Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak pokud chcete mít zmatený pohled na svět, je dělení politické scény na levopravé ose skvělý způsob, jak toho dosáhnout. Oni se totiž na tu osu cpou politici do značné míry tak, jak chtějí a jak si řeknou.

Inu, ve válce je jiná etika.

Ve válce se přepne spínač, a z lidí se stanou vypatlaní idioti.

To je právě ten problém - spoustu věcí víme jistě, je to přece jasné jako facka... ale pak vždycky přijde nějaká statistika, a buď to to neplatí vůbec, nebo je to celé složitější, než se zdá. Kdybych si měl tipnout v tomto případě, tak 14letý bude na výši v některých fyzických schopnostech, a to ještě za určitých okolností; co se mentálních schopností týče, ani tam bych se nedivil, bohužel statistiky přirozených mentálních schopností 14letých bude velmi obtížné získat, nakolik je tato věková skupina poškozována státním školstvím. Co je však známé, tak v pubertě značně posilují schopnosti logického a kritického myšlení; celkem logicky, pokud má mládež v tomto věku vzdorovat autoritám, musí pro to mít argumenty, i když někdy takové, které se nám moc nelíbí. Jediné, s čím lze jakž takž souhlasit, jsou ty životní zkušenosti, nicméně sebevíce životních zkušeností nezaručí morální či volní vyspělost, může je nanejvýš podpořit.

Já na to říkám: "Ne, nemusel to udělat. Nikdo a nic ho nenutí jednak dělat policistu, jednak ho nic nenutí dělat svou práci jako policista." Kdejaký krám shání zaměstnance, ten stát se může klidně rozpustit, jeho poskoci si najdou uplatnění i jinde.

Neunikl. Když se ho zeptáte, tak Vám řekne, že má pořád velké množství etatismem ovlivněných reflexů.

Naopak, vzniky bojůvek jsou v dnešní době zcela reálné, stát jim nemá jak zabránit. Nebo si myslíte, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu sedí celé dny na prdeli a dloube se v nose? Oni kupodivu neřeší jen píčoviny typu praní špinavých peněz, ale i skutečné zločiny, které by byly jako zločiny chápány i u ankapů.

Přesto nějak nechodí davy ozbrojených mužů terorizovat ostatní. Přičítal bych to dvěma věcem:

1) Kdokoliv může být ozbrojen.
2) Ekonomická úroveň je na takové výši, že loupeživý způsob života není nezbytnou podmínkou k přežití, není ani v TOP 10, a nejspíš ani v TOP 100.

Já si najmu agenturu, která mi bude chránit můj majetek. Jestli je tohle vynucování pohledu na svět a ne prosté zabezpečení, tak já jsem číňanský bůh posrandy.

V principu není v demokracii problém změnit cokoliv, pokud se to demokraticky schválí. Žádné dokládání relevantními výzkumy s tím nemá co dělat - demokracie není o hledání pravdy či správného řešení, ale o vládě lidu.

Obecně známé pravdu jsou pravdy, dokud nenarazí na statistiku. Už jsem viděl tolik obecně známých pravd vyvrácených statistikou...

Tak např. moje sexuální výkonnost byla nejvyšší ve 14 letech.

Ne, já si např. myslím, že stát zanikne, až lidé přestanou uznávat jeho moc. Nelze zrušit stát, a očekávat že lidé nezaloží nový, když budou uznávat moc. Lidé ale mohou přestat uznávat moc, pokud jasně vidí (a uvědomí si) efektivitu jiných forem "spolupráce".

A teraz mi vysvetli, prečo tento teoretický exodus obyvateľov nefunguje smerom z tých nechutne regulovaných a zdanených štátov do štátov, kde je moc štátu minimálna, keď ich tam takisto nikto nedrží. A prečo by sused nevyberal tiež nájmy (je jedno aké vysoké, veď ani ty netvrdíš, že štát so štvrtinovými daňami oproti ČR je správny) tak, aby mal z toho maximálny zisk...

On ten exodus ale funguje a dokonce probíhá.

Spousta firem je registrovaná v daňových rájích; proč asi. Lidí neutíká příliš mnoho, protože velké státy obvykle pokrývají celý jazyk, celou kulturu; stěhování z takového velkého státu je tedy velmi obtížné rozhodnutí. Nehledě na to, že mnohé státy chtějí, aby se takový odšedší člověk vyplatil (když nezaplatíš jako občan USA několik tisíc dolarů, tak musíš platit daně USA, i když dávno nebydlíš na jejich území). Ale přesto jich utíká hodně za lepším. Nebudeme si lhát, spousta států jsou daleko příšernější díry než např. USA nebo ČR. Utíkalo se z komunistických zemí, utíká se z Venezuely, tady žije plno Vietnamců a Ukrajinců...

Dále bych zmínil ještě jeden druh exodu - přesun do undergroundu, ilegality, na černý trh, zkrátka schování se před ostřížími zraku státu a provoz vlastního paralelního světa.

A nakonec bych rád zmínil malé státy - ty jsou obvykle tak malé, že nepokrývají celý jazyk ani kulturu, a tím pádem exodus z malého státu není pro člověka těžké rozhodnutí - a přesně z toho důvodu vytvářejí malé státy často buď daleko svobodnější prostředí (aby lidé chtěli zůstat), nebo velice přísně hlídají své hranice (aby lidé nemohli utéct). Problém států druhého typu je, že, protože jsou malé, jim na takové hlídání hranic dojdou zdroje. To je případ Severní Koreje.

A prečo by sused nevyberal tiež nájmy (je jedno aké vysoké, veď ani ty netvrdíš, že štát so štvrtinovými daňami oproti ČR je správny) tak, aby mal z toho maximálny zisk...

Protože trh států není dokonalý. V současném pojetí mezinárodního práva nevystupují lidé jako svébytné autonomní osoby, ale ve většině případů vystupují skrze státy či jiné uznávané osoby mezinárodního práva. Státy tedy zakrývají skutečné úmysly a jednání lidí, což je samozřejmě ke škodě volné spolupráci a konkurenci; Je pochopitelně otázkou, jak dlouho takový divný stav vydrží; s kapitalismem přicházejí nadnárodní společnosti, a s internetem zase fenomén globální vesnice; v důsledku toho státy vstupují do vztahů mezi lidmi stále méně. Aby si udržely své postavení i existenci (když nebudou vstupovat do žádných vztahů mezi lidmi, budou zbytečné), zvyšují míru vstupování do životů a vztahů lidí, dokud to lze, a samozřejmě to mohutně podporují propagandou a různými stmelovacími projekty atd. Což je bohužel smutné, ale pochopitelné.

b) platiť nejakej agentúre za ochranu. To je dosť ošemetné, lebo ak je agentúra slabá, tak má malý prínos a hocikto silnejší ju na princípe väčšieho psa premôže. Ak bude naopak silná, bude mať aj pri rešpektovaní NAPu (čo je veľmi teoretický predpoklad, ale dajme tomu) možnosť presadiť si do zmluvy rôzne pravidlá podľa seba (t.j. môže žiadať nielen peniaze ale aj iné podmienky).

To ta agentura samozřejmě může, ale máme trh, vzpomínáte?

Rozdíl mezi státem a nějakým pozemkem s pravidly, je následující: Vlastník pozemku není vzýván za božstvo a všeobecné dobro, a lidé, kteří bydlí na svém pozemku, nejsou považování za blázny. Lidé vědí, že nájemní bydlení má dobré alternativy. V kontextu dnešních států: Až budou mít lidé možnost zakládat si vlastní státy na svých pozemcích, teprve tehdy budeme mít trh a konkurenci mezi státy.

Jinak také jsem býval minarchista. Asi tři měsíce.

Nevyřešil. Ať už vymyslíte jakýkoliv systém vlády, vždycky bude někdo vládnout. A to je ten problém.

Existuje asi milion důvodů ke zrušení demokracie, od velice pitomých po velice rozumné (a nezastírám, že každý bude ty důvody do daných kategorií členit různě). Ale plutokracie? Prober se, a zopakuj si význam slova "anarchie": bezvládí. Do prdele, jak může ten, kdo prosazuje bezvládí, chtít plutokracii, tedy formu vlády?

Protože na jednu stranu lidé chtějí demokracii, na druhou stranu je demokracie neskutečně sere, ale bojí si to přiznat. Sám mám ve frontě několik článků k demokracii, rozhodl jsem se, že ji budu tepat z různých úhlů pohledu.

To je jak u blbejch.

Vy: Na epidemii obezity není nic dobrého.
Já: Z epidemie obezity plyne, že minimálně biologické potřeby naplněny jsou.
Vy: A zároveň, že ty vyšší naplňovány nejsou.
Já: Jak tohle plyne z epidemie obezity?
Vy: Nabízí se to jako vysvětlení.
Já: Vysvětlení čeho přesně?
Vy: Toho, že nejsou naplňovány vyšší potřeby.

Abychom to shrnuli. Lidé mají dostatek jídla, ale podle Szasziána z toho plyne, že nejsou splněny vyšší cíle. Vyšším cílem je tedy pravděpodobně myšlen nedostatek jídla, jinak ta logika Szasziánových výroků nedává smysl.

Ano, chápu, že to, že lidé nehladovějí, není nutné demonstrovat epidemií obezity, ale na té implikaci je potřeba zapracovat.

A: Lidé nehladoví.
B: Lidé jsou obézní.
C: Lidé si neplní vyšší cíle.

Z B určitě plyne A. Jsem ochoten uznat, že z A konjunkce C plyne B. Ale z konjunkce těchto dvou složených výroků neplyne C.

Schválně si udělejte pravdivostní tabulku:

(B impl A) and ((A and C) impl B) impl C

V případě, že platí A a B a neplatí C, výše zmíněný složený výrok, o kterém se hádáme, neplatí, pravdivost výroku tedy nelze ze zadaných axiomů dokázat.

Vskutku. Váš odhad toho, jak Vás vnímá okolí, jisté rysy pesimismu vykazuje.

Vysvětlení čeho přesně, jakým způsobem?

Spíše ten můj příspěvek měl být na norberta, omlouvám se.

Což je taky pěkná hovadina. Schválně si porovnejte ceny různých snacků a rychlých jídel s cenami základních potravin. Ti chudí lidé utrácejí peníze za to, že ušetří čas, přestože v jejich případě je jejich čas tak levný, že se jim takové chování nevyplatí... a (nejen) proto jsou chudí. Sníte banán nebo pytel čipsů? Zasytí Vás cca stejně, ale banány vyjdou na čtvrtinu, a jsou zdravější. To samé maso - koupíte kilo kuřete, které postupně zpracujete, nebo v odpovídající váze 4 Big Macy, ale za dvojnásobnou cenu? Dalo by se pokračovat. A to nemluvím o dalších zcela zbytečných a nesmyslných rozhodnutích typu kouření nebo přehnaná konzumace alkoholu, s následnými zdravotními komplikacemi, které představují další ekonomické ztráty.

Ta (1) plyne z existence epidemie obezity? Povídejte, přehánějte...

No, ta epidemie obezity ukazuje, že minimálně ty základní bilogické potřeby jsou naplňovány měrou více než vrchovatou.

Kéž by se jim zajídala demokracie jako taková. Jenže oni by většinou demokracii chtěli, ale nějak jinak. A to je smutný... ta hra má příšerný scénář a na židlích se nedá sedět, ale výměnou herců a osvětlovače se to vážně nezlepší.

Klidně si demokraticky hlasujte, ale ne o mně, o mých právech a o mém majetku. Neděkuji, protože to, co požaduji, by ve slušné a morálně vyspělé společnosti byla samozřejmost.

Vy jste si zjevně nepřečetl poslední větu Marťanova příspěvku.

Au contraire: Není odlišná spíše ta Vaše definice? ;)

V tomhle ohledu jsem sociální darwinista. Jestli je někdo tak blbej...

Teda, nejdřív bych dotyčnému nabídl pomoc. Ne finanční, ale terapii. Až kdyby tohle selhalo, tak bych se řídil heslem "komu není radno, tomu není pomoci".

A to se stalo naposledy kdy konkrétně? (Ta první i ta druhá situace.)

Možná napsal, možná nenapsal, není jasné, jak (a zda) by ji napsal dnes; je to přeci jen už pěkných pár let.

Když ale stát netvrdí, že mu to patří. Navíc dost často se mi snaží namluvit, že ten stát jsem já.

Vím vážně historie, z níž vzešla nějaká situace, nic neříká, což?

Ano, ta druhá věta se dost pravděpodobně stane.