Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

nemam zadne pravo vymahat jakykoliv rozsudek
- Napsal jste: jeden duvod soudy mit muzou i v okamziku, kdy se mu zlocinec nepodridi: Totiz v tu chvili je na poskozenem, co udela, a pokud toho zlocince nejak poskodi, bylo by docela fajn, aby to mel "kryte" od nekoho, komu lide duveruji.
- 1. Co znamená to "mít to kryté od soudce", než mít právo?
2. A pokud to znamená něco jiného, bude v ankapu vůbec právo? Například bude mít vlastník domu právo bydlet v tom domě? A pokud nebude mít vlastník domu takové právo, co bude mít? Proč bude vlastníkem domu? Čím se bude lišit od ne-vlastníka domu?

zadny rozsudek ancap soudce neni vymahatelny
pouze kdyz ten soudce bude vseobecne uznavany, tak asi pri reseni vlastnima silama se pak na me nebudou lidi divat jako na nekoho, kdo nekomu ublizil svevolne
- To je fakt neuvěřitelné… Žádný rozsudek ankap soudce není vymahatelný, pouze mám právo si ho vymoct anebo pověřit bezpečnostní agenturu, aby ho vymohla…

2. Kovy ve Studiu Svobodného Přístavu řekl, že mu anarchokapitalismus připomíná marxismus; Urza se zatvářil nelibě a odvětil, že to často slýchá a vůbec nechápe, proč si to lidé myslí.
Podobnost skutečně bije do očí. Marxismus je společenská teorie lidí, kteří nejenže nevědí, jak trh funguje, ale mají velmi naivní představu, co trh vůbec je. Anarchokapitalismus je společenská teorie lidí, kteří nejenže nevědí, jak právo funguje, ale mají naprosto naivní představu, co právo vůbec je. Jak teď opakovaně dokazuje Lojza.
Anarchokapitalismus se má k právu jako marxismus k trhu. Anarchokapitalismus je právní marxismus a marxismus je trhový anarchokapitalismus.

Sám jste to napsal:
jeden duvod soudy mit muzou i v okamziku, kdy se mu zlocinec nepodridi: Totiz v tu chvili je na poskozenem, co udela, a pokud toho zlocince nejak poskodi, bylo by docela fajn, aby to mel "kryte" od nekoho, komu lide duveruji.
- Verdiktem soudce vzniká poškozenému právo odsouzeného poškodit => odsouzenému propadá právo být nechán na pokoji.

DODATEK DODATEK DODATEK
Důkaz že odsouzené zločince nevlečou do vězení soudci, ale jiní zaměstnanci nesoukromé bezpečnostní agentury Česká republika, takzvaní policisté:
zde: https://www.youtube.com/watch?v=EnkCKvd1e5g 0:06-0:23

Vy to fakt nevidíte?
Na jednu stranu říkáte, že v ankapu není možné soudní cestou nikoho k ničemu donutit: V ancapu "soudce" rozhodne a odsouzeny se tim muze, ale take vubec nemusi ridit.
Ale na druhou stranu říkáte, že v ankapu soudním verdiktem propadá jedinci právo nebýt donucován: v tu chvili je na poskozenem, co udela, a pokud toho zlocince nejak poskodi, bylo by docela fajn, aby to mel "kryte" od nekoho, komu lide duveruji.
Vždyť to je do očí bijící rozpor!!! Soudce v ankapu nemůže nikomu odejmout právo x verdiktem soudce jedinci práva propadají.

Ještě jednou to zopakuju: 1. soudce nemůže nikoho k ničemu donutit 2. ALE odsouzené osobě propadá právo nebýt donucovat => 3. JINÍ LIDÉ než soudce (jiní zaměstnanci soukromé bezpečnostní agentury) donutí jedince, k čemu byl odsouzen.
A máte úplně STEJNÉ soudnictví jako dnes. Vždyť i dnes to přece není tak, že by soudce osobně vláčel odsouzené za flígr do basy. I dnes soudce vlastě "jen" rozhoduje o propadnutí práva nebýt donucován (být nechán na pokoji). Do basy odsouzené dovlečou jiní zaměstnanci nesoukromé bezpečnostní agentury Česká republika.

nemuze mit stejne pravomoci, z principu.
- Může mít stejné pravomoci, jak jsem dokázal.

Přece jde o to, že na jednu stranu říkáte: V ancapu "soudce" nemá žádné pravomoci, které mu lidé dobrovolně nesvěří. a sugerujete, že v ankapu bude soudnictví vypadat úplně jinak než dnes: Myslím, že to celé je tedy čistě nepochopení funkce "soudce" v ancapu.
Ostatně, my mu říkáme "soudce" , aby se to dalo nějak představit, ale ten člověk by s dnešním soudcem měl společného jen málo (a to schopnost rozhodnout spor, vše ostatní, jak to funguje dnes, by tak nefungovalo) (…) V ancapu z principu nemuze byt takovy soudce, jaky je dneska ve statech naseho typu.
A na druhou stranu říkáte: Samozrejme budou existovat zlocinci, kteri se nepodrobi tomu, co soud urci. Ti potom budou proste vystaveni legalni moznosti proti nim pouzit nasili, z čehož plyne, že soudnictví v ankapu může být stejné jako ve státě, a že soudce může mít v ankapu stejné pravomoci, jako má ve státě.
Jaký má potom smysl tvrdit, soudnictví v ankapu může vypadat jinak? Čím se to liší od tvrzení, že ve státě může soudnictví vypadat jinak než dnes? (A v minulosti vypadalo podstatně jinak než dnes.) To je myšlení na úrovni Ondrášečka…

V ancapu "soudce" nemá žádné pravomoci, které mu lidé dobrovolně nesvěří. (…) Samozrejme budou existovat zlocinci, kteri se nepodrobi tomu, co soud urci. Ti potom budou proste vystaveni legalni moznosti proti nim pouzit nasili
- Takže rozdíl mezi státem a ankapem je takovýto:
STÁT: Soudce uzná obžalovaného vinným a odsoudí ho k trestu odnětí svobody, který obžalovaného donutí vykonat policisté.
ANKAP: "Soudce" uzná obžalovaného vinným a odsoudí ho k trestu odnětí svobody, ale nemůže obžalovaného k ničemu přinutit, protože "nemá žádné pravomoci, které mu lidé dobrovolně nesvěří"; samozřejmě zločinec, který se nepodrobí tomu, co soud určí, bude vystaven legální možnosti použít proti němu násilí; takže nějací jiní lidé než "soudce" této možnosti využijí a obžalovaného donutí trest odnětí svobody vykonat.

1) Bezpečnostní agentura ale neposkytuje pouze soudce. Škála toho, v čem si mohou konkurovat je veliká.
- Ano, poskytuje i ochranu majetku a vyšetřování přestupků. Mluvím ale o poskytování práva. A poskytování práva je totožné s verdikty soudce. Co jiného je poskytování práva?

2.1) V různých případech a pro různé klienty může docházet k různým dohodám o soudci.
- Obdoba toho, že ve státě jsou různí soudci, specializující se na určité právo.
2.2) Nemusí být domluven pevný soudce mezi agenturami, ale třeba jen způsob výběru soudce.
- Obdobné k podmínkám, které musí osoba splňovat, aby mohla být ve státě soudcem: vzdělání, věk.

3) A žádný soudce nebude vázán jedním právem.
- To nedává smysl. Co tím myslíte? 1. Že bude moct rozhodovat podle sebe? I praxe "soudce rozhoduje dle svého uvážení" je právní systém. A to jeden právní systém, jedno právo.
2. Anebo tím myslíte, něco jako toto (co napsal jeden idiot pod Urzovo video o polycentrickém právu)?:
za mě je zajímavý příklad tak trochu polycentrického práva Jordánsko, kde mají dvojí právo. Tradiční je pro muslimy a pro cizince sekulární právo ve stylu západního práva. Myslím že muslimové musí soudit podle toho jejich a cizinci si můžou vybrat. Když je spor muslim vs cizinec tak myslím že se soudí podle toho sekulárního.
zde: https://www.youtube.com/watch?v=hUC1nxcTf0s&t=1s
- Zde nejde o žádná dvě práva, ale o jedno právo neměřící muslimům a cizincům stejným metrem. Je to jako tvrdit, že to, že děti mají v ČR jiná práva než dospělí, je "tak trochu polycentrické právo".

VYVRÁCENÍ TEZE VYVRÁCENÍ TEZE VYVRÁCENÍ TEZE
Vyvrácení tvrzení, že v ankapu bude právo poskytováno konkurujícími si bezpečnostními agenturami:
1. Konkurence znamená, že si můžu koupit službu firmy A nebo službu firmy B. V případě "konkurujících si bezpečnostních agentur v polycentrickém právu", které se shodnou na soudci, si ale mohu koupit jen službu "rozsudek soudce S" od obou firem. Proto si takové firmy nekonkurují.
2. Buď se bezpečnostní agentury shodnou na soudci, nebo se na něm neshodnou. Pokud se na soudci neshodnou, nevznikne funkční právní systém. Pokud se na soudci shodnou, nebudou si konkurovat.
=> Čímž je teze, že v ankapu bude právo poskytováno konkurujícími si bezpečnostními agenturami, vyvrácena.

Dne 5. 1. 2022, v 10:35:54 byla na Stokách Svobodného Přístavu vyvrácena teze, že v ankapu bude právo poskytováno konkurujícími si bezpečnostními agenturami.

1) To, že se instituce na něčem dohodnou neznamená, že jde o jednu instituci.
- V právu ano. Konkurence znamená, že si můžu vybrat mezi službou firmy A a službou firmy B. V případě spolupracujících bezpečnostních agentur takový výběr nemám: od obou mohu dostat jen službu "rozsudek od soudce S". Proto si tyto firmy nekonkurují.
Což vyvrací Urzovo tvrzení, že v ankapu bude právo poskytováno konkurujícími si bezpečnostními agenturami. Buď se agentury shodnou na soudci, nebo ne. Pokud se na soudci neshodnou, nevznikne funkční systém poskytování práva. Pokud se na soudci shodnou, nebudou si konkurovat.

3) Definujte co co je vyvrácení anarchokapitalismu.
- Jediné možné pozitivní vyvrácení anarchokapitalismu je dokázat, že je z nějakého důvodu nutné uvalení povinných poplatků na členy společnosti. Což jsem dokázal.
3.1 Pro pořádek: Vyvrátit tvrzení lze pozitivně nebo negativně. Mějme tvrzení "Platí A". Pozitivní vyvrácení tvrzení je důkaz nepravdivosti tvrzení "Platí A". Negativní vyvrácení tvrzení je důkaz neplatnosti argumentu dokazujícího, že platí A.

101) Toto si nemyslím. Už jen proto, že s lidmi se stejně jednat nedá. (…)
- Zjevně jste mému důkazu neporozuměl, čili jste ho nemohl pochopit. Teď ho opakovat nebudu; jistě zde ale ještě zazní.

FUN FACT FUN FACT FUN FACT
Pobavilo mě, že před chvílí – v den vyhlášení vyvrácení anarchokapitalismu, pár minut po něm – jsem za účelem nalezení čtiva prošel záložky filosofických vebů, a co jsem na stránkách E-LOGOSu (Electronic Journal for Philosophy) nenašel! Čerstvě přidané pojednání "Pojem non-agrese u Murrayho N. Rothbarda a jeho korekce" od jakéhosi Lukáše Augustina Másla, z VŠE!
zde: https://e-logos.vse.cz/pdfs/elg/2021/01/06.pdf

Přece nejde o to, zda by se to mohlo odehrávat v ankapu, ale o to, že v takové společnosti by Urza podle své vlastní definice měl svobodu. Předpokládám ale, že svobodný by se necítil. To znamená, že Urzova koncepce svobody nepostihuje to, co on sám vnímá jako svobodu. A už jsem ukázal, proč to nepostihuje: protože se nevztahuje k podmínkám ztráty práv. Svoboda se musí vztahovat k podmínkám ztráty práv. Urzova koncepce svobody se k podmínkám ztráty práv nevztahuje. To znamená, že Urzova koncepce svobody je špatná.

Dne 3. 1. 2022 v 18:05:45 byla na Stokách Svobodného Přístavu vyvrácena Urzova (či už Rothbardova?) koncepce svobody.

OPRAVA OPRAVA OPRAVA
Dne 3. 1. 2022 v 11:54:09 byl na Stokách Svobodného Přístavu vyvrácen anarchokapitalismus.

To přece není "velmi nepravděpodobný řetězec událostí a podmíněností", nýbrž praxeologický důkaz. Ve dvou bodech:
1. Pokud by se podařilo dokázat, že s nějakého důvodu je nutné s lidmi jednat stejným způsobem, pak by bylo spravedlivé, aby náklady tohoto "jednání s lidmi" byly rovnoměrně uvaleny na všechny členy společnosti – tedy i na ty, kdo to platit nechtějí.
2. Vyšetřování zločinu něco stojí. Pokud by praxe v ankapu byla taková, že osoba bez bezpečnostní agentury dopadená při činu nebo jen podezřelá či nařčená by se proto stávala bezprávnou – bezpečnostní agentura by si s ní mohla dělat, co chce – pak by se vlastně jednalo o vydírání ze strany bezpečnostních agentury. Říkaly by tím: "Zaplať, nebo v případě dopadení/podezření/nařčení uvidíš". Jak se to morálně liší od "Zaplať nebo uvidíš, i pokud nebudeš dopaden/podezírán/nařčen"?
Čili je zde potřeba rovného zacházení s lidmi. => Což ospravedlňuje uvalení poplatků na všechny členy společnosti. => Čímž je vyvrácen anarchokapitalismus.

Dnes 3. 1. 2022 v 11:54:09 byl na Stokách Svobodného Přístavu vyvrácen anarchokapitalismus.

1) takze ty reknes, ze v ancapu by se stalo to a to, ale vlastne vubec neni dulezite, jestli se jedna o ancap.
- 1. Je nepodstatné, zda společnost, kde se to odehrává, je ankap. Podstatné je, že podle své vlastní definice by byl Urza v té společnosti svobodný. 2. Mohl by to být ankap. Přinejmenším soukromý stát. Ale i jiný ankap, jakýkoliv ankap. To ale teď nechci vypisovat.

2) neznam zadnou definici, kterou by Urza rekl, ze v okamziku, kdyje proti nemu pouzivano utocne nasili je on presto svobodny.
- 1. Nejde o "okamžik, kdy je použito útočné násilí". Jde o stav, kdy Urzova vlastnická práva nejsou porušována, ale Urza ví, že někdo má právo ho svévolně zavřít. Předpokládám, že v takové společnosti by se Urza necítil svobodně. 2. Navíc pokud by se to odehrávalo v ankapu, pak by svévolné zavření Urzy nebylo útočným násilím. A v ankapu by se to odehrávat mohlo. Přinejmenším v soukromém státě, ale i v ankapu obecně. To ale teď nechci vypisovat.

3. Protože Urzovu koncepci svobody lze vyvrátit ještě jinak, a jednodušeji. Urza svobodu definuje jako "mít možnost nerušeně nakládat se svým majetkem". To znamená, že chápe svobodu jako právo nakládat se svým majetkem. Jenže v každé společnosti můžete právo nejen nabýt, ale i pozbýt. To se bude dít i ve svobodné společnosti. Například vrah "právo libovolně nakládat se svým majetkem" zřejmě ztratí i v ankapu.
V každé společnosti působí dvě "síly": 1. společnost jedinci dává určitá práva 2. určitým způsobem mu práva odnímá. A pokud pojem svoboda znamená, že jedinec má určitá práva (a podle Urzy to svoboda znamená), pak se svoboda musí vztahovat i k té druhé společenské "síle". Protože je celkem na hovno, že vám společnost dává velká práva, když vám je může někdo svévolně odejmout. Takže svoboda se musí vztahovat k podmínkám ztráty práv. Buď jenom k nim, anebo i k nim. Urzova koncepce svobody se k podmínkám ztráty práv nevztahuje. To znamená, že je špatná.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak každá strana by měla svou bezpečnostní agenturu a ty bezpečnostní agentury by měly být schopné domluvit se na soudu.
- Je pozoruhodné, jak moc je tato jedna věta obžalobou ankapu:
1. Pokud se dvě bezpečnostní agentury jsou schopné domluvit na soudci, jsou fakticky jedinou bezpečnostní agenturou. V takovém případě se nejedná o "dvě bezpečnostní agentury se budou domlouvat na soudci", ale o to, že nějací lidé budou rozhodovat o vašem osudu podle pravidel, která si dohodli. Oproti státu nulový rozdíl.
2. Zřejmě se předpokládá, že když si osoba nezaplatí bezpečnostní agenturu a něco provede, bude s ní jednáno jinak, než kdyby si agenturu platila, a to hůř. To je velmi zajímavé. Jedinci bez agentury, kteří něco provedli, tu vyvstávají jako bezprávné bytosti, vydané na milost agentuře, která je dopadla. Obrovský rozdíl oproti státu, kde osoba neplatící žádné daně má v případě, že něco provede, stejná práva jako osoba odvádějící miliony. Že by další "stát proti chudým"?
3. Pokud by bylo možné s přestupitelem NAPu bez agentury jednat hůř než s přestupitelem s agenturou, nemile to zavání státem. Pak je to "Zaplať, kolik chceme, nebo v případě, že něco provedeš, uvidíš".
4. A pokud tohle můžou bezpečnostní agentury v ankapu dělat, pokud můžou takhle vydírat, proč by nemohly rovnou říct "Zaplať kolik chceme, nebo uvidíš, bez ohledu na to, zda něco provedeš"? V čem je rozdíl? Myslím morální rozdíl, ne technický?
5. A pokud agentury nemůžou takhle vydírat, jaký smysl má vůbec platit si bezpečnostní agenturu, když v případě, že něco provedu (či budu z něčeho nařčen), dopadnu stejně, ať si ji platím, nebo ne?
6. A pokud existuje nutnost rovného zacházení s přestupiteli NAPu, copak to neospravedlňuje jednostranné uvalení poplatků na právní systém na všechny obyvatele ankapu?

Vypadá to jako šach mat anarchokapitalismu. Neboť dokázat nutnost povinného odvádění poplatků na právní systém znamená vyvrátit anarchokapitalismus.

Ale dává. I na tohle už jsem odpověděl. Regisovi, který argumentoval stejně.
Regis: Kdyby měl někdo právo (ve smyslu že za to nebude potrestán) svévolně zavřít Urzu, tak Urza nežije v ankapu ale pod něčí vládou.
Szaszián: Podstatné je, že podle své vlastní definice by byl Urza svobodný. Předpokládám ale, že svobodně by se necítil. Proto je jeho koncepce svobody chybná.
Zda taková společnost je či není ankapem, je nepodstatné. Pro pořádek: mohla by být ankapem, například soukromým státem.

Už jsem to napsal:
1. Urzova definice svobody: Svoboda znamená možnost libovolně nakládat s vlastním majetkem (především pak svým tělem) v případě, že tím nenarušuji majetek někoho jiného bez jeho souhlasu.

2. Chyba Urzovy koncepce svobody tkví v tom, že Urza svobodu ztotožňuje s určitými právy. Urzova či ankapácká svoboda se vztahuje k určitým právům, nikoliv k tomu, jakým způsobem jsou lidem práva v právním systému odnímána. Urzova svoboda spočívá v tom, že máte teď určitá práva. Jenže kdyby Urza žil v ankapu, měl tato práva, ale zároveň by věděl, že někdo, řekněme šéf vasby, má právo ho svévolně zavřít, jistě by se necítil svobodně… To je důkaz, že Urzova (či už Rothbardova?) koncepce svobody je chybná.
Jinými slovy svoboda se nevztahuje k tomu jaká práva máte, ale jakým způsobem vám mohou být odňata. Důkaz nesprávnosti Urzovy koncepce svobody spočívá v ukázání, že Urzova definice či koncepce toto nepostihuje.

Proto je Urzova koncepce svobody špatná.

0. Když tak Svoboda znamená právo libovolně nakládat s vlastním majetkem (především pak svým tělem) v případě, že tím nenarušuji majetek někoho jiného bez jeho souhlasu. Možnost libovolně nakládat s vlastním majetkem máte vždycky. Když vyřídíte všechny, kdo vám v tom brání…
1. Ty dvě definice popisují tentýž stav "nejsou porušována vlastnická práva/majetek" osoby. Proč nemáte možnost "libovolně nakládat se svým majetkem"? Protože vám v tom někdo brání = porušuje vaše vlastnická práva.
Liší se jen v tom, že první svoboda je "nejsou porušována vaše vlastnická práva" bez ohledu na to, zda nějaká máte; kdežto druhá svoboda je "máte nějaká vlastnická práva a ta nejsou porušována".
2. Jde o to, která definice je správná (v ankapáckém diskurzu). Je to ta první. Ankap má být "svobodná společnost". Pak první svobodu ankap všem zaručuje, ale druhou ne. Takže Urza má v oficiální definici svobody hned dvě chyby.
3. Paradox svobodného otroka je jen zdánlivý paradox. Zní to paradoxně, ale skutečně paradoxní to není. Není to paradoxnější než "svobodný vězeň" nebo "svobodný dlužník" Být svobodný nikdy nevylučovalo možnost ztratit práva. Anarchokapitalismus jen připouští možnost ztratit všechna práva. Je to paradoxní jen tehdy, když říkáme "svoboda", ale myslíme volnost (ovšem jen ve smyslu "druh práva"). "Volný otrok" ve smyslu "otrok mající právo být nechán na pokoji" je oxymóron. Ale stejně oxymórní je "volný vězeň" nebo "volný dlužník".

1. Předpokládám, že Urza by neřekl, že stav, kdy sice nejsou jeho vlastnická práva porušována, ale někdo má právo je svévolně porušit, je svoboda. Čili jeho definice cosi důležitého nepostihuje. A to je vyloženě špatně.
Mimochodem takto měl Urza svobodu definovánu ve slovníku na Stokách, pokud si dobře pamatuju. A teď koukám, že slovník zmizel. Nechápu proč. Že by ho Urza zrušil, aby nemohl být lehce usvědčen z nekonzistentnosti, na které si tak zakládá?
2. Je to jednoduché. V Urzově teorii se nevyskytují některé důležité pojmy. Důležité proto, že obrážejí společenskou skutečnost. Zjevně tedy nejde jen o tolik zdůrazňovanou konzistentnost; když něco úplně chybí, taky je to chyba… Urzova teorie neřeší otázku, jakým způsobem mohou lidé přijít o práva. Zabývá se jen otázkou nabývání práv, nikoliv odnímání.

Ne, měl jste pravdu (v tomhle). Urza definuje svobodu jako "stav, kdy nejsou porušována vaše vlastnická práva". Otrok žádná vlastnická práva nemá, tudíž nemůžou být narušována, tudíž je svobodný (podle Urzovy definice).

P.S. Hledal jsem definici v Slovníku Svobodného Přístavu nebo jako se to jmenovalo, a koukám, že Urza ho zrušil. Škoda. Měl tam dobré věci, jako "Politika: ovlivňování společnosti netržním způsobem".

1. Urzova koncepce svobody je chybná, jak jsem dokázal. Čili je to vyloženě špatně.
2. V každé společnosti působí dvě "síly": 1. společnost nabídne svým členům balíček práv, která mohou jednáním nabýt 2. existuje způsob, kterým může být jedinci právo odňato.
Je třeba si uvědomit, že lidé o nabytí práv sami usilují, ale typicky se jich sami nevzdávají. Čili jedná se o dvě různé věci.
Balíček práv nemusí být pro všechny stejný, např. ženy měly méně práv než muži; to je ale nerovnoprávnost, nikoliv nesvoboda. Svoboda se vztahuje k odnímání práv bez ohledu, jaká ta práva jsou. Čili i nerovnoprávné osoby mohou být stejně svobodné.
A pro kvalitu projevu této druhé "síly" v Urzově teorii neexistuje pojem. Vůbec to tam není. Urza se tím vůbec nezabývá. A to je vyloženě špatně.
Opakuju, že svoboda se nevztahuje k té první "síle": jaké práva jedinec má nebo jak je může nabýt; ale jen k té druhé "síle": jakým způsobem mu práva mohou být v právním systému odňata.
3. Rozlišil jsem tři pojmy: právo, svoboda, volnost. Urza tomu všemu říká "svoboda" a vůbec to nerozlišuje. To sice není nekonzistentní, zřejmě ale konzistence není jedinou žádoucí kvalitou u teorie. Čili to je taky vyloženě špatně.

4. Urzovy pojmy jsou matoucí proto, že 1. navazuje na plytkého myslitele Rothbarda, jenž nepřišel s jedinou hodnotnou myšlenkou 2. že zcela vědomě staví konzistentní politickou teorii na zelené louce. Kdyby někdo chtěl vytvořit geometrickou teorii, a nezačal by studiem Euklida, např. zde: https://mathcs.clarku.edu/~djoyce/elements/elements.html
, ale tvorbou nových pojmů, ze kterých by cosi vyvozoval, považovali bychom to za absurdní. Přesně tohle ale dělá Urza, pokud jde o politiku.
Není to jen jeho vina. Je to jak proto, že otec zakladatel směru, který Urzu přitahuje, byl naprosto plytký myslitel a nafoukaný hlupák, tak i proto, že Urza je dítě své doby. Zhruba mezi léty 1950 – 1980 došlo k značnému, ne-li obrovskému poklesu intelektuální úrovně lidstva. Lidé narození v této době vzali moudrost nashromážděnou v Evropě za tisíce let, prosetou desítkami generací, a vyhodili ji do koše. V tomhle světě žijeme. A Urzovi se nechce hrabat v koši. (Což je pochopitelné: v zásadě rozumně usuzuje, že když to je v koši, je to bezcenné.)

Podstatné je, že podle své vlastní definice by byl Urza svobodný. Předpokládám ale, že svobodně by se necítil. Proto je jeho koncepce svobody chybná.
Zda taková společnost je či není ankapem, je nepodstatné. Pro pořádek: mohla by být ankapem, například soukromým státem.

To je dobrý postřeh mající zřejmě důležité implikace. S běžným lidovým chápáním svobody to ale v rozporu není. Když ve státě spácháte vraždu, a zavřou vás, běžný člověk neřekne, že proto stát není svobodný. Je to v rozporu s představou volnosti a je pravda, že běžný člověk svobodu a volnost někdy zaměňuje. Koneckonců říká se "trest odnětí svobody", přitom jde o trest odnětí volnosti, resp. určitých práv. Zrovna v tomto bodě je právě Urzova koncepce svobody náhodou správná (a shodná s lidovou představou) v tom, že nejde o to, jaká práva člověk má, ale jakým způsobem o ně může přijít (v právním systému).
K čemu se vztahují pojmy či představy (ve smyslu anglického "notion") právo, svoboda a volnost:
právo: "co můžu dělat" ve smyslu "za co v právním systému nemůžu být potrestán"
svoboda: "jakým způsobem můžu být o právo v právním systému připraven" (bez ohledu na to, jaká práva v právním systému mám)
volnost: "v čem je mi někým (či něčím) bráněno bez ohledu na to, jaká mám práva"
Čili právo a svoboda se vždy vztahují k právnímu systému; volnost ne (ne v tomto významu).

A tohle běžní lidé nezkažení anarchokapitalismem intuitivně rozlišují. Řeknou "volný jako pták", ale nikdy by neřekli "svobodný jako pták". A neřekli by, že stát, ve kterém jsou zavíráni vrazi, je nesvobodný. Je to jen zamlženo terminologií: trest odnětí volnosti, resp. určitých práv, je nazýván "trest odnětí svobody"; právo na projev je nazýváno "svoboda projevu". Naprosto to není problém: prostě je třeba mít na paměti, že to jsou jen termíny, názvy. Nevzdělané lidi to ale může plést.

2. Chyba Urzovy koncepce svobody tkví v tom, že Urza svobodu ztotožňuje s určitými právy. Urzova či ankapácká svoboda se vztahuje k určitým právům, nikoliv k tomu, jakým způsobem jsou lidem práva v právním systému odnímána. Urzova svoboda spočívá v tom, že máte teď určitá práva. Jenže kdyby Urza žil v ankapu, měl tato práva, ale zároveň by věděl, že někdo, řekněme šéf vasby, má právo ho svévolně zavřít, jistě by se necítil svobodně… To je důkaz, že Urzova (či už Rothbardova?) koncepce svobody je chybná.

1) Tento konflikt mi přijde spíš jako nedorozumění: rozhodně mezi námi není jasný konsenzus v tom, nakolik se člověk skutečně o něco zasazuje.
- Však taky nejde o konsenzus politických libertariánů ohledně metafyzické svobody, ale o to, jaké implikace má determinismus pro politický libertarianismus: jaké implikace má metafyzické stanovisko pro stanovisko politické.

2) Totiž, zejména v angličtině, libertarianismus se zároveň používá jako označení pro metafyzické filozofické stanovisko i pro politickou filozofii.
- Což je naprosto v pohodě. Co v pohodě není, je, že ty to nerozlišuješ.

3) Pro politické libertariány je zásadní prožitek svobody, nežli to, zda svoboda doopravdy existuje.
- Tím zřejmě myslíte, že politickým libertariánům jde o svobodu v politickém smyslu (nepřekvapivě), nikoliv v metafyzickém smyslu. Tu by si ostatně asi nemohli vybojovat, že? A doplňme, že v diskurzu metafyzických libertariánů jde o svobodu v metafyzickém smyslu (nepřekvapivě), nikoliv v politickém smyslu.

4) I determinista ostatně dokáže identifikovat rozdíl, zda síly, které utvářejí jednání člověka, jsou spíše ty vnější (příkazy, zákazy), nebo vnitřní (motivace, osobnost), dané právě fenomenologií svobody výběru.
- Ano i metafyzický determinista rozlišuje politickou svobodu a nesvobodu. Tento tvor též rozpozná rozdíl mezi vnější a vnitřní motivací, který s politickou ani metafyzickou svobodou nijak nesouvisí. Též uznává existenci fenomenologie svobody výběru, ovšem pokládá ji za iluzi.

5) I determinista může dojít k závěru, že nejlepším možným uspořádáním společnosti je, necháme-li co nejvíce působit vnitřní determinanty člověka, čímž se stane politickým libertariánem.
- To jistě může, ale že osoba může být zároveň deterministou i politickým libertariánem, neznamená, že determinismus politický libertarianismus ceteris paribus neoslabuje. Pokud platí determinismus, neúspěšní nemůžou za to, že jsou neúspěšní, a úspěšní nemůžou za to, že jsou úspěšní. Prostě se tak narodili nebo tak byli krátce po narození "nataženi" (jako hodinky). Můžete jistě věřit, že utilitaristicky je libertariánská společnost nejlepší. Jenže když pak vidíte, že úspěšní přes vysoké zdanění stále chodí do práce, a neúspěšní stále nejsou schopni sami od sebe se sebou něco udělat… A když vidíte, že sociální a resocializační programy fungují… Pak je pro deterministu těžké věřit, že libertariánská společnost je nejlepší. Pak mu připadá spravedlivé, aby "ti, kdo byli nataženi, aby pracovali" pomáhali "těm, kdo byli nataženi, aby nepracovali".

6. Důvod, proč determinismus nepředstavuje hrozbu pro libertarianismus, je ten, že lid není a nikdy nebude tak hloupý, aby uvěřil, že oni sami, normální lidé, nemají svobodnou vůli.
Existuje ale konflikt mezi libertarianismem a jedním druhem determinismu: konflikt mezi libertarianismem a psychiatrií či psychiatrismem. (Psychiatrismus = politická psychiatrie.) Lidé sice nikdy neuvěří, že oni sami nemají svobodnou vůli, ale jsou ochotni věřit, že malá část populace, určití jedinci (vytipovaní podle algoritmu fungujícího už 350 let, který psychiatři pravidelně na koncilech upravují, podle toho, jak se mění společnost) nemají svobodnou vůli. Když to říkají odborníci, lékaři, v bílých pláštích, když tam jsou léky a nemocnice, tak to tak přece bude, no ne? Čili s tímhle divadýlkem je lid ochoten hořkou deterministickou pilulku spolknout. A i kdyby to lid vnitřně nepřijímal (a podle mě skutečný lid psychiatrii vnitřně nepřijímá: to platí pro polointelektuály), nemůže se to projevit jejím vnějškovým odmítáním. Protože to vyžaduje zpochybňování, argumenty, a lid neprodukuje žádné myšlenky.
Reálný konflikt není mezi libertarianismem a determinismem, ale mezi libertarianismem a psychiatrickým determinismem.

Je to asi miliardkrát jednodušší.
Urza sugeruje, že "válka je drahá" znamená, že silnější ustoupí slabšímu. Ve skutečnosti to znamená jen to, že se obě strany budou chtít válce vyhnout. Jedná se o falešnou dichotomii. Podle Urzy jsou jen dvě možnosti: 1. silnější ustoupí slabšímu 2. válka. A protože "válka je drahá", tak nastane bod 1. Jsou ale tři možnosti: 1. silnější ustoupí slabšímu 2. slabší ustoupí silnějšímu 3. válka. "Válka je drahá" takže bod 3 nenastane. Zbývají body 1 a 2. A který je pravděpodobnější?
"Vyhýbání se drahé válce" bude vypadat takto: Silnější soukromá bezpečnostní agentura se bude vyhýbat drahé válce tím, že slabší soukromé bezpečnostní agentuře ponechá tolik, aby se jí nevyplatilo válčit; slabší soukromá bezpečnostní agentura se bude vyhýbat drahé válce tím, že na to přistoupí. Ze síly se stanou jakési "druhé peníze".
SCHÉMA VYHÝBÁNÍ SE VÁLCE V ANKAPU:
A: SILNĚJŠÍ AGENTURA SE STŘETNE SE SLABŠÍ
1. Slabší ustoupí. Buď ukončí činnost, nebo se přidá k silnější agentuře.
B: STŘETNOU SE STEJNĚ SILNÉ AGENTURY
1. Rozdělí si území.
2. Jedna z nich se spojí s třetí agenturou, čímž se stane silnější agenturou. Situace se mění na A.

OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA
Jestli z argumentu nevýhodností války vedené z vlastních prostředků vůbec něco plyne, tak to, že stát ve válce vždy porazí ankap…

Urza předpokládá, že permanentní válka vedená z vlastních a ne cizích prostředků je docela nevýhodná (i oproti tomu, když stát vede válku z lidem sebraných prostředků)
- Ještě je třeba si uvědomit, že když stát vede válku z lidem sebraných prostředků, nepřítel válku financuje také z lidem sebraných prostředků. A že když soukromá agentura vede válku jen ze svých prostředků, bojuje se soukromou agenturou čerpající také jen ze svých prostředků. Pak se výhodnost státní války jaksi vytrácí…
Jestli z argumentu nevýhodností státní války vůbec něco plyne, tak to, že stát ve válce vždy porazí ankap…

OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA
Když ale totéž právo může být pozitivní i negativní, podle toho, jak jsem ho nabyl, zřejmě takové dělení práv žádnou hlubokou skutečnost neobráží. Vlastně to znamená, že zde "negativní" a "pozitivní" znamená dobré a špatné.

když si to vezmete z pohledu ankapou, tak ČR je svým způsobem taková bezpečnostní agentura na volném trhu, která zajišťuje lidem i pozitivní práva
- 1. Ondra ale přece neříká, že ČR je ankap… (A pro pořádek: Věta "Libertariánům jinými slovy přijde žádoucí, aby trh poptával sebe samotného, a proto tu poptávku vytvářejí." je nesmyslná, i kdyby ČR byla ankap. Je nesmyslná v každém smyslu.)
2. Rozlišování práv na pozitivní a negativní je školácké. Když vlastním pozemek a mám právo, aby mi do něj nikdo nezasahoval, je to negativní právo. Když ale pozemek někomu pronajmu, tak mé právo na nájemné je přece už pozitivní právo. Anebo snad právo na to, aby mi někdo zaplatil peníze, je negativní právo?
Netvrdím, že to rozlišování je neužitečné. Je dobré vědět, že slovem právo se myslí dvě různé věci. Když ale totéž právo může být pozitivní i negativní, zřejmě takové dělení práv žádnou hlubokou skutečnost neobráží. Vlastně zde "negativní" a "pozitivní" znamená dobré a špatné.

DODATEK DODATEK DODATEK
Odrova slova "Občas vídám zajímavou výtku, že usilujeme o tržní společnost, i když vlastně v současnosti většina lidí poptává stát" nám umožňují spatřit hlubiny ankapácké blbosti:
1. Ankapáci šíří zmatení pojmů (v jehož rámci představa, že poptávka po státu je něco jako tržní poptávka, nepůsobí nesmyslně)
2. Lidé zmatení pojmů nedokážou prohlédnout, tak v jeho rámci formulují námitky (jako tu uvedenou Ondrou)
3. Ondra zmatení pojmů také nedokáže prohlédnout, takže si řekne: "No, to je opravdu zajímavá výtka".
4. A v rámci zmatených pojmů (ze kterého nedokáže vykročit) námitku vyvrací.
5. A myslí si, že ji vyvrátil…
Stupidita na pátou.