Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Z výroku "stát je mafie, která nepřipouští konkurenci moci" nevyplývá, že musí platit i "mafie, která nepřipouští konkurenci moci, je stát".

1. Chápete psaný text? Já jsem neřekl, že stát konkurenci připouští. Já jsem připustil, že se tam proti vůli státu může vyksytnout a stát proti ní bojuje. To je poněkud (tedy zásadně) něco jiného.
2. Není. Protože z vašich výroků č. 1+2 nevyplývá 3.

No a?

Hlavně že vy máte doktorát. Za husitských válek se moc krále a integrita státu (včetně životní úrovně lidí) v prdel obrátila.

To si děláte prdel? Existuje něco, ať už v předchozí diskusi, nebo z logiky věci, co by připouštělo možnost odpovědět ano?

ANO, ve státu se může vyskytnout mafie, tak jako ve společnosti uznávající NAP se může vyskytnout agrese. Ale je to v rozporu s jejich principy. Takže ve státě sice může být ilegální mafie stejně jako třeba i ankapácký "černý trh", ale jde to proti principu státu a je to státem potíráno. Definice ve společenských vědách není totéž co definice v matematice (i když někteří tvrdí, že jedna a jedna nemusí být za každých okolností dvě).
Ne co? Snad jste se ptal, jestli ankap z definice nepřipouští existenci mafie. NE, připouští (teda samozřejmě podle mě).

Ale tady se nebavíme o mnopolu na pašování drog nebo cigaret, ale o monopolu moci. Drogovému gangu vůbec nevadí, když gang vybíračů výpalného vypálí pár Číňanů.

1. Boha. Snad se bavíme o principech uznávaných a prosazovaných v nějaké společnosti. Ne o výjimkách, kdy jednání principům odporuje a je danou společností potíráno. Ano, může se stát, že křesťanský kněz znásilňuje malé chlapce. A zároveň ne, křesťanská společnost netoleruje znásilňování malých chlapců.
2. Na otázku jsem odpověděl, přečtěte si to. Odpověď je "ne".

1. Definice státu je "územní mocenský MONOPOL". Definice mafie obecně asi může být "skupina organizovaného zločinu". Tam žádný monopol nevidím.
2. Jestliže je stát podmnožinou z množiny mafie, může mít své specifické vlastnosti (monopol moci). Stejně jako sudá čísla mají specifické vlasnosti v množině čísel. A proč na území státu není ankap nevyplývá z definice ankapu, ale z definice státu.

Kalsické mafie si na jednom území můžou rozdělit "trh", někdo dělá drogy, někdo raketýring, někdo bordely, někdo pašuje migranty a cigára... A nějak se domluví i se státem, koupí si pár jeho lokajů. Občas se poperou (jak to u konkurence bývá). Ovšem stát jede nesmiřitelný vyhlazovací boj proti svým konkurentům. Oficiálně. Existence podplacených "zrádců" na tom nic nemění.
A to jsme jen u konkurence mafie vs. mafie. Kdyby se na území našla parta ilegálních ankapáků, co by jely bártr místo placení daní, mafii by to srdce neutrhlo. Ale Babiš by na ně zaklekl okamžitě.

Že se bouří pár Psohlavců neznamená, že se bouří "lid". Když se opravdu vzbouří lid, jde král na gilotinu.

4. ANEBO stát je specifický druh mafie, která na svém území nepřipustí konkurenci.
Ale jsou i další možnosti.

No protože stát je mocenský monopol. Připouští pouze jednoho hegemona na vymezeném území. A protože disponuje daleko větší mocí (silou), než pár anarchistů, nepřipustí existenci jiného hegemona. Kdyby stát dovolil lidem vystoupit ze státu, tak by to možné bylo. Ale tím by přišel o monopol a popřel svou vlastní definici. Ankap by existenci státu vedle sebe určitě připustil, kdyby stát dodržoval NAP. Což je opět nemožné z definice státu.

Legitimitu krále zajišťuje vůle šlechty a též lidu, který je církví vychován k přesvědčení, že král existuje z vůle Boží, proto ho ctí (a legitimizuje) i lid.

Jelikož stát je mocenský monopol na vymezeném území, nelze mít na jednom území stát i nestát (anarchii).

To není odpověď, ale otázka. Já jsem se ptal dřív :)

To nevyplývá, ale to ani nikdo netvrdil.

Bohužel jsem to tam nenašel. Zeptám se tedy polopatě. Je ten, kdo se nepodílí na výkonu agresivní moci ani ji neřídí, ale podílí se na jejím vytvoření a obnovování, spoluzodpovědný za její činy? Ano či ne? Děkuji předem.

Není mafie jako mafie. Al Capone svou moc vyvozoval a hájil hrubou silou. Uhájil ji do doby, než ho přeprala větší síla. Mafie státu vyvozuje a obhajuje svou moc z toho, že lidi hážou lístky do urny. Rozhodující není vyhodnocení těch lístků, ale akt vhození. Vyhodnocení už jen způsobí, že mafii povede Fiala nebo Babiš. Mafie (demokratického) státu se udrží, dokud budou lidi házet lístky do urny (bez ohledu na vyhodnocení).

Zaujal mě názor, že voliči nejsou ti, kteří tlačí do propasti, ale jen publikum, které stojí vedle a tleská.
Přímým agresorem je státní moc. Rozhodně. Ovšem ta moc se nějak zrodila a je nějak udržována. Zjednodušeně řečeno, ve feudalismu vládne král z vůle šlechty a církve (či tak nějak), ve fašismu z vůle národních korporací a odborů, v oligarchismu z vůle nadnárodních korporací, no a v demokracii z vůle „lidu“. Jasně, jeden hlas je jako když plivne do oceánu, ale bez těch plivanců by se moc nemohla opírat (vydávat zákony a legalizovat svou činnost) o to, co si zakotvila v ústavě jako oprávnění ke své existenci. Bez volebních hlasů jednotlivých lidí by se demokratická státní moc zhroutila – a musela by otevřeně přiznat, že je mocí oligarchistickou (např.). Je tedy účast na volbách skutečně jen přihlížení, nebo tlačení do propasti?
A dál. Důvodem pro vyloučení odpovědnosti voliče má být, že volič nemá přímý vliv na to, co pak státní moc skutečně provádí. Není to spíš naopak? Když už někomu dávám moc, neměl bych ji přísně kontrolovat, aby nebyla zneužita? Nebyli voliči v Německu zodpovědni za to, že si zvolili Hitlera? Je to jako dát v divadle do rukou děcku odjištěný granát a říct mu: dělej si s ním co chceš.

To jistě.

Legitimita je uznání. Vláda (nejen) se dá považovat za legitimní, pokud ji uznává "dostatečné množství" občanů. Účast ve volbách je osobní postoj. Neúčast je mé osobní vyjádření, že proces neuznávám a zároveň nechci přispívat k tomu dostatečnému množství uznávajících. Tedy jakási snaha (zřejmě v téhle chvíli marná) o snížení legitimity demokracie a zvýšení šance na legitimitu ankapu.

Myslím, že důležitým argumentem pro to nejít k volbám je skutečnost, že účastí na tom procesu legitimizuju jejich existenci. Tím, že se účastním a volím (prosazuju svého kandidáta), vyjadřuju vůli vládnout (i když prostřednictvím zástupce) ostatním. A jelikož je to hra o většinu, nemůžu se pak divit (a stěžovat si), že jsem prohrál a vládne mi někdo, koho nemám rád. Pokud se chci od hry (a jejích pravidel) distancovat, neúčastním se.

Pokud by všichni "občané" byli přesvědčení komunisti, taky by vznikl anarchokapitalismus? Spíš by v takové společnosti (všichni lidi mají pouze jeden společný názor) neměly pojmy "anarchie" a "kapitalismus" význam. Možná, že by ani neexistoval pojem "člověk", pouze "lid". Když by byli všichni lidi minarchisti, jaký význam by pro ně ten stát měl? Obranu proti agresi? Když jediným agresorem (z definice) by byl ten stát?

Láska i nenávist jsou emoce. Racionalita nemusí být přítomna.

Však jo, bojovat proti minarchistům, když tu je drtivá přesila zarytých etatistů, by bylo poněkud zpozdilé. Pokud ovšem dojde na diskusi o principech případně osvětu, je vymezování rozhodně na místě.
Získat území… Jak jinak by mohla vzniknout libertariánská společnost (komunita)? Vítězstvím ve volbách těžko. Takže buď koupit (třeba jak chce Trump koupit Grónsko), nebo obsadit bezprizorní území (třeba po nějaké občanské válce, která zlikviduje stát včetně většiny obyvatel a přitom zachová podmínky k životu). Vím, jsou to jen tlachy, ale jak Vy vidíte aspoň trochu reálnou možnost vzniku „svobodného území“?

To je sice hezké, ale kompromisní pragmatismus má smysl pouze tehdy, pokud má v danou chvíli alespoň minimální šanci na úspěch. Jestliže se jedná jen o akademické úvahy, je podle mě správné držet se principiálních zásad (ústupek od jednoho ze základních principů kompromituje celou ideu).
Kontrolní otázka: kdyby byla (teoreticky) šance získat a ubránit nějaké území, šli byste do toho spolu s minarchisty a souhlasili byste s vytvořením (mini)státu?

Mně zase přijde divné, že v tom může někdo nevidět jednotnou linii strany a vlády v boji za udržitelnost všeho, v tomto případě "zemědělské výroby". Dnes jsem se dočetl, že holandská vláda vyčleňuje 2,2 mld ojro na boj s dusíkem. Vykupuje farmy a likviduje tradiční zemědělce. Fakt vám to nepřijde propojené?

Už jsem to chtěl vzdát, ale stejně mi to nedá. Měl byste pravdu, pokud by přidávání hoven byl izolovaný, samostatný problém. Ovšem ve skutečnosti se jedná o drobnost v rámci gigantického systému regulace ekonomiky státem zahrnujícího milion zákonů, ministerstva, kontrolory, dotace, sankce atd. To všechno brání tomu, aby se hovna dala vyřešit svobodným principem nabídka/poptávka. V tomto případě stát podporuje nabídku hoven a zřejmě bude následovat státem řízené potlačení poptávky po nehovnech - tím, že hovna budou propagována jako zdravá a ekologická, přidá se jejich povinné přimíchávání apod. Je to detail, ale dělat z tohohle případu příklad omezování moci státu na úkor svobody občana mi přijde poněkud přehnané.

Jestliže falšovat a krást se nemá bez ohledu na to, zda se to smí, a zákaz falšovat a krást mi svobodu nezvýší, jak mi tedy svobodu zvýší zrušení toho zákazu?

Záleží na tom, čemu říkáte deregulace. V rámci mikromanagementu to možná je velmi malá deregulace jednoho parametru. V rámce gigantické regulace potravinářství to vůbec nestojí za zmínku, pokud to nebereme jako signál, že se něco chystá.

To jsem někde napsal? Já jen říkám, že to není odstranění regulace, jen změna jejích parametrů. A k tomu dodávám, že dle mého názoru je účelem té změny daleko horší regulace v budoucnu. Podpora červů v potravinách vychází ze stejné kuchyně jako podpora aut na baterky, zákaz prdění krav a další zvěrstva.