Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

První dva výroky jsou 2015, 2013; třetí je 2016. Nevím o tom, že by se za ten rok změnila legislativa; rozdíl je jen v tom, o čem chtěl Höschl veřejnost přesvědčit: v 2013 a 2015, že neomezují svobodu jedince; v 2016, že neohrožují společnost.
Höschl hovořil vždy o české psychiatrii.

Podle mě je to jasné: Pravda – že vězní lidi, násilně je léčí a pustí je, až to uzná za vhodné – se zjevně do médií nehodí. Tak Höschl prostě zalže. Není to sice moc chytrá lež, nedává to smysl, ale působí to mnohem lépe než pravda, a když se ho na to novinář dál neptá, tak to projde.

Zasazeno do širšího kontextu, tak archivuji tyto pololži:
Psychiatr Ivan Drábek: Nesmíme svévolně omezovat svobodu pacientů. Naopak. Musíme každého co nejrychleji vyléčit a propustit. Nutí nás k tomu zdravotní pojišťovny i ombudsman- veřejný ochránce práv.
Psychiatr Jiří Švarc: Lékař není příliš oprávněn pacienta zadržovat déle než je nezbytně nutné.

Čili psychiatr nesmí věznit násilně hospitalizovaného déle než je nezbytně nutné. A to je jak dlouho? Tak dlouho, jak psychiatr uzná za vhodné.
A taková pololež v 99% případů stačí. Když se novinář ptá dál, použije se Höschlova lež „pacient si za násilnou hospitalizaci může sám“. Když se novinář ptá dál – kdyby se novináři ptali dál, psychiatrie by už dávno neexistovala.

Kurwa napsal:

1) Laicky bych soudil, že akuální nebezpečnost se vyvozuje i z minulé, ne?

- 1. Nic co je aktuální se z definice nevyvozuje z minulého. Je Váš aktuální plat, zdravotní/partnerský/profesní stav, vyvozen z minulého?
2. „Aktuální nebezpečnost“ jsem napsal já; Höschl hovoří o aktuálním jednání: proti jeho vůli můžete někoho držet pouze, ohrožuje-li bezprostředně sebe nebo své okolí (…) pokiaľ práve nestrieľa okolo seba a neškrtí. Čili možná jsem měl napsat „je-li kritériem pouze aktuální ohrožování, což Höschl veřejnosti mnohokrát sdělil“.
Jádro Vaší připomínky je, že výraz „aktuální nebezpečnost“ je dvojznačný: „nebezpečnost“ lze chápat jako jednání i jako sklon k jednání. Z kontextu je jasné, že mám na mysli to, o čem hovoří Höschl, čili jednání. Vaše připomínka je opodstatněná, ovšem týká se jen vhodnosti jednoho mého výrazu, ne závěrů.

2) je pro mě vždycky nezvykle obtížný číst a chápat Váš projev

- To mě mrzí; ovšem může to být prostě tématem: chcete-li rozmotat klubko lží, musíte trochu zatnout mozek. Jinak když mi nenapíšete, co je obtížné a těžko pochopitelné, nemá to pro mě moc smysl – ale asi vím, co myslíte.

Tak jestli tohle mnohem abstraktnější téma dokážete vyložit stejně pochopitelně jako "proč je stát nemorální", bude to bomba. Jsem zvědav.

marek28 napsal:
Podle něj psychické nemoci vůbec neexistují a je to všechno jedna velká konspirace a propaganda.

Neexistence

Andrej Kiska je filantrop, založil organizaci Dobrý Anjel; někdo o něm řekne: „Je to zlatý člověk“. Já řeknu: „Ale to je metafora, on není skutečně zlatý člověk, v tom smyslu, že by byl ze zlata. Je to metafora.“ Všichni to chápou.
Někdo nemá práci a nehledá si ji, nebo nemá ženskou a straní se lidí, nebo se chová divně, říká divné věci, nebo je agresivní, nebo nedělá to, co od něj společnost očekává, nebo se nějak změnil; někdo o něm řekne: „Má duševní nemoc“. Já řeknu: „Ale to je metafora, on nemá skutečnou nemoc, ve smyslu orgánové dysfunkce. Je to metafora.“ Nikdo to nechápe.
Čili ta neexistence duševní nemoci znamená, že ten výraz je metafora; ne, že neexistují jím označované fenomény.

Konspirace

To jsem nikdy nenapsal, takže strawman. Dokonce jsem se Vás už ptal, zda si myslíte, že křesťanství je konspirace; a pokud ne, zda jeho výroky jsou proto pravdivé (jako existence hříchu, Boha, duše, milostí, transsubstanciace, svátostí…).
Nepokládám psychiatrii za výsledek konspirace; i proto, že Szasz ukázal, že mohla vzniknout – a zřejmě i vznikla – bez ní. Tak jako všechna ostatní náboženství a pseudovědy. Je homeopatie nebo tradiční čínská medicína konspirace? Je astrologie konspirace? Je teologie konspirace?
Nicméně přesto psychiatrie být konspirace může; může mít konspirační prvky. Je takový problém představit si třeba, že se psychiatři na kongresu dohodnou na tom, jak „vhodně“ komunikovat s médii?

Propaganda

Propaganda je to naprosto jasná. Vždyť stát to netají: Cílem státu je přesvědčit lidi, že duševní nemoci jsou skutečné nemoci, že mají chodit k psychiatrovi, a že mají psychiatrům udávat duševně nemocně působící osoby.

Ale já jsem vysvětlil, co to je, v předcházejícím postu: 3. Uvědomte si, že to není žádný psychoterapeutický postup. Nejenže to nesouvisí s medicínou, ale nesouvisí to ani s psychologií. Je to zkoumání postojů, nauka o postojích, etika.
A marcusant napsal: Říká se tomu terapie. Já jsem napsal: Říká, ale není. Čili je to trvání na uvedeném stanovisku, protože marcusant také jenom zopakoval to svoje.

1. V těch 5 článcích, které ve Stokách vyšly, jsem měl jenom argumenty k výrokům psychiatrů. Na nic jiného – tedy ani na aroganci – nebylo místo. 2. Na posty nemůžete mít takové nároky: píšu rychle a chci odpovědět na všechno. Možná kdyby moje posty byly kratší, nepůsobilo by to tak všeználkovsky.
3. Kde dělám tohle: tak a tak to proste JE, a to proto, ze to rikam?
4. Kde dělám tohle: z komaru se udelaji velbloudi, z velbloudu komari, vlozime oponentovi do ust slova, ktera nikdy nerekl a huraaa, vyhrali jsme?

Už jsem napsal, že je tam MNOHEM víc, než „tak makej“. Především pojmové uchopení lidských vztahů.
Nevidím důvod, proč by lidé nemohli „být takhle blbí“. Je pojmové uchopení lidských vztahů součástí dominantní kultury? Není. O tom se nemluví: Vztahy ňák vznikaj; Bůhvíproč. Učí se to ve školách? Ne. Lidé ohledně toho, jak udělat, aby si mě lidé vážili/holky balily, můžou být zmateni, resp. vůbec si nemusí být vědomi, že je v tom logika.
Pokud někdo tohle ví, ale nesnaží se udělat ze sebe něco lepšího a stěžuje si: "štve mě, že je svět takový, že si cení vlastností, které já nemám", pak mu není rady a tudíž pomoci. Ale k takovým lidem Wong nemluví.

marcusant napsal:

1) Zbylí pacienti +-10% se tam pravda dostanou z jiného oddělení a to tak, že dostanou navýběr mezi otevřeným pt oddělením a propuštěním.

- No a ti byli vězněni a mučeni na uzavřených odděleních. O těch mluvím.

2) S tím, že by pacient chtěl odejít a proto byl přesunut na uzavřené oddělení jsem se nikdy nesetkal

- 1. Ale o tom jsem nemluvil: Psal jsem Mnozí z nich čekají na psychiatrovo povolení proto, že si odůvodněně myslí, že kdyby odešli bez povolení, byli by velmi rychle znovu násilně hospitalizováni.

2.1) K přesunu na uzavřené oddělení obecně dochází zcela výjimečně cca 1-2 za rok.

- Podle webu PN Bohnice se nezdá, že je to něco „zcela výjimečného“:
Intenzivní péči potřebují jak někteří nově přijatí pacienti, tak pacienti z jiných oddělení, jejichž zdravotní stav se přechodně zhoršil. Pokud se stav pacienta zhorší ve smyslu nespolupráce nebo agrese, je pacient dočasně překládán k léčbě na oddělení 27. Po zlepšení stavu se vrátí zpět na své oddělení. „Máme menší místnosti a je tady více personálu v poměru k počtu pacientů, než na jiných odděleních. Pacienti tak mají větší možnost komunikace a jsou pod větším dohledem. Jsou intenzivněji léčeni,“ vysvětluje primářka Strunzová. Ani nedobrovolné umístění do terapeutické izolace není podle ní tak represivní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pacienti často jednolůžkovou izolaci preferují, aby měli větší soukromí. „Pacienti jsou v terapeutické izolaci krátce, často jen dva až tři dny. Většinou se jejich stav díky lékům velmi rychle zlepší,“ uvádí primářka.
zde: http://www.bohnice.cz/lecba/akutni-pece-1/

2.2) Pacienti otevřeného pt oddělení atipsychotika nedostávají, protože nejsou psychotičtí

- Ale PŘEDTÍM na uzavřených odděleních je proti své vůli dostávali.

2.3) Psychiatři tím méně psychoterapeuti nikdy nikoho nikam neodvlékají. Na to máme v tomto státě policii případně v kombinaci s RZ. Psychiatři s RZ nejezdí.

- Čili ZZS a policie odvleče jedince do PN náhodou? ZZS je součást psychiatrie. A psychiatři z PN jsou součástí odvlékání. Vždyť proč je ZZS odvlekla do PN? Aby je psychiatři „léčili“!

3) nedomnívám se, že se jedná o rady do života, obvykle se tomu říká terapeutické vedení

- Říká se tomu tak, protože se to vydává za terapii. Jsou to rady do života.

3.1) Pacienti samozřejmě dostávají od somatických lékařů (tedy i neurolog) různá doporučení a návody např. pohyb, změna stravovacích návyků, specifická rehabilitační cvičení i daleko subtilnější "rady". Kdo byl někdy u doktora asi tuší.

- Ale to se týká údržby TĚLA. To nejsou rady do života, není to etika.

3.2 O psychoterapeutický postup se jedná, jmenuje se KBT. Sice ho nepreferuji, neb jsem psychonalyticky orientovaný, ale v dílčích případech jej používá prakticky každý terapeut, protože bez vůle (pacienta) nemůže dojít ke změně. Howgh

- Vždyť to říkáte sám: Bez vůle „pacienta“ nemůže dojít ke změně – protože komu není rady… Jsou to rady do života. Tak proč mluvíte o terapii a pacientech? Žádná terapie to není a žádné pacienty nemáte.

Když se na něj člověk totiž podívá s odstupem, tak je to vlastně jen natáhnuté "tak se sebou něco dělej".

- V textu Wong ukazuje, jak pojmově uchopit mezilidské vztahy: Je to obchod. A to je velmi, velmi užitečné. Lidé jsou v tomhle třeba zmateni: nevědí jak lidské vztahy chápat. A potom nevědí, jak postupovat, aby dosáhli oblíbenosti u lidí nebo úspěchu u opačného pohlaví. Wong říká: Pro ostatní lidi jste jen soubor statků. Jste pro ně hodnotní natolik, nakolik uspokojujete jejich potřeby. A i pro Vás jsou ostatní soubor statků.
To vysvětluje spoustu fenoménů: Proč se s někým nechcete/chcete stýkat; Proč vás někdo má rád a jiný vámi opovrhuje; Proč po vás nějaká holka jede a jiná ne; apod.

Lojza napsal:

1) Ja jen znal par lidi, co dobrovolne (pravda, napriklad na natlak rodiny) sli "do blazince"

- Ano, i u těch, kdo do PN vstoupí dobrovolně, to typicky není z vlastní hlavy, ale na nátlak okolí. Pokud je to jenom „psychický nátlak“ a ne násilí nebo vyhrožování násilím, tak je to legitimní. Jenom je třeba mít na paměti, že psychiatři ho z PN nemusí pustit.

2) mas dojem, ze se lide chodi lecit k lekari proto, ze je tu statem placena propaganda, ze tak maji delat? Napriklad kdyz ja uz nemuzu ani mluvit, jak me boli v krku, tak myslis, ze jdu k lekari pro leky proto, ze me tak naucila statni propaganda a proto, ze je ta lecba zadarmo?(neni, platim si zdravotni dan). To mi prijde trosku divna uvaha, kdyz to reknu slusne.

- 1. Dobře, léčba není zadarmo, je už zaplacená, ano?
2. Lidé považují nežádoucí somatické fenomény za nemoci, a když se jich chtějí zbavit, jsou k lékaři. Ovšem nežádoucí mentální fenomény přirozeně považují za životní problémy a nevidí důvod, proč jít kvůli tomu k lékaři. Proč někteří kvůli tomu jdou k psychiatrovi? Protože je masivní státní propaganda přiměla začít považovat životní problémy za nemoci: všechny ty „Nemít náladu může být nemoc“, „Nestyďte se léčit“, „Duševní nemoc je normální nemoc“. Druhý a poslední důvod je to, že psychofarmaka nemůžou koupit na trhu. Když je chtějí užívat, musí mít povolení od psychiatra, což znamená, že psychiatra musí přesvědčit, že je potřebují.

3) Nebo kdyz trebas je nekdo, kdo ma zachvaty depresi, ma to rekneme "vrozene", respektive predpoklady k tomu...Kdyz ten clovek proste jde po ulici a najednou zkolabuje a podobne...mas dojem, ze ten clovek jde k tomu doktorovi a nakonec si vezme ty prasky, co mu objektivne pomuzou potlacit tyto neprijemne udalosti, k tomu doktorovi jde proto, ze byl statem nejak indoktrinovan?

- 1. viz 2)2
2. To, že se po požití nějaké látky cítíte líp, neznamená, že jste nemocný a že ta látka vás léčí. Nejlepší anxiolytikum na světě je alkohol. Představte si, že byste k získání flašky vodky musel přesvědčit psychiatra, že ji potřebujete. Nebylo by pak snad u psychiatrů narváno?
3. Onen člověk byl a) skutečně státní indoktrinací přesvědčen, že jeho životní problémy jsou symptomy nemoci, anebo b) se prostě chce cítit dobře a jediný důvod jak legálně sehnat poptávanou drogu je via návštěva psychiatra a diagnóza duševní nemoci; a navíc je to zadarmo.

4) A co by mel misto toho delat? To mi schvalne povez. Proste nekomu to v te hlave nefunguje tak, jak by melo a ma s tim problemy. Co by spravne mel udelat, kdyz ne s tim jit k "lekari"?

- 1. To nekomu to v te hlave nefunguje tak, jak by melo a ma s tim problémy je právě ta propaganda… Mluvíte o „depresi“ a „panickém záchvatu“. To je CHOVÁNÍ těch lidí, to není něco, co se jim děje. To je jako třeba tréma, ostych, stud, pocit trapnosti, vztek apod. To ti lidé dělají, to není něco, co se jim děje.
Pokud jim skutečně něco v hlavě nefunguje, měli by jít k neurologovi, ne k psychiatrovi. Chorobami mozku se zabývá neurologie, ne psychiatrie.
2. Co by měl dělat? Měl by si vyřešit své životní problémy, protože to za něj nikdo neudělá. Může vyhledat profesionála, ale ne psychiatra, protože psychiatři tohle nechtějí dělat: oni přece léčí duševní nemoci. Pokud chce užívat drogy, měl by mít možnost koupit si je na trhu.
Mě baví, jak se takový anarchista jako Vy ptá: Co by měl udělat, když ne s tím jít k „lékaři“? Vždyť tam je špatně úplně všechno: že psychiatři používají násilí, že abyste si něco mohl koupit, potřebujete jejich povolení, že si o vás vedou záznamy, které můžou použít proti vám, že je tam státní propaganda, že je to placené ze zdravotní daně…

Takoví lidé existují, protože je zde obrovská, státem placená propaganda, a protože ta „léčba“ je zadarmo. Ale marcusant argumentoval otevřeným oddělením (info pro mého obdivovatele Szasziána, jedná se o pacienty otevřeného oddělení, kteří mohou z blázince odejít kdykoliv), ovšem „zapomněl“ na to, že do otevřeného oddělení se typicky jde přes několik oddělení uzavřených.

Už před rokem jsem to chtěl napsat: Wongův text je skvělý, a je to celý Szasz.
Např. tohle:
If you don't value your family, you will not have a family that values you.
If you don't value money or health or liberty, you will have no money or health or liberty.
If you don't value knowledge and competence and self-reliance, no one, including yourself, will value you – and no amount of psychiatric treatment will remedy your failure to value what is worthy.
(Words to the Wise: A Medical-Philosophical Dictionary, 2004)

marcusant napsal:

1) info pro mého obdivovatele Szasziána, jedná se o pacienty otevřeného oddělení, kteří mohou z blázince odejít kdykoliv, ti slušnější to oznamují personálu kvůli administrativě, naprostá většina ale předčasně kupodivu neodchází

- Ale PŘEDTÍM byli na uzavřených odděleních, tj. byli vězněni a mučeni; a kdyby si psychiatři nezačali myslet, že už je dostatečně zpracovali a indoktrinovali, nikdy by se do k Vám do otevřeného oddělení nedostali. V tomhle smyslu je přesun do otevřeného oddělení vlastně puštění z PN; čili Váš silný argument tímto zní: Ti násilně hospitalizovaní, které se psychiatři milostivě uvolí pustit, jsou puštěni.

2) ti slušnější to oznamují personálu kvůli administrativě, naprostá většina ale předčasně kupodivu neodchází

- 1. Jasně, když odchod oznámí personálu, jsou slušní, a když vás vyfakují, tak to není proto, že vás upřímně nenávidí, k čemuž mají ty nejlepší důvody, ale proto, že "nejsou slušní".
2. Mnozí z nich čekají na psychiatrovo povolení proto, že si odůvodněně myslí, že kdyby odešli bez povolení, byli by velmi rychle znovu násilně hospitalizováni.
3. Vy vůbec nevíte co dlouhodobé věznění a koňské dávky antipsychotik s člověkem udělají… Oni ZAŽILI NA VLASTNÍ KŮŽI, že jsou psychiatrovi vydáni na milost, a to člověka změní: zdeptá ho to, přestane si vyskakovat.
4. Obecně: Když používáte násilí, vězníte a mučíte lidi, tak nemůžete potom argumentovat jejich SVOBODNÝM rozhodnutím. Vy někoho odvlečete do PN a tam mu řeknete, ať podepíše DOBROVOLNÝ VSTUP!!! Vždyť je to v rozporu s veškerým právem; je to jasné zastrašování.

3) Text se v zásadě shoduje s psychoterapeutickým postupem který uplatňuji na pt skupinách u pacientů

- 1. Ale oni se k Vám dostali proti své vůli, nepřišli k Vám dobrovolně. A s tím také souvisí efektivita. Ale co, stát to zaplatí…
2. Proč nejsou takové „rady do života“ i v neurologii apod., když psychiatrie je medicína, jak jste před časem napsal? Jak takové rady do života souvisí s medicínou? Vidíte, že to nedává smysl.
3. Uvědomte si, že to není žádný psychoterapeutický postup. Nejenže to nesouvisí s medicínou, ale nesouvisí to ani s psychologií. Je to zkoumání postojů, nauka o postojích, etika.

Souhlas. On to ani neuvádí jako svůj názor; to heslo začíná: V listinách jistého právníky byly nalezeny tyto poznámky…
Je otázka, co by Voltaire dnes psal… Je klidně možné, že by popularizoval Misese tak jako tenkrát Newtona.

Nechť jen úřady smějí dovoliti nebo zakázati práci v den sváteční, neboť kněžím nepřísluší zapovídati lidem pracovati na poli.
Voltaire: Filosofický slovník (1764)

K 3. Antiurza asi měl za to, že jste chtěl napsat tak se mějte krásně a uzavřete sňatek s vánocemi!.
On Antiurza je hodně pro rodinné hodnoty – jako Petr Robejšek. Koneckonců možná je to on: intelektuální úroveň by odpovídala. Viz: https://www.youtube.com/watch?v=mxe8T_z5wKQ

1) Vedlejší škody jsou vždy porušením napu; ale ze strany agresora, nikoliv obránce bez jehož zásahu by nenastaly. Čili to není o fantazii: obranou proti agresi nemůžete porušit nap.
2) Že nedodržování napu je ve válce výhoda, zní logicky. Na druhou stranu, když jste si tak jistý, tak dejte příklad jak můžete dodržováním napu prohrát obrannou válku. Mě žádný přesvědčivý nenapadá, jinak bych se neptal.

Když se agresor kryje cizím majetkem, je to JEHO porušení napu, vůči jeho vlastníkům. Když se agresor kryje rukojmím je to jako když se kryje cizím autem, domem, štítem, jakýmkoliv cizím majetkem. Je to JEHO agrese vůči rukojmímu, a když na něj vystřelíte, rozhodně neporušíte nap. Jak by to mohlo být jinak? Mimo jiné, je to i mezinárodní právo.

Na ty ataky se vyserte. Působí to jako zlehčování utrpení obětí psychiatrického násilí. Viz např. zde: http://www.szasz.com/freeman32.html

V napu nežijeme, protože stát.

Nerozporuju to; asi nebude problém vymyslet iks příkladů (typu porušení napu v rámci účinnější obrany), ale ani Marek28 ani Vy jste žádný přesvědčivý neuvedli.
Celou dobu se všichni bavíme o vedlejších škodách. Já tvrdím, že za ně může agresor, a to je z mé strany k Markovu tématu vše.
Jinak co myslíte tím "prohrát válku kvůli dodržování napu"? Je nějaký obecný příklad?

Mám na mysli obranu nějakého anarchokapitalistického území, třeba Liberlandu.

Omylem jsem to odeslal dřív: Když se agresor kryje civilisty, je to JEHO agrese proti civilistům. Bombardování míst, kde kromě agresorů jsou jako rukojmí i civilisté, tedy není porušení napu.

Ovšem žádný přesvědčivý příklad neuvedl.
Schéma, které jsem uvedl, se přece musí týkat jakékoliv války.
Vezměme si invazi nacistů do Ruska; ať SSSR je větší Liberland. V jakém smyslu musí obránci porušovat nap? I kdyby se nacisté zakopali ve vesnicích ( nebo si na tanky přivázali Rusy, tak by se jednalo o JEJICH agresi.

Tak dodržování jakýchkoliv zásad lze označit za "nevýhodu", ale myslím, že o tom není řeč.
Máte agresora A, obránce O a vedlejší škody VŠ. Pokud VŠ = 0 válka není pro nap žádný problém. Pokud VŠ je nenulové, pak je za ně zodpovědný agresor, je to jeho agrese vůči neutrálnímu obyvatelstvu, a opět to pro nap není žádný problém.

Tak ten Váš post se míjel s tématem. Je jasné, že válka = víc agrese než mír = větší porušování napu. Marek 28 ale psal, že ve válce i OBRÁNCE se nemůže řídit napem. A já tvrdím: Proč by nemohl?

Určitě ne cokoliv, jenom majetek využívaný k agresi. Ale ta železnice, ocelárna i textilka by tam mohly spadat.
Předpokládám, že obránce by bránil vlastní zem. Na co by se měl ptát? Agresor se samozřejmě na nic ptát nebude.

Ale jde o to, kdo nap porušuje. A to je agresor. A když do toho zatáhne cizí majetek v jakékoliv podobě, je to stále JEHO agrese. Jediný rozdíl je, že pokud X útočí na Y za své, je to jeho agrese proti Y; kdežto pokud X útočí na Y na účet Z, je to jeho agrese proti Y a Z.

Mám za to, že se nebavíme o tom, zda za války bude víc porušován nap, ale o tom, zda válka představuje pro nap problém. A podle mě ne.

Však válečné právo není nezbytné. Stačí nap: Jakýkoliv objekt využívaný k válečnému úsilí (či jednodušeji "agresi") se podle napu stáva legitimním vojenským cílem. Čili i továrna na zbraně.

Za vedlejší škody nese zodpovědnost agresor. Když někdo odpaluje rakety z městské zástavby, je to také JEHO agrese vůči civilistům. Prostě schéma: AB při útoku na váš majetek se kryje cizím majetkem. Nepřipadá mi to jako žádný hlavolam; navíc to není omezené na válku. Je to jako když na vás někdo střílí z ukradeného auta.

To je snad zbytečný defétismus. Agresor porušuje nap, obránce neporušuje nap. Válka není nic jiného než agrese a obrana proti agresi ve velkém, čili nevím, proč by to mělo představovat pro nap jakýkoliv problém.

1) Co když do války zatáhne civilisty slabší obránce? Kdo je pak agresor?

- Agresor proti obránci je agresor; agresor proti civilistům je obránce. Ti civilisté jsou vlastně rukojmí; čili je to jako byste tvrdil, že možnost brát rukojmí představuje pro anarchokapitalismus neřešitelný problém.

2) Jak lze rozeznat, kde začíná a končí civilní cíl? Je dálnice civilní nebo vojenský cíl, když se po ní přepravuje technika? Nebo by musela existovat civilní a vojenská infrastruktura zvlášť?

- Jakýkoliv civilní objekt se stane vojenským cílem, pokud se použije k válečným účelům. Opakuju, že agresorem je ten, kdo k tomu civilní objekty použije.

3) Je fabrika na výrobu zbraní pro nepřátele vojenský nebo civilní cíl?

- Viz odpověď výše. Jinak, když bude existovat ankap obchodní právo, nevidím důvod, proč by nemohlo existovat i ankap válečné právo, které by útoky na továrny zakazovalo.

1. Ano, válka může zasáhnout civilní nebo neutrální obyvatelstvo. Jak to ankap ZHORŠÍ?
2. Pokud vím, už dnes platí zásada, že kdo zatáhne civilní obyvatelstvo do válečného konfliktu – třeba tím, že odpaluje rakety z civilisty obydleného území – se dopouští válečného zločinu. Agresor vůči civilistům je prostě ten, kdo je zatáhne do konfliktu, ne druhá strana; tak jako je agresor v míru ten, kdo první zaútočí, ne ten, kdo se brání. To se týká všech vašich příkladů. Ankap předpokládá rozlišování agrese a obrany; nevím, proč by to nemělo být možné i ve válce.

Zdenál[b] napsal:

1) Mimochodem, z čeho vycházíte, když tvrdíte, že význam slova "svoboda" je takový jak tvrdíte vy? Tzn. binární? Nezlobte se na mě, ale to jak pojem používal překladatel knihy "Chaloupka strýčka Toma" přece není závazná definice.

- 1. Chaloupka strýčka Toma byl příklad. A nejde o definici výrazu, ale o rozlišování pojmů. Když budete pořád hovořit o volnosti a nikdy o svobodě, ten pojem „vypadne z kultury“. Přitom je důležitý: Můžete mít autokracii, která bude velmi liberální, a ne-autokracii, která bude velmi restriktivní. Čili jsou to nezávislé proměnné. [b]Závěr: Když si chcete vytvářet vlastní jazyk, tak těm dvěma entitám říkejte, jak chcete, ale rozlišujte je.
2. Další argument pro to, že lidé chápou výraz svoboda binárně: Kdyby svoboda a volnost byly chápány jako synonyma, tak by svoboda nebyla možná, protože volnost lidí bude vždy, i v ankapu, omezována právy ostatních. Přitom se říká „máme svobodu“ apod. Všimněte si, že lidé řeknou mnohem spíš „Absolutní volnost není možná“ než „Absolutní svoboda není možná“. Čili lidé sice ty dva pojmy zmatlali dohromady, ale stále je intuitivně nějak rozlišují. Ostatně jde o rozlišování kategorií, nikoliv o studium hospodské kultury.

2) Tzn. i kdybyste použil silnější argument než "Chaloupku strýčka Toma", např. definici z nějakého slovníku vydaného Ústavem pro jazyk český, budete mít v nejlepším případě význam v jakém bylo slovo většinově používáno v době kdy byly sbírány podklady pro ten slovník.
- Vůbec nejde o významy výrazů, ale o rozlišování kategorií. I kdyby pojem svoboda úplně vypadl z jazyka, tak bych trval na tom, že by se tam zase měl vrátit.

3) Jazyk nemá autority, které by mohli rozhodovat co je v něm správne nebo špatně. Jazyk má jen uživatele kteří ho spolutvoří.

- 1. Proč by zrovna jazyk neměl mít autority? Autoritami jsou ti, kdo jazyk používají obzvláště dobře: pro mě třeba Karel Čapek, Thomas Szasz, Erazim Kohák, Tomáš Halík, Ludwig von Mises… 2. Právě proto, že jazyk všichni spoluvytváříme, je třeba dbát na to, aby z něj důležité pojmy jako svoboda nevypadávaly: když to vypadne z jazyka, vypadne to z mysli, a pak i ze společnosti.

Závěr: Netvrdím, že význam výrazu „svoboda“ je binární. Asi takový sice je – kdyby se probraly zásadní dokumenty a použití v řeči, asi bychom dospěli k tomu, že tohle se tím chce říct – ale je to podružná empirická otázka a je tu ten problém „kdo je rozhodující činitel“?, jestli většina, Ústav pro jazyk český nebo nějaký profesor… Tvrdím, že svoboda a volnost (tak jak ty výrazy používám já a jak je používalo iks dalších lidí) odkazují ke dvěma kategoriím, které by se měly rozlišovat, tj. lidé by si měli uvědomovat jejich existenci. A to proto, že když se nerozlišují tak se pojem svoboda, tj. „nepřítomnost autokratické moci“, vytrácí z jazyka, což se, zdá se, dnes děje a Vy sám k tomu, dle vlastních slov, přispíváte.