Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já se odkážu na Petrovu odpověď.

Která firma mi nutí svoji službu? Ano, některé reklamy jsou vážně vlezlé, ale žádná firma po mně nevymáhá, abych chtěl její službu.

Ne, to není novinka. Prostě se hlasováním jedna možnost vůbec vybírat nebude.

V které bájné zemi přijímají zákony na základě konsensu - tedy, že když někdo nesouhlasí, žádný zákon se vůbec přijímat nebude?

Můžete mi uvést příklad oboru, kde máte srovnání, jak se něco řeší trhem mimo demokracii?

Školství? Nebo jakýkoliv výrobní obor, který byl před rokem 1989 veden lidově demokratickým zřízením?

Zákazník. Když už ho to stojí peníze, dává si větší pozor, co kupuje.

Navíc proč předpokládáte, že demokracie je o tom, že se na všechny otázky bude hlasovat o jednom dodavateli? O tom přece demokracie není.

Aha, takže politici vytvoří jeden zákon pro ty, kteří hlasovali pro možnost A a druhý zákon pro ty, kteří hlasovali pro možnost B? To je nějaká novinka, o které nevím. Kdy se to v demokracii objevilo?

Jak můžete vědět, že menší míra konfliktů není dána čistě tím, že máte zkušenosti s trhem aplikovaným na ty problémy, které obecně budí méně vášní? ...

Toto vědět nemůžu, ale mám srovnání v rámci téhož oboru, kdy se jednou tentýž problém řeší demokracií a jindy se řeší trhem. V podstatě jde o všechny obory, kde existuje jak státní poskytovatel, tak soukromý. Nebo o obory, kde dříve existoval jen ten státní, dnes existuje jen soukromý, nebo naopak.

Ok, vláda většiny v ideálním případě. V praktickém případě je to vláda menšiny nebo dokonce vláda zmrdů, kteří pro své zvolení dokázali dost lidem nabulíkovat cokoliv. V čem přesně to znehodnocuje článek, když by to naopak mělo vytvářet konfliktů ještě více? Já jsem záměrně vybral idealizovanou verzi demokracie, kde by mělo konfliktů vznikat nejméně.

Eh. Tak nějak netuším, proč a o čem vůbec diskutujeme. Takže já mám svoji pravdu, stát má svoji pravdu, Vy sice s něčím pořád nesouhlasíte, ale svůj názor nepovíte, protože každý máme prostě svoji pravdu. Vážně netuším, co je při takovém postoji vůbec v diskusi. Prostě máme všichni pravdu, nějakým pohledem, no a dál? Dál co přesně?

Nejspíš se tím myslí změna chování pacientů. Lékaři jsou přece jenom poučení a vědí, proč se chovat tak, jak se chovají.

Ok, pak tedy zůstaňme. Pokud práva obou entit mají stejný původ (dali si je sami), pak vyvstává otázka: Když se tato práva dostanou do konfliktu, která mají přednost?

A podle Vaší teorie? Zajímalo by mě, zda si vůbec něco myslíte.

Cokoliv, jen když posunete tu debatu kupředu.

Takže uznáváte, že stát na nás parazituje?

V podstatě píšete, že stát si to právo dal sám.

Jakékoliv, hlavně už posuňte debatu kupředu.

(Pro ostatní: Ano, zvolil jsem pro další komunikaci předpoklad "Jakub G je žena". Omlouvám se všem feministům a feministkám.)

Zajímalo by mě, na čem je založené právo státu parazitovat na nás. Jestli na právu silnějšího, tak by to byl aspoň nějaký argument, místo všech těch výhovorek.

Snaha vysvětlit tu byla.

Zde se zcela shodneme. Já se snažil opravdu hodně a často.

Opakované kopírování nesmyslných otázek ničemu nepomůže, i když je označíte třeba barvičkami!

Máte samozřejmě zcela přirozené právo odpovídat jen na ty otázky, které se Vám líbí. Jen nevím, proč s tímto světonázorem nejdete někam jinam a nezaložíte si vlastní fórum s Vámi podobnými; nikdo Vás tu přece nedrží. /s

Když nejste schopen přesně formulovat, co Vám dělá problém pochopit, a jen pokládáte irelevantní otázky, tak to je pak těžké.

Dělá mi problém pochopit výše citovaný výrok. Umíte stojku na hlavě?

A mýlíte se, myšlenka byla formulována už na začátku, na konci jsem ji jen zopakoval.

Pokud čtu dobře, přirovnáváte anarchokapitalistu k zakazovačům. Máte pravdu, zakazuju Vám něco. A sice mi ubližovat. Je to fakt jeden drobný požadavek, nic jinýho po Vás ani nechci, a tak nějak předpokládám, že Vy to už dávno splňujete sám od sebe, když už nic jinýho, tak protože Vás to maminka naučila; ale očividně je to zásah do Vašeho pohodlí a je Vám takový zákaz nepříjemný. Co máme říkat my, kdo musíme respektovat z různých důvodů miliony mnohdy zcela absurdních zákazů.

Nemohu za to, že Vám hned na začátku unikla.

Že by argument kradnoucím Kalouskem?

Takže příště místo pokládání nesmyslných otázek rovnou napište, že nejste schopen mé tvrzení pochopit a třeba se pak k něčemu dostaneme.

Tak já to zkusím, ale radost nemám. Nejsem schopen Vaše tvrzení pochopit. Prosím, doufám, že se teď konečně k něčemu dostaneme; zatím se Vám to totiž nedaří.

Podle mě pes vlastní sám sebe; zda a jak moc je schopen svá práva uplatňovat, je věc druhá. Já nicméně žádného psa v péči nemám (a ani mít nechci), takže to mám v paži. Zkuste se zeptat nějakého ankapa, který nějakého psa "má", jak to vidí on.

Takže vesmír neexistuje, vše je jen Vaše představa. Prostě nic neurčíte, na nic nemáte názor, jen se tu stavíte proti všemu. Ok.

Netušil jsem, že pes nemá v ankapu žádná práva; pro mě je to myslící tvor, který má své city. Jasně, každý ankap se na to asi dívá jinak, ale zrovna o mně byste nějakou náklonnost k týrání zvířat rozhlašovat nemusel; nezakládá se na pravdě.

Mám asi milion věcí, který bych Vám poradil do života, co byste měl nebo neměl dělat, ale držím se dost zpátky. Respektování osobního prostoru je jedna ze základních dovedností nezbytných k fungování ve společnosti o velikosti nejméně dvou lidí, a chápu, že Vás nebo jiné zakazovače to maminka nenaučila, resp. si plně neuvědomujete Vaše zásahy do osobního prostoru jiných.

Pokud ale přesto jste chtěl teď mít pravdu, tak je vlastně ankap podle Vašich vět zcela přirozený, protože jej chceme, a tím pádem se tu hádáme zcela zbytečně.

stejně tak přirozeně mají tendenci omezovat to, co mohou dělat ostatní

Samozřejmě, že lidé mají přirozeně tendenci mluvit jiným lidem do života. A je jen na každém, jak moc si do toho života nechá ostatními mluvit. Já takové lidi nesnáším, a když nezmlknou, nastavím jim druhou tvář, tj. pěst.

Samozřejmě, že neuzná. Protože to by se pak rojily státy jak houby po dešti - proč asi. Současné existující státy sdružené v OSN jsou jakýsi kartel - a nikoho dalšího mezi sebe prostě nepustí. Ten kartel potřebuje rozbít, potřebuje konkurenci jako prase drbat. Ale hádejte co - vstup na tento trh je prostě silně regulovaný a zákazníci silně vymletí propagandou.

No, asi si opravdu nerozumíme. Že se nekrade a nevraždí, to je přirozené ve všech lidských společnostech. Že někdo je vymletý natolik, že krade nebo vraždí, nebo někdo jiný je vymletý jen částečně, že schvaluje určité vraždy a krádeže, na tom nic nemění. Ani v té KLDR běžný obyvatel nekrade a nevraždí, a je to jeho přirozené chování. Problémem je existence určité morální proxy, která zakrývá podstatu některých jevů, jež by normálně byly chápány jako protispolečenské a proti přirozenému právu.

Je to možné. Mám to zafixované jako plošinu v moři.

Eh, tohle je dobré (z https://en.wikipedia.org/wiki/Micronation):

The Sunderland summit was later featured in the 5-part BBC light entertainment television series How to Start Your Own Country presented by Danny Wallace. The series told the story of Wallace's experience of founding a micronation, Lovely, located in his London flat. It screened in the UK in 2005.

Takže někdo ten byt opravdu zkusil - https://en.wikipedia.org/wiki/How_to_Start_Your_Own_Country

Marťan docela jasně popsal, co je přirozené, o pár příspěvků výše. Doporučuji Vám jeho přečtení. A samozřejmě Vám nebudu bránit v předvádění toho, že nechápete přirozené právo, dokud to děláte jen hubou, resp. klávesnicí.

Stát se do bytu vejde. Co potřebujete? Formálně jen říct: "Toto je stát." Někde vyžadují název, vlajku, obyvatele, území, ústavu, ale nic z toho fakticky nepotřebujete.

Montevidejská úmluva uvádí: "The state as a person of international law should possess the following qualifications: (a) a permanent population; (b) a defined territory; (c) government; and (d) capacity to enter into relations with the other states."

Čili podle té úmluvy musí stát jako osoba mezinárodního práva mít: stálé obyvatelstvo (no, to je asi Vaše rodina, která byt obývá), území (to je ten byt), vládu (to jste třeba Vy) a schopnost navazovat vztahy s jinými státy (což já např. mám ke státům vztah záporný).

Podle mě je ta úmluva vadná v mnoha směrech, ale já stát nezakládám, ani si nestěžuju, že ho nemůžu založit. Ostatně kdybych měl být osobou mezinárodního práva, tak státy jsou přesně ty osoby mezinárodního práva, se kterými jednat či navazovat styky nechci; nedá se jim totiž absolutně věřit. A když nad tím přemýšlím, nevím ani, zda bych chtěl být osobou mezinárodního práva. Jsem prostě osoba. Jednám sám za sebe, nejsem nějaký mocichtivý psychopat, který chce spasit obyvatele nějakého území tím, že za ně jedná.

K ropné plošině. Sealand. https://en.wikipedia.org/wiki/Principality_of_Sealand

Já myslím, že o křivdách se bavíme, konkrétně o tom, čí je majetek, který byl zcizen, a poté prošel mnoha a mnoha dalšími transakcemi a třeba desetiletími. Vy sám jste uvedl dva příklady křivd (odsuny Němců a danění) a jak by někdo mohl nahlížet na takový majetek jako nelegitimní, nevlastněný, a argumentujete tím o odlišnosti našeho a Vašeho náhledu na vlastnictví; na což já říkám, že tyhle případy jsou složité a měly se řešit v prvním koleni - protože třeba já mohu vidět tu krádež někde na začátku, ale pokud jsem nějaký 10. člověk v řetězci, tak už nemohu být viněn za nějakou prvotní krádež někde dávno, teda pokud jsem ji nezpůsobil. A říkám to z toho důvodu, že takto nabyté majetky neřeší rozumně prakticky žádná teorie, proto uvádím, jak tomu do budoucna předcházet, abychom se mohli bavit o případech, které takto sporné nejsou. Ostatně, já ani nevím, jak se na to dívá Urza; my máme jako vznik vlastnictví prvotní přivlastnění, vyrobení, přijetí daru a koupě, ale stejně tak, a to se týká toho přivlastnění, pokud není prvotní a nikdo se v rozumné době neozve, těžko lze předchozí vlastnická práva nějak zpětně respektovat, když se dotyčný nestará :|

Založit stát v bytě. Píšu jako prase.

To Vy jste psal, že nemůžete stát v bytě.

Tak já nevím, do kolika "kolen" Urza přenáší křivdy. Situace u odsunu sudetských Němců je komplikovaná a v případě takto starých a dávných křivd ani není rozumně řešitelná. Většina těch pozemků změnila za tu dobu majitele x-krát různými prodeji, dary apod., že už ani není praktické je brát současným majitelům a vracet lidem, kteří už z velké části nežijí, a jejich potomci z velké části už je ani zpátky nechtějí. U státních zaměstnanců... pravda je, že jako na podílnících na zlodějině (pokud třeba ukládají pokuty) se zdá být OK se na nich hojit; faktem je, že nemůžete vědět, jaký je zdroj všech peněz v úředníkově peněžence. Co když ty peníze má od manželky zaměstnané v soukromém sektoru?

Chci tím říct, že:
- Zločiny je praktické řešit hned v prvním koleni, tedy na přímých účastnících. Tedy organizace vybírající daně, lidé zabavující majetky a vyhánějící Němce atd.
- Čím víc kolen přibývá, tím je obtížnější činit z někoho pachatele či neprávoplatného vlastníka. U jedinečných věcí to ještě nějakou dobu jde, u těch nejedinečných v podstatě vůbec, a potom můžete jen odškodňovat.
- Řešit v těchto případech vlastnictví je dost složité; proto je potřeba fungujících bezpečnostních agentur, které to zarazí už v prvním koleni.

To si samozřejmě nemyslím, ale jaké diametrální rozdíly chcete hledat u věcí, jež lze vlastnit, prodávat, kupovat, darovat, dědit a ukrást, čili vyvlastnit? Jakou zparchantělou teorii češtiny bych musel mít, abych ty pojmy chápal tak diametrálně odlišně než ostatní?