvěle vyjednávat a já ji na dohody přistupuju.

Domnívám se, že se psem jste nezvolil správný příklad, tam je odpověď nevíme. Takže příklad pro potvrzení nebo vyvrácení Urzovy teze nemůže sloužit.
Kdežto v případě zákona o omezování užívání marihuahy víme. A víme to objektivně. Nenormativně. Hodnotová věc je postoj užitku dotyčného k marihuaně. To ale nikdo nehodnotí. Objektivně víme, že dotyčný s pravidlem nesouhlasí, že marihuanu užívá, že stát dotyčného vymáháním neužívání poškodí (ten ztracený užitek, stačí, když si ho dotyčný hájí). A tedy víme, že je dotyčný nevinný, protože sám nikoho nepoškodil. Neexistuje totiž poškozená strana. Marihuanu si pořídil za tržní cenu na základě kupní smlouvy a užívá si ji doma.

Rozumíme si už? Kdyby něco nebylo jasné, napište.