Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pokud ale někdo tvrdí, že krádež nelze rozlišit od změny vlastníka na základě smlouvy (tuto tezi tu opakuje Jakub G)

Lžeš, tohle jsem tu nikdy netvrdil, natož opakovaně.

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Každopádně dále bych vás odkázal spíše na nějaké knihy o Metodologii (společenských) věd. Už jsou touto diskuzí strávil docela dost času, který bych měl raději věnovat jiným záležitostem.

Jak Einstein objevil STR? U psacího stolu.

Einsteinova teorie rozhodně není apriorní, byla vytvořena na základě empirických pozorování a rozhodně ne od psacího stolu bez znalosti empirických výsledků!

Kdežto u lidského jednání nemáme tu druhou variantu.

Jakto, že ne? Máme tu Misesovkou větev, Hayekovkou větev a spoustu dalších pohledů. A i kdybychom si dokázali představit jen jednu variantu, tak pokud je to empirická teorie a není falzifikovatelná, pak je to pseudověda, protože vlastně nic neříká. Apriorní poznání totiž o světě nikdy nic neříká.

Mimochodem, právě jsem našel informaci, že ten, kdo omezil falzifikaci pouze na přírodovědu, byl Mises (a ne Popper). Asi se mu nelíbilo, že podle Poppera je pseudovědec, tak to omezil :-D

Z wiki: Friedrich August von Hayek je ekonom, který se postupně od praxeologie odchýlil a vytvořil tak v rakouské škole alternativní proud. Vzhledem k výrazným odlišnostem v metodologii tak vznikly v rakouské škole dvě myšlenkové linie: misesovská a hayekovská. Na počátku své kariéry stál Hayek po boku Misese v tzv. sporu o ekonomickou racionalitu socialismu, který byl jakýmsi pokračováním sporu o metodu. Při svém působení v Londýně však poznává filosofa Karla Raimunda Poppera a opouští metodu praxeologie a rozvíjí popperovskou metodu falzifikace.

Pardon, nějak to blblo ...

Co? Odkazujete se sám na sebe.

Když měření bude pořád v rozporu s t=s/v a nepodaří se nám nalézt žádnou chybu, k jakému závěru to povede? Že t=s/v neplatí, nebo že v měření je chyba, kterou se nám nepodařilo nalézt?

Dojdeme k závěru, že t=s/v neplatí. Ve vědě běžný jev, nechápu, proč vám to přijde tak divné.

i empirické poznání není správné jen proto, že jsme ho nedokázali falzifikovat.

Empirické poznání nikdy nemůže být dokázáno, může být pouze falzifikováno. Proto Popper považuje za vědecké pouze takové (empirické) teorie, které lze falzifikovat.

Ano, ale ne všem empirickým teoriím, jen těm přírodovědným.

Ne, všem empirickým teoriím.

Proč si teda myslíte, že teorie říkající "ekonomie je falzifikovatelná" je lepší než teorie říkající opak?

Pletete si teorii s výrokem. Teorie falzifikovatelnosti je jen jedna.

Ale nemůže to vyvrátit, protože když měření bude odporovat rovnici, budeme chybu hledat kdekoliv, jen ne v rovnici.

Abych to napsal jasně: A pokud tu chybu jinde nenajdeme, pak budeme hledat chybu v teorii. Když Newtonovským fyzikům nevycházela rychlost světla, také napřed hledali chybu v experimentu, aby následně usoudili, že Newtonovská fyzika prostě neplatí. Ale i kdyby jim ta rychlost světla seděla, tak důležité je, že mohli takové experimenty dělat. Takže i kdyby ta teorie nebyla nikdy falzifikována, tak byla přesto vždy falzifikovatelná!

Hayek hlavně opustil Misesovkou větev kvůli tomu, že byla nefalzifikovatelná.

Tak to jste pak Vy nepochopil, co je falzifikace. Správnou teorii pochopitelně nelze (správným) empirickým pozorováním vyvrátit. Ale i správná vědecká teorie je falzifikovatelná! Samozřejmě, pokud nám nějaký experiment nevyjde dle očekávání, tak hledáme, zda jsme ho provedli správně. Ale pokud nenajdeme chybu v experimentu, musíme se smířit s tím, že teorie byla vyvrácena.

Ne, prostě to nekončí. To, co považujete za apriorní poznání, stejně může být chybné, není to správné jen proto, že nemůžeme dokázat, že to správné není. Každopádně falzifikovatelnost je něco, co přísluší pouze empirickým teoriím. Teorie, kterou posuzuji, zda nějaká teorie je falzifikovatelná, není empirickou teorií a nemá tedy smysl mluvit o její falzifikovatelnosti. Má smysl mluvit pouze o její logické konzistentnosti (ale k tomu by byla potřeba jiná teorie).

Což není pravda, jak jsem ukázal na příkladu s testováním t=s/v.

Jenže to není predikce, to je jen násobení a dělení čísel. To, že (10/5)*5=10 není žádná predikce. Ta rychlost pohybu totiž není žádným vstupním údajem, pro který predikujete dobu pohybu po trase. Protože tu rychlost podle vašich vzorečků zjistíte až v samém závěru spolu s tím časem.

Lze to říct i tak, že můžete mít tak silnou teorii, že ji žádná falzifikace nemůže vyvrátit.

To je hloupost. Silná teorie není ta, u které neexistuje ani teoretická možnost vyvrácení! Naopak takové teorie jsou velmi slabé, protože vlastně nic rozumného neříkají!

A jak víte, že v "teorii říkající, že ekonomie může být falzifikovatelná" není chyba?

Stejně tak se můžete ptát, zda v samotné Rakouské škole není chyba. Konzistentnost teorie lze vždy posuzovat pouze jinou teorií, u které stejně zase tu konzistentnost nebudeme moci dokázat, aniž by na to nebyla zase potřeba jiná teorie a tak dále.

Proč vlastně odmítáte Misesovo tvrzení, že ekonomie falzifikovatelná být nemůže?

Protože teorie, která dělá predikce, je z principu falzifikovatelná. Rakouská škola odmítá možnost predikcí v ekonomii a proto říká, že ekonomie falzifikovatelná být nemůže. Ovšem ostatní teorie možnost predikcí nezavrhují a jsou tedy falzifikovatelné.

To není pravda, protože výpověď o světě zde je ta trojice vztahů v=s/t, s=vt, t=s/v.

Ne, informace, že když nějaké číslo něčím vydělím a výsledek pak tím samým číslem vynásobím, tak dostanu původní číslo, není žádnou výpovědí o světě. Stejně tak jsem ten čas mohl vydělit počtem mých vlasů a pak výsledek zase počtem vlasů vynásobit a byla by z toho naprosto stejný výpověď o světě - tj. žádná!

Jak "nemusí sedět"?

Rychlost může být definována způsobem, že vzorec t=s/v pak opravdu nemusí platit v reálu sedět.

Pozor, podvodník!

Tak co jsi tou historkou o lvovi a slepici chtěl tedy říct?

Mimochodem, pokud definujete rychlost jako v=s/t, pak to vaše t=s/v je vlastně tvrzením t=t. Což je sice apriorně správně, ale o světě to vlastně neříká vůbec nic. A pokud je ta rychlost definována nějak jinak, třeba na základě lokálních podmínek, tak pak už je tu zase prostor pro to, že v reálu to t=s/v nemusí sedět.

Jaké přirovnání? Ptal ses, jak obhájci této nauky odůvodňují, proč ji nelze falzifikovat. No a já odpověděl, že si nemyslím, že by se obhájci té nauky o snech zabývali nějakou otázkou falzifikovatelnosti. Nic jsem k ničemu nepřirovnával.

Ale já přece neřekl, že chyba je v apriorně pravdivé teorii. Já řekl, že by to ukázalo, že chyba je v té teorii, která říkala, že ta apriorně pravdivá teorie říká, jak funguje skutečný svět. Vztahy Newtonovy teorie jsou přece také apriorně pravdivé, jen podle nich svět jaksi tak úplně nefunguje.

Nemyslím si, že by obhájci té metody věděli něco o vědeckých metodách, aby se něčím takovým vůbec zajímali :-D

No asi může, když jste řekl, že se naměřilo něco jiného :-)

Jenže výklad z karet předpovídá budoucnost. Výklad snu žádnou budoucnost nepředvídá, neříká, co se stane, jen říkám proč se nám něco zdálo.

Není, to, že je nějaký model vnitřně konzistentní (logicky správný), neznamená, že musí odpovídat skutečnosti. A falzifikována byla ta teorie, co tvrdila, že ten model odpovídá skutečnosti. Tím ale nebylo dokázáno, že by ten model byl logicky nekonzistentní (logicky chybný).

Označil bych to za falzifikaci nauky o snech.

Ale co byste tak označil? Co je to výklad, který odporuje skutečnosti?

Že to bylo falzifikováno. Důvod, proč výsledky nesedí, jsou už irelevantní.