Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Souhlasím s myšlenkou, že hledat nepřítele ve společnosti pro zbavení se pomyslného útlaku je hoden odmítnutí.
Takové myšlenky ale nelze jen odmítat - to samé může udělat náš oponent (např. marxista) a dojde pouze na hádku tvrzení VS tvrzení. Elegantnější je teorii konfliktu poctivě vyvrátit.

a) Stojím si za tvrzením, že Marxův konflikt (podobně jako dialektický materialismus) je rozvinut z logických chyb. Např. předpoklad existence vykořisťovatele a vykořisťovaného - hranice mezi těmito subjekty je vždy arbitrární, protože neexistuje hospodářství, ve kterém má každý subjekt stacionární (neměnnou s časem) roli. Tj. neexistuje systém, ve kterém lidé jsou: pouze investoři, pouze dělníci, pouze podnikatelé...

b) V tržní ekonomice podnikatel zastává roli "sluhy" - slouží svým zákazníkům, kteří hledají nejlepší zboží/službu za nejvýhodnější cenu. Neúspěšného podnikatele se nikdo nezastává - pokud není schopný naplnit svou roli na trhu, přechází do role zaměstnance.

c) Produkce, kterou požaduje jakákoli třída pro odstranění vlastní nespokojenosti (snaha zlepšit svůj současný stav = ekonomické jednání) je zařízena výrobními faktory, které jsou nejefektivnější v soukromém vlastnictví. (důkaz je zdlouhavý, na těchto diskuzních fórech snad stačí poukázat na důsledky zestátnění výrobních faktorů v historii).

Náročné postavení zaměstnance a zaměstnavatele vzniká působením "tržního útlaku", který je důsledkem lidského jednání (tj. sama společnost si ho přirozeně vytváří).

Pro funkci trhu je však nezbytný i aparát, který tržní podmínky vynucuje násilím. Proč? Protože bez ochrany vlastnictví a majetku přestává směnný obchod dávat smysl (důvod je zřejmý...).

Může/nemusí si na ni našetřit...
Co vás vede k předpokladu, že si na ni zoufalý člověk našetří? Např. člověk v zoufalé finanční situaci...

Dám vám za pravdu a zdržím se vágního pojmu "levicové spektrum".
Narážím na rozpor ve vašem tvrzení - ...měl by mít (člověk) možnost si tuto službu koupit.

Příklad
Mějme nějakou poptávanou službu X, která pro svou činnost (tak jako každá činnost) vyžaduje náklady.

Službu X si může objednat kdokoli, kdo je ochoten si ji zaplatit a je schopen si ji zaplatit.
Tj. nemůžeme vyloučit, že službu X může poptávat někdo, kdo si ji nemůže dovolit.
Rovněž nelze vyloučit variantu, že služeb X může být na trhu nedostatek (omezení vstupních zdrojů, výkyv poptávky atd.) a služba X se stane vzácnou -> dočasně nutně dojde k nedostupnosti takové služby pro větší počet zákazníků (a také neexistuje záruka, že se situace zlepší).

V takovém případě (každý) člověk nemá možnost si službu koupit, ledaže by protředky potřebné k vykonání služby X byly financované třetí stranou (např. státem, který finanční prostředky někde někomu sebere, že...).

Pokud jste nemyslela každý člověk, pak nevylučujete možnost, že bude nadále docházet k amatérským sebevraždám - pojem "zásadní potřeba" je pak v tomto případě irelevantní.

...měl by mít možnost si tuto službu koupit.

Jenže tímto způsobem volný trh nefunguje. Nikdy nelze vyloučit situaci, kdy je tato služba (z různých důvodů) nedostupná. Že je něco z vašeho pohledu "zásadní věc" nic nemění.
Prosazování práva na "zásadní potřeby" je doména levicového spektra.

Stejně tak o "důstojnosti" přeci nemůžeme mluvit jako o univerzální důstonosti, která platí pro všechny.
Např. užít kyanid může být důstojnou smrtí (Erwin Rommel)...

Zdá se mi, že předpokládáte existenci instituce, která vám zajistí "důstojnou" smrt. Měl by ji podle vás stát zavádět? Nebo je podle vás výhodnější mít soukromé instituce, které vám tuto smrt zajistí?

Vaše příklady jsou ze situace, kdy si člověk vzal život sám (oběšení, zastřelení). Proč je toto nedůstojné?

...tak obvykle navíc dostane od lidí slušnou sodu a opovržení...

Jenže toto jen minimálně souvisí se státem, ne? Reakce lidí přeci nikdo nekontroluje a žádný subjekt k "opovržení" nevybízí.

Já si stěžuji svým postojem na stav, kdy už při narození souhlasíte se s kolektivní smlouvou.

Jste si jistý, že jste správně použil pojem "kolektivní smlouva"?

Možná jste tím narážel na pozitivní (rozumějme právní definici, nikoli definici z AnKap stránek) právo, které stát vynucuje. Takové právo ale existuje v každém systému - i v AnKapu.
Příklad: Vy si zaplatíte bezpečnostní agenturu A (uzavřete s ní smlouvu). Přepadne a okrade vás osoba X, která nikdy s nikým žádnou smlouvu neuzavřela. Osoba X se narodila na území, které zabezpečuje bezpečnostní agentura A. Jsou práva na tomto území vůči osobě X nevymahatelná?

Navíc pozitivní právo z definice AnKapu se na těchto stránkách řešilo již dříve:
https://elogos.vse.cz/pdfs/elg/2021/01/06.pdf?fbclid=IwAR2ye9a0MaiR_zybEq70-nFvatshmc9nrRWTLcEudFfSjl-9R6YN9z5FREE

"Možná byste vy sám mohl více zapracovat na své gramotnosti v oblasti vzdělávacích systémů a méně užívat diskusní zkratky, až bych řekl fauly, ironii a posmívání.
Rozhodně by to pro vás byl jeden z povinných předmětů ve škole pro dospělé ;-)"

Mým cílem rozhodně nebylo se někomu posmívat nebo si z něčeho dělat srandu. Omlouvám se, pokud to tak vyznělo, chtěl jsem jen uvést příklad.
Naopak vy se vyhýbáte odpovědi na mou otázku, která se týká dětí, které do školy chodit nechtějí.

"Protože děti jsou taky lidi."

Toto já nerozporuji. Jen chci vědět, jakým způsobem může samo dítě uzavřít doložitelnou smlouvu o svém vzdělávání. Mohou to za něj udělat rodiče, ačkoli ti žádnou takovou povinnost podle
M. Rothbarda nemají (pokud se nemýlím).

Váš odkaz na diplomovou práci je zajímavý. Kromě výroků jako (doslovná citace!):
"Mnoho škol by se mnou mohlo souhlasit, že jejich žáci/studenti jsou mnohem lepší v učení se na z paměť než v samotném myšlení."
jsem se dozvěděl toto (k vašemu argumentu uplatnění v zaměstnání):
"Článek v časopisu Harvard Business Review zahrnuje výzkum poukazující na fakt, že lidé kteří mají zkušenosti s hrou World of Warcraft jsou lepšími manažery firem."

Zmínil bych fakt, že korelace dvou náhodných veličin neimplikuje jejich kauzalitu.
Jinak vaše tvrzení, že "bylo stylové přijímat zaměstnance na základě toho, jak se jim ve WoWku daří" asi nemám jak rozporovat...

"Když se chce dospělý člověk něco naučit, jde si sednout na několik let do lavic, nebo najde jiné způsoby...?"

Proč řešíte dospělého člověka? Po ukončení základní docházky vás už nikdo do studia nenutí.

"Je velký rozdíl mezi chováním ve škole (nucená docházka, sezení v lavicích apod.) a dobrovolným vzděláváním."

Takže v dobrovolné škole se najednou z nevychovaného fracka stane poslušný žák?
Líný WoWkař bez zájmu k učivu se promění v pilného studentíka?

Pokud ano, tak se jedná o geniální systém.
Pokud ne a vzdělání bude hypoteticky pouze pro ty, kteří o učení mají zájem (navíc ve věku 6-15 let...), tak se nejedná o nic přelomového. Potom se ptám, zda vám nevadí (systémem uznávaná!) hrozící negramotnost části populace - a pokud ne, tak jakým způsobem chcete univerzálně aplikovat NAP?

"Stačilo se na danou látku nabiflovat a dostat dobrou známku. Látku jsem pak zapomněl bez toho, aniž bych ji pochopil třeba v souvislostech s ostatním učivem."

Jenže to je důsledek vašeho jednání, ne? Mohl jste se látku učit poctivě, ale neudělal jste to - šel jste cestou nejmenšího odporu.
Mohl jste tak činit proto, že vás látka prostě nebaví, což mě ale vede zpět k vašemu předpokladu, že všechny děti se o učení musí zajímat. Nemohlo by to teorieticky navrátit do společnosti negramotnost? Jak potom chcete řešit uzavírání jakékoli doložitelné smlouvy a nechat lidem jejich plnou zodpovědnost za sebe?

"AnCap nikomu nic nenutí, každý člověk (rozumějte i dítě) si může zvolit, komu SVOJE práva deleguje, či si je ponechá."

Takový akt ale přeci předpokládá, že prvotně máte odpovědnost za sebe, a to vždy. Mimo jiné, umíte si navíc představit, že by někdo někomu svá práva "delegoval"?

"Uvědomujete si doufám, že dnes žijeme v něčem jako stát, a že existuje přes 2 miliony zákonů, které byly zavedeny ze shora?"

To já ale vůbec nerozporuji. Mně vadí demagogický postoj nadepsaný výše, tj. že si stěžujete na pravidla určená seshora. Když chcete provozovat jakýkoli systém, tak musíte plošně zavést pravidla, která platí pro všechny bez rozdílu - jinak by to nebyl právní systém ale úplné bezpráví, které nerespektuje ani NAP.

"Dobrá známka je víc než skutečné porozumění."

Co prosím znamená vaše "skutečné porozumění"? Jestli chcete opravdu rigorózně testovat, zda žák/student látce rozumí, znamenalo by to hodiny zkoušení pro každého individuálně (a nakonec by k nějakému ohodnocení dojít muselo, ať už známkou, nebo jiným způsobem).

Písemka koneckonců odráží porozumění látce docela spolehlivě.
Ano, stává se, že žák např. udělá zbytečnou numerickou chybu a zhorší mu to známku. Což mě ale dostává hned k vaší další větě:

"Chyba je něco špatného."

Chyba je přeci vždy něco špatného (jinak by to nebyla chyba). Je už jen na žákovi, zda se z ní poučí/zhroutí/nechá to plavat. Vždyť jste to koneckonců Vy, kdo nutí žákům plnou zodpovědnost za sebe/své chování. Proč by potom neměli nést plnou zodpovědnost za svoje chyby?

Dále Vaše "pravidla určená seshora" jsou čistá demagogie - už se na těchto stránkách řešilo mnohokrát, že v každém systému je zapotřebí nastavit nějaká pravidla a ta vynucovat (např. pokud někdo ubližuje druhému a porušuje NAP).
Z vašeho příspěvku mám dojem, že se podle Vás všichni žáci chovají naprosto vzorně, jsou inteligentní a mají silnou motivaci k učení. To by šlo rozporovat alespoň jedním žákem (kterého bychom ve škole našli), pro kterého to neplatí, a celé vaše přepoklady by byly naprosto chybné. (doufám ale, že se pletu a nemyslel jste to tak...)

Každopádně mě ale velmi zajímá, jaká je podle vás tomto ohledu realita...

Napsal jste "tato devítiletá procedura se několika velmi znepokojivými aspekty podobá robotě". (Přirovnání k vězení raději přeskočím...)
Jaké jsou podle vás ty nejhorší aspekty roboty? Jestli je to dlouhá "pracovní doba" nebo práce v každém počasí, těžká práce, špinavá práce, absence jakékoli garance pracovních podmínek, možná újma na zdraví,..., a v poslední řadě fakt, že do ní jít musíte.
Podle mě není úplně férové takto věci porovnávat jen proto, že jste našel několik společných "velmi znepokojivých aspektů". To už se rovnou můžeme hádat, do jaké míry se povinná školní docházka (nucená státem + v podmínkách diktovaných státem) podobá koncentračnímu táboru, vlakovému nádraží nebo třeba obloženému chlebíčku.
Z mého pohledu i děti, kterým se vzdělávání nelíbilo (skoro každý si někoho takového ze svého ročníku vybaví :D) na základní školu stejně vzpomínají rádi. Několik hodin si tam v teple poseděly, popovídaly si s kamarády, o přestávkách si zašly dát cigaretu a všechno bylo OK (o pár let později totiž ti samí lidé už museli žačít budovat kapitalismus...).