Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Když jste zaměstnancem, tak v případě inkasování peněz od zákazníka zastupujete svého zaměstnavatele. Vy jste placen za práci, kterou děláte pro svého zaměstnavatele, plodem Vaší práce je tedy skutečnost, že jste obsloužil zákazníka a vybral od něj peníze. Pokud to chcete jinak, musíte mít jinou smlouvu, resp. jednat se zákazníkem přímo za sebe.

To je pravda. Ovšem ty ostatní bludy jsou horší, protože ten anarchokapitalistický je alespoň konzistentní. Jakmile do toho zamotáte např. daně, najednou se Vám to celé začne sypat a vzájemně na sebe narážet.

Tak např. něco koupím, tj. předám někomu peníze a za to od něj dostanu nějakou věc. Kdo něco vydělal? No, podle Rakouské školy oba. Já rozdíl mezi hodnotou peněz a té věci, a druhý člověk rozdíl mezi hodnotou té věci a těch peněz.

Jenže stát v tomto případě sleduje pouze peníze, takže nějakým procentem zdaní ten příjem. Jenže základ daně je ve skutečnosti snížen o náklady, takže se zdaní nějaký rozdíl. Dokud jsme v penězích, asi to nějak spočítáme.

Když budu kompletně fungovat mimo peníze, tak nic nevydělávám ani neutrácím, takže nedaním nic. Teda, dokud si nějaký úředník nevzpomene, že bych měl vlastně ocenit věci, které dostávám, a danit z nich. No jo, ale to je celá plechovka červů. Daně by v takovém případě měl platit i ten kupující. Navíc, oceňte věc, která nikdy nefigurovala v žádné peněžní transakci.

A to se furt bavíme o nákupu a prodeji, a můžeme klidně ještě zůstat u transakcí, kde na jedné straně jsou peníze. Pro další zmatení nepřítele máme různé sazby podle toho, co se prodává a kdo to prodává. Jiné sazby jsou, když prodám rohlík, který jsem upekl, jiné sazby jsou, když prodám nějakou svou práci, jiné sazby jsou, když tu samou práci prodám jako službu, a jiné, když prodám výsledek té práce jako nějaké zboží. Jiné sazby jsou, když jde o rohlíky, jiné sazby jsou, když jde o modely rohlíků. Různé sazby jsou, když zainvestuju do různých věcí a řeším odpisy.

A to už vůbec nemluvím o tom, že tatáž věc je nějak daněna, když se udělá jeden měsíc, a jinak zdaněna, když se udělá o měsíc později, protože např. v prvém případě se budete muset stát plátcem DPH.

A jako třešničku na dortu máte to, že v některých případech se daně neplatí a v jiných ne, protože v prvém je to mezi příbuznými. Když dostanu peníze, a pak je pošlu zpátky, je to příjem? Je to výdaj? Je to nula od nuly pojde?

A když už nevíte co by, je tu celá piksla pokut, ideálně za naprosté píčoviny, které nikomu normálnímu nevadí.

Etatistické pojetí vlastnického práva je mimořádně pošahané, komplikované a vzájemně si vnitřně odporující na mnoha úrovních. Složitost tohoto pojetí vyčerpává cenné zdroje na různých daňových poradcích, právnících, účetních, ale také berních úřednících, soudcích atd. Cenné zdroje, jimiž plýtváme, poškozujeme životní prostředí a snižujeme výkonnost ekonomiky.

S radostí vyměním takový koncept za něco jednoznačného a konzistentního, co přirozeně chápe i úplný hlupák.

Vyjmenoval jste 4 zcela odlišné pojmy.

Škola - místo, kde se lze něco naučit
Vězení - místo, kde musíte být a které nesmíte opustit
Demokracie - způsob vlády, kdy rozhoduje lid
Totalita - způsob vlády, který zasahuje do každého aspektu lidského snažení

Škola je vězením, pokud do ní musíte chodit. Demokracie je totalitou, pokud lid (byť skrze různé prostředníky) rozhoduje o každém prdu. Čili ty dvě věci lze za určitých okolností, které jsou v současnosti splněny, ztotožnit. Ovšem pořád mi uniká, jak spolu souvisí ty dvě dvojice, resp. v čem vězí jádro Vaší analogie. Nejspíš jde o oslí můstek.

A ostatní ať si žijí ve svém státě a nenutí jej nám.

A proto dává dotace bohatým a chudým bere možnosti zbohatnout.

Szasziáne, lidský mozek je velice komplexní orgán. Stačí několik neuronů, které se chovají maličko jinak, a může to mít jakékoliv následky. Faktem je, že nejsme schopni pořídit snímek mozku, na kterém by byly vidět defekty na molekulární úrovni apod. A i když takový snímek máme, naše schopnosti jej interpretovat jsou značně omezené. Pokud je mi známo, schizofrenie se při současném stavu poznání nedá ze snímku mozku diagnostikovat, pouze se dají vyloučit jiné diagnózy (např. nádory).

Jedním z technologických fenoménů dnešní doby je umělá inteligence, strojové učení, a konkrétně neuronové sítě. Neuronové sítě jsou nápodobou skutečných synapsí a neuronů; pravda, značně umělých, často pečlivě uspořádaných do různých mřížek a vrstev (v mozku takové uspořádání nemáte), často též bez vnitřních zpětných vazeb, ale přesto... pořádně nevíme, co to dělá. Pár čísel dokáže rozpoznávat obrazy, zvuky, vzory v datech, a vytvářet data zcela nová. Stačí ale trochu nezvyklý vstup, a síť se chová nepředvídatelně; stačí změnit někde nějaké číslo, a síť nefunguje zcela správně. Problém je, že z toho, jak síť nefunguje, nejsme schopni říct, co přesně je špatně. Jednotlivé neurony v síti tvoří komplexní systém, který je vzájemně propojený, a ovlivňují se v exponenciálním množství různých kombinací, a jako takový se velmi těžko zkoumá. A to je, prosím pěkně, systém vytvořený lidmi, navíc v takové formě, že o něm máme v každém okamžiku k dispozici všechny údaje. A Vy tady požadujete expertízu na systém, který žádný člověk vědomě nevytvořil a jehož data se nelehko získávají.

Čili já si o tom myslím to, že chcete po vědcích zkoumajících přírodu něco, co Vám neřeknou ani lidé, kteří vytvořili daleko jednodušší podobný systém v počítači.

Reálně se stane spíše to, že za 20, 30 let začneme vyrábět děti s přesně konstruovaným a upraveným genomem. Není tedy potřeba, aby měly hyperinteligentní a hyperschopné rodiče.

Pojem devoluce předpokládá nějaký cíl vývoje. Jenže tak to není, žádný cíl neexistuje, žádný stvořitel neurčit nějaký cíl, kterého je třeba dosáhnout. Příroda je chaotický systém, a evoluce je jen přírodní výběr, bez jakýchkoliv dalších přívlastků. Co lze říct, je to, že život se přizpůsobuje různými způsoby prostředí, ve kterém žije. Současné prostředí je takové, že genetická výbava člověka už není tak podstatná, a probíhá evoluce v rámci tohoto prostředí.

Máte pravdu, že anarchie tu byla. Před pár miliardami let. Když se ale podíváte do prokazatelně zaznamenaného vývoje společnosti, zjistíte, že s rostoucím bohatstvím společnosti klesá síla případné vlády. Silná vláda byla potřeba, když nebyly naplněny ani nejzákladnější lidské potřeby, a k uživení se bylo pro spoustu lidí nezbytné loupit, vraždit atd. Lidé vysílení zajišťováním potravy už neměli dostatek zdrojů k obraně před různými nájezdníky a vyžírky, a v případě drobné neúrody se na loupeživé výpravy vydávali i ti, co si jinak sháněli potravu slušně, protože šlo o holý život. Z těchto nájezdníků logicky vznikla vrstva lidí, kteří vykořisťovali ostatní. Ano, byla tam i ta péče, obrana, atd., protože kdo by si nechal zničit zdroj obživy, stádo škubatelných ovčanů, že? Stát je takové zemědělství uplatněné na lidech. Jenže v takových sračkách už v dnešní době nejsme, a absurdita státního zřízení vyniká stále více.

Dle čeho soudíte, že Urza v citovaném úryvku učinil právě takové rozlišení?

Nejen otrokářství.

Náboženství.
Monarchie.

atd.

Společnost rozhodně není zabetonovaná. Dávno nemáme vládce z boží vůle krále, dokonce ani nemusíme všichni mít jedno konkrétní náboženské vyznání (ba dokonce je pro spoustu lidí náboženství píčovina). Už se nestaráme, jakého pohlaví jsou spolušukající lidé, ani nevážeme ženu napevno do kuchyně. Všechno se mění. I ty státy. Za století bude zase všechno jinak. A dost možná tak, jak sní Urza a my ostatní. Anebo úplně jinak.

Rozpoznání pravdy je nějaká činnost, podobně jako např. zjištění pachatele, nalezení ztracených věcí, praní prádla nebo výroba nábytku. Rozhodně v tom není každý dobrý, spíše většina lidí s tím bude mít dost potíže. Mohu si najmout detektiva, aby mi zjistil, zda ta či ona pomluva je pravdivá, a asi dostanu lepší výsledek, než kdybych se spolehl na ty mnohdy kusé informace, které mám.

1) Dotyčnému se omluvím.
2) Co se týče škod, vše vysvětlím, včetně své motivace.

Teda, rád bych tomu věřil. Ono se může stát i to, že dotyčný bude tak dobrý podvodník, že jeho "důkazy" o tom, že není podvodník, budou špatně odhalitelné lži. A já si budu pořád myslet, že dotyčný je podvodník. Vážně nevím, v téhle situaci jsem ještě nebyl. Řeším problémy, až když nastanou.

Vězte, že jsem obhájcem svobody slova, ale stejně tak jsem obhájcem i svobody nosit zbraň. A u obou těchto svobod postupuji naprosto stejně. Běda každému, kdo s touto svobodou způsobí škodu. A pomluva, podvod, výhůžky, objednávky vraždy... to všechno jsou naprosto zřejmé případy, s naprosto zřejmým úmyslem ublížit. Anarchokapitalismus nechává právo na soukromém trhu. A já tento trh využiju. Budu si platit takové právo, které bude jasně řešit pomluvy; protože to je prostě můj názor a můj požadavek.

Tady budu s Jaromírem a s mnoha ankapy nesouhlasit. Každý jedinec interaguje s okolím mnoha způsoby, a slovo je jeden z nich. Použití pušky k postřelení člověka nebo jako výhrůžky je násilím, a stejně tak je násilím i použití slova k poškození něčí pověsti. Scénář popsaný uživatelem Odpověď je zcela reálný, děje se běžně (např. při rozvodech/rozchodech), a síla pomluv je značná. Jak se říká, na každém šprochu... a už to jede. Máme zde čin, šíření pomluvy, a reálné důsledky, prokazatelné škody, které taková pomluva působí. Slova nelze vyjmout z okruhu zbraní; např. podvod je založen na slovech, a asi uznají i jiní anarchokapitalisté, že podvod je zločin, protože působí škodu; objednávka vraždy je také slovní, a asi by tu nikdo z nás nevyviňoval z vraždy toho, kdo ji objednal. A taková výhrůžka "peníze, nebo život", cožpak to nejsou jen slova? A nakonec, i stát stojí na slovech, na těch zlatých kecech o tom, jak je úžasný. Ano, můžeme stokrát vinit ty, již pomáhají pomluvu šířit, již plní objednávky vraždy, již slouží státu atd. Ale ten řetěz nemůže pomíjet prvního pachatele, který měl jasný záměr: ublížit, způsobit škodu, a k naplnění tohoto záměru s úspěchem konal, v tomto případě slovem.

A protože na něj reagujete, tak tu pořád je.

Upřímně nevím, kdo to je, ani jak mu domluvit. Jediný způsob je nechat ho vyřvat, dokud nezjistí, že je zcela ignorován. Protože Vy na něj neustále reagujete, je toto stvoření uspokojeno, neb se mu jednak dostává pozornosti, jednak se mu daří Vás srát, jednak Vás dovádí k rozbíjení diskuse ještě zbytečnějšími příspěvky než jsou ty jeho, a tím pádem nemá důvod se na své aktivity vykašlat, neb jsou (pro něj) plodné.

Stěžujeme si na Vás, protože to Vy na něj pořád reagujete, čímž jej držíte při životě.

Moc by mě mrzelo, kdybyste si myslel, že se tu nějaký ankapák chce zbavovat názorových oponentů a kritiků. Zrovna Vy nějaké názory máte, lze se s Vámi o nich bavit, a např. já Vás v diskusi vídám rád, i když s Vašimi názory většinou nesouhlasím.

Vážený Jakube G, mohl byste prosím zrušit toho spambota, který za Vás neustále reaguje hláškou "Pozor, podvodník!"? Zbytečně tomu stvoření zvyšujete publicitu. Nechte ho se vyřvat.

Však to taky nebylo na Vás, ale tady na kolegu, jehož věk je oproti Vašemu poloviční.

Zkrátka trh je velice proměnlivé prostředí. Nemá smysl, abychom měli na trhu pořád tak velké množství výrobců kolovratů jako např. před 200 lety.

Vy to píšete, jako kdyby byl dán nějaký počáteční počet firem, a krachem se jejich počet snižoval. To však není pravda, neustále vznikají i nové firmy, snaží se konkurovat starým, nebo objevují nové segmenty trhu.

Ale to je Váš názor. Vy nechcete, aby firmy krachovaly. To znamená, že je něco musí udržovat při životě. Jestli si myslíte něčo iné, tak to napište.

Za tu dobu bude nejméně jedna měnová reforma a dva krachy státu.

V tom s Vámi souhlasím. A protože rozšíření ankapu bude rozumně možné až s rozšířeným zvnitřněním NAP, je velmi nepravděpodobné, že by si trh žádal netrestání něčeho takového.

Dokonca aj štát so svojím mocenským prakticky monopolom má často problém presadiť svoje normy správania, ak je majorita spoločnosti proti tomu.

Má problém, který řeší různě, obvykle propagandou a násilím.

O což bude právě té Vaší generaci (já jsem někde mezi) lákavější ten ankap.

Majitel firmy se nechá ve své firmě zaměstnat a bude pobírat mzdu z dotací na provoz (nezkrachování) firmy.

Pohleďme na ten pohádkový svět Norka zo Spišskej.

Firma neprodává, a tedy nevydělává. Firma nezkrachuje, protože nechcete, aby zkrachovala. Zaměstnanci budou pobírat mzdu. Ale kde se ty peníze vezmou? Firma neprodává, dříve či později se jí zaplní sklad, přestane tedy vyrábět. Zaměstnanci nebudou dělat nic a budou brát za to peníze. Protože firma nevyrábí, neodebírá materiál od dodavatelů. Ti tedy přijdou o zdroj příjmů. Nicméně ti také podle Vás nesmí zkrachovat. I oni budou platit své zaměstnance dříve či později z luftu. Za chvíli máte celý řetěz firem, který potřebujete dotovat, abyste zaplatil jejich zaměstnance, kteří v lepším případě nedělají nic, protože není pro koho, v horším případě plýtvají materiálem a poškozují životní prostředí; a navíc se nicnedělání hezky vyjímá v sívíčku.

Když firmy zkrachují, vzniknou firmy jiné (pokud tomu nebrání stát), zaměstnanci si najdou novou práci, dodavatelé nové zákazníky. Není třeba nikoho dotovat, a svět funguje dál.

Vás by nepotěšilo, kdyby zkrachovala např. nějaká zlá velká korporace?

Vidím, že máte dobrou představu, chápete to správně. Co se týče věku a dotazu... některé věci chápe i tříletý.

V ankapu by pravděpodobně byl více rozšířen koncept NAP, takže by se obřízka novorozenců příliš neodehrávala. Nemluvě o možných (a vysoce pravděpodobných) soudních sporech dospělých obřezaných dětí s rodiči.

A mimochodem, platím i za služby, které nevyužívám, nebo které nechci, aby mi stát poskytoval. A to je průser. Nemluvě o službách, které nechci platit jiným, např. účast vojáků na misích NATO.

Ještě jsem neviděl restauraci, která by brala dotace na jídlo, aby mohla konkurovat dotovaným školním jídelnám. Takže... kam přesně míří Váš jalový argument?