Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

A komu skodi, kdyz na svem pozemku vypestuju kytku, kterou ususim? - Pokud to není droga, tak nikomu. - Tabak je droga.

Dovolím si tedy přeformulovat:

A komu skodi, kdyz na svem pozemku vypestuju tabak, ktery ususim?

Aha, takže stavební povolení a daně z nemovitostí a památkáři jsou jen nějaké přeludy? Ale máte pravdu, bydlení stát nezajišťuje, nýbrž systematicky potlačuje (a právě proto, světe div se, je nedostatkové). Jaké většiny je toto potřeba, to by mě zcela upřímně zajímalo.

K těm dotacím asi tolik: Díky dotacím se pěstuje to, na co jsou dotaci a nikoliv to, co chtějí zákazníci. Pěstuje se tedy to, co nemá smysl pěstovat, uspokojuje se dotační mechanismus, nikoliv spotřebitel.

Jak to dopadlo? Byli daní inspektoři po právu zostuzeni před kamerami?

A pokud to je droga?

Takže stát zajišťuje jídlo, bydlení, kamarády, lásku, šťastný život, uznání...? Zkuste se zamyslet, co Vy sám pro sebe chcete, a zkuste si říct, zda něco takového chce i většina ostatních. Celkem logicky to znamená většinovou potřebu, takže podle Vaší argumentace by to měl zajistit stát. Já ale nevím, jak byste byl nadšený:

* Kdyby Vám jídlo vyrobil stát,
* Kdyby Vám bydlení zajistil a postavil stát,
* Kdyby Vám kamarády i životního partnera vybral stát,

A už ani nevím, jak by si stát měl poradit s těmi zbývajícími potřebami. Vše je skryté v těch detailech. Vy socialisti/etatisti (a další) vidíte jedno jídlo, jedno bydlení, jedny kamarády atd. Já vidím různé chutě, stravovací návyky, nutriční hodnotu; vidím různé druhy bydlení v různých lokalitách s různými sousedy a dostupností služeb; vidím různé kamarády s různými zájmy a povahami. Nedokážu si představit, že by se na detailech čehokoliv z toho jakkoliv shodla většina. Pokud má každý člověk uspokojit tyto potřeby, je zcela logické, aby si mohl rozhodnout sám za sebe, jak tyto potřeby uspokojí, a realizovat je; ano, protože máme dělbu práce, bude tyto potřeby naplňovat ve spolupráci s ostatními, ale pořád v tom bude mít hlavní slovo. Nebude přehlasováván nějakou většinou, ale respektován.

Ten zbytek Vašeho příspěvku je jak z nějaké reklamy, takže uvedu na pravou míru:

* Stát nemáme, stát je. Nikdo z nás není majitelem státu. Náš vztah ke státu stát obvykle definuje jako občanství nebo pobyt; u některých z nás potom definuje nějaké další role (např. OSVČ, státní zaměstnanec apod.). Nikde v těch definicích není uveden vlastnický vztah.
* Účel státu je náplní mnoha teorií a krasořečných lejster, nicméně obecně se nedošlo k ničemu a lidé se na účelu nejsou schopni shodnout. Kdyby byli, nemáme minarchisty i komunisty. Situace mi více připomíná teologické disputace a dobu před zásadními vědeckými objevy, kdy byly popsány celé knihovny bláboly o bohu, než cokoliv jiného. Podobně jako si každý projektoval do boha svoje představy a snažil se je namlátit do ostatních, totéž se děje se státem. Už toto o něčem vypovídá.
* Práva menšin garantovaná státem jsou plně závislá na zvůli většiny. Je to tedy typická garance negarance. Nejzákladnějším právem v takových "hlasovacích" uskupeních k zajištění ochrany menšin (a jednotlivců) by mělo být právo veta, jenže to nějak v těch státních cancech pořádně nevidím. Má je pouze prezident a za určitých okolností senát, nicméně ani v jednom případě se veto nemusí respektovat, takže právo veta vlastně neexistuje (a i kdyby se respektovalo, pořád je mají pouze vybrané osoby).

A s argumentem, že něco chce většina lidí, taky moc nepochodíte. Většina lidí chce bydlet, včetně mě, ale ještě nikdo se mi nenabídl, že mi bydlení zaplatí. Většina lidí chce jíst, ale jídlo si kupujeme každý sám... já nějak nevím, ale přijde mi, že ten Váš "argument" většinou funguje i ve Vašich kruzích jen někdy, natož aby fungoval u nás anarchokapitalistů.

Co přesně na tom mám rozlišovat? To první jsou věci, které chcete Vy, nikoliv já, to druhé jsou věci, které chcete Vy, nikoliv já. Zatím co to prvé chcete, abych Vám platil, to druhé si chcete platit sám. To je asi tak jediný rozdíl, který vidím, vypovídá však spíše něco o Vás, než o mně.

To ale musí nějaké zisky generovat, což Vy nechcete.

A Vám by se chtělo? Ano? Výborně, tak založte fabriku a vyrábějte to sám.

No, vy chcete, aby zákazníci měli hovno. Dostane se na pár lidí, pak dojdou zásoby. Můžete sice namítat, že by kapitalista mohl vyrobit víc, ale chce se mu, za tuhle cenu? Vždyť mu to nevydělá na rozšíření fabriky.

A v některých situacích, když jsme teda už v takových extrémních a za vlasy přitažených sračkách, že je nedostatek pitné vody a musí se rozhodovat, komu vodu dát, mi přijde logické dát vodu tomu, kdo je společnosti nejužitečnější. A to je ten, kdo má za tu vodu co nabídnout. Nemusí to nutně být peníze, může to být práce na přežití nebo zajištění většího množství vody.

Chápu, že tyhle situace přitahují odpůrce kapitalismu a soukromého vlastnictví, protože by nebyli nadšení z toho, kdo by tu poslední kapku pitné vody měl dostat, nicméně je třeba si uvědomit, co je přesně sere. A v jedné věci se shodneme - lidé tyjící z nakradeného majetku nejsou ti, kteří jsou prospěšní společnosti. A je jedno, zda jde o dávky pro chudé (dávky, důchod), nebo pro bohaté (dotace, zmanipulované zakázky, zákonem zaručené kšefty). Bohužel se toto u antikapitalistů často obrací proti všem bohatým, tedy i proti těm, kteří skutečně zbohatli tím, že byli prospěšní společnosti. Pak si jen říkám, zda antikapitalista vůbec operuje s vlastním zdravým rozumem, nebo zda bez přemýšlení podléhá obyčejné závisti.

I pitná voda má různou hodnotu. Někomu stačí voda ne příliš dobrá, někdo potřebuje dobrou. Hodnota se mění časem a situací. V průběhu dne se moje potřeba vody mění. Jiná je pro mě hodnota vody v horkém létě a jiná v zimě. Kdybychom nějaké statky vyjmuli z jejich hodnocení, zaděláváme si na průšvih, protože by se nedalo např. počítat se situací, že by ten či onen statek už nemusel být dostupný, což je typický problém obecní pastviny (kdy se o daný statek nikdo nestará, resp. za něj nikdo nemá / nechce mít zodpovědnost).

Váš argument předpokládá objektivitu hodnoty. Jenže tak to není. Ve skutečnosti je to každý jednotlivec, který tu službu, zboží či jiný statek bude spotřebovávat, a je tedy na něm a jeho potřebách, čemu přiřadí jakou hodnotu. Pro mě má např. kaviár hodnotu nulovou, protože mi nechutná. Kdybych si koupil kaviár, můj užitek určitě nevzroste. Někomu jinému kaviár chutná, nebo jej konzumuje při příležitostech, které mu přinášejí užitek, a proto pro něj má kaviár hodnotu. Nebo můžu dát příklad s ženami: Někdo rád blondýny, někdo zrzavé, někdo tmavovlasé, někdo s velkou prdelí, někdo zase štíhlou, a někdo kluky. Hodnota je vždy v očích hodnotitele.

Jako že kdyby dotyčný neposkytl tolika lidem užitečnou službu nebo produkt, měli bychom se lépe?

V tom máte naprostou pravdu, strawmani vycházejí z Vaší nechápavosti, ne z té jeho.

U altruisty, který rozdává svoje jmění, je také zisk - dobrý pocit (nebo společenská prestiž, sebepropagace apod.), který převažuje zdroje, které rozdal.

Chápu, že Vás baví vymýšlet scénáře přitažené za vlasy (vyžadující společnost naprosto lhostejnou k tomu, co se kolem nich děje), ale zkuste se zamyslet nad tím, jak dlouho té korporaci ti lidé a jejich zdroje vydrží.

Těch laboratoří bez příslušného certifikátu jsou hromady. Ten certifikát je jeden takový typický byrokratický ISO certifikát stvrzující, že ve firmě používají určité úřední postupy. O kvalitě služeb nevypovídá vůbec nic, pro běžné tržní fungování dané firmy není ten certifikát vůbec potřeba, proto jej nemá. Zase z toho nedělejte, že by ta laboratoř neměla kvalifikaci. Ten článek mi sežeňte, díky.

Takže restaurace nebudou rozvážet, protože za tu nařízenou cenu se jim to nevyplatí, ale podle Vás ty restaurace potápí někdo úplně jiný? Člověče, vy se mi zdáte...

Tvrdíte, že by stát měl regulovat cenu jídla. Tak si ujasněte, co chcete.

Takže argument nemáte. Ok.

Co prosím? Je Vám jasný, že často právě tohle opatření potopí ty už beztak slabě prosperující restaurace, pro něž rozvoz jídel mohl být řešením, jak přežít?

LOL, kdyby to bylo jen o chutích :D Je úplně jedno, z jakého důvodu jsou naše potřeby jíst odlišné (mohu Vás ujistit, že zdaleka nejde o chutě). Prostě nejste schopen vymyslet ceník na všechna jídla na světě.

Jinak Vy prostě nechápete, že jídlo je velice široká mlhavá množina. Vážně mi není jasné, jak si cenovou regulaci jídla představujete. Tam jsou obrovské možnosti, co všechno se dá vyrobit jako jídlo, pokaždé s jinými náklady, a každý den jsou objevovány nové možnosti a varianty. Opravdu mi jakákoliv cenová regulace něčeho takového přijde jako naprostý nesmysl. Chápu, že pro Vás socialisty existuje jenom jídlo. Nejspíš nějaká UHO z dob před rokem 1989, nebo nějaké univerzální amarouny. Ale my svobodní lidé máme svět i život daleko pestřejší.

Nějaký normálně dostupný zdroj by nebyl? Začátek článku, ve kterém není nic podstatného, mě opravdu nezajímá.

Jenom za náklady Vám něco prodá pouze nejlepší kámoš. Pořád ta příslušná služba musí konkurovat i tomu, co by mohl její poskytovatel dělat jiného. Dáte regulovanou cenu těsně nad náklady, a dotyčný prostě bude dělat něco jiného, na ten Váš regulovaný nápad se Vám vysere. V uvedeném případě prostě bude vozit jídlo do zbytku USA. Navíc náklady se neustále mění. Dříve či později bude ta regulovaná cena řezat do nákladu, a musíte dělat korekce a platit kvůli tomu různé úředníky. Jak blbý nápad byly regulované ceny, to jste se mohl přesvědčit před rokem 1989. Ty neustále veřejně v televizi probírané problémy dodovatelsko-odběratelské vztahy jsou tomu Vašemu zvrácenému nápadu s regulací cen zcela symptomatické.

Skvělý příklad u nás: Regulace cen testů na koronavirus.

Testy jsou drahé, protože je provádí hlavně Babišův koncern. Ostatní, kteří by byli levnější, mají smůlu, protože v testech není volný trh, ale jsou potřeba licence. Peková testovala asi za 40 % Babišovy ceny, ale zatrhli jí to. Takže nebude testovat nikdo, pokud to nenařídí doktor a nezaplatí pojišťovna. To tady uvádím pro ty, kdo tvrdí, že by volnotržní zdravotnictví byla katastrofa a nikdo by si to nemohl dovolit. Užijte si ten byrokratický oligopol.

Ale ani jídlo není z ničeho, musí se vyrobit, jeho výroba spotřebovává nějaké zdroje a práci. Jakákoliv cenová regulace ignoruje tuto realitu, což vede k velmi známým problémům v případě, kdy nařízená cena neodpovídá realitě, nebo kdy realita neodpovídá neřízené ceně (což se může měnit, klidně ze dne na den).

Jakkoliv se komodita nebo služba X může jevit zásadní, každý máme zcela jinou představu o tom, co je zásadní, dokonce se ani všichni neshodneme na tom, co přesně je ta zásadní komodita nebo služba X. Opravdu bych navázal na jednu z dřívějších diskusí: Jídlo jako potřeba, kterou máme údajně všichni stejnou. Jenže někteří jsou vegetariáni. Někteří mají alergie. Někteří hubnou, jiní tloustnou. Každý z nás má individuální požadavky na jídlo. Je zásadní chleba typu Šumava? Nebo jsou zásadní 2 banány každý den?

V USA se nezvedaly chamtivě ceny rozvozu. Jen prostě byly vyšší, než co si vymysleli politici. Samozřejmě asi by šlo ty ceny za rozvoz přenést do zboží (jako to dělají ty firmy na Slovensku), jenže to zase znevýhodní tu firmu ve zbytku USA, kde politici takovou kravinu neudělali, a kde se prostě platí za rozvoz; a dvojí ceny podle města tam jsou nejspíš taky zakázané. V důsledku toho ta firma dá přednost většímu trhu a do SF prostě vozit nebude.

Toto je moc pěkný text, takové zde často nebývají.

V našich kruzích se obvykle řídíme nějakou všeobecně uznávanou definicí, např. tou, kterou lze nalézt na Wikipedii.

Nevím, třeba politici ve spolupráci s odborníky? Nebo máš lepší nápad?

Co třeba každý člověk, který si zodpovídá za svůj život?

Což byla chyba.

Stejně jako třeba plynování Židů a jiné nesmysly. Tehdy to však jako chyba vnímáno nebylo. Ani dnes nejsou vnímány jiné podobné chyby. Proč? Protože lidé si nejsou plně vědomi základních morálních principů. Jsou zasuté někde v podvědomí, ale respektování lokální mafie má navrch. Proto lidé pořád nechávají své osudy řídit, místo, aby si je řídili sami. Mnozí lidé se z historie zkrátka příliš nepoučili.

A to je přesně ten problém. Hromada lidí si řekne, že na to serou. Kdyby tím ohrožovali jen sami sebe, tak nic neřeším, ale virus se bohužel mezi lidmi šíří exponenciální řadou.

Což je ale problém a riziko těch, co na to serou. K přenosu viru jsou vždy potřeba dva.

Na skládání monotónních jevů trvám, zatím mi nebyl ukázán žádný nemonotónní jev, který by nešel vysvětlit složením monotonních.

To už jsme tady několikrát probírali. LZPS naopak dává možnosti, jak ta práva zadupat.

- Chceš někomu něco sebrat? Vymysli si veřejný zájem, čl. 11, odst. 4
- Chceš někoho zotročit? Vymysli si vojnu, čl. 9, odst. 2b, nebo nouzový stav, odst. 2c.
- Chceš zakázat shromažďování? Vymysli si ohrožení bezpečnosti, čl. 20, odst. 3., nebo třeba ohrožení zdraví, čl. 19, odst. 2.
- Chceš někomu sebrat děti? Prostě sepiš zákon, čl. 32, odst. 4.
- Chceš zakázat alternativní školy? Pohoda, zákon vyjmenovává jenom ty, které povolíš, čl. 33, odst. 3.
- Chceš stíhat kohokoliv za cokoliv? Fajn, hoď to do trestního zákoníku, čl. 39.
- Chceš zakázat stávky? Fajn, stačí použít čl. 27, odst. 4.
- Chceš sebrat soudům zpětnou vazbu veřejnosti? Žádný problém, zakážeš petice na soud, čl. 18, odst. 2.

A dalo by se pokračovat, takových špeků je tam plno. Vážně by mě zajímalo, jaká reálná práva LZPS vůbec garantuje. Všechno jde omezit, ze všeho se jde vykecat... co je to kurvafix za garanci?