Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Stačí říct, že mravenčí kolonie je superorganismus, takže obdobou lidského vlastníka není jeden mravenec, nýbrž celá kolonie. Mravenčí jedinec : Lidská buňka (dejme tomu), Mravenčí kolonie : Lidský jedinec, Cizí mravenčí kolonie : Jiný člověk.
Na druhou stranu vlastnické chování k potravě, obydlí či dalším užitečným objektům lze vysledovat i u velmi primítivních živočichů či "superorganizmů" jako jsou mravenci, které důraz na jednotlivce nekladou.
- Jednotlivcem ve smyslu lidského jedince je zde mravenčí kolonie nebo včelstvo. "Superorganismus nekladoucí důraz na jednotlivce" je nonsens. Superorganismus JE jednotlivcem – proto je to superorganismus. Včelstvo lze cum grano salis chápat jako "samotářsky žijícího savce, který se s příslušníky svého druhu setkává jen za účelem páření". Tak žije spousta savců: medvědi, lenochodi… Takže co platí pro "vlastnictví" medvěda, platí pro vlastnictví včelstva nebo mravenčí kolonie: celé včelstvo, celá mravenčí kolonie, celý medvěd "vlastní", co si ubrání.

Ale ano, ja s tim pocitam, ze je neco takoveho mozne. A nevidim tam zadny problem. Pripadne jen velmi teoreticky.
- Jsou tam dva problémy, naprosto praktické. Ale nejprve pro jasnost struktura diskuze. Urza tvrdí tohle:
Kdyby se lidí řídili NAPem, společnost by fungovala, byla by lepší než státní a vypadala by takhle.
Urzovo tvrzení se skládá ze dvou vět; protiargumentace se rozpadá na dvě části:
1. Dokazuje se, že napovská společnost by nefungovala/nebyla by lepší než státní/nevypadala by, jak říká Urza.
2.1 Dokazuje se, že lidé se nikdy nebudou řídit NAPem, protože to je proti lidské přirozenosti.
2.2 Dokazuje se, že NAP je nedomyšlený, nedostatečný a rozporný koncept. Takže i kdyby se jím lidé CHTĚLI řídit, museli by ho v praxi porušovat ("rozpor v jádru anarchokapitalismu", "emergenční vznik vrchnosti") a dostávali by se do situací, kdy NAP vůbec nezodpovídá otázku, na co mají právo, nebo ji zodpovídá zjevně nesmyslně ("problém uznání houmstedingu cizí skupiny", "houmsteding atomovou bombou").
Veškerá moje kritika anarchokapitalismu spadá pod bod 2.2.

Ty dva problémy: 1. První problém vyplývá z toho, že anarchokapitalismus vznik soukromých států připouští. Z toho plyne, že stejný stav je podle anarchokapitalismu "nepřípustné zotročování nebo parazitování" nebo "naprosto legitimní výkon vlastnictví (+ důkaz společenské užitečnosti vlastníka)" podle toho, jak stav vznikl. Nazývám to "problém historické etiky" NAPu. Běžná lidská etika není historická: vždy se začíná narozením člověka; co se stalo před jeho narozením je mnohem méně důležité.
2. Druhý problém vyplývá z možnosti toho, že ankap k soukromým státůn inherentně směřuje – čistě tržními principy. V čemž spočívá rozdíl oproti branné povinnosti. Není důvod si myslet, že státní společnost čistě demokratickými principy inherentně směřuje k válce. Takže by to byl rozdíl mezi nevyhnutelným a jen možným, mezi nevyhnutelným vznikem soukromých států a jen možným vypuknutím války. Navíc soukromé státy jsou už navždy. Je to taková "černá díra", ze které už pro napovskou společnost není cesty zpět (jedině státistickou revolucí). Kdežto války začínají a končí.

Ale principiálně je anarchokapitalismus nerozlišuje. Obojí je podle něj činnost loupeživé bandy.

Myslím tím, že ty věci nerozlišuje anarchokapitalismus. Zjevně je nerozlišuje, když je slučuje do "porušování NAPu".
Úplně stejně jako demokratismus nerozlišuje obranné a útočné násilí (v anarchokapitalistickém smyslu).

Takže odpověď je "Ano". A není v tom problém? Jsme v situaci, že čelíme hrozbě, kterou nemáme pod kontrolou (= zlé násilí); bráníme se jí "dobrým násilím". Není velkou chybou anarchokapitalismu, že tyto dva druhy násilí vůbec nerozlišuje? Že podle něj násilí zvenčí skupiny (které prostě je; které skupina nijak nemůže ovlivnit) a "dobré násilí" (násilná organizace skupiny proti násilí zvenčí) jsou stejné násilí?
Státista se ankapákem shodnou na hodnocení loupeživé bandy. Oba to odsuzují. Ale ankapák pak pokračuje, že i stát je loupeživá banda: nevidí etický rozdíl mezi útokem na skupinu a násilnou sebeorganizací skupiny proti takovým útokům.
A samozřejmě, že tam najdete společný jmenovatel; mezi vším najdete společný jmenovatel. Ano, zlé a dobré násilí mají společný jmenovatel: tím je "porušení NAPu".
Ale není anarchokapitalismus takové násilné vytváření společného jmenovatele pojmů, které jsou eticky zásadně jiné?
A ještě jednou opakuju, že společný jmenovatel najdete pro jakékoliv dvě věci. Jeho existence nic neznamená. Čili argumentovat jím, nic neznamená. Nejsou anarchokapitalisté oklamáni předváděním společného jmenovatele zlého a dobrého násilí? Nebyli tím oklamáni, aby neviděli zásadní etický rozdíl mezi zlým a dobrým násilím?

Pojmy "dobré/zlé násilí" jsem teď vymyslel. Je to rozdělení násilí na dvě třídy podle kritéria, které jsem uvedl. Anarchokapitalistické "obranné/útočné násilí" s tím nijak nesouvisí (je to jen jiné dělení násilí na dvě třídy podle jiného kritéria).
OTÁZKA: Anarchokapitalisté přece slučují "zlé násilí" a "dobré násilí" do jednoho pojmu "porušování NAPu". Je to tak? Ano/Ne

Je to prosté. Rozlišují anarchokapitalisté mezi stavy "vládne zlé násilí" a "společnost se dobrým násilím úspěšně brání proti zlému násilí", anebo je slučují do "porušování NAPu"? Ano/Ne
Jde o to, že když dva pojmy sloučíte do jednoho, tak tím nezmizí ROZDÍL mezi těmi pojmy (jen je tím typicky zastřený). Je to jako když vytvoříte pojem, resp. kategorii "obratlovec těžší než 20 kg", tak tím neodstraníte rozdíl "savec x pták" mezi srnou a pštrosem nebo rejskem a sýkorkou. A rozdíl mezi savcem a ptákem je podstatnější rozdíl než rozdíl mezi těžkým a lehkým obratlovcem.
Stejně tak rozdíl mezi stavy "vládne zlé násilí" a "společnost se dobrým násilím úspěšné brání proti zlému násilí" může být podstatnější rozdíl než rozdíl mezi "porušováním NAPu" a "neporušováním NAPu".

4. Pokud "zle nasili" kona nejaky "lupic", potom samozrejme nerikame, ze v takove situaci kona zle i dobre nasili stat.
- To je slovíčkaření, navíc nepravdivé. Je to slovíčkaření, protože podstatný je rozdíl mezi zlým a dobrým násilím (zlé násilí: násilí lidské skupiny proti jiné lidské skupině; dobré násilí: násilí skupiny proti svým členům, v zájmu obrany proti jiné skupině) a jejich slučování anarchokapitalisty. Takže je jedno, čemu všemu ze "zlého násilí" anarchokapitalisté říkají stát; něčemu z toho určité stát říkají.
To podstatné je kladení rovnítka mezi činnost státu a činnost loupeživé bandy. V našem příkladu by ankapáci chodili obcí a říkali by: "Bojujeme proti loupeživým bandám, ale jen za cenu toho, že jsme v našem středu připustili existenci největší loupeživé bandy: státu."
A je to nepravdivé slovíčkaření, protože v našem případě by ankapáci rozhodně i zlé násilí označili za stát. Kdyby nic jiného tak ty loupeživé bandy by mohly přicházet z jiných obcí-států.
5. Přirovnání je chybné, protože původcem zlého násilí není stát, nýbrž lidská přirozenost. Stát je původcem dobrého násilí.
A ano, moc naakumulovaná dobrým násilím může být použita pro zlé násilí. To je "zlo pramenící z lidské přirozenosti". Jaké je řešení? Nebudeme se proti zlému násilí bránit dobrým násilí a ono to nějak dopadne, že? Mají snad ankapáci něco jiného? Jak to ankapáci říkají: "I kdyby ankap nefungoval, znamenalo by to jen, že bychom znovu měli stát". To, že ankapáci slučují zlé a dobré násilí do "porušování NAPu", je ten důvod, proč mají vždycky pravdu, "jen" jsou mimo realitu.
Buď ankap bude fungovat = důkaz, že dobré násilí není třeba => ankapáci mají pravdu.
Nebo ankap nebude fungovat = může za to zlý stát => ankapáci mají pravdu.
V důsledku slučování zlého a dobrého násilí, ankapáci připouštějí jen 2 scénáře, ne 3.
Buď se ukáže, že dobré násilí není třeba = ankap.
Anebo zvítězí zlé násilí = stav "společnost se dobrým násilím úspěšně brání proti zlému násilí" = stát.
Kdežto státisté VÍDÍ podstatný rozdíl mezi stavem "vládne zlé násilí" a "společnost se dobrým násilím úspěšně brání proti zlému násilí". Státisté tedy rozlišují 3 scénáře; scénář "ankap" typicky považují za utopický.

6) V cem je problem? Rika snad nekdo, ze zlo prestane existovat? Ukaz mi ty demente nekoho, kdo tvrdi, ze v ancapu prestane existovat zlo, zlocinci a podobne. - Když nerozlišujete stavy "vládne zlé násilí" a "společnost se dobrým násilím úspěšně brání proti zlému násilí", když to slučujete do JEDNOHO pojmu "stát", a když to děláte důsledně, je jedno, že nakonec zamrmláte "Ano, i v ankapu bude existovat zlo".

7) A na zaver perla: "A vždycky mají pravdu, protože buď se státy dobrým násilím ubrání proti zlému násilí, a pak se jedná o neospravedlnitelné porušení NAPu". Takze, zkusme si to namalovat,pro uplne dementy. Kdyz se nekdo brani proti nasili, ktere je na nem konane, tak se nejedna o zadne poruseni NAPu, protoze NAP znamena I to, ze kdyz na cloveka nekdo utoci, je spravne, kdyz se tento brani.
Takze jak jsem rekl - pises nesmysly, a nakonec, neprekvapive, dojdes k totalne nesmyslnemu zaveru.
- Ta perla na závěr je Váš argument: Dobré násilí přece je porušení NAPu.

DODATEK DODATEK DODATEK
Lze to zjednodušit, že pokud dvě agentury vymáhají právo lišící se v části Č, pak v případech spadajících do Č, nemůžou mít průnik arbitrů. (A je jedno, zda průnikem arbitrů myslíme, že arbitr pracuje pro více agentur, nebo že agentura uznává cizí arbitry.)
A naopak: Pokud agentury mají průnik arbitrů (buď oběma placeného nebo oběma uznávaného arbitra), pak vymáhají STEJNÉ právo.
A pak je otázka, že když mají agentury průnik arbitrů, proč je vůbec považovat za dvě různé agentury? V čem spočívá jejich různost? V čem spočívá jejich konkurence? Když nakonec případ dostane jejich společný arbitr? Dostane spis od agentury A a agentury B a nějak rozhodne. V čem teda agentura A s agenturou B soupeří na trhu?

Ty agentury nebudou řešit jen týrání zvířat. Budou nabízet ochranu všeho, ale V TOMTO BODĚ se od sebe budou lišit. Tudíž i jejich arbitři budou mít na TENTO BOD jiný názor. Čili V TOMTO BODĚ agentury nebudou mít "průnik arbitrů". Protože "průnik arbitrů" můžete mít jenom v rámci JEDNOHO práva. "Průnik arbitrů" totiž znamená, že si agentury navzájem uznávají arbitry. Proč by ale agentura měla uznávat arbitra rozhodujícího proti zájmu jejich klientů?
A portfolia arbitrů agentur "Nesmí se týrat" a "Lze týrat" se přece PŘEKRÝVAJÍ (stejně jako portfolia agentur). Problém přece není v tom, že by se nepřekrývaly. Obě agentury platí arbitry soudící případy týrání zvířat (a poskytují ochranu v takových případech). Jen ti arbitři mají na týrání zvířat různý názor: pro arbitra z "Nesmí se týrat" je to agrese; pro arbitra z "Lze týrat" je to výkon vlastnického práva.

Něco konkrétního by nebylo? Co tam mám špatně? A co vůbec vkládám lidem do hlavy? Co z toho, co jsem napsal, není anarchokapitalismus?

ARGUMENT ARGUMENT ARGUMENT
1. Představme si společnost ohrožovanou loupeživými bandami. Na obranu proti bandám společnost uloží svým členům obrannou povinnost (poplatky nebo brannou povinnost). Takže zde máme dva druhy násilí: násilí loupeživé bandy a násilí společnosti vůči svým členům ve jménu obrany proti loupeživé bandě. To první nazvěme "zlé násilí", to druhé "dobré násilí".
2. V té společnosti se objeví anarchokapitalisté. A anarchokapitalisté dělají to, že "zlé násilí" a "dobré násilí" slučují do JEDNOHO pojmu "porušení NAPu".
3. Takže říkají: "Jsme proti dobrému násilí, protože to je porušení NAPu". Na to jim tamější státisté namítnou: "Ale musíme se přece bránit proti loupeživým bandám!" Anarchokapitalisté opáčí: "Ale proti tomu my jsme TAKY! To je přece TAKY porušení NAPu."
4. Anarchokapitalisté slučují "zlé násilí" a "dobré násilí" do jednoho pojmu "porušení NAPu"; pachatel zlého násilí i dobrého násilí je pro ně tentýž subjekt: stát. V čem je problém? "Jen" v tom, že sloučením zlého násilí a dobrého násilí do jednoho pojmu a jeho zapověděním, zlé násilí nepřestane existovat.
4.1 Jinak řečeno, "porušení NAPu" = "jak to nemá být". Když ankapáci říkají "Jsme proti porušování NAPu", znamená to "Jsme proti tomu, jak to nemá být". Což má "jen" tu vadu, že loupeživé bandy nepřestanou existovat jen proto, že jsou zahrnuty v ankapáckém "jak to nemá být".
5. Tak se vybírají poplatky na obranu. Ankapáci chodí kolem a skřípou zuby: "Odporný stát".
Lupičské bandy vidí, že obec je dobře chráněna a nenapadnou ji. Ankapací chodí po obci a říkají lidem: "Vidíte, kolik měsíců dřete na stát a k čemu to je? Nutit někoho platit za službu, kterou nechce, je především morálně neospravedlnitelné, ale i kdybychom toto pominuli, což nelze, tak k čemu to je? Na co armádu potřebujeme?"
Lupičské bandy si všimnou, že bdělost obyvatel obce pod vlivem ankapáků ochabuje. Spojí se a obec napadnou. Armáda obce je zažene za cenu mnoha mrtvých. Ankapáci chodí po bitevním poli a skřípou zuby: "Odporné státy. Jakou horu mrtvol mají jen za poslední století na svědomí!"
Čas běží a vyroste další generace, která nikdy loupeživé bandy nezažila. Naslouchá ankapákům a prosadí zrušení povinných poplatků a branné povinnosti. K nebráněné obci přitáhne lupičská banda, vyplení ji a vypálí. Spáleništěm prochází přeživší ankapák a skřípe zuby: "Odporné státy. Kéž už by s nimi byl konec!"
Anarchokapitalismus je v podstatě vzpoura proti realitě.

6. Tento příklad lze vztáhnout na současnou společnost. Jen je třeba to zobecnit. Řekněme, že stát, státní společnost (tj. nenapovská společnost) je organizace lidí k obraně proti "zlu pocházejícímu z lidské přirozenosti" (= zlému násilí). Stát je obrana proti němu, tj. dobré násilí. Anarchokapitalisté "dobré násilí" i "zlé násilí" slučují do jednoho pojmu, "porušení NAPu". A vždycky mají pravdu, protože buď se státy dobrým násilím ubrání proti zlému násilí, a pak se jedná o neospravedlnitelné porušení NAPu, anebo se státy proti zlému násilí neubrání, a pak se jedná o porušení NAPu, které ankapáci odmítají.
Má to "jen" tu vadu, že sloučením dobrého a zlého násilí do jednoho pojmu a jeho zapověděním nepřestane "zlo pocházející z lidské přirozenosti" existovat.

Bylo by fajn, kdyby ankapáci jednou napravili tu vadu, že argumentují, jako by takový svět existoval…

Kdežto v ankap světě žádná společnost nenapadne jinou společnost, takže nikomu není třeba ukládat povinnost bránit svou společnost proti napadení. Má to jen jedinou vadu: takový svět neexistuje…

Proč vyrábět? Kdo si vaří pivo nebo šije boty? Byla by poptávka, vznikla by firma, nikdo by jí nemohl bránit ve výrobě a distribuci atomových bomb, vyráběla by je masově, cena by šla dolů…

O válkách jsem vůbec nemluvil.
K válkám: Ano, v ankap světě by z podstaty věci bylo méně válek, protože kdyby bezpečnostní agentura nutila lidi bojovat, stala by se státem (v čemž vězí jiná ankap vypečenost). Ovšem tato výhoda ankap světa je mnohonásobně převážena tím, že v ankap světě by kdokoliv mohl vlastnit atomovou bombu.
Kdybyste se lidí ptal: Jaký svět je bezpečnější? V jakém světě byste chtěli žít? Ve světě, kde vás stát může přinutit bojovat ve válce, nebo ve světě kde každý má právo vlastnit atomovou bombu? Co by asi lidi řekli?

Masaryk by řekl "Tož, naivita".
23. min. Blouznění o polycentrickém právu. Vezměme jako příklad práva zvířat, tedy Urzou předpokládanou odchylkou od NApu. Mějme soukromou bezpečnostní agenturu "Nikdo nesmí týrat zvířata" a jinou bezpečnostní agenturu "Zvířata jsou Váš majetek, a se svým majetkem si můžete dělat co chcete". První nazvěme "Nesmí se týrat", druhou "Lze týrat".
Nahlášen případ týrání zvířete u agentury "Nesmí se týrat"; obviněným je klient agentury "Lze týrat". Proč by ty agentury měly mít "průnik arbitrů"? Proč by si měly platit arbitry, o kterých VĚDÍ, že budou rozhodovat proti zájmu jejich klientů? A proč by se arbitři měli domlouvat na nějakém TŘETÍM arbitrovi, který to rozhodne? Jaký by taková šaškárna měla smysl? Buď by třetího arbitra znali, a pak by se fakticky jednalo o ústupek jedné ze stran, anebo by to byl úplně neznámý člověk, a pak by si rovnou mohli hodit mincí. A především proč by měla silnější agentura jakkoliv ustupovat? Ustoupí JAKÉKOLIV konkurenční agentuře? Čím se liší ústupek agentuře vymáhající odlišné právo od ústupku zločincům? Vždyť to je totéž!
Jediné, co Urza má, je "Protože válka je drahá". Ano, válka je drahá. Jenže že se to vyřeší bez války, neznamená, že se to vyřeší, jak říká Urza. Z "válka je drahá" neplyne, že silnější bude slabšímu ustupovat; znamená to, že silnější slabšího zastraší.
A) Střet silné agentury se slabou. Válka je drahá, takže slabá agentura buď opustí území nebo se přidá k silné.
B) Střet dvou silných agentur. Válka je drahá, takže si agentury rozdělí území. Další možnost je, že se jedna z agentur spojí s třetí, a nastane opět situace "střet silné agentury se slabou".
Urza z "válka je drahá" nesmyslně vyvozuje "a proto bude silnější slabšímu ustupovat". Ne. Válka je drahá, a proto silnější získá kontrolu nad územím i bez války.
Koneckonců, pokud Urza věří, že to takhle ve světě funguje, proč si nepořídí bezpečnostní agenturu, sebemenší, a nezažaluje u ní stát za to, že po něm vymáhá daně? Pokud jsou jeho teorie pravdivé, stát takové bezpečnostní agentuře ustoupí, protože válka je drahá.

Polycentrické právo je nesmysl. Nikdy neexistovalo a nemůže existovat. Je to protimluv. Právo je vždycky centristické. (Pročež nemá smysl říkat "centristické právo", když "necentristické" není.) Může existovat více bezpečnostních agentur vymáhajících JEDNO právo. Tak tomu je i dnes v ČR: je v ČR snad jen JEDEN policejní útvar? Ne, je jich spousta. Stejně tak může existovat libovolné množství soudců; ale opět, všichni musí rozhodovat podle JEDNOHO práva. I to v ČR máme – je v ČR snad jen JEDEN soudce? Jediné, co v tom blouznění dává nějaký smysl, je možnost zvolit si svého soudce. Ale i to by mohlo v ČR být a nic podstatného by to nezměnilo.
A ano, z nabídky ochrany práv bezpečnostní agentury si zákazníci můžou koupit jen něco, nemusí si pro sebe kupovat full service. Tím by se ankap právo skutečně lišilo od státního práva, které je socializované. To je ale polytarifní právo, ne polycentrické.

Urza rekne: Pro nekoho je jit volit stejne moralne neprijatelne, jako delat dozorce v koncentraku.
A reakce na to? ZCELA TYPICKA, jakou uz jsem zazil mnohokrat: Ale ne, zas az tak hrozny to urcite neni...To je blbost, je to prehany, ze jo? Jako chapu to prirovnani, ale TAKHLE MOC to prece nikdo mit nemuze…
- To je opravdu hodně špatná reakce. Správná reakce by byla: "Je to extrémní stupidita na mnoha úrovních, a také je to obrovská urážka obětí holokaustu, protože se tím říká, že podstupovali jen to, co podstupují občané demokratických států." + zprava, zleva.

Pokud je to to, co Urza dosud dokazoval tímto příměrem, je to absolutně chybné. Jaká je to minuta?

DODATEK DODATEK DODATEK
A to nemluvím o roztomilých větách jako: Murray Rothbard poskytuje definitivní důkaz, že tato pravidla jsou spravedlivá.

Ano, právo musí být socializované. Nic jako individuální právo nedává smysl. Chci se zeptat, kde je s tímto principem ankap v rozporu?
Už vícekrát jsem to uvedl: na volném trhu jsou náklady obrany majetku stejně relevantní jako cokoliv jiného při rozhodování, zda daný majetek vůbec vlastnit
zde: https://www.mises.cz/clanky/myslenky-jsou-zadarmo-103.aspx
Je zajímavé, že na Misesu se tato myšlenka objevila hned na začátku, v roce 2010, a pak za 10 let tam snad nezazněla. Každopádně nevím o tom, že by byla obhajována. Což samo o sobě něco naznačuje.
Bylo by zajímavé vědět, co o tom píše tuším Šíma ve své knize o volnotržním poskytování práva. Bylo by legrační, kdyby to úplně pominul.
2. Ještě je to řešeno v Ekonomickém nepravidelníku o Rothbardovi:
Za (nesmyslného) předpokladu, že ponecháme stranou individuální ocenění majetku, je „čistá“ ekonomie v tomhle směru poněkud plochá a statická. Neumí totiž uchopit „vlastnická práva“, nebo je začne vyjadřovat v externalitách případně transakčních nákladech. Kdybychom se zabývali primárně transakčními náklady nebo externalitami, dostane se debata do naprosto bizarních rovin. Začneme porovnávat, jestli jsou „produktivnější“ náklady, které vydává na uskutečnění loupeže pan Lupič nebo náklady, které vydává na ochranu svého majetku pan Vlastník. Pokud je pan Lupič ve svém oboru třída (neboli fachman) a oloupí pana Vlastníka s nižšími náklady, než jsou náklady, které na svoji ochranu vydává pan Vlastník,je to z „ekonomického“ pohledu vlastně úplně v pořádku. A nějaký mudrlant by ještě mohl dodat, že k přesunu majetku došlo „efektivně“.
zde: https://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xxii-murray-rothbard-312.aspx
Nevzpomínám si ale, že by to ve stati bylo vůbec bráno na vědomí jako problém, natož zodpovězeno.
Takže je to problém ekonomického pohledu na práva, resp. problém rozporu mezi ekonomickým a politickým pohledem na práva. Podle anarchokapitalismu se anarchismus a rakouská ekonomická škola mají báječně doplňovat, mají být komplementární, ve skutečnosti je mezi nimi ostrý rozpor. Je to rozpor "mám přirozená práva" x "jen když si je zaplatíš" (jen když si zaplatíš náklady na jejich obranu).
Pokud to tak je, jak to, že nežijeme v ankapu, kde se náklady na obranu soukromého majetku ukázaly být příliš vysoké? Nebo žijeme? Je ČR ankap s příliš vysokými náklady na obranu soukromého vlastnictví?

A proč by ten pokus neudělali? Vždyť by stačilo k tlačítkům položit tři bankovky. A nemyslíte si, že by bylo mnohem přesvědčivější (a efektnější, spektakulárnější), provést experiment "100% lidí si kvůli stimulaci mozku zvolí 1 dolar místo 100", než "100% lidí si kvůli stimulaci mozku zvolí červenou místo zelené nebo modré"? Jsou jen dvě možnosti: buď je to napadlo, nebo ne. Pokud je to nenapadlo, nejsou tak chytří, jak si myslíte. Pokud je to napadlo, proč to neudělali? Protože ví, že 100% lidí by si zvolilo 100 dolarů, ať by jim mozek stimulovali jakkoliv.

Pokud byl schopen se normálně pohybovat ve světě, zřejmě jeho smysly fungovaly správně a jen říkal, že "je někde jinde, na Václaváku apod.". To by dokázal každý z nás.

1. Každé společenské uspořádání může nastat. Když tomu lidé budou věřit… Takže ano, svět, který si Urza představuje a nazývá "ankap", může existovat.
2. Jiná otázka je, zda ta ideologie není rozporná (nebo jinak vadná). Ten hlavní problém je "rozpor v jádru anarchokapitalismu". Co znamená, že mám na věc přirozené právo, ale jen tehdy, pokud jsem schopen platit náklady na její obranu? Neimplikuje to závěr, že náklady na obranu práv MUSÍ být socializované, jinak že ta práva neexistují? Tohle je třeba domyslet.
Kdyby to tak bylo, anarchokapitalismus by tím byl vyvrácen. Otázka je, co by to znamenalo pro reálnost ankapu. Zřejmě jen to, že by existovala diskrepance mezi Urzovým vysněným světem a jeho oficiální ideologií.
Každopádně je třeba vyřešit "rozpor v jádru anarchokapitalismu". Pak budeme vědět víc.

Byl proveden takový pokus?

Ale pokud zacnes zpochybnovat vedecke experimenty, ktere byly sestaveny za nejakym ucelem a zacnes tvrdit,ze stejne vis lepe, co by se stalo, kdyby se neco stalo,protoze to proste vis, a vsechny dukazy a experimenty, ktere to vyvraci, jsou proste chybne…
- Poukazuju na chybnou interpretaci těch experimentů. Argument jsem podal. A ano, to, že lidé, kteří mají zdroje na provádění takových pokusů, nejsou schopni je správně interpretovat, ačkoliv to dokážu i já, je na pováženou.

2) Jinak ano, ten clovek napriklad kdyz mel vstoupit do te propasti, tak mel zachvaty paniky, studeny pot na cele a podobne projevy.
- Narážel do nábytku, do stromů, do zdí? Padal ze schodů? Ano/Ne

Však já vím. To je ta chybná interpretace.

Takže kdyby za volbu modré dostali dolar, za červenou 10 dolarů a za zelenou 100 dolarů, tak by si, kdyby byli stimulováni na modrou, 100% vybralo modrou? To jako vážně? Resp. jinak: Věříte, že NĚKDO by si vybral modrou?

Stupiditu těch experimentů jsem přece už ukázal. Samy ty experimenty nejsou stupidní, ale jsou stupidně interpretovány, jak jsem ukázal. Kdyby byly k barvám přiřazeny bankovky, lidé by se rozhodovali pro ty nejvyšší, bez ohledu na stimulaci. Nebo si myslíte opak?

Ten dokument znám a vícekrát jsem ho už zmiňoval. Je to scientistická stupidita. Jeho autor ve své knize "Tajný život mozku" píše: se zločinci by se vždycky mělo jednat jako s osobami nezpůsobilými chovat se jinak. Zločinné chování by mělo být chápáno jako důkaz abnormality mozku – bez ohledu na, zda měřitelné problémy mohou být v současnosti identifikovány.
Radiální islám je extrémismus, proti kterému se bojuje, a tohle je vysíláno v televizi, aniž by to vzbudilo odpor… TOHLE je extrémismus!

To je na seriózní diskuzi "Odlišnost osoby a mozku". Lze dokázat, že osoba není mozek o nic víc, než Vy jste počítač, který používáte.
2. Experimenty. Zní to jako variace na Libetův experiment. Ten je chybný. Nic nedokazuje. Resp. je chybně interpretován. Jde o to, že se vůbec netýká rozhodování, ač se tak tváří.
S tím vnucováním myšlenek je to extrémně stupidní. Mozek vám "vnucuje myšlenky" neustále, i bez stimulace. Za tím, že teď čtete tento text není výkon Vaší svobodné vůle, ale fungování mozku. Co z toho ale má plynout? Tyhle experimenty se nijak netýkají otázky svobodné vůle, protože se nijak netýkají lidského rozhodování.
Výběr barvy je chybný model lidského rozhodování, protože neexistuje žádný důvod, proč si vybrat určitou barvu. V běžném životě se nerozhodujete takhle. Kdyby k barvám byly přiřazeny bankovky a lidem by bylo řečeno, že vybrané peníze si můžou nechat, tak ať by je stimulovali jakkoliv, lidé by si stejně vybírali barvy s nejvyšší bankovkou. Takže ten pokus dokazuje nanejvýš možnost umělého vyvolání pocitu, ale nic víc.

3) Ten clovek napriklad ve dverich videl cernou propast. A VEDEL, ze kdyz tam vkroci, tak do ni spadne. Pripadne byl doma v kuchyni a on VEDEL, ze je zrovna v Praze na Vaclavskem namesti.
- A narážel do zdí? Padal ze schodů? Projevovalo se to nějak jinak, než že něco ŘÍKAL? Říct "Vidím ve dveřích černou propast" dokáže každý z nás…

A čím se liší Whitman od Paddocka? Nebo Breivika? Nebo od všech školních střelců? Měli snad všichni nádor v hlavě? Ne, jen Whitman. Čili poměr Whitman : masoví vrazi bude odpovídat prevalenci mozkových nádorů.
To je jen "klam Bermudského trojúhelníku".
A morálně to stejně nehraje žádnou roli. Pokud by někdo pociťoval neodolatelné nutkání zabíjet lidi, znamenalo by to jen to, že má povinnost zabít sám sebe. Nezbavovalo by ho to zodpovědnosti.