Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak mi nepříjde, že má Urza vhodnou definici svobody, tak si ani nemyslím, že by ankap v jeho podání byl založen na svobodě. Ale zajímalo by mě, jestli Vy se třeba s jeho definicí shodujete?
Ta Urzova je: "Svoboda znamená možnost libovolně nakládat s vlastním majetkem (především pak svým tělem) v případě, že tím nenarušuji majetek někoho jiného bez jeho souhlasu."
Je imho nevhodná proto, že v rysech neodpovídá běžnému chápání slova svoboda.
Podle ní např. je prý ankap-otrok svobodný ( i když nevlastní nic ani své tělo), protože má možnost nakládat se svým najetkem, akorát množina jeho majetku je prázdná ( to není joke, ale citace Urzy).
A naopak uprchlý vězeň nebo i takovýto ankap otrok imho útěkem nezvýší svoji svobodu, protože nakládá s cizím majetkem proti jeho vůli (vězeň při útěku poškodí cizí vězení a narušuje různé smlouvy, otrok "ukradl" otrokáři své tělo).
Díky tomuhle divnému pojetí může být ankap ( všichni jeho členové) zcela svobodný i v tom extrémním případě, kdy by planetu vlastnil ten jeden majitel a zbylých X miliard lidí by byli jen jeho otroci nebo totálně v prachu se plazící majetkoví poddaní. Pak se snad dá pochopit, že na tuhle ankapsvobodu člověk moc s respektem nekouká.
Asi jako když by jste nadefinoval jako "pohodu u krbu" stav, kdy máte oheň v domě, takže pohoda u krbu je jak hřání se u krbu s kávou v ruce, tak i to když bolestivě uhoříte v posteli. Pak taky budete obezřetný, když Vám někdo tu "pohodu u krbu" bude slibovat.

No jasně, ale pak záleží, zda např dítě rodiče má ( sirotek, nalezenec, uprchlík od rodiny dítě otroka), a pokud má, tak zda např ti nejsou smluvně zavázáni tím u koho jsou v podnájmu ( nejsou-li na svém ) i k tomu, aby nějak dle smlouvy regulivali i své dítě - např k určitému způsobu péče aj.
A pak i jak píšete imho klidně může v ankapu vzniknout i poptávka či konsensus lecjaký, ovšem může to být i konsenzus o regulaci dětí a dětských domovech či omezování potulných dětí. V tom ankap imho není automat na svobodu (svobodu v tom běžném slova smyslu).

No a může to dítě tedy do vědomého uzavření té smlouvy (imho ankap nevyžaduje nutně podpis a naopak podpis není v ankapu vždy potvrzením smlouvy) na rodném území být a zcela beztrestně narušovat veškerá jeho pravidla?
Zas tak moc bych neměl proti předpokladu, že státy budou nejspíš (i když ne nutně) generovat despotičtější pravidla než ankap, ale nesouhladím s tím, že v ankapu se do pravidel (= smlouvy, byť třeba nepsané a nepodepsané) nerodíte.

Když by dítě uteklo dost daleko (do jiného státu co nemá s rodným smlouvu o vracení občanů), tak má jistou i když pochybnou šanci a navíc v principu mohou existovat a imho i existují státy, které se o to, kam děti jdou, nestarají ( takže záleží na konkrétních zákonech).
A v ankapu by taktéž záleželo na konkretních pravidlech, ale pokud bylo pravidlem i to, že pobytem na území souhlasíte s podmínkami (srovnej když nástupem do tramvaje souhlasíte s podmínkami MHD), pak by jste se mohl pobytem na rodném území zadlužit (poplatek za pobyt), a tím pádem by Vás mohl majitel zadržet a požadovat odškodné, a to i při Vašem útěku jinam. Takže v tomhle nezáleží až tak na systému, ale na tom, jaká jsou aktuální pravidla ( můžete se narodit do pohodových i despotických pravidel v obou z těch odlišných systémů). A v obou platí, že se do nějakých konkrétních pravidel rodíte.

Jakkoliv se tady defakto pravdě blížíte de(ankap)jure to tak není. Vstupu do odvětví ty dominantní agentury zabraňovat nutně nemusí. Ten průnik soudců pro založení nové agentury není podmínkou.
Např. v ankapu jenž odnímá psy si můžete založit Vaši domobrannou agenturu se soudcem bez tohoto průniku s ostatními soudci k obraně Vašeho čokla, pouze nejspíš vždy prohrajete válku pokud tu agenturu z její pasivní existence aktivně užijete.
Na rozdíl od státu, jenž Vám může aktivně zakázat (napadnout) i pouhé vytvoření byť jen pasivně existující a aktivně nezasahující domobrany.
Ďábel ankapu se zdá se skrývá v detailu.

člověk se nemůže narodit do smlouvy
V tom je ankap a stát stejný. V obou se narodíte do společnosti, která po Vás vyžaduje plnit její pravidla. V ankapu pravidla majitele území, protože tam se vždy narodíte na něčím území. V obou případech ta pravidla můžete a nemusíte respektovat a v obou případech to má jisté následky.

Dejme tomu, že ankapáci chtějí mít jen kulturní vyjímku na odebírání psů, zatím co ansocialisti kulturní vyjímku na odebírání fabrik.

Celkovou utilitu takhle posoudit nemůžete, protože do té patří nezměřitelný i dobrý nebo špatný pocit lidí (ať levičáků či pravičáků) ze života v levicové či pravicové společnosti. Jen u relativních extrému imho můžete odhadovat, že ulevením extrémně bité straně (ať levicové, či pravicové) tu celkovou utilutu snad zvýšíte.

Omluva, zmátl mě ten Hefův koment a myslel jsem, že tu otázku řešíte na konkretním případě šlechty. Jinak ovšem první část úvahy o spornosti legitimity příjmů státu za dle NAPu poctivě koupený majetek (ovšem koupený ze zdaněných peněz) je pořád na stole.

Tak tady panuje asi mezi ankapy neshoda. Např Urza tvrdí, že není legitimní ani ten majetek státu, který stát zcela volnotržně koupí ( v soukadu s NAPem), protože ho kupuje z vesměs kradených (či daněných) peněz. Z toho imho může plynout, že ani příjmy z takto koupené nemovitosti by imho nebyly legitimně státní.
A pokud si vezmete to, jak šlechta získávala a rozhojňovala své majetky ( po prvotním vesměs násilném získání i později povinost roboty a výběru naturálních dávek i prvních daní), pak z tohoto pohledu je na tom prakticky každý větší šlechtický rod stejně jako stát. Takže zisk z pozdně šlechtických podniků typu rybník či pivovar, navíc různě právem protěžovaných, stál na tomto ankapově-viděno státním původu.

Ok, díky. A pokud by agentury na poptávku lidí rozhodly (z důvodu prevence) i to, že na mém území nesmím ani zakládat vlastní bezpečnostní síly (např za účelem obrany před odebráním toho psa), byl už by toto z Vašeho pohledu ten monopol na násilí (ze strany každé té jednotlivé agentury vůči mě), nebo jen něco na způsob karteku na násilí?
(Tedy katrel v tom, že více různých tržních subjektů se díky poptávce shodne na tom, že mi preventivně zakáže samu organizaci obrany, aby u mě mohly efejtivněji vymáhat ty kukturní vyjímky).

Jinak souhlas, že praxe se odvíjí jinak, mi jde o pochopení všech potenciálních možností té teorie.

A proč si jednoduše jako např. pan Richard Fuld neřeknete, že stát je určitý druh uspořádání společnosti na daném území, čímž elegantně zahrnete ankap i jiné anarchie do státu (pouze o dost jinak oranizovaného) a místo toho tu užíváte onu udajně hloupou metodu, kdy za pomoci jazyka nějaké ideologie tu ideologii vyvracíte?

Tak nevím, jak Urza, ale za mě je v pohodě mluvit o Marxově vykořisťování levicovým jazykem, stejně tak, jako je pro mě v pohodě se ptýát na věci jazykem ankapu. Podstatné je pro mě to, co konkrétního se pod slovy myslí.
Proto např. při diskuzi o vykořisťoivání je zajímavé, že pro lidi mluvící o vykořisťování je těžké určit hranici (a imho exaktně a objektivně nemožné), od které to vykořisťovýání začíná. Ořestože je na druhou stranu zjevné, že určité typy spolupráce jsou na pohled extrémně nevyvážené a že jde o situace, které bývají jako vykořisťování označovány (ovšem arbitrárně).

Můžu Vás v úvodu požádat, že by jste nejprve napsal to Vaše "toto vlákno končím", abych pak mohl mít poslední závěrečně slovo?

Mi z té teorie (pokud hypotetickou majetko-vládu jediného člověka nechceme nazvat anarchií) plyne, že anarchie (ani vč. ankapu jenž není podle NAPu) není vždy dána tou ochranou vlastnictví. A taky tím, že určit tu hranici, od které hranice se to vlastnictví už nechrání, se nedá objektivně a nearbitrárně určit.

Pokud by naopak někdo souhlasil s tím, že ta (byť hypotetická) majetkovláda jedince také byla anarchií, pak se vcelku nedivím, že s tím značná část ostatních anarchistů výrazně nesouhlasí. A v praxi tedy nesouhlasí i s tím, že vždy je respektování soukromého majetku na prvním místě.

Fakt, že více agentur dojde ke stejnému závěru v rozporu s NAPem, z nich ale ani náhodou nedělá monopol.
Když se k tom ještě vrátím, tak uvažuju, jak tedy rozpoznat ten vznik monopolu (a tím odlišit ankap od státu). - Např. pokud by mě někdo na mém vlastnictví bez jakohokoliv smluvního závazku (tj. bez mého souhlasu) nutil, že si sám nesmím opravovat plynový kotel, ale že jej může opravit jen jeho certifikovaný opravář, vytvoří si u mě monopol na opravu kotlů, že?
- Státem by tedy podle toho byl až někdo, kdo mi (bez smluvního vztahu) určí, kdo smí a kdo nesmí na mém majetku (území) provozovat obranné a útočné násilí?

Pokud ano, tak z toho by mi plynulo, že dokud by mi toto ty agentury (na poptávku většinové ankap společnosti) neurčily, pak nejsou státem, i pokud by mi krom toho určovaly řadu dalších věcí (krom odebrání psa třeba povinou školní docházku, přiměřený vzhled mého domu a odvod malé částky na společnou obranu ankapu). Tedy jediné co by mi z principu musely ponechat v mé kompetenci, ať nejsou tím státem, je volná ruka ve způsobu ochrany a provozu násilí na mém území.

Mj. tím by se imho v principu smazával ten rozdíl mezi ankapem a těmi socialistitickými anarchiemi, které prý mají být z pohledu ankapu státem (či se mu aspoň blížit), protože např. regulují vlastnictví a možnosti volného trhu. Pokud to ale dělají decentralizovaně - tedy v té společnosti je poptávka, a po té pokaždé na základě ní příjde ke mě na pozemek jiná osoba z té společnosti a např. mi sebere přebytečné zásoby surovin, nebo mi takhle chodí do mé fabriky občas něco ukrást, tak v principu to imho není o nic bližší státu než decentralizovsné zásahy tech agentur...?

A pak mám krom té už uvedené praktické pochybnosti o možnosti zdárné realizace ankapu ještě druhou výhradu, která je principielní.
Ta pro Vás bude asi méně zajímavá, protože mi připadáte spíš jako praktik v tom, že si prostě nějak arbitrárně předstsavujete cílový stav, který chcete dosáhnout, a principy až tak moc nřešíte. Ale i pod vlivem Urzových pokusů o jakousi výrokovou logiku a používání extrémních příkladů pak občas člověka tyhle principielní výhrady napadají:

Pokud berete ankap (nebo dokonce anarchii) jako tu obranu vlastnictví, sebevlastnictví a volnotrřní směny, pak by z toho neplynulo pouze ten Váš žádoucí stav: anarchie = výběr ze stovek systémů, ať už Ankap, Ankap Light, Minarchismus, Juche diktatura, Království Slunce nebo Šógunát.

Plynulo by z toho u extrémního příkladu i to, že anarchie (či ankap) = jediný majitel celé planety určuje pravidla všem.

Což díky extrémnosti toho příkladu ukazuje nesmyslnost toho, ztotožňovat principielně anarchii vždy s obranou vlastnictví, pokud nechcete pro určité situace úplně překopat běžný, historický i lingvistický obsaho pojmu "anarchie". (vím, že ten příklad je sice hodně extrémní, ale z hlediska logiky imho správný).

Takže, aby anarchie/ankap neznamenala v některých případech situaci celoplanetární majetkové nadvlády jednoho majitele nebo něco, co se tomu začíná více či méně blížit, budete potřebovat v nějaký moment zcela arbitrárně a subjektivně rozhodnout, že od určitého stavu kumulace majetku a ekonomické moci už to pro Vás není anarchie/či ankap. Respektive, že od určitého stavu už pro Vás není ochrana soukromého majetku nepřekročitelným tabu.

A zdá se mi to, nebo takhle není mezi ankapem a státem jasná hranice? Když bych v té společnosti postupně přidával další a další stále výraznější kulturní vyjímky (krom těch psů třeba regulace velikosti domů, odvedení zcela nevzdělávaných dětí do školy, výběr drobné částky na životně nutnou obranu atd. )

Z takové definice kde centralizace je možná pokud máte stát
No jo, žili jsme tisíce let ve světě, kde jsou dominantním hráčem státy, tak nás možná ani jiná forma centralizace nenapadá. Ale teoreticky je přece i jiná forma centralizace možná (vždyť přece i soukromě vlastněný subjekt může být řízen centrálně, vč. centrálního plánování hlavních činností a delegování pouze činností podružných). Dále může vícero velkých subjektů, byť si v nečem konkurují, vytvořit kartel, pokud jejich vlastníci njejsou zas tak hloupí a vidí, že sice kartel nebude vždy zcela stsabilní, ale že kartel je posílí vůči opravdu malým hráčům, kteří by jinak preferovali zmenšování těch velkých subjektů (decentralizaci).
Bavit se dá jen o tom, jestli nestátní celnralizace společnosti ve velkém měřítku je méně pravděpodobná, než ta státní. Podle mě má taky slušnou šanci na úspěch, obzvlášť v delších časových horizontech (třeba 100 let). A ankap určitě nechcete dělat proto, aby tu byl jen krátkou dobu, takže i pokud tu pak jednou má být ankap, může se v něm centralizace postupně utužovat, nebo tam být odpočátku, pokud by vznikal např. nějakou neférovou privatizací (bohatí by např. zprivatizovali cesty, ulice, lesy, infrastrukturu takříkajíc za hubičku). Přičemž už jen tím, že vlastníte infrastrukturu se dají postupně vysávat a eventuelně i vydírat ti, co jsou na ni závislí.
Představte si, že vlastníte pozemek v lese, a příjezdovku i les koupí velký subjekt. Věcné břemeno na Vás průjezd jinam tam nemáte žádné (žijete v období zániku státu, tvoří se ankap). Je pro velkomajitele okolí výhodnější Vám za jednorázovou přátelskou sumu věcné břemeno na průjezd jeho pozemkem navěky smluvně poskytnout, a nebo je pro něj výhodnější Vám napálit takovou taxu za průjezd, že se poměrně brzo finančně vyčerpáte, a nakonec mu budete nucen pozemek pod cenou prodat (protože kdo jiný by chtěl koupit pozemek, na který není přístup?). Eventuelně Vás pokud bude obzvlášť brutální prostě nemusí ani přes svůj pozemek pustit za žádnou cenu (respektive jeden průjezd bude stát nezaplatitelnou částku). A hlavně mi neříkejte, že budete létat vrtulníkem (to prodáte pozemek, taky, protože taxa za cenu letu bude min. stejná jako za průjezd).
Tahle nefér metody jsou technicky v souladu s ochranou osobního vlastnictví a volného trhu, ale vedou k postupné centralizaci, kdy z malých vznikají bezzemci, kteří žijí jen v pronájmu, odkázání na libovůli majitele (na to, jak výhodnou nebo nevýhodnou jim poskytne smlouvu). Samozřejmě můžou jít jinam (pokud mají na zaplacení transportu), ale pobytem někde automaticky souhlasí s podmínkami daného majitele (jako když nástupem do tramvaje souhlasíte s přepravními podmínkami).
Imho než se první generace malých hráčů a běžných lidí v ankapu trochu rozkouká, tak většinu z nich si nějak ekonomicky podmaní ti velcí hráči, a pak ta realita nebude pro ně nějakou extra výhodou.

Z jaké definice je ankap decentralizovaný? Ankap je definicemi založený na ochraně sebevlastnictví a vlastnictví, ale vůbec v sobě nemá z definice dáno, zda ty celky budou velké či malé, zda budou různorodé nebo typově podobné.
Dobrý výsledek je pro ankap příznivce ta různorodost a pestrost, ale ta není jedinou možností. A rozhodně né z definice. Jen se předpokládá, že vyvažováním sil mocných se ten stav podaří dosáhnout a udržet.
Jak uváděl Urza v rozhovoru s Hamplem, mocní se drží v šachu navzájem a společně pak v něm drží méně mocné, dnes mj. i díky státu coby úpkatnému nástroji, a v ankapu by to prý platilo také, jen by neměli za nástroj ten stát (to je zdá se jediná změna, co by měla dle Urzy stačit).
Mi to příjde naivní, protože pokud platí, že sice drží v šachu sebe navzájem a společně pak i ty méně mocné v obou systémech, tak bez státu jen využijí jiné páky, ty ekonomické, které jdou v důskedku taky vymáhat násilím, ovšem ankapově legitimizovaným (legitimizovaným právem vlastníka, pronajimatele, držitele majority akcií či věřitele). A jak uvedl jeden český sociolog ( Keller), ti majetkově nejvlivnější soukromníci obvykle nejsou příliš známi, protože o viditelnost nestojí, proto nejsou např. ani na žebříčku "nejbohatších" lidí v čadopise Forbes, přestože stojí bohatstvím nad nimi. Mi prostě příjde ten málo decentralizovaný konec (kartel těch nejmocnějších), stejně pravděpodobný jako ten rajský svět silné decentralizace, co jste mi načrtnul Vy. Kartely sice nejsou zcela stabilní, ale k spokečnému tlaku na nižší vrstvy tu úplnou stabilitu imho nepotřebujete. Navíc, proti vůli těchto nejvlivnějších lidí stát nerozpustíte dříve, než dokud pro ně nebude výhodnější možnost (tedy leda až už ten stát oni sami jednou nebudou potřebovat).
A omluva, že s tím pravidelně prudím, ale příjdete mi jak banda lidí, co staví atomovku, a nechce si připustit, že jedním ze scénářů je i možnost výbuchu (a proto zas tak moc nepřemýšlí nad kontrolními mechanismy a jen se těší na tu ekektřinu).

Vy pořád spoléháte na to, že ankap bude zároveň decentralizovaný, ale to z principu nemusí. Pokud zůstanem u toho modelu kouzelné proměny z nelegit států na právoplatné vlastníky, tak proč by ta původní firma ČR měla důvod reálně rozprodat své území na menší celky, když by ho mohla jen pronajímat (tedy totéž co daně) a určovat základní pravidla (zákony).
A vůbec, nebylo by člocěku za určité situace lépe ve světě, kde je mnohem víc různých malých reál-států (vč. minarchí), ze kterých si každý může vybrat, než ve světě, kde jsou velké (zhruba tak jako dnes) soukromé státy s navzájem celkem podobným charakterem (srovnatelným cca s dnešními regulacemi)?
Ta slavná konkurence mezi nimi by pro Vás byla přinejlepším stejně složitou volbou menšíhovzla, jakou máte i dnes pikud chcete změnit stát. A bdw., jestli jsou lidi tak potřební, že by si korporátní státy kvůlu nim konkurovaly, aby si ty lidi přetáhli, proč si stejně tak nekonkurují i reál státy při jejich přetahování dnes? V čem by byl (v ankapu potenciálně možný) korporátní stát slabší vůči svému u něj v nájmu žijícímu obyvateli, v porovnání se silou dnešního státu oproti jeho občanovi?

Vy jste psal "nikdo nemá povinost strpět nic, co nechce" (krom kriminálníků). A psal jste to imho jako vždy platnou (principielní) vlastnost ankapu. Ale vždyť to nemusí být zrovna vláda vražedného papouška, kterou člověk nechce. Může to být svět totožný s tím naším, s jediným rozdílem, že státy (firmy) ankaplegitimně vlastní svá území. V čem by byl pro nově příchozího praktický rozdíl?
Jasně, vzato doslova tak nemáte povinost strpět ani vládu toho monarchopapouška, můžete dobrovolně skočit z útesu nebo umřít hlady. Ale tutéž možnost máte i ve státě, nikdo Vás nenutí tu zůstat. V tom je ale to úskalí ankap dobrovolnosti, z ní vychází ty možnosti vydírání (dobrovolně prodej pozemek nebo na něm umři hlady, pokud celé okolí vlastní korporace a uvalí na Vás embargo, dobrovolně se prodejte do otroctví, nebo Vám nedám napít, když Vás najdu straceného na poušti, aj) a z ní vychází ta podivnost, že svobodný je i otrok co se prodal do otroctví, aby jeho děti neumřely hlady.
Nehodnotil bych to tak přísně, kdyby to prvotní prohlášení neznělo jako universální pravidlo, ale ono to prostě vyznívá, jako když by jste napsal, že oheň v domě Vás vždy ohřeje, a nezmínil možnost že může dům taky zapálit.

V anarchii nemá nikdo kromě odsouzených kriminálníků povinnost strpět vůbec nic co nechce a o čem nepodepsal smlouvu, narozdíl od států. - nevím jak v anarchii, ale v ankapu by člověk možná musel strpět lecos, kvůli tomu ankapáckému pojetí "dobrovolnosti", které v principu zahrnuje škálu od oboustranné spokojenosti až k brutálnímu vydírání.

Aha. Určitě by i pokud by ankap nějak fungoval tam ta nezvratnost, definitivnost a vymožitelnost rozsudku byla dost s otazníkem, asi i dost podle situace. V našich podmínkách se tomu soudci blíží vesměs uživatelsky dostatečně, i když ta úplná nezvratnost a definitivnost je asi až u soudu poslední instance. V tomhle je holt ankap dost navodě, decentně řečeno, už ze samotné své povahy, která o dost víc než stát počítá s nějakým balancováním sil. Nechci ale ani ankapu křivdit mým případným nedostatkem představivosti, v tom že kdyby opravdu většina populace jednou a kdesi chtěla takovouto společnost, nebo by byla aspoň ochotna ji akceptovat (podobně jako dnes z většiny buď aktivně chceme nebo adpoň pasivně akceptujeme současný stav), tak by byla schopná tam aspoň jakystakys mocenský balanc toho ankap typu udržet po smysluplnou dobu.
To, že Urza své zboží (soudy, svobodu, dobrovolnost aj.) prodává jako ty nejnablýskanější boty na krámě, takže nebudí v kupujících moc obezřetnosti, je bohužel pravda. Akorát za mě těžko říct, do jaké míry je to nenapravitelný optimista co svému zboží upřímně věří, a do jaké ty slabiny ignoruje a banalizuje vědomně a dělá tak vědomou demagogii.

Tohle vlákno končím -tohle hlasité bouchnutí dveřmi je od Vás milé gesto, alespoň bude mít Váš oponent možnost posledního slova, aby si Vás setřel z podrážky.

Schválně jsem Lojzův argument vztáhl na počátek otrokářství, abych ukázal absurdnost jeho platnosti od počátku otrokářství.
Aspoň že se k této Vaši hloupé manipulaci sám dobrovolně přiznáváte.
Absurdní by to samozřejmě bylo, proto to pokud vím na počátku nikdo nedělal. A argument není ankapem přijatelný ani v době osvobozování. Nicméně pokud etatističtí otrokáři tenkrát brali otroky podobně jako některé druhy zvěře, které se po odchytu a několika generacích v kleci také obtížněji vrací do přírody než jejich předkové 5 minut po odchytu, tak asi to brali podobně, byť tím narušovali vůči otrokům NAP.

když 99% lidí říká A, vždy najdete spoustu dokumentů říkajících B - a Vy tedy říkáte to B, tedy že se tím argumentovalo od počátku, nebo co jako?

Ad Urza a ankap v americe: z kontextu Urzy prostě nemyslí oblasti efektivně ovládané ani evropskými mocnostmi, ani vládou USA či Konfederace. Jestli mu tam z toho něco zbývá nevím, imho tak možná osady lovců kožešin, ten odlehlejší divoký západ nebo soukromé pokusy o osídlení typu kolonie náboženských migrantů před tím, než byly přičleněny pod klasické státy. Každopádně netvrdí, že bavlníkové plantáže na jihu, kde byl běžný a plnohodnotný vliv státu, byly ankap.

Ne, Lojza mluvil obecně o legitimizaci otrokářství - Ne, Lojza mluvil zjevně až o situaci, kdy se otrokům zvažuje dát svoboda, viz: Lojza: Lidé věřili, že kdyby se otrokům dala svoboda, tak by umřeli, protože by se o sebe neuměli postarat
- A navíc ani toto historicky doložené ospravedlnění užívané etatistickými kapitalisty neospravedlňuje pokud vím otrokářství v očích ankapu, jak tady manipulativně sugerujete.

Ne, to není zdroj potvrzující Lojzovo konstatování; to je naopak zdroj, ze kterého Lojza čerpá… Zdroj to má potvrdit zde pro naše potřeby jako doložitelný historický argument, přitáh jsem ho sem já, jestli se Vám na něm něco nelíbí, můžeme pohledat i jiné. Lojza možná čerpá z jiného podobného zdroje, co my víme, že... (ale u Vás co nevíte, to si pohotově domyslíte, i kdyby to mělo být blbě)

Ano, vzato víc po Cimrmanovsku tak je v čechách krásný ankap, akorát s drobnou kukturní vyjímkou toho, že agentura ČR zajištuje lidem různorodé kulturní vyjímky z NAPu, čímž se zhruba snaží splnit to, co od ní lidé poptávají.
U toho termínu soudce chápu, že dnes je to asi v právním jazyku nějak ohraničený termín, ale tím že ten jazyk neznám, tak odjakživa beru soudce jako někoho, kdo v nějaké společnosti z nějakého důvodu má funkci rozsuzování sporů. Proto za sebe nemám problém s tím to slovo použít ani u ankapu. Ale chápu, že to někomu může jít proti srsti, pokud to chápání soudce ma hozené jinak.

Tady máte imho hrubý omyl: Pokud bychom na tuto argumentaci přistoupili ... pak jste v pérdeli pane Hrabě. Pak jste se narodil na pozemku vlastněném megafirmou ČR, která Vám sice jako rezidentovi (občanu) velkoryse nabízí možnost volby představenstva (vlády atd.), ale jinak Vám jakožto majitel může určit jakékoliv podmínky (zákony), vč. těch, které v druhém odstavci kritizujete. Porušením a odmítnutím jejich požadavků se dopouštíte porušení NAPu, takže můžete tak max. emigrovat jinam, zkusit ankap s kulturními vyjímkami (takovými, které by porušovaly NAP vůči oné firmě ČR), zkusit být anarchistou (takovým co nerespektuje korporátní vládu z pozice vlastníka), nebo paradoxně etatistou, který požaduje zřízení státu dle Vašich preferencí (protože ta firma ČR je ankapem).

On aby ankap a jeho decentralizované tentononc nebyl tak dětsky jednoduchý, tak je navíc okořeněný tzv. "kukturními vyjímkami". Kulturní vyjímka je situace, kdy ve společnosti převládá poptávka po tom, aby se v některých případech nedodržoval princip neagrese (NAP).
Jako typický případ potenciální kulturní vyjímky uvádí Urza pravidelně to, že by byla poptávka odebírat týraná zvířata jejich majitelů. Takové odebrání totiž je narušením NAPu. Ale protože ankap předpokládá, že by se jeho právo tvořilo podle té poptávky a ne automaticky podle mustru NAPu, tak by prý ve společnosti, kde je ta poptávka po ochraně zvířat extra silná, bylo představitelné, že by ti náhodní oslové (arbitři) mohli jít poptávce na ruku a odebrání posvětit jakožto v pohodě věc.
A pokud bych zranil chlápka, co mi jde zvíře odebrat, je otázka, zda by podle tohoto rozsudku nebylo přestupkem i toto.
Funkce těch samozvaných arbitrů by asi měla smysl jen tam, kde se obě strany napřed zavázyly jejich verdikt přijmout. Proto by v tonhle případě byl defakto arbitr zbytečný, leda že bych sám arbitry obešel a zkoušel zjistit, zda se nějaká větší síla ve společnosti (tedy nejen tedy ti arbitři) nechce postavit na mou stranu. Ale pro pěknou formu by tam ten arbitr proti mě být mohl, aby se vyslovil, že psa zpět nedostanu a navíc zaplatím léčbu zraněného odebiratele. Respektovat to jistě nemusím, ale posvětila by se tím možnost agentury s arbitrem smluvně spojené k tomu, aby mě k úhradě léčby nutila a já bych nemohl hledat zastání u jiné agentury, pokud by ta daného arbitra taktéž smluvně respektovala.

Z toho plyné mé lehké ale dobře míněné trolení otázkou typu: bude-li v ankapu drtivá poptávka po výběru 2% daně na společnou obranu (tedy výběru i od těch lidí, co jako menšina tu poptávku po dani netvoří, a dobrovolně by tedy tu částku ani neodvedli), bude to pro lidi na tomto fóru ještě ankap?

DODATEK, DODATEK, DODATEK, DODATEK, DODATEK, DODATEK: eventuelně v modernějších kulisách např z Šíleného Maxe.

Třeba až by si pak agentura dovlekla posily a dovlekla mě tam. Tedy k volnotržnímu arbitrovi, ať mi rozumí ankapáci, ale ať si neneru do huby to co se běžně myslí soudem.
( na tom divokém západě ankap možná ani nebyl, možná ani na těch nejodlehlejších místech, ale i tak si barvitě to odvlečení k arbitrovi představuju ve westernových kulusách)