Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-12-06 00:00:02
Metacíl ankapu
Občas vídám zajímavou výtku, že usilujeme o tržní společnost, i když vlastně v současnosti většina lidí poptává stát, což se může zdát jako v rozporu s volným trhem. Jenže cíle ankapu lze lehce přeformulovat ekonomickým žargonem: Anarchokapitalismus usiluje o snížení poptávky po státu a zvýšení poptávky po tržním uspořádání společnosti. Anarchokapitalismus tedy nejde proti vůli lidu, pouze se snaží vůli lidu změnit přesvědčovací metodou. Libertariánům jinými slovy přijde žádoucí, aby trh poptával sebe samotného, a proto tu poptávku vytvářejí.
Přečtení: 62657
Komentáře
Komentář 75577
Komentář 75582
Komentář 75586
Komentář 75594
Komentář 75599
Komentář 75625
I kdyby ta situace byla jak ji popisuju, tak nevím, jestli by ten libertariánský přístup byl tou plně neomylnou a zcela jistou cestou ke zlepšení. Asi totiž dost záleží, jak by v praxi probíhal.
Mi příjde že libertariáni na jednu stranu rádi kamenují stát, na druhou stranu pžehlíží tyhle myslím poměrně přirozené zákulisní korupční vazby. Lidem pak ty soukromé subjekty rádi prezentují (v kontrastu se státem) jako vzory volnotržní svobodomylsnosti. Myslím naopak, že mnoha těm větším subjektům ten stav se státem, ve kterém se už umějí pohybovat, docela vyhovuje. Dokonce mám ten dojem, že libertariáni občas cílí jen na určitou míru posunu k volnotžnosti, ve spektru, které zrovna zajímá toho kterého libertariána.
Komentář 75606
Pokud naopak nekdo ja nevim, zalozi Facebook, ten zacnou pouzivat miliardy lidi, a tento clovek na tom zbohatne, tak s tim imho neni nejmensi problem, protoze on proste pomohl TOLIKA lidem vyresit jejich poptavku, ze si plne zaslouzi to, co za to dostane. Naopak v tomto pripade to vninam tak, jak to popisuje i Urza, totiz ze v tomto pripade mira bohatstvi je primo umerna tomu, kolika lidem ten clovek "zlepsil zivot".
Komentář 75611
Naopak, existencia monopolu na násilie/moc typicky umožňuje zbohatnúť na trhu v nejakom úzkom obore bez toho, aby dotyčný (trebárs Zuckerberg či Musk) sa musel zároveň zručne obracať na "trhu s mocou". Čím to je, že nepočujeme o úspešných somálskych či sudánskych startupoch (viem, to je trochu emocionálny argument, lebo tam sú v hre aj iné faktory - i keď je sporné, či nie sú navzájom korelované)?
Komentář 75617
Komentář 75627
Mi tady šlo jen o vnitřní ankap poznámku k tomu, že když už bychom tedy peníze brali jako "volební" nástroj, tak by k tomu musely (když už tak) být splněny ještě nějaké další podmínky - tedy ta dobrovolnost těch peněz.
Komentář 75630
Ale znáte to, kdo chce moc, nemá nic. :-)
Komentář 75631
Komentář 75676
Komentář 75693
Myslím ty, kteří by měli výlučnou možnost tvořit a přidávat do oběhu nové peníze a přitom užívat tyto své nově stvořené peníze jako svou hlasovací sílu - tam by totiž byl rozdíl oproti ostatním, kteří by svou hlasovací sílu získávali směnou - a ten rozdíl z pohledu ankapu byl patrně vnímán jako nekvalitní část takto postaveného hlasování penězi. Ještě tedy za předpokladu, že by ti tvůrci peněz měli zároveň nějak silově zaručeno, že jimi stvořené peníze jsou ostatní nuceni přijímat, protože s dobrovolnou měnou libovolného charakteru by ten ankap konceptem o hlasování pennězi problém neměl.
Komentář 75694
Komentář 75697
Komentář 75616
Komentář 75618
Komentář 75621
Moc je důležitá k tomu, aby vyvažovala jiné moci.
Komentář 75623
Komentář 75624
Komentář 75633
Komentář 75635
Komentář 75674
Komentář 75679
Komentář 75680
Komentář 75683
Ve standardní mírové situace je hyperiflace velmi nepravděpodobný jev. Smyslem MMT je pak bránit zbytečným krizím, nikoliv vyvolávat inflaci, natožpak hyperinflaci. Tedy alespoň tak to chápu já. :-)
Nicméně např. kombinaci MMT + greendeal bych nebral vůbec na lehkou váhu. Válka s uhlíkem může mít stejný účinek jako standardní válka. Poroste objem peněz tištěných na financování drahých technologií (které často ještě ani nebyly vynalezeny) a současně budou zanikat "neekologické" produkční kapacity, které nebude v antiuhlíkovém prostředí jak nahradit. Válčení je holt drahé a na tom, proti komu bojujeme tak nějak nezáleží.
Komentář 75686
Lenže pri globálnom otepľovaní nemáte dobré riešenia. Znižovanie spotreby fosílnych palív niečo stojí, ale neriešenie otepľovania zvyšuje náklady na sanáciu živelných pohrôm.
Komentář 75687
Komentář 75688
Jinými slovy, člověk by se měl změnám přírodních podmínek přizpůsobit a nikoliv se pokoušet ve stylu poručíme větru dešti, změnit ty přírodní podmínky.
Nechápu, že tak jasné řešení může být tak strašlivě přehlíženo. Jak je možné, že se rozhodneme určitě zničit aktuální civilizaci, aby nám ji náhodou nezničilo počasí?
Komentář 75690
Inými slovami, ak by človek prírodu neničil, nemal by ani náklady na jej obnovu do pôvodného stavu. A čím viac a dlhšie ju bude ničiť, tým budú tie náklady vyššie.
Nechápem ako môže byť tak jasné riešenie tak strašne prehliadané. Ako je možné že si kvôli chamtivosti zničíme životné prostredie na ktorom sme závislí?
Komentář 75691
Snižování emisí nepoškodí ekonomiku MOŽNÁ, ale URČITĚ!
Navracení přírody do původního stavu? To chcete bourat domy a ze silnic udělat zase lesy a zdecimovat obyvatelstvo na úroveň dávnověku? Počasí lze vrátit do původního stavu? Obsah ovzduší chcete vracet jak do původního stavu? Člověk přírodu mění, tak na to reaguje a člověk se musí přizpůsobit. To je reálné. Představa, že člověk zvrátí důsledky toho, co s přírodou učinil (pokud to tedy skutečně člověk zavinil) je zcela bláznivá. A to tím spíše, že namísto financování přizpůsobení se změnám klimatu bude financovat zhoršení toho klimatu a marně čekat, že ty (předvídané) katastrofy odvrátí.
Člověk by se měl smířit s tím, že ani počasí na planetě Zemi není stálé, tak jako by si přál. A poroučet počasí prostě nejde. Jde se jen přizpůsobovat. Když venku prší, nezačněte vymýšlet, jak změnit počasí, aby nepršelo. Vezmete si deštník!
Tady nejde o jakousi chamtivost, tady jde o to, aby nepřišla velká bída, revoluce, chaos a války, které tu přírodu a lidstvo nakonec dorazí jadernými zbraněmi. Jde o to, aby lidstvo nepodlehlo zbytečnému masochismu jenom protože nějací placení novodobí placení alchymisti vymysleli, že lidstvo lze zachránit tím, že ho zlikvidují. Likvidací ekonomiky stejně pouze uberete zdroje, které by mohly pomoci dosáhnout zelenější ekonomiky. Je to celé kontraproduktivní a absurdní.
Přechod na zelenou ekonomiku může nakonec vygenerovat mnohem více skleníkových plynů, než ta technologie do budoucna začne vypouštění těch plynů omezovat. Absurdita jako prase.
Nikdo nezpochybňuje, že starost o životní prostředí je v pořádku. Jen ta rychlost a provedení musí být reálné a skutečně užitečné, tedy náležitě pomalé. Ideologické pětiletky typu snížíme emise o tolik a tolik, jsou stejně směšné (a zároveň mrazivě děsivé), jako byly pětiletky fanatických kovaných komančů.
Komentář 75692
Komentář 75708
Komentář 75712
Komentář 75713
Komentář 75715
Komentář 75716
Meteorologické modely nejsou spolehlivé, natož aby se principy, na nichž jsou postavené mohly vydávat za nějakou exaktní vědu jako je fyzika.
Jsou to všechno jen odhady vypočítané na základě omylným člověkem (nikoliv přírodou) určených zákonitostmi, nikoliv zákony.
Vše co požaduji, je aby přiznali, že nejde o žádnou vědu, že jde jen o jakýsi odhad toho, co se může dít, nikoliv kategorické tvrzení, že to tak bude. A pak požaduji, aby reakce lidstva zohlednila, že nejde o exaktně a nevyhnutelně přicházející stav, ale pouze o určitou pravděpodobnost výskytu takového stavu. Tady se to "vědci" chovají jako jehovisti, co tvrdí, že přijde tehdy a tehdy konec světa.
Nemám problém brát dané klimatické riziko vážně. Vážně je třeba ale brát i rizika, která vyvolá reakce lidstva na ono klimatické riziko. Jednoduše neměli bychom se kvůli klimatickému riziku, že MOŽNÁ v příštích 50 letech zemřeme, rozhodnout jednat tak, že URČITĚ zemřeme už za 5 let.
Cestou je snižování rizika, že zemřeme se současným zachováním šance, že to snižování rizika ve zdraví přežijeme. A potomky si jako rukojmí neberte. Pokud zakalí rodiče, potomci půjdou s nimi. Jednoduše musíme risknout, že udržitelné snižování klimatického rizika bude nakonec stačit.
Ale pořád se nemůžu ubránit dojmu, že jde jen o zbytečné klimapanikaření. Jako bychom neměli dost problémů i bez klimahysterie.
Komentář 75718
Komentář 75720
Komentář 75725
Komentář 75727
A hlavně jak exaktně změříte to oteplení planety? :-) Teplota ovzduší kolísá v rozmezí desítek stupňů (v prostoru i čase) a vy tady řešíte desetiny stupňů? Vždyť je to absurdní. Mnohem pravděpodobnější je že za klimatické změny může přirozená nestabilita klimatu, která probíhá už miliardy let. Za doby ledové taky mohl člověk, nebo dinosauři, že málo prděli? :-) Je neuvěřitelné, co si lidé nechají nakukat. Stačí je jen vystrašit a podat jim "pomocnou" ruku. Starý známy marketingový trik.
Komentář 75731
A odkiaľ Vy beriete istotu že zvýšenie teploty napr. o 0,5stupňa nezvýši riziko o x% ? A že tie škody budú menšie než náklady na znižovanie emisií CO2?
Kto tvrdí že autá a elektrárne na fosilné palivá sú jedinými zdrojmi CO2? Len práve ako ste tvrdil o neexistujúcich technológiách tak práveže sa obmedzuje produkcia CO2 tam kde na to už technológie existujú. A neobmedzuje sa napr. letecká doprava, lebo tam ekologickú náhradu zatiaľ nemáme.
Áno, zrušiť všetku živočíšnu výrobu je absurdné. Ale ľudia rozum nepotratili, preto to pretláčajú jedine fanatickí vegáni.
Ako exaktne zmeriame teplotu planéty? Tak presne aké presné máme teplomery. Ale samozrejme nepopieram že smerom do vzdialenejšej minulosti boli merania menej presné. Pred pár stovkami rokov mali ľudia iné problémy než merať teplotu atmosféry či morí.
No práve, klimatické zmeny prebiehajú miliardy rokov, ale ľudstvo to stihlo za pár storočí. A áno, v histórii bola aj vyššia teplota Zeme než dnes, lenže vtedy tu žili dinosaury a nie ľudia. Čiže Zem si s tým poradí, akurát možno bez nás.
Komentář 75733
Proč bych já měl přesvědčovat Vás, že je to tak, jak tvrdím? To Vy chcete změnit status quo, Vy byste měl mít argumenty pro tu změnu. Vy byste měl tvrdit a dokazovat.
Optimálně by měli o tak závažné věci rozhodnout objektivně informovaní voliči a ne nikým nevolení byrokrati. Pak si následky ponesou sami ať se rozhodnou, jak se rozhodnou. Ale takto je to absurdní diktatura.
Kto tvrdí že autá a elektrárne na fosilné palivá sú jedinými zdrojmi CO2? No já ne. Já Vám tam přece o těch prdících kravách píšu.
Kde se omezuje produkce CO2 a jaké technologie se k tomu uživají?
Fanatičtí vegani a fanatičtí ekoteroristi jsou jedna stejně vypatlaná banda.
Aha, planeta je poseta teploměry, které online zaznamenávají teplotu na každém čtverečním metru planety, každou vteřinu a z toho jsou pak údaje, že za nějaký konkrétní čas se nějaký průměr posunul za o rok o 0,03 stupně celsia? Připadáte si příčetný?
A už jste přemýšlel nad tím, že když se skutečně výrazně oteplí, nebude třeba tolik fosilních paliv na vytápění? :-)
Jak dlouho měří lidstvo nějak relevantně teplotu Země? Ještě jsme ani nezačali. :-) A vy si troufáte psát o tom, že jsme jako lidstvo způsobili nějaké oteplování? Nemáte k tomu data. Nemáte důkazy. Máte jen modely a simulace, čili neověřené teoretické hodnoty.
Pokud se na změny klimatu podíváte v čase jako na nějaký signál, vliv lidské činnosti se nejspíš na té amplitudě projeví jako zanedbatelný šum. Problém je, že vy ani ten signál nemáte, ale klidně kvůli domněnkám o vlastnostech toho signálu zničíte celou lidskou civilizaci.
Pokud zde byla vyšší teplota v době, kdy zde nebyli lidé, nemůže to samo o sobě znamenat to, že za současnou teplotu opravdu lidé nemohou? Jste schopen toto vůbec připustit? Já jsem schopen připustit, že lidé nějaký vliv na klima mají. Ale jste Vy schopen připustit, že klima by se měnilo i v případě, že by zde na Zemi nebyl jediný člověk?
Komentář 75742
Oteplování CO2 způsobené člověkem je při pohledu na grafy v dlouhodobém měřítku malinkaté. Vypadá veliké pouze na kratším výřezu. Některé lidi děsí, že se to již nezlomilo, ale ten graf v dlouhodobém měřítku skutečně daleko více ovlivňují přirozené cykly. Je tady teď ale anomálie. Šílet kvůli tomu způsobem, kdy se ruší jádro nebo žárovka je kravina naprosto zřetelně.
Komentář 75745
Komentář 75746
Komentář 75699
Imho se to zacne zasadneji srat az za vetsi desitky let, kdy vetsina z nas bude mrtva a odserou to nase deti a deti nasich deti.
Jinak, jen technicka....Nejake drobne oteplovani ci ochlazovani na lokalni urovni bychom i prezili. Ovsem pokud by se napriklad nejak vyrazne zmenil napriklad Golfsky proud, paradoxne by takove "globalni oteplovani" mohlo pro Evropu znamenat citelne ochlazeni....a vubec, vsechny cykly, jak je ted mame, by sly do kytek. A to je jen jedna z veci, ktera se muze posrat a mereni ukazuji, ze se posira uz ted, postupne.
To, ze uz ted mizi znacnemu mnozstvi lidi "puda pod nohama", protoze maji tu smulu, ze zvedajici se voda oceanu jim ji jaksi ukrajuje, je dalsi vec.
My jsme tu docela spokojeni "cerni pasazeri". Doposud jsme v podstate nic nezaznamenali, a tak mame tu vyhodu, ze muzeme rikat, ze se vlastne nic nedeje. To, ze se deje nekde jinde, no, to je daaaaaaleko, to neresime....
A az se bude dit u nas....co uz, po nas potopa, jak pravil klasik....
Komentář 75707
Když někde řádí hurikány, povodně a jiné extrémní projevy počasí, musí si poradit sami. Musí se přizpůsobit. Tyto extrémní projevy počasí zde byly vždy. A že jejich počty aktuálně narůstají? Nic není stálé a o počasí to platí tím spíše. Prostě mají smolíka. Tak jako např. lidi v Grónsku, mají smolíka, že musí hradit vytápění svých budov po značnou část roku.
Překvapuje mě, že zrovna někteří z anakpistů naskakují na tyhle ryze komunistické megalomanské myšlenky. :-) Vlastně nepřekvapuje. Píšu to tady stále, že se mentalitou se od komoušů nijak moc nelišíte. Líbí se Vám extrémy.
Komentář 75740
Jaký megalomanský myšlenky? Sis tam vyčetl, co se ti hodilo, u když to y nebylo?
A říkáš smolik jo.....dáme si takový teoreticky příklad. Pro teď čiste teoreticky.
Řekněme, že tvoji činnosti nastane stav, že nějakému jinému člověku se propadne zahrada, má které stojí jeho dům, o 100 metrů pod zem.
Znamená to, že má smolika a prostě se musí adaptovata vuuubec to není tvůj problém, ze se tak stalo?
Osobně to teda vidím ZCELA jinak
Komentář 75750
Navíc nejsou technologie, které by v takovém případě zajistili celoroční stabilní dodávku elektřiny.
A výroba těch nových zdrojů energie samotná vyprodukuje více CO2, než v následujících letech omezí. Čili z hlediska snížení emisí je to nesmysl.
Megalomanie a absurdní nesmysly jsou to.
Pokud Vás postihne sesuv půdy, nebo povodeň máte smolíka, pokud nejste dobře pojištěn. Koho byste chtěl hnát k zodpovědnosti za řádění přírodních živlů? Prdící krávy? :-)
Komentář 75780
Marne jsem tam hledal slova jako: "solar", "vetrnik" a podobne.
Muzes mi prosim ukazat, kde jsem o tom psal?
A pokud ne, proc mi to vkladas do ust?
Takhle se chovaji lide, kteri....pouzivaji argumentacni fauly. Abych byl slusny a neurazil tvuj jemnocit.
Stejne je to bozi. Zacnes se chovat jak hovado, vkladas mi do ust, co jsem nikdy nerekl, a kdyz se mi to nelibi a ohradim se, tak napises, ze mi dosly argumenty.
Boze, co jses to za cloveka.
Jinak, zcela klasicky, vubec jsi neodpovedel na moji otazku.
Vy tu mate asi nejakej klub, co...
Komentář 75782
Komentář 75785
Troufám si tvrdit, ZE NE!!!!!!!!
KURVA UZ
Mimochodem, být to na mě, tak jsem zastánce jaderných elektráren, hodně naději vkládám do těch menších a bylo by podle mě super, kdyby na tomhle poli probíhal nějaký větší výzkum. Co se týče například pohonu aut a podobně, očekávám sice zlepšování baterií, ale více mě přijde zajímavé například pohon na vodík.
Btw, samozřejmě solární panely někdy někde smysl mají, to samé větrné elektrárny mají smysl v určitých lokalitách. Rozhodně ale v ČR to zrovna moc není .
Obecně jsem samozřejmě proti tomu, aby se tyhle věci jakkoliv dotovaly.
Komentář 75783
Komentář 75786
Komentář 75752
Komentář 75689
V tomto ohledu jsem pro, aby si stát musel půjčovat peníze od soukromých bank a k penězům, které tečou do ekonomiky z titulu deficitního veřejného rozpočtu holt potečou ještě peníze ve formě úroků ze státního dluhu. V tomto žádný velký problém nevidím.
Komentář 75673
Komentář 75677
Ano, žádný zaručený uchovatel hodnoty neexistuje a rozmnožovatelů spousta, to je hezky řečeno. A také to co potřebuji je jen jídlo, pití a přiměřené množství tepla. Krom toho i dobré sociální prostředí. Ostatní je nadstandard a měl bych si toho pouze vážit, ať má podobu jakoukoli. Takže některé kolegy ankapáky hluboce chápu, co chtějí, a v případě Urzy uznávám jeho snahu o podporu liberalizace učení a povídání o tom, jak by věci mohly fungovat bez státního monopolu. Akorát ten Kocourkov okolo mnoha pojmů bych si odpustil, resp. dával si pozor na přístupnost těch myšlenek a ne jen na odosobněnou logiku, navíc postavenou nad 100 let nebo kolik starými pojmy.
Komentář 75681
Komentář 75806
Komentář 75615
Komentář 75805
2. většina lidí poptává stát
3. když je stát poptáván, nejde anarchokapitalismus proti státu
Komentář 75811
- Kdyby existence státu byla důsledkem poptávky po státu ve smyslu tržní poptávky, žili bychom v čistě tržní společnosti, tj. v ankapu, a anarchokapitalisté by nemuseli o nic usilovat, protože by už ankap měli. Respektive to usilování o snížení poptávky po státu by pak bylo usilováním v rámci ankapu. Jednalo by se pak o kampaň s cílem změnit veřejné mínění – které by mohly v ankapu existovat, stejně jako existují v ČR.
Takže anarchokapitalismus neusiluje o snížení poptávky po státu, ani o zvýšení poptávky po tržním uspořádání společnosti.
Tohle je strašlivé zmatení pojmů, babylónská věž postavená (bohužel nejen) Ondrou. Chyba tkví v tom, že politika a trh jsou svébytné sféry: politiku nelze redukovat na trh. Politika i trh tady vždycky budou, jen v různých podobách. Milton Friedman začíná "Svobodu volby" důkazem nemožnosti čistě politické společnosti; stejně tak není možná čistě tržní společnost (pochopitelně může existovat společnost nazývaná "čistě tržní", to ale není totéž). Politika tady vždy bude, protože vždy bude muset existovat někdo, kdo určí, kdo má jaká práva. A trh existenci práv předpokládá. Viz úplně první text z Misesu "Co je to volný trh?": Když jsou směňovány dva statky, předmětem směny jsou v zásadě vlastnická práva vztahující se k těmto statkům. Když si kupuji noviny za padesát centů, pak si prodávající a já vyměňujeme vlastnická práva: já disponuji vlastnictvím padesáti centů, kteréžto převádím na prodavače novin, zatímco on převádí vlastnictví novin na mou osobu.
zde: https://www.mises.cz/clanky/co-je-to-volny-trh--2.aspx
Čili Rothbardova vlastní slova dokazují nevyhnutelnost politiky a nemožnost čistě tržní společnosti.
Anarchokapitalismus usiluje o politickou moc.
Komentář 75812
Odrova slova "Občas vídám zajímavou výtku, že usilujeme o tržní společnost, i když vlastně v současnosti většina lidí poptává stát" nám umožňují spatřit hlubiny ankapácké blbosti:
1. Ankapáci šíří zmatení pojmů (v jehož rámci představa, že poptávka po státu je něco jako tržní poptávka, nepůsobí nesmyslně)
2. Lidé zmatení pojmů nedokážou prohlédnout, tak v jeho rámci formulují námitky (jako tu uvedenou Ondrou)
3. Ondra zmatení pojmů také nedokáže prohlédnout, takže si řekne: "No, to je opravdu zajímavá výtka".
4. A v rámci zmatených pojmů (ze kterého nedokáže vykročit) námitku vyvrací.
5. A myslí si, že ji vyvrátil…
Stupidita na pátou.
Komentář 75814
Ale když už budeme teretizovat na entou a kouknem na to z druhé strany, tak když si to vezmete z pohledu ankapou, tak ČR je svým způsobem taková bezpečnostní agentura na volném trhu, která zajišťuje lidem i pozitivní práva. A pan Ondřej Trhoň (jestli se nemýlím v příjmení) chce třeba snížit poptávku po službách této agentury.
Komentář 75815
Komentář 75818
Komentář 75820
Komentář 75834
- 1. Ondra ale přece neříká, že ČR je ankap… (A pro pořádek: Věta "Libertariánům jinými slovy přijde žádoucí, aby trh poptával sebe samotného, a proto tu poptávku vytvářejí." je nesmyslná, i kdyby ČR byla ankap. Je nesmyslná v každém smyslu.)
2. Rozlišování práv na pozitivní a negativní je školácké. Když vlastním pozemek a mám právo, aby mi do něj nikdo nezasahoval, je to negativní právo. Když ale pozemek někomu pronajmu, tak mé právo na nájemné je přece už pozitivní právo. Anebo snad právo na to, aby mi někdo zaplatil peníze, je negativní právo?
Netvrdím, že to rozlišování je neužitečné. Je dobré vědět, že slovem právo se myslí dvě různé věci. Když ale totéž právo může být pozitivní i negativní, zřejmě takové dělení práv žádnou hlubokou skutečnost neobráží. Vlastně zde "negativní" a "pozitivní" znamená dobré a špatné.
Komentář 75835
Když ale totéž právo může být pozitivní i negativní, podle toho, jak jsem ho nabyl, zřejmě takové dělení práv žádnou hlubokou skutečnost neobráží. Vlastně to znamená, že zde "negativní" a "pozitivní" znamená dobré a špatné.
Komentář 75839
Poptávka po trhu => poptávka po uvolnění pravidel, odstranění monopolu, zákazu
trhem => ten trh tvoří lidé, tedy lidí
vytváření poptávky => přesvědčování ostatních
V čem spočívá nesmysl?
Komentář 75840
Komentář 75843
- Negativní právo souvisí s obranou a využíváním vlastněného majetku, a je pro ankap typické (jde o vlastně jediné legitimní právo v čistém ankapu).
- Tzv. pozitivní právo je právo, které by se v čistě NAPovském ankapu teoreticky nemělo vyskytovat, je typické spíše pro stát, a jde o právo na majetek nebo služby, které (z ankap pohledu) člověk nevlastní a nebo které získává z ankap pohledu nelegitimně, např. prostřednictvím nelegitimní hrozby násilí nebo prostžřednictvím přerozdělování zdaněných prostředků.
Nárok na platbu za pronájem pozemku nespadá do pozitivního práva, protože ten nárok vzniká na základě dobrovolné směny - tedy majitel pozemku nájemci dobrovolně umožňuje vstup na pozuemek a nájemce majiteli za to dobrovolně dává nájemné. Do pozitivního práva by to asi mohlo spadat leda v případě kdy by majitel nějakým způsobem násilím přinutil nájemce k uzavření smlouvy o nájemném a poté nájmené chtěl.
(pro možné budoucí námitky rovnou dodávám, že pozotivním právem není ani kompenzace poškozeného majitele v ankapu, i pokud kompenzace vzniká pod hrozbou násilí, protože kompenzace je vlastně nápravou majetkových křivd a je tzedy z ankap pohledu legitimní)
Rozdíl mezi negativním a pozitivním právem je tedy z pohledu čistého NAPu opravdu to dobré x špatné, z ankap pohledu legitimné x nelegitimní.
Tolik k mému pochopení té problematiky. Bavím se teď ale o čisté podobě NAPum, ne o společnosti která by se NAPu pouze blížila a která by některá pozitivní práva brala jako legitimní a dobrá - i takovou společnost totiž Urza připouští jako možnou variantu.
Komentář 75844
Jina vec je, ze v ankapu o pravu (aspon v tomhle beznem smyslu) nema smysl mluvit vubec - neni nikdo, kdo by pravidla stanovil (no budiz), hodnotil (coz uz pruser je) a vymahal (a je to fprdeli fsecko). V tom se utopil uz Urza s NAPem, podle nejz "se nesmi". Wtf?
A samozrejme zase ZCELA jina vec je ten Sasianuv mismas, kde domota naprosto odlisna prava do jedineho P/N nesmyslu a cosi z toho vyvozuje. To ale celkem ani nema smysl komentovat.
Komentář 75846
Dřív jsem si taky myslel, že ta dělící rovina negativní/pozitivní je vedená tak, že kde začínají nároky (aby někdo něco dělal), tam začíná to pozitivní právo. Ale tam by se pak teda neodlišovaly ty nároky dané dobrovolnými smlouvami (pro ankap legitimní) a ty nároky deklarované a podpořené násilím (mám právo na zdroje získané nedobrovolně od jiných lidí a stát mi to zařídí).
U téhle verze bych dokonce víc chápal i pana Heřmana i Saziána s tím jak se jim ty p/n práva prolínaly, i s tím že pak takové dělení nemá zas až tak praktický smysl.
To pozdější současné chápání jsem tu už dříve vesměs popsal. U něho jsem přestal spojovat automaticky nárok s tím pozitivním právem a dělící rovina je jen u té legitimity/nelegitimity z pohledu NAPu. Cokoliv vyžadované nelegitimně (ať už zákaz, nebo nárok) je pozitivní, cokoliv zakazované nebo vyžadované legitimně zůstává v negativní sféře. Pozitivitu tu tedy chápu jako že chci něco navíc (nějaké plus) oproti tomu na co mám legitimní nárok.
Komentář 75849
Komentář 75851
Komentář 75868
Já jsem např. v poslední době promýšlel smysl průběžného sociálního systému. Psal jsem, že to smysl dává jen tehdy, pokud účast nejde od určitého okamžiku zrušit. Není možné něco garantovat na důchod, pokud není zajištěné určité množství příjmů na vstupu. Dokonce jsem psal, že by tam mohl být jednorázový opt-in nebo opt-out. Ale to jsem nedomyslel situaci, kdy by se z různých důvodů přestali lidé do toho systému spontánně zapojovat. Pak by totiž na ty důchody nebylo. Ten systém tedy opravdu funguje, jen když je ta společnost definována JINAK, než jako společnost dobrovolníků. Pokud budete chtít dodržet NAP, tak nevyhnutelným důsledkem je přímo neexistence takového systému. Systém je realistický tím, že je povinný. Jediným jeho ohrožením POUZE podstatné snížení populace mladší generace. Kdežto tím, že se stane nepovinný, tak nebude schopen vůbec plnit svou základní funkci.
Ankap si tedy nelze představovat jako opt-out, ale zásadně jako plné zrušení určitých možností fungování ve prospěch jiných. Přijde mi ale fajn zlepšovat i stávající systémy. Není nutné je rušit. Ale na druhou stranu pokud by se to rušení udělalo chytře, postupně a rozložilo se do dlouhodobého horizontu, tak mi nevadí tento směr podpořit, pokud neexistuje přístupnější vize na jeho zlepšení. Dá se říct, že porovnám vizi zastánců, kteří chtějí jen něco vylepšit a vizi těch, co ho chtějí zcela nahradit. Ale musí jít o konkrétní oblasti. A je mi trochu jedno, jakým přesně směrem půjdou. Dovedu si představit fungovat v různých systémech. Ale rozhoduje jen to, zda ho chápu, a zda mi přijde smysluplný.
Komentář 75878
Ankap mě zaujal tak trochu jako nějaký směr, který mi byl v některých svých částech blízký ještě před tím než jsem ankap znal, a taky jako zajímavá kuriozita, která má v sobě některé inspirující prvky, a zároveň i některé výrazné slabiny.
Pro mě je třeba na ankapu slabým místem i ten předpoklad té absolutnosti subjektivní hodnoty (jestli to dobře nazývám) - myslím to, že z ankap pohledu může být teoreticky pro miliardáře ztráta 1000kč bolestivější, než ztráta této částky pro bezdomovce, a následně věci z toho předpokladu odvozené - tedy to že obrání miliardáře o tu částku ve prospěch bezdomovce je z pohledu čistého ankapu nelegitimní. Chápu sice jak je to teoreticky myšlené, dokonce si dokážu předstsavit, že tomu může být i reálně (kor když si představím nějaký psychopatický tym miliardáře vs. bezdomovec pohodář) ale není to poro mě ani zdaleka silné natolik, abych řekl, že mi osobně příjde správné vždy dodržovat NAP např. v podobných situacích, i když to kdybych ho nedodržel se už nedá určit dopředu, a spíš to bude vycházet z nějakého nevypočitatelného nacítění dané situace.
U toho důchodového systému mi je sice třeba líto jeho starších členů/obětí, ale ne zas natolik, abych to bral jako pro mě legitimní důvod nutit se do něj zapojovat nové členy, jen pro udržení koloběhu. V něčem mí příjdou ti starší členové/oběti důchodového systému podobní obětem třeba živelné pohromy - tedy to že jsou v potenciálně blbé situaci, pokud by se systém do kterého byli zavlečeni zastavil, podobně jako jsou v blbé situaci ti postižení pohromou, ale v obou případech nevidím jako správné to plošné nucení všech k dlouhodobé systémové pomoci (která navíc dál točí tím kolečkem).
Komentář 75880
Nedělám z toho nějaké závěry, jaký systém je nebo není nejlepší, jen mi spíše zajímavé pozorovat, kolika biasům je společnost vystavena. Osobně považuji za bias myslet si, že nějaký systém je nutně nejlepší. Proto si o tomto fakt nemyslím nic. Ankap se mi líbí v tom, k jakým myšlenkám provokuje. A klidně bych ho s někým budoval, pokud to budou lidé chytří, kteří nebudou prosazovat zjevné nesmysly. Ale umím si zcela představit pozitivně i vítězství systému, který se k nám dere, což je jakýsi socialismus "odspodu", pokud časem odstraní manýry, proti který my - Husákovy děti - máme jakousi vakcínu. Ale pravdu znám jedinou a zní NEVÍM. A nedokážu odhadovat ani pravděpodobnosti. Ani v nejmenším. Ale super je, že se po cestě dozvím mnoho, mohu si některé názory upřesnit, opravit nebo i zcela zahodit a nahradit. A děje se spíše to, že každou ucelenou teorii spíš časem rozbiji. Ale něco pozitivního zůstane ;-)
Vaší výhradu k legitimitě udržování něčeho neprospěšného souhlasím. Také si myslím, že průběžný systém není pro mne ono. Ale fakt ty důchodce nedokážu ani trochu obětovat. Cítím k mnohým úctu, přestože nejsou majetní. To se raději nechám pohodlně zdanit. Samozřejmě lze přes jednu produktivní generaci ten starý systém čistým způsobem odstranit, pokud se to dobře vymyslí. Ale podstatou sdělení bylo, že by průběžný způsob musel zaniknout. Nemůže přežít jako paralelní alternativa a zároveň dávat smysl.
Komentář 75852
I kdyz v ankapu necham stranou smluvy, Vami zminena kompenzace je pravo jasne positivni - zadna smlouva, nicmene mate pravo/narok na kompensaci. Jako takove by dle fseho (resp. dle me, chcete-li) v ankapu byt vubec nemelo. A neprekvapive (a navzdory prave vsem tem debilnim kecum o "pravu", jez zde jsou jen a pouze kvuli mlzeni) taky mate totalni prt. Zacnete-li tomu pravu rikat negativni (protoze je ankap-koser), nezmenite vubec nic.
Zcela jina je situace pod libovolnou autoritou, coz ale (po staletich tohohto nemenneho stavu) kazdy bere jako default a prepnout se je zrejme nad schopnosti vetsiny. Pod autoritou (alespon pod tou dnesni, tedy ve statech) jsou naopak fakticky vsechna prava positivni, protoze v konecnem dusledku je nekdo (stat) zajistuje, zastresuje. Tudiz opet deleni na legit/nelegit je nesmyslne a jediny smysl ma az to konecne deleni na svobody a naroky.
Vciteni do tech dvou expertu Vam zavidim, k tomu je treba siroke duse a jiste schopnosti ignorovat napsane. Jinak lze stezi akceptovat (s tematem metodiky P/N deleni navic nijak nesouvisejici) jak pane Sasianovo jednoceni repy, tak pane Vitovo nazvoslovne obohacovani.
Komentář 75853
Urzí výklad je třeba tady:
všechna práva, jež lze odvodit z těch vlastnických, jsou právy negativními, nikoliv pozitivními; negativní práva může člověk prosazovat i bez toho, aby inicioval násilí vůči někomu jinému (pozitivní nikoliv)
https://ankap.urza.cz/lidska-prava/
Nikdo nesmí nijak nakládat s objektem, který má vlastníka, bez jeho svolení, vyjma případů, kdy je to nutné pro nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví, případně porušil smlouvu.
https://ankap.urza.cz/princip-neagrese/
U těch kompenzací (naznačených v druhé citsaci) se připouští to legitimní násilné narušení negativního práva někoho jiného - jestli má ta kompenzace uvést do rovnováhy nějaký přečin proti NAPu (nějak odškodnit poškozeného), tak to ani tady sice jazykově nevidím na úplně jasné pozitivní právo, spíš na nějaké navrácení negativního práva poškozeného do původějšího stavu jinou cestou, ale ani bych se do krve nehádal o to, že se to za žádnou cenu nesmí nazvat tím pozitivním právem.
Komentář 75858
Cele je to navic nutne naroubovano na pofiderni sebevlastnictvi a jeste pofidernejsi nasili a jeho iniciaci, ale budiz, to je uz ohrana pisnicka. Zato ale nebudiz definice vlastnictvi "nikdo nesmí nijak nakládat". Zkuste si konkretizovat to jedno jedine dulezite slovo: NESMI. Nevyjde nic jineho, nez ze Urza pro svuj ankap bud vyzaduje nejakou autoritu, nebo existuje pravo jedine - pravo silnejsiho. Ted jeste zjistit jeho positivitu...
Komentář 75861
A pak má to dělění myslím proto, že považuje právní systém, do kterého zavede i pozitivní práva, za hodně nekonzistentní, protože ty pozitivní práva v systému budou rušit ta negativní práva v systému. Proto chce ta pozitivní práva odhalit (definovat, pojmenovat) a následně ze systému vyloučit.
Ono i ty neg. práva se dostávají navzájem do sporů - třeba střílím mou pistolí na mém pozemku (zatím OK) ale strefuji souseda a jeho barák (=spor). Ty pozitivní práva jsou ale ještě mnohem hůř začlenitelná, třeba když máme právo na majetek, ale zároveň má někdo právo na něco, co mu musíme dávat i když nechceme - pak vzniká typická formulace "máme právo na X, nestanoví-li zákon jinak", s následným seznamem těch "jinak" situací.
K té kritice toho, že tam nemá ty mechanismy práva a že je to tedy jen s křikem "nesmí, nesmí" ze země vydupané pseudoprávo , tedy to jak jste psal: Jina vec je, ze v ankapu o pravu (aspon v tomhle beznem smyslu) nema smysl mluvit vubec - neni nikdo, kdo by pravidla stanovil (no budiz), hodnotil (coz uz pruser je) a vymahal (a je to fprdeli fsecko). V tom se utopil uz Urza s NAPem, podle nejz "se nesmi" - tak tady myslím ankap není zas tak sluníčkový, že by předpokládal, že se řekne "nesmí" a ostatní to budou respektovat.
To tzv. polycentrické právo je ale i tak dost achilovka ankapu, jeho asi nejspornější a nejnapadnutelnější část. Vlastními slovy bych řekl, že (pokud tady ankap chápu) právo po sobě budou vymáhat účastníci ankapu navzájem (což zavání i možností permanentní války), ale Urza předpokládá, že permanentní válka vedená z vlastních a né cizích prostředk je docela nevýhodná (i oproti tomu, když stát vede válku z lidem sebraných prostředků), takže se ti lidé raději z určité né-zanedbatelné části dohodnou na nějakém soužití, a předpokládá, že ta dohoda se právě bude blížit tomu NAPu (vzájemné si respektování negativních práv) a může pak vzniknout i dohoda o řešení sporů (viz volnotržní soudnictví).
Tam kde dohoda nebude jednostranně přijatá, a kde někdo narušují negativní práva, tak už zbývá jen silové řešení.
Tedy Uza tam nějaké mechanismy jak vynutit tu ochranu majetku (to "musí") vymyšlené má, otázka je spíš, zda by fungovaly.
S tím právem silnějšího (nebo spíš bych řekl spávo větší síly, protože nemusí jít jen o nejsilnějšího jedince) je to myslím tak, že na něm jsou vlastně založeny všechny systémy. Kdyby jakákoliv dost velká síla chtěla změnit dnešní systém, změní ho. Kdyby dost velká společenská síla chtěla aby byl systém postavený jen na majetkových právech, tak si to tak zařídí a méně silné složky společnosti tomu budou jen blbě bránit. Kdyby dost velká společenská síla chtěla v ankapu zase lidskoprávní demokracii s přerozdělováním, udělají ji. Myslím že možná utopickou metou Urzy je to, že se snaží tu dostatečnou sílu pro ankap ve společnosti zmobilizovat, s tím že tvrdí, že jde o proces na generace.
Komentář 75871
Ano, a to je presne to, co rikam - presne tak to ma VYZNIT, ac je to ciste demagogicka slupka. V zminene definici N prav neni zadne "narusuji", je tam "jež lze odvodit z těch vlastnických". Coz jsou do jednoho vsechna. Pak je tam ovsem i ona berlicka s inicialisaci nasili - a jsme zpet na pustem/nepustem ostrove a u svobod/naroku.
Stret N prav (tedy svobod) resi (sice opet jen obecne, zato vsak zcela uspokojive) "ma konci tam, kde zacinaji tva". Stran zacleneni moc nerozumim, co chcete rict (natoz nejakou souvislost). Vyjimky z pravidla musi byt vyjmenovane, to jiste ano.
S achilovkou jste nemistne milosrdny, polyc. pravo je jen dalsi vyrazeni klinu klinem a vubec je nazyvat "pravem" je na ankapovem demagogickem zebricku hodne vysoko. Co muze mit jakysi komicky system nahodnych, placenych a predevsim zcela ignorovatelnych ad hoc poradcu s libovolnym aspektem prav? Cele p. pravo spociva na jedinem principu - bud se domluvi, nebo dorezou. Ok (byt spousta lidi aspon nejaka pravidla ciste pragmaticky poptava), ale rikat takovemu paskvilu "pravo" je leda tak napocuni.
A ne, ani Urza zadne mechanismy NEMA. Nebo je dosud peclive taji.
Sila nesila, pravo silnejsiho samozrejme neni zadne "pravo", je to naopak zazite vyjadreni totalniho BEZpravi. Ano, dost velka sila zmeni cokoliv v libovolnem kontextu. Otazka je, nakolik po takovem absolutnim chaosu touzite v dennodennim zivote.
Komentář 75877
Beru ale to, že oproti klasickým rozvinutým právním systémům je tohle (domluva či boj vyjádřené jen extrémně nahrubo NAPem) pro někoho nemožné nazvat "právem".
Zajímavá otázka je to, do jaké míry jde u prezentace ankapu mluvit o demagogii (záměrné vědomé lakování narůžovo a kamuflování slabin o kterých se ví) a do jaké míry jde o úpřímnou víru - osobně se mi to soudí těžko, ale tipoval bych tam určitý mix obojího.
U toho "práva větší síly" je jasné, že jde jen o řečnický stereotyp, že v reálu nejde o žádné právo. Mluvil jsem o něm jen protom, že tu sílu beru jako základ asi takřka každého společenského systému (i práva), tedy nejen ankapu.
Z těch námitek jsem vůbec nepochopil to, co myslíte tou berličkou okolo inicializace násilí - proti čemu to je námitka a jak zní. Budu rád za upřesnění.
Komentář 75888
Jenze tak tomu neni. Kterykoliv z ucastniku sporu muze kdykoliv prostym zamatlafounovanim instantne povolat oficialni gestapo a finito. A oba to velmi dobre VEDI, tudiz sipy zustavaji v toulcich a zadne rezani se nekona. Take nepovolavaji dalsi kamarady, rodinne klany a jine agentury, neb to vse kuhovnu jest - velky drab je porad jen TEN JEDINY a je nejen stale k dispozici, ale (obcas) podobne taskarice zatrhne i sam (s tim, ze po hube nejspis dostanou strany obe). At uz je to dobre, nebo spatne, je to rozdil zcela zasadni.
Berlicka k one prvni definicni vete (tj. odvodit od vlastnictvi), ktera nic nedefinuje (resp. definuje cokoliv/vse).
Komentář 75895
Komentář 75898
Komentář 75899
On jinak ankap ale nutně nemusí být jen ta žádná autorita (s věčným bojem v malém měřitku), ale třeba ani ne ten idylickž svět živnostníčků chráněných (alespoň dle Urzy) křehkou rovnováhou bezpečnostních agentur, ale v principu může být ankapem (přesně podle NAPu) i tvrdá vláda výrazných územních vlastníků, docela podobná státům, akorát legitimizovaná jinak (velkomajitel či vlastnící společnost určuje pravidla).
Komentář 75900
Tvrda vlada vyraznych uzemnich vlastniku JE stat. A legitimizovana (ba ani legitimizovatelna, a to dokonce prave dle Urzy) neni nijak - uzemi neni fyzicky objekt, nelze je tudiz vlastnit. Takze jsou to nikoliv vlastnici uzemi, ale vlastnici moci. Naprosto presne jako stat.
Komentář 75901
- ankap je proti násilné autoritě (donucování fyzickou hrozbou bez dobrovolnosti, násilí jde legitimně užít jen při obraně majetku)
- ankap není proti jiným typům autorit (nebo jak to nazvat), např. není proti nátkaku typu můžeš umřít hlady nebo můžeš přijmout mé tvrdé smluvní podmínky - to je pro ankap stále dobrovolnost
-pro ankap není problém vlastnit území a ankap v zásadě říká, že pravidla území určuje jeho majitel
Z toho plyne mi, nějakým dalším lidem sledujícím ankap a i Urzovi (sám to připouští jako teoreticky možný i když podle něho nepravděpodobný scénář), že v rámci ankapu teoreticky mohou být třeba totalitní území, kde majitel, nebo firma vlastnící území, může diktovat obyvatelům své podmínky - např. poplatek za dobrovolný pobyt na území podobný dnešní dani, povinnost respektovat podmínky pobytu určené majitelem podobné dnešním zákonům, s tím že odmítnutí těchto podmínek je vlastně narušením vlastnictví majitele tohoto území, a proto je možné toto odmítnutí trestat i silově. Z pohledu NAPu by toto mělo být legitimní, pokud (jak říká Urza) by majitelé onoho území nebránili jeho obyvatelům ve volném odchodu např. na přívětivější území (tedy konkurenčně lepší území). Někteří kritici ankapu pak namítají i to, že pokud by v odchodu z území obyvatelům bránila nějaká pasivní překážka, tak by odejít nemohli aniž by jim majitelé aktivně bránili, ale to už jsou spíš nuance.
Čistě ankapovskou řečí se to nedá nazývat "stát", protože stát je dle ankapu monopol na násilí na daném území, které nevlastní, zatímco popsaná záležitost by byla spíše něco jako monopol na násilí na daném území, které vlastní.
Né že by to byla tedy Urzova preferovaná vize ankapu, on předpokládá ty hezčí scénáře, a obvykle je to spíš scénář kritikl ankapu, ale i Urza v principu připouští že i takovýto scénář by byl vlastně v souladu s NAPem.
Komentář 75902
Komentář 75905
Ankap je proti nasilne autorite. Ano, o te hovorim. Moc. (Nazvat autoritou zmineny natlak je pro me absolutne nepredstavitelne z libovolneho uhlu pohledu.)
Pro ankap je vlastnictvi uzemi zcela vyloucene - z definice.
Z tohoto pohledu je cely zbytek irelevantni, zejo. Jenom podotknu (a to pomijim onu zcela idiotskou a demagogickou formulaci monopol na NASILI), ze to Vase "ktere nevlastni" vidim snad poprve. Ale muzu mit nejakou selektivni slepotu. At uz tak, nebo onak, Urzuv ankap neni schopen definovat ani to vlastneni samotne, je to tedy irelevance kvadraticka.
Komentář 75907
Ta definice státu podle ankapu (Monopol na násilí na daném území, které nevlastní) je jen citovaná z Urzových definic (https://ankap.urza.cz/definice/), a oproti ni jsem jen stavěl určitou parafrázi, že tedy firma či jedinec vlastníci území by tedy nebyl z Urzova pohledu státem, ale mohla by být (když trochu budu parodovat tu původní definici) "monopolem na násilí na daném území které VLASTNÍ". Ale vlastně názvosloví stát/nestát je mi vcelku jedno. Asi je pro mě zajímavější se bavit o té věcné podstatě toho, že ankap a Urza bere jako legtimní i ty scénáře, kdy může existovat nějaký velký územní celek s jednotnými pravidly, jednotným výběrem poplatků a jednotnými postihy za jejich nedodržování, ať už ten územní celek nazveme jakkoliv.
Komentář 75908
S popisovanim uzemi a poduzemi a jejich atributu jen marnite svuj cas a zbuhdarma plytvate inkoust. Uzemi nelze urzovsky vlastnit. Vy me presvedcujete o detailech (ktere uz zde x-krat probehly a navic jsem je ani nerozporoval), ja mluvim o kopancich principialnich a neprekrocitelnych.
Komentář 75910
když píšete to:
1. "uzemi neni fyzicky objekt, nelze je tudiz vlastnit."
2. "Pro ankap je vlastnictvi uzemi zcela vyloucene - z definice."
územi neboli hooodně velký pozemek sice není úplně tak jasně fyzicky uchopitelné jako třeba pytel brambor, ale nikdy při poslechu rozhovorů s Urzou nebo v diskuzích o ankapu jsem se nesetka l s tím, že by v rámci ankap systému někdo nemohl vlastnit rozsáhlé pozemky - ba právě naopak - např typický ankap příklad z teoreticky besstátního prostředí je že někdo zkoupí pozemky, postaví dálnici, zavede na ni svá pravidla, vybírá poplatky, a nikdo mu do toho nekafrá pokud on se do nikoho nesere.
Další příklad - developer zkoupí pozrmky, postaví tam čtvrtě nového města včetně infrastruktury, zavede tam svá pravidla soužití, dejme tomu si to nechá a jen vybírá poplatky za nájemné a další služby - pokud mu do toho nikdo z venku nekafrá, je to pro Urzu ankap jak vyšitý.
Může vzniknout i stokrát jinak, ale dal jsem takové dva klasické příklady.
Možná že Uerovy definice jsou blbě napsané ve smyslu, že území není tak zcela jasně fyzické jako třeba jablko, ale pouze pomyslně vymezenou plochu země, okolíkovyný peostor a že filozoficky vztato to není úplně hmotný objekt a tím pádem z definice to nejde vlastnit - to můžete namítat: Hele, Urzo, tady to másš blbě popsané", nicméně z výkladového Urzího hlediska (asi podle Vás špatného) prostě pozemky a velké pozemky čili území mohou být vlastněny. Ještě bych už mohl odkázat jen na konrétní minutáže rozhovorů, kde se tohleto probírá. Ale příjde mi, že si buď v nějakém slovíčku v naši diskuzi buď nerozumíme (jeden o koze, druhý o voze), nebo že berete ankap podle nějakých definic, které jste někde slyšel, nějak si je vyložil (tatedy tak, že území nejde v rámci ankapu vlastnit), ale že v tomhle bodě si Urza ty definice vykládá jinak než Vy (tedy tak, že území jde v rámci ankapu vlastnit).
Komentář 75912
Komentář 75920
Myslím ale, že Urza má porostě nějakou vizi svého ideálního světa, a ty definice dělá až druhotně tak, aby ji opisovaly. Pokud by mu i někdo nakrásně dokázal, že jeho dafinice jsou nekonzistentní, tak i přes jeho tvrzení, že má rád konzistenci a že o ní usiluje, by myslím raději změnil ty definice, nebo zůstal nekonzistentním, než aby než naopak podle těch definic přemodeloval tu vizi svého ideálního světa. Tedy raději by řekl - "chci tam to vlastnictví území i pokud je to se zbytkem nekonziostentní", než aby řekl, "aha, pardon, tak vlastnictví území budeme muset vyškrtnout". Pokud tam ale ta nekonzistence je (asi nemám mentální kapacity to posoudit), pak už ji možná z části přejal od svých vzorů z rak. ekon. školy nebo svých ankap předchůdců.
Komentář 75921
Muzu se mylit, ale mam za to, ze spis nez "ma rad a usiluje" prave dokonalou konsistenci (asi spis konsistentnosti, ale je to nejak moc dlouhy) Urza v jednom kuse sermuje a presentuje ji jako neprustrelnou a zaroven zcela nezbytnou. Tu svou konstrukci ma dobre sesroubovanou, vlastne spis poctive nerozebiratelne slepenou, ale postavenou na vadnych zakladech. A ty uz v tomhle pripade neopravi, protoze kdyz ten slepenec zacne podsprajcovat na jedne strane, sesune se cely na druhou (vizte nedavne priklady). Jedine zbourat a cele znovu a lepe (pokud by ovsem nejake lepe vubec bylo mozne, ofkoz).
Byl to mozna zajimavy pokus a naplnujici vlhky tvurci sen, ale zrodilo se to jako uz predem mrtvy pes. Muzeme byt zklamani, muze nas to mrzet, ale z hovna holt bic uplest nevazmozno.
Komentář 75924
Urzu asi baví tvořit společenské teorie, prezentovat je veřejně a snažit se to spojit se svou matfyzáckou povahou. Je to jeho koníček, baví ho to a vidí v tom smysl. Tvorba takových lidí bývá mi přijde užitečná a inspirující. A nemění na tom nic žádná odhalená nekonzistence nebo nesympatie ke slovníku a definicím.
Komentář 75927
Komentář 75930
Komentář 75903
To je čisto terminologická kľučka, fyzickým objektom je trebárs časť zemskej kôry týmto územím vymedzená.
Komentář 75906
Komentář 75911
Zemskú kôru minimálne do hĺbky hlbokej orby je možné spojiť so svojou prácou veľmi jednoducho a chôdza či iný pohyb, pri ktorom sa iný objekt povrchu tejto časti zeme dotýka, je už narušovanie vlastníctva.
Ale na druhej strane je tam dobrá pointa v tom, že ak by to malo byť naozaj urzovsky logicky konzistentné, vzduch nad povrchom, ako aj zemská kôra hlbšie pod povrchom by aj pri vlastníctve povrchovej zeminy zostali voľné (v tom tam má Urza podľa mňa rozpor), preto by bolo možné vykonávať cudziu banskú činnosť pod pozemkom, ako aj preletovať nad ním (samozrejme dostatočne vysoko, aby to nerozfukovalo hlinu alebo neolamovalo vetvy zo stromov).
Ešte tu je ďalší bod, ktorý by do tejto teórie hádzal vidle, a to je definícia, čo je to fyzický objekt. Striktne vzato, zemská kôra je objekt jeden, a preto ten pračlovek Mamutík, ktorý prvý začal obrábať pôdu, tomu patrí celý povrch zemegule.
Komentář 75913
Komentář 75879
Dnes jsem narazil na jeden krátký příspěvěk, kde oponent (nikoli mého) příspěvku nazval příspěvěk blbostí, ale psal v zásadě přitom úplně tentýž názor. Nikdy jsem se nesetkal s takto samoúčelným napadáním. Jsem zvyklý na napadání za odlišný názor. Nebo může dráždit neporozumění (váš případ). Ale že někoho podráždí něco, o čem si myslí totéž a také napíše velmi zřetelně totéž, tak s tím jsem se asi setkal poprvé. To je prostě další level.
Komentář 75889
Stran drazdivosti aspektu se hluboce mylite. Na vine neni slovo samotne, nybrz az ony aspekty samotne, konkretni a v danem kontextu zcela nesmyslne, presto opakovane omilane.
Oznaci-li blb neco za blbost, je to v zasade pochvala, ne? Ale u mne mate pravdu. Na rozdil od kontinualne uplyvajiciho blaboleni nad pivem lze u netove debaty pribrzdit, zamyslet se a treba i precist znova, podivat se na kontext apod. Pokud toto nekdo ignoruje nad unosnou miru, pak ano, to mi skutecne vadi. Nevim, jestli primo nasira (pardon, chtel jsem rict drazdi), ale rozhodne pak mam dotycneho za blba, kteryzto nazor pak muze do nasledne debaty lehce infiltrovat. Co uz.
Zcela jina vec ovsem je, ze netova diskuse holt neni komorni potlach krestanskych staropanen a koho pobouri prvni wtf ci podobny odkaz do temnych mist, mel by si mozna pred zapnutim monitoru dat preventivni stamprlenku. Ci dve.
Komentář 75894
Komentář 75897
Komentář 75873
Vďaka za zrozumiteľné vyjadrenie tohto urzovského argumentu jednou vetou, aby sa dalo naň jednoducho reagovať.
Je to jedna z tých argumentačných línií, kde kritik ankapu (aj na základe určitého poňatia o histórii ľudstva) intuitívne cíti, že niečo je tam "špatně", ale zle sa ten pocit prevádza na jasné argumenty. No pokúsim sa:
Vojna je drahá za predpokladu, že platí cca.: (pravdepodobnosť víťazstva * výnos z víťazstva) < ( náklady na vojnu + (pravdepodobnosť prehry * strata z prehry) )
Pre platnosť Urzovho argumentu však musia byť splnené nejaké nevyslovené predpoklady (prinajmenšom nasledovné, ale možno som na niečo zabudol):
- subjekty na "trhu s mocou" v ankape sú porovnateľne silné (resp. jednotliví drobní vlastníci sú vždy zastúpení nejakou "bezpečnostnou agentúrou", a tieto agentúry sú porovnateľne silné) - pravdepodobnosť víťazstva proti slabšiemu súperovi je vyššia a náklady nižšie, teda od určitého pomeru síl sa tá nerovnosť otáča
- bezpečnostné agentúry nemajú svojich zákazníkov geograficky koncentrovaných, aby nebolo možné agentúrou jednostranne vyhlásiť svoju zvrchovanosť (a teda štát) na území, na ktorom pôsobí (inej agentúre by sa podľa hore uvedenej nerovnice nevyplatilo iniciovať vojnu na zvrátenie tohto prevratu, ak by na zasiahnutom území nemala zmluvných zákazníkov)
- zákazníci bezpečnostných agentúr resp. ľudia všeobecne pozorne dbajú na to, aby nedošlo k vychýleniu krehkej rovnováhy z prvého bodu, a nie sú ochotní "vymeniť slobodu za pocit bezpečia" (a teda by sa preskupovali medzi agentúrami akosi opačne, než sa to javí výhodné z trhového pohľadu - t.j. prechádzali by od silnejšej agentúry k slabšej, aby ju posilnili)
Pri takto vyslovených predpokladoch (alebo sa mýlim?) sa zdá pomerne jasné, že ten Urzov argument je platný len pre určitý veľmi krehký rovnovážny stav, a história vzniku štátov to dokazuje.
Komentář 75876
Urza sugeruje, že "válka je drahá" znamená, že silnější ustoupí slabšímu. Ve skutečnosti to znamená jen to, že se obě strany budou chtít válce vyhnout. Jedná se o falešnou dichotomii. Podle Urzy jsou jen dvě možnosti: 1. silnější ustoupí slabšímu 2. válka. A protože "válka je drahá", tak nastane bod 1. Jsou ale tři možnosti: 1. silnější ustoupí slabšímu 2. slabší ustoupí silnějšímu 3. válka. "Válka je drahá" takže bod 3 nenastane. Zbývají body 1 a 2. A který je pravděpodobnější?
"Vyhýbání se drahé válce" bude vypadat takto: Silnější soukromá bezpečnostní agentura se bude vyhýbat drahé válce tím, že slabší soukromé bezpečnostní agentuře ponechá tolik, aby se jí nevyplatilo válčit; slabší soukromá bezpečnostní agentura se bude vyhýbat drahé válce tím, že na to přistoupí. Ze síly se stanou jakési "druhé peníze".
SCHÉMA VYHÝBÁNÍ SE VÁLCE V ANKAPU:
A: SILNĚJŠÍ AGENTURA SE STŘETNE SE SLABŠÍ
1. Slabší ustoupí. Buď ukončí činnost, nebo se přidá k silnější agentuře.
B: STŘETNOU SE STEJNĚ SILNÉ AGENTURY
1. Rozdělí si území.
2. Jedna z nich se spojí s třetí agenturou, čímž se stane silnější agenturou. Situace se mění na A.
Komentář 75874
- Ještě je třeba si uvědomit, že když stát vede válku z lidem sebraných prostředků, nepřítel válku financuje také z lidem sebraných prostředků. A že když soukromá agentura vede válku jen ze svých prostředků, bojuje se soukromou agenturou čerpající také jen ze svých prostředků. Pak se výhodnost státní války jaksi vytrácí…
Jestli z argumentu nevýhodností státní války vůbec něco plyne, tak to, že stát ve válce vždy porazí ankap…
Komentář 75875
Jestli z argumentu nevýhodností války vedené z vlastních prostředků vůbec něco plyne, tak to, že stát ve válce vždy porazí ankap…
Komentář 75845
Komentář 75847
Komentář 75848
Komentář 75817