Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Musel byste dokázat hned dvě věci, aby Váš argument byl validní:

1) Zmíněné případy by se skutečně jinak stávaly v hojné míře, tedy že represe je účinná.
2) Neexistuje žádný jiný mechanismus, který snižuje incidenci zmíněných případů.

Proč? Já jsem tu déle než Česká republika.

Pak ten strom musí buď spadnout sám, nebo jej musí odstranit neznámý pachatel. Bohužel nejen k těmto absurditám vede celá ta úřednická mašinerie státní správy.

Máte nějaký vzácný případ. Zmedializujete ho. Vyvoláte paniku. Zavedete represi ("preventivní opatření"). Další případy jsou i nadále vzácné. Chvástáte se, jak represe zabrala.

Hitem poslední doby jsou soukromá ZOO.

Co má člověk udělat, aby žádnému státu neplatil daně a ten stát ho nezlikvidoval?

A že těch preventivních opatření máme, na každou blbost. A lidé zpohodlní a přestanou si dávat pozor. Dám Vám sem tohle, to si pusťte, a pak se vraťte zpátky k mému příspěvku:

https://www.youtube.com/watch?v=7cnxm-OatVs

A teď, co je lepší?

Navrhnout dům správně, aby nespadl, nebo aby mi ho schválil úředník?
Mít čisto v kuchyni, aby host nedostal hnačku, nebo aby mi kontrola nenašla špínu a já nedostal pokutu?
Pečovat o zvířata dobře, aby byla zdravá, šťastná a prospívala, nebo abych neporušoval zákon o týrání zvířat?
Dát si správný jistič, abych nevyhořel, nebo protože to někdo nařídil?

Ano, je nepochybně velké množství tzv. good practices. A spousta z nich má sakra dobrý důvod (a řada dalších už je zastaralých a překonaných). Ale když se z těch věcí stanou povinnosti a postaví se kolem nich byrokratický cirkus, zůstane ten důvod pohřben někde hluboko. Dům se navrhne, aby to někdo odkýval, pak se to nějak postaví, však už je to odkývané. Kuchyně se občas přetře hadrem a na hygienickou kontrolu se včas připravíme, dostáváme echo. Na zvířata se občas někdo podívá z veterinární správy a dobrý. A jistič tam dáme nějaký, aby to revizák odkýval; pak tam dáme dvakrát víc spotřebičů a pětkrát větší jistič. Nakonec zůstane jen velmi málo jedinců, kteří vědí, která bije, a ti ostatní budou zuřivě honit všelijaká lejstra, protože co má lejstro, to je v zeugu.

Chceme zrušit stát jako něco povinného. Klidně ať si daně platí lidi dobrovolně, a konzumují ty jeho služby, o nichž je ode mě ve frontě článek, takže to případně probereme, až vyjde.

Přesně tak, příroda chyby neodpouští. Mezičlánek s úředníkem je tím pádem zbytečný.

Ač to tak v médiích nevypadá...

No, i kdyby nemělo jít o vzácné případy, je třeba si uvědomit, že i na ty padající domy bylo vydáno stavební povolení. Nespadlo letos a loni pár mostů? A dokonce myslím jedna tělocvična, zrovna při nějakém utkání.

Všechna ta byrokracie je kvůli lejstrům. Fyzika, projektanti i stavební dělníci si myslí svoje.

Jak to tak čtu, nazval bych to spíše doplněním než nesouhlasem. Prostě věda má své problémy, které ukazují, že reálně úplně anarchistická není.

Krásně rozepsáno. Ale úplně bych nesouhlasil s tím posledním. Současná věda, co do výsledků, má podle mého názoru velký problém: Řada výsledků je špatně reprodukovatelných (některé dokonce vůbec), a vědecké týmy navíc často cenzurují samy sebe, když se jim něco nepovede - prostě nevydají zápornou studii. Nad celým tím obrovským mumrajem se pak staví všelijaké meta-analýzy a meta-rešerše, které toto mají rozlousknout, jenže brzy budeme potřebovat i meta-meta atd. Tento problém samozřejmě pramení z motivace výzkumných týmů (soutěž o granty kladnými výsledky a senzacemi), ale nenapasoval bych to ani na politickou manipulaci (tady jde spíš o manipulaci prostředím) ani na absenci svobody slova (protože fakticky tu zápornou studii týmy vydat můžou).

A konkrétně k medicíně. Objevuje se spousta fantastických věcí, ale od objevu k uvedení do praxe to pak trvá třeba deset let kvůli různým klinickým testům, schvalováním, byrokracii atd. Šílené. Chápu, etika, ochrana pacienta a kdesi cosi, ale nemá si tohle pacient rozhodnout sám?

Je pravda, že komplikovaná souvětí se blbě čtou, ale není pravda, že to, co říkám, není pravda.

Nikoliv. Ankap zařídí, že 10 milionů lidí dostane prostor realizovat 10 milionů představ.

Právě že řeší.

Na svět se nikdo nedívá jinýma než svýma očima. Ano, může si představovat, že se dívá očima někoho jiného, ale je to jen představa, nikoliv skutečnost. A ta představa je tím mlhavější, čím více očí si představíme. Dle mých zkušeností má spousta lidí problém dívat se na svět očima jednoho jiného člověka, natož milionů. Ankap toto omezení uznává a říká: fajn, dívejme se každý na svět svýma očima a nevnucujme svůj pohled ostatním.

Demokracie neřeší problém "10 milionů lidí, 10 milionů představ". Nevím, jak tenhle zásadní problém opravit, aniž bychom nezrušili demokracii.

Kdyby jednoho a půl milionu :) Nejde jen o jeho voliče, ale i o ty, kteří věří, že se to ještě pořád dá demokratickou cestou změnit, že tamti jen prohlédnou, nebo že bude příště jiná účast atd. Odstranit problém: informovat, otevírat oči, odpojovat lidi od systému. Jde to ztěžka. Samozřejmě je možné řešit detail, odstraněním Babiše, ale pak se tam vecpe další psychopat a pojede se dál kaňonem černým podél skal.

No to by mě taky zajímalo. Představa demokracie je, že se lidé prorozhodují k nějakému ideálnímu stavu. A co pak?

No, upřímně, radši dobře postavenou zemljanku než dům, do kterého prší, fouká, a jehož část nestojí vůbec, což je zrovna u domu docela zásadní problém. Když elektrika kope, jističe vypadávají, při průjezdu tramvaje praskají skla v oknech, schody vedou do zdi, do kuchyně se chodí přes koupelnu, ložnice je v šestém patře (nebo v pátém, podle počasí) a světlá výška poschodí je metr a půl, nemá smysl ten Váš dům drobně vylepšovat.

Jo, cíl státu, toť otázka. Jedna věc jsou proklamované cíle, a druhá, co každá ta součástka státu doopravdy dělá.

I ty detaily je dobré vnímat a prezentovat. Ono totiž, když vymění jednoho ministra za jiného, a ukáže se, že je to taky zloděj a psychopat jako ten předchozí, a zažiješ tu výměnu třeba desetkrát, pokaždé se stejným výsledkem, tak to také něco říká. Že mocenské pozice přitahují určitý typ lidí. Když se zavede zákon a ukáže se, že je hrozný, pak se upraví, je to pořád hrozný, a takhle se těch úprav udělá třeba sto, pokaždé se stejným výsledkem, tak to také něco říká. Že zasahovat do přirozeného řádu věcí je projevem trestuhodné nadutosti. Atd. Jakkoliv jsou morální a praxeologické argumenty proti státu dobře vymyšlené, je to bezprostřední zkušenost se skutečným státem, která přiměje člověka k zamyšlení nad tím, zda to celé má opravdu ten smysl, nebo zda to není jen nějaký hodně hloupý a krutý žert.

Ano, je pořád dost bláznů, kteří věří, že neustále neúspěšně opakovaný experiment se jednou podaří. Těm se říká demokrati. Přestože je jejich miláček neustále kope do zadku, oni na něj nedají dopustit. Budou měnit ministry, upravovat zákony a reformovat instituce v naději, že se jednou konečně trefí.

Pak se asi nedomluvíme.

Díky, to je milé.

Díky, to je milé.

Jak se pozná, že test dopadl úspěšně?

V momentě, kdy kritické množství lidí přijme za správné, že ona instituce užívá násilí k dosažení svých cílů.

Nepochybně, ale předtím nešlo o institucionalizované násilí.

Staletí? Přidej. Státy vraždí (nebo aspoň otravují) nepohodlné lidi od samého počátku toho konceptu.

Třeba si ji bere pořádně a důkladně. :-9 (A vůbec, manžel si ji snad může brát kdykoliv, ne?)

Ano, tak jak to říkáte, to zní, že na tom nezáleží. Zapomínáte ale na rozdíl v tom, kdo Vám přes tu hubu dá. V ankapu Vás přes tu hubu nebudou mlátit tolik, s takovou silou a tak často, jako v tom státě, kdy Vám přes hubu dá stát za prakticky každou prkotinu a to ještě s velkou až sadistickou radostí.

Ano, dokážete to v nějaké aritemtice. V podstatě používáte Peanovy axiomy, abyste nadefinoval čísla 2 a 4. Jenže definice není objektivní důkaz. Definicí pouze vytváříte nějaké konstrukty, se kterými lze dále pracovat.

Zrovna význam 2, 4, + a = je věcí určité konvence. A i když dohodu o významu těch symbolů učiníme, pořád pracujeme s konstrukty - čísla, sčítání i rovnost vynalezli lidé. Ano, jsou to užitečné konstrukty, jež mají praktický význam, ale jsou jen v hlavě; je to tedy hodně podobné jako ta víra, ta je také jen v hlavě. A rovnou Vám odpovím i na další námitku: Ano, i konstrukt státu lze samozřejmě považovat za něco, co má praktický význam. Stejně jako konstrukt NAP. Jde o to, jak se bude praxe vyvíjet v budoucnu; stává se, že některé konstrukty svůj praktický význam ztratí, nebo se k udržení významu musí změnit jejich forma.