Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Díval jsem se u Janečka, ale něco v rozhovoru chybělo a naštěstí tu nejzajímavější část zveřejnil Urza. :DD
Díky za argumentaci Urzo.

Přeji Vám, abyste v životě našli tolik štěstí a síly, abyste všem lidem, i Andrejovi, přáli jen to nejlepší.
LOL

Skvělý text!

je otravná

Na tomto webu je Google Captcha :D

LMAO

:'D

To ano, ale co když druhá strana (stát) není koherentní? Ne vždy na hydru její prostředky působí…

Chtěl jsem říci, že si člověk nikdy nemůže být jist, že zná pravdu, jelikož není jisté, že se v budoucnu neobjeví něco, co vyvrátí stávající náhled.

Nejprve si o něčem myslíte, že je to dobré, ale skutečně můžete časem zjistit pravdu
>> Jak potom víte, že jste zjistila (konečně) pravdu?

Dobrá poznámka. Myslím, že záleží na okolnostech. Nezbývá, než uvážit každý případ a sám se rozhodnout, zda to za to stojí.

Vlastně sám nevím, kam až zajít např. s buddhismem. Odpovědí je subjektivní (Časová) preference.

Jaký je podle Vás smysl morálního jednání? A co považujete za morální? (upřímně mě to zajímá)

Jistě;
Když jako dítě navštěvuji školu, která mne nebaví a trápí mne, mohu se soustředit (s vysokou časovou preferencí) na to, co přijde tento týden, dnes, následující hodinu… a může mne to trápit. Pokud se zastavím, zamyslím se, rozšírím okno časové preference ("dohlédnu dále do budoucna"), mohu se odprostit od nenávisti k systému, kterou právě prožívám a usmyslet si, že se sice mohu zlobit na to, co prožívám teď, ale nemá smysl, abych se neustále trápil myšlenkami na to co se děje, když v dlouhodobém horizontu mohu jednat tak, že (za cenu nějakých obětí) dokáži míru prožívané svobody zvýšit.

Místo trucování v koutě (proti povinným školním úkolům např.) tedy udělám nutné minimum a ke škole budu stoicky. Výsledkem je množství času/svobody navíc, o které bych byl jinak připraven zápolením se školou ve své hlavě. Spoustukrát řešíme problémy, na které nedojde.

Ale jak jsem již psal, příklad dítěte je chabý, myslím, že je takovýchto úvah spíše neschopno.

Souhlasím – Váš komentář bravurně vystihuje myšlenku mého textu.
Děkuji.

Ano. Jsou lidé, kterým nepřijde na mysl, že by někdo mohl činit ekonomicky (finančně/nominálně) očividně ztrátovou aktivitu, jen proto, že jedná dle svých preferencí.

Děkuji Vám za obohacující komentář!

Nejspíše jsem jedním z těch, kterých se to spíše (je to škála) netýká, anebo alespoň své jednání v takových případech zdůvodňuji vědomým jednáním.

Myslíte, že člověk může vědět, že je něco dobré?
Co když si myslí, že to ví, a později změní stanovisko?
Když se na to podívám křesťansky: nenáleží pouze Bohu, aby hodnotil věci? Měl by člověk konat soudy? Jaký smysl má víra, když někdo prohlašuje, že ví, že Bůh existuje? Že je něco dobré? (Neměl by to prohlašovat pouze Bůh, tedy něco člověka přesahujícího?)

"pokud do děláte z důvodu toho, že se Vám nechce, ale víte, že JE to DOBRÉ, tak to rozhodně není sobecké. Nesleduji tím svůj užitek, ale užitek druhých, na úkor sebe."
>> jak jsem psal v jiném komentáři; jak můžete dělat něco, co nechcete dělat? Kdo pak koná? Nějaká část Vás, kterou popíráte? Nebo to ve skutečnosti dělat chcete (jelikož Vám to za to, vzhledem k okolnostem, stojí)?

Jsou to různé úhly pohledu. Povznesme se nad různé definice a zkusme na chvíli chápat veškeré naše jednání jako chtěné (popř. racionální, proto ta rak. ek. škola, ty pojmy jsou nešťastné) – jaký je principiální rozdíl mezi jednámím chtěným a nechtěným? Cítím v tom rozpolcenost osobnosti – jedna její část zavrhuje jednání jiné. Souvisí to i s disciplínou, o které, myslím, píšete jinde.

Je vůbec třeba se k něčemu nutit? Nestačí prostě žít?

Problém vidím především v samotném pojmu; ovšemže jsem schopen se slovem "sobecký" pracovat konvenčně. Jak naznačuji celým textem, snažím se popsat něco, pro co nemám slov, která by přesně ohraničovala mnou ohraničenou skutečnost.

V případě tohoto textu předpokládám, že člověk vždy dělá to, co chce. Opět můžete namítat, že tomu tak není, ale je to problém názvosloví. Myšlenky se snažím předat jak nejlépe dovedu – třeba je dokážete formulovat lépe.

Dobrá.

Rozumím.

Šlo mi o to, že kritici by byli (dle mého soudu) schopni týž obsah plakátů hájit, pakliže by jim byl po chuti.
Pravděpodobně reagujete na titulek; hříčka uvažuje billboardy jako ty konkrétní, na kterých je referované heslo.

Kupříkladu postup sestrojení tečny k elipse.
Nebo binary search. :)