Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jak pro koho. Ale je právě třeba zohledňovat tu obtížnost, ne jen argumentovat ankap-stylem "teoreticky je to možné, takže tím se problém řeší". Anarchokapitalisté totiž argumentují vždy jen teoretickou svobodou člověka, nikdy ne jeho praktickou svobodou.

„Když se ti tu nelíbí, proč se neodstěhuješ do Somálska?“

Tahle otázka je reakcí na vaše rady "Když se někomu něco nelíbí (nájem, v práci), má jít jinam.". Pokud vám otázka se Somálskem přijde jako argumentačním faul, pak je to proto, že už ta vaše rada je sama o sobě argumentačním faulem.

„Chtěl bych vidět, jak by se anarchokapitalistické společnosti vedlo na opuštěném ostrově.“

Pokud je to narážka na můj příklad s ostrovem, tak pak jsi ho nepochopil.

„Chcete-li něco změnit, tak si to odhlasujte ve volbách, ne?

Jenže podle vás je ankap pro drtivou většinu lidí přirozený, takže by nemělo být vůbec těžké získat volební většinu. Takže tahle otázka je sakra validní.

Pokud si to nedovedli představit jako něco funkčního, tak to spíše spadá pod to, že si to nedovedli představit.

Někteří si zase nedovedli představit, že by Země nebyla placka.

No prostě že by to nebyly tvá alter ega, prostě by ten předpoklad neplatil. Jsou tu dva předpoklady, ani jeden nemůžeš otestovat, navzájem se vyvracejí. Tak proč sis zvolil jeden z nich?

A kdybys o nich uvažoval jako o ne alter egech, tak by to fungovalo taky.

Jak víš, že to funguje, když to nemůžeš otestovat?

Je to právě jedno, protože nevím o jiném, je docela absurdní důkaz.

Takže by klidně mohl říct, že jich je více a že se to prostě nedá testovat a že je to dané.

No já nevím, já se ptal, jak Mises otestoval, že ten modus je jen jeden.

Rozdíl je v tom, že my víme z vlastní zkušenosti, jaká je povaha lidského jednání, takže to nemůže být vyvráceno pozorováním.

No to právě že nevíme, na našem jednání se mnohdy podílí procesy, které si ani neuvědomujeme. Ne vždy je naše chování tak racionální, jak si myslíme.

Rozdíl je v tom, že si můžete představit různé geometrie – rovinnou, na kouli, v sedle – ale jen jedno lidské jednání.

Ne, pak vám chybí fantazie. Není problém si představit jiné apriorní teorie o lidském jednání.

Ostatně vlastně je jen JEDNA představitelná geometrie, která ty tři druhy zahrnuje.

A další, které nezahrnuje.

Mises: Praxeologii postačuje konstatovat fakt, že existuje jen jedna logika poznatelná lidskou myslí a jen jeden modus jednání, který je lidský a lidskou myslí poznatelný. Zda někde jsou či mohou být bytosti – nadlidské či podlidské –, které myslí a jednají odlišným způsobem, je mimo dosah lidské mysli. My své zkoumání musíme omezit na studium lidského jednání.

jen jeden modus jednání - A proč ne dva?

Věda není "odvozování skutečností z empirických pozorování", ale vytváření apriorní teorie, její spojování s pozorovanými fakty, a následné testování.

Ale přesně tohle RŠ nedělá! Teorie, kterou má smysl testovat, je z principu právě falzifikovatelná! Věda prostě není vytváření vytváření apriorních teorií, které nelze testovat!

Musíme se prostě podle pozorování rozhodnout, ve kterém světě se nacházíme.

Přesně, nemůžete prostě argumentovat RŠ, protože je platná. Musíte ukázat, proč by se vlastně RŠ měla vztahovat na nějaký ten konkrétní příklad! To ale ankap teoretici vůbec nedělají, těm stačí, že RŠ je platná, jako by to samo o sobě pro reálný svět něco znamenalo.

Teorie je apriorní a fakta je k teorii třeba přidat.

Pak je ale třeba argumentovat tou takto nově vytvořenou teorií a ne RŠ!

Mises napsal, že újma z práce je fakt, pozorujeme ji, a tudíž je třeba ji v popisu skutečnosti zohlednit, přidat ji k teorii.

Ale také zavrhoval odvozování skutečností z empirických pozorování.

A proč neplatí železný zákon mezd? Protože byl vyvrácen pozorováním, nebo protože to je blbost?

No to záleží na tom, jakým postupem jste zjistil, že neplatí.

Teorie REŠ je apriorně platná

Ale jsou další teorie, také apriorně platné, které jsou s RŠ v rozporu. Příklad z geometrie, můžete mít apriorně platnou teorii, kde součet úhlů v trojúhelníku je 180°. A můžete mít jinou, také apriorně platnou teorii, kde ten součet bude menší než 180° (a rozhodně ne kvůli tomu, že byste si jeden stupeň definoval větší). A k jaké teorii nyní budete lepit ta fakta?

Má vztah ke skutečnosti lidského jednání, tak jak ji zakoušíme.

No to nemá, protože kdyby se lidé najednou začali jednat jinak, tak s tou teorií to ani nehne, když se vůbec nezabývá empirickou skutečností.

Ekonomie nemůže být falzifikovatelná z povahy předmětu svého zkoumání, takže nefalzifikovatelnost z ní nedělá popperovskou pseudovědu.

To přece není pravda. Pokud nějaká ekonomická teorie vytvoří nějaký model a skutečnost se začne s tím modelem rozcházet, tak to tu teorii falzifikuje.

Je to jako s fyzikou: taky si při předpovídání nevystačíte jen s teorií, musíte něco změřit, zvážit…

Ale fyzika už falzifikovatelná je, právě proto, že už pracuje s reálným světem. Ale čistě na základě Rakouské školy nemůžete o světě nic říct, na což ovšem ankapáci zapomínají (nebo to spíše neví). Z jejich pohledu je Rakouská škola logicky zcela konzistentní teorie, tak nám přece musí o světě něco správného říkat. Ovšem už si neuvědomují, že můžeme mít zcela jinou teorii, z kterého budou plynout věci v rozporu s Rakouskou školou, a přesto půjde také o logicky zcela konzistentní teorii. Pokud pak chcete nějakou z těch ryze formálních teorií použít pro popis reálného světa, pak potřebujete další teorii, která na základě nějakých empirických pozorování odhadne, kdy (a jak moc) se reálný svět chová přibližně podle nějaké z těch teorií.

Zkusím ti to vysvětlit. Každá teorie, která hovoří o tom, jak funguje svět nebo společnost, je falzifikovatelná, pokud jsi schopen vytvořit (pravdivé) tvrzení "takovéto pozorování je v rozporu s danou teorií". Pokud takové tvrzení nejsi schopen vytvořit, tak to znamená, že daná teorie ti vlastně o reálném světě nic neříká, protože z jejího pohledu je vše (čím se zabývá) možné.

Ne, kvůli tomu nefalzifikovatelná není. Ale než zase napíšeš nějakou blbost, možná bys měl i napsat, co tou blbostí sleduješ.

jako geometrie a mechanika ke stavebnictví

No právě, Rakouská škola (stejně jako geometrie) nemá vůbec žádný vztah k reálnému světu!

Ale kdyby předpověď nevyšla, tak ji to neznehodnocuje, protože v takovém případě se má za to, že chyba je někde jinde, ne v ní.

A právě proto není falzifikovatelná.

Domnívám se, že rakouská ekonomická škola naviguje ke správnému úsudku nebo brání před špatným, a tak je užitečná i pro předpovědi.

Pokud se na základě teorie, která nemá vztah k reálnému světu, někdo pokouší určit, jak by se měl někdo chovat v reálném světě, tak to už je na procvičení myšlení lepší ta geometrie.

Pokud je ekonomie věda, která má dělat nějaké předpovědi o budoucnosti, pak se to na ni vztahuje. Proto třeba von Hayek tu Misesovskou větev zavrhl. Pokud by Rakouská škola byla teorií, která nemá cokoliv předpovídat, pak považuji celkem za zbytečné se ji ptát, jak řešit ekologické problémy.

Spíše jsi jen nepochopil, co to je Popperovská falzifikovatelnost. Teorie všeho pochopitelně falzifikovatelná je, bude to tedy věda.

tudíž vědce ekonomy
Ekonomové rakouské školy navíc dodají, že

Má to jeden háček, ekonomové Rakouské školy (minimálně von Misesovského typu) nejsou vědci, protože Rakouská škola není věda, ale pseudověda (Popperovském smyslu). Rakouská škola totiž není falzifikovatelná, protože neexistuje možnost pozorování, které by bylo v rozporu s Rakouskou školou.

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Pozor, podvodník!

Nebo se jim nechce jít do toho rizika, že ten přístroj kvůli vadnému senzoru někoho zabije.