Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. To jsem dokázal. Z "Anarchokapitaliste chteji, aby bylo PO JEJICH jen na JEJICH vlastnim pozemku." vyplývá "Anarchokapitalisté chtějí politicky ovládnout území daleko, daleko větší, než je jejich pozemek".
2. Říkám jen, že povinná školní docházka do 10–12 let, do naučení čtení, psaní a počítání, dává smysl, protože opak by znamenal trpět zanedbávání dětí. O odebírání dětí jsem neříkal nic.

Ano, jistě.
Kategorická struktura světa, v tomto případě kategorie moci, nezmizí ani se nezmění změnou jazyka, kterým o světě vypovídáme, odlišným pojmenováním věcí, prohlášením něčeho za přirozené atp.

1. Je to analytická pravda.
2. Dobrá, správný výraz je asi "zanedbávání". To je jen názvosloví. Jde o to, že když mají rodiče povinnost zajistit, aby jejich dítě nehladovělo, proč by neměli mít i povinnost zajistit, aby se řekněme do 10–12 let naučilo číst, psát a počítat? Je jedno, že to není biologická potřeba; je to nezbytnost k životu v naší společnosti a obě zanedbání mají podobné důsledky: nedostatečný vývin. Jen v jednom případě těla, a v druhém případě rozumu.
3. Neříkám, že v ankap "nevěřím", ani že ankap nemůže být, jen upozorňuju na klamavou rétoriku. A dosud věřím, že nejvíc oklamaní jsou sami anarchokapitalisté, kteří v ankapu vidí něco kategoricky odlišného od státu. Ale ankap kategoricky odlišný není, a být nemůže.

1) Můžete buď citovat nějaký zdroj, kde to ankap uvádí nebo provést logickou dedukci z nějakých premis ankapu?
- Proč se Urza prostě neodtrhne od státu? Protože mu to společnost představovaná státem nedovolí. Z toho plyne, že aby mohl existovat ankap, je třeba, aby anarchokapitalisté politicky ovládali území mnohem větší než jejich pozemek. A na tom území jistě budou žít i lidé, kteří by radši než ankap chtěli demokracii…

2. Kdo mluvil o vysokoškolácích? Pokud je neposkytování potravy dítěti klasifikováno jako jeho zneužívání, proč by tak nemohlo být klasifikováno i to, že ho rodiče neučí číst, psát a počítat?

3) Nerozumím ale ani vaši argumentaci.
- Podle "standardního modelu" jsou všechna práva úmluvy mezi lidmi. Kdežto rétorika anarchokapitalismu je taková, jako by jedinec měl práva, tzv. "přirozená práva", jaksi nezávisle na společnosti, nezávisle na ostatních lidech. "Prostě je má a ostatní lidé mu je můžou jen vzít, nikoliv dát". To je zaprvé nesmysl a zadruhé je to "standardní model" postavený na hlavu. Výchozí bod politického myšlení je úplně jiný, proto je v anarchokapitalismu všechno jinak.

1) ten, kdo je samozvaný a hrdý demokrat, by přeci měl chtít, aby lidé mohli rozhodovat vlastně o všem, ne?
- 1. To chce jen zastánce "totální demokracie", čili ne každý demokrat. 2. I kdyby lidé měli rozhodovat o všem, proč by o tom měli rozhodovat referendy? 3. Tím spíš, když se tím obchází ústava. I kdyby měli lidé rozhodovat o všem, proč by přitom měli porušovat nebo obcházet ústavu?

2) Srovnání s ankapem nedává logiku, v ankapu by mohl každý rozhodovat jen o svém pozemku. Ne násilím nutit svůj pohled na svět všem lidem, co žijí uvnitř nějakých čar na mapě.
- Jenže k tomu, aby anarchokapitalista mohl rozhodovat o svém pozemku tak, jak chce, je nutné, aby anarchokapitalisté politicky ovládli mnohem větší území, než je pozemek jednoho anarchokapitalisty. Jinak by to nefungovalo. Takže v tomhle se od demokratů neliší.

1. Nevidím to černě ani bíle. Prostě konstatuju analytickou pravdu, že ankap předpokládá politické ovládnutí velkého území anarchokapitalisty.

2) Určitě není nutná státní policie, ani povinná školní docházka.
- A proč by nevzdělávání dítěte nemohlo být klasifikováno jako jeho zneužívání?

3) Anarchokapitalisté navíc nepřidávají žádná nová pravidla. Nedotknutelnost soukromého vlastnictví platí již dnes.
- Naopak. V anarchokapitalismu je všechno nové, protože výchozí bod myšlení je tam diametrálně odlišný. Standardně se vychází z toho, že lidstvo je rozděleno do skupin (kmenů, národů, společností), které politicky kontrolují území. Jedinec je chápán jako člen takové skupiny. Svoboda/volnost jedince spočívá v tom, že může ovlivňovat politiku své skupiny nebo se přidat k jiné skupině.
Anarchokapitalismus vychází z toho, že jedinec vlastní půdu, kterou si zabral. Z těchto jedinců můžou vznikat organizované skupiny, ale ne skupiny mající charakter států, protože nelze vytvářet transgenerační závazky. Svoboda/volnost jedince spočívá v tom, že mu nikdo nezasahuje do jeho majetku.
Takže anarchokapitalismus všechno staví na hlavu.
Nedotknutelnost soukromého vlastnictví sice platí i v demokracii, má ale úplně jiný význam. V anarchokapitalismu se tento princip uznává, protože je to axiom (tj. není odůvodňovaný); v demokracii proto, že je soukromé vlastnictví považováno za prospěšné pro společnost.

Však anarchokapitalisté chtějí politicky ovládnout celý svět. A když to není možné, tak alespoň dostatečně velké území, jak jsem napsal.
"Nech mě bejt a já nechám Tebe" funguje v rámci anarchokapitalistických pravidel. Znamená to "Nech mi to, co mi náleží podle mých pravidel, a já ti nechám to, co ti náleží podle mých pravidel".

Já si nemyslím, že právě dnešní anarchokapitalisté jsou Ti, kteří chtějí ovládat velká území. (…) Anarchisti jsou podle mne dnes převážně skromní a slušní lidé. Třeba si nějaké věci dělají po svém, ale to je ok.
- Jenže aby si mohli dělat věci po svém, musí nejprve politicky ovládnout dostatečně velké území, tj. území mnohem, mnohem větší, než je pozemek, který vlastní.

1) A Ustava se stanovuje ci meni nejak jinak, nez demokratickym hlasovanim?!
- 1. Je jedno, jak se to mění. Když se – hlasováním, revolucí – nějak podstatně změní pravomoci vlády, bude se už jednat o jiný DRUH demokracie. A když je někdo pro demokracii, neznamená to přece, že je pro všechny druhy demokracie. 2. I ten, kdo je pro "totální demokracii", kde lid může rozhodovat o všem, může bezrozporně trvat na tom, aby se tak dělo způsobem popsaným v ústavě. Koneckonců proč by se měla ústava porušovat? A proč by měl lid vládnout zrovna referendy?

2) Anarchokapitaliste chteji, aby bylo PO JEJICH jen na JEJICH vlastnim pozemku.
- To není pravda. Zamyslete se: Proč to tedy anarchokapitalisté neuskuteční? Protože jim to společnost nedovolí. Nedokážou si to ubránit. Čili anarchokapitalisté chtějí politicky ovládnout území daleko, daleko větší, než je jejich pozemek! Chtějí politicky ovládnout území DOSTATEČNĚ VELKÉ na to, aby v něm mohli v klidu žít podle anarchokapitalistických pravidel. Čili v tomhle se nijak neliší od demokratů: jedni i druzí chtějí NEJPRVE politicky ovládnout území a pak na něm žít NA SVÉM VLASTNÍM POZEMKU podle svých vlastních anarchokapitalistických/demokratických pravidel.

P.S. Pokud si vy socialisti na svem pozemku zalozite kibuc a budete mit ve spolecnem vlastnictvi skoly, nemocnice, drahy, postu, penzijni system, automobilky, vyrobce televizi, ... tak je to ancapistum uplne jedno. Nebrani nikomu zalozit si druzstevni ci jakoukoli jinou formu podnikani, atd...
- Ano toto není pravda. Anarchokapitalisté neuznávají – a už to tady zaznělo od velkého Ká a Marťana – přechod toho společenského vlastnictví do dalších generací. A to je podstata státu: že pravidla jsou pro vás závazná od narození – tak jako tomu je v ankapu. Takže anarchokapitalisté ve skutečnosti nepřipouštějí vznik žádného (jiného) státu na svém území.

1) A to jen znova ukazuje, že ani samotní současní demokraté v hlas lidu zkrátka nevěří
- Demokracie je vláda většiny v mantinelech daných ústavou. Říkat, že demokracie je vláda většiny ve smyslu JEN vláda většiny, je stejná demagogie jako tvrdit, že anarchokapitalismus je vláda peněz, takže by v ankapu mohli bohatí beztrestně zabíjet chudé.

2) i oni ve spoustě věcech (a dost často to je tak správně!) chtějí jasně vyhraněné mantinely, o kterých nikdo nesmí u ostatních rozhodovat.
- Že se má dodržovat ústava, tj. určitý způsob vládnutí, je MANTINEL? Demokratický způsob vlády je popis, předpis, jak se má vládnout, jak má vypadat legitimní vládnutí. Mantinel je, DO ČEHO nesmí vláda zasahovat. Jak má vládnutí probíhat, abychom ho považovali za legitimní, není mantinel pro to vládnutí, je to jeho popis.

3) Když se ale (klidně přímo i s tím samým člověkem) bavíme o tom, zdali je v pohodě, že někdo někoho okrádá nebo nakazuje ostatním, jakou rostlinu smí kouřit, hlas většiny už je zase najednou nenarušitelnou autoritou.
- Ano, osoba, která si myslí, že státní politiku legitimizuje demokratický způsob vlády popsaný v ústavě, pokládá státní politiku vzešlou z takového způsobu vlády za legitimní. A to i tehdy, když s ní nesouhlasí.

4) Oni by totiž dost často ti, kdo se zaštiťují demokracií a svobodou, zkrátka nejraději byli diktátory. Akorát se z větší části shodnou z většinou.
- A co chtějí anarchokapitalisté? Jen aby na území, kde žijí, bylo po jejich… Což z nich samozřejmě nedělá diktátorské zrůdy: každý chce, aby na území, kde žije, bylo po jeho…

P.S. Šlo vlastně jen o to, že tento hrdý demokrat zkritizoval krok, který v liberální demokracii potlačuje složku právního státu na úkor toho pro něj dle jeho samotného hlavního, tedy té demokracie.
- Asi chyba ne? Zřejmě mělo být: "potlačuje složku právního státu v zájmu (ve jménu/pod praporem) toho pro něj dle jeho samotného hlavního, tedy té demokracie".

Svoboda je, když vás nikdo neomezuje ve vašem nakládání s vaším legálně nabytým majetkem majetkem. Samozřejmě, myšleno nakládání, které neomezuje svobodu ostatních s jejich nakládáním s legálně nabytým majetkem.
- Takže když vám někdo vykrade legálně nabytý byt, je to ve vztahu k vaší svobodě co?

+1 Tohle je prostě excelentní! Sám jsem si toho nenápadného přechodu od napsání dopisu k zakládání internačních táborů nevšiml. A to úžasné vysvětlení, že pokrok nezastavíte – ovšem na ankap se to nevztahuje… Paráda.

Též je zajímavé, že pokud se dáte do studia fašismu, nacismu nebo socialismu, tak to nikdy nezačíná u toho bodu 0 (ze stupnice v mém včerejším textu), ale obvykle někde mezi třetím až pátým bodem. Nacista Joseph Goebbels to pěkně shrnul do prohlášení: „Moc ležela na ulici jen ji zvednout.“ A měl pravdu, vše měli pro totalitu již připraveno, stačilo jen pokračovat.
- Takže neuznáváte Urzovu účelovou definici totality, správně? A zřejmě uznáváte definici obecně přijímanou. "Mezi třetím až pátým bodem měli pro totalitu již vše připraveno" = ještě to nebyla totalita. Podle Urzy ale totalita začíná v bodě tři (ne-li už v bodě 0).

1) Já samozřejmě nejsem zastáncem toho, aby děti pracovaly místo studia, zejména ne takto. Jenže zákaz není řešení. Naopak situaci zhorší.. (…) abych se nechal zaměstnat v nevěstinci, by se muselo podělat úplně všechno. (…) Kdyby existovala lepší možnost, tak bych ji rozhodně využil. Ale pokud ne?
- Odpověď spočívá překvapivě v tom, že je nelegální zaměstnat v bordelu dítě, nikoliv dospělého. Společnost představovaná státem tak chrání děti před jejich vlastními špatnými rozhodnutími. V tomto konkrétním případě před rozhodnutím "budu pracovat v bordelu, protože neexistuje lepší možnost".

2) Na úvod bych rád zmínil, že si coby osoba mladší 15 let připadám povolaným o tomto tématu psát.
- Proto ale nejsi povolanější než kdokoliv jiný. Dospělí byli taky někdy v tvém věku a zpravidla si dobře pamatují, jaké to bylo. Povolaný psát o tomto tématu bys byl překvapivě tehdy, kdybys byl v situaci, o které píšeš: kdybys "neměl lepší možnost než pracovat v bordelu", případně kdybys v něm pracoval a státní regulace by "výrazně zhoršila tvou situaci".

Vezměme si situaci, že vás propustili z firmy F, pro kterou jste celý život pracoval. Podle toho, co jste napsal, jsou jen dvě možnosti:
a) Ve skutečnosti jste se propustil sám. To je problém.
b) Ve skutečnosti jste nikdy nebyl součástí firmy F. To je taky problém.

+1

Já Vám můžu ukázat spoustu videí, kde muslimové hovoří s ateisty nebo s křesťany. Znamená to ale, že podle muslimů korán není absolutně pravdivá kniha, ve které nesmí být změněno jediné písmenko?
Nebo si vezměte misionáře. Ti dlouze hovořili s Indiány o náboženských otázkách, a znamená to snad, že byli ochotni uznat, že Ježíš nebyl Boží syn nebo že křesťanství není nadřazené náboženství.
Je třeba rozlišovat "diskutovat s někým o něčem" a "mluvit s někým o něčem". Diskutovat předpokládá ochotu pozměnit své stanovisko.
Proto se taky říká "Nehodlám o tom diskutovat", a ne "Nehodlám o tom mluvit". Když osoba řekne "Nehodlám o tom diskutovat", neznamená to, že o tom nechce mluvit. Může o tom chtít mluvit – jak je to úžasná myšlenka…
Rozpoznává to i Slovník spisovného jazyka českého: diskuse: 1. výměna názorů, zprav. ve shromáždění, řidč. též písemná, o něj. daném tématu, která má zprav. vést k vyjasnění, vyřešení něj. otázky

Demokraté připouštějí obrovské množství různých politik, o kterých se vede diskuze; anarchokapitalisté připouštějí jen jednu jedinou politiku, tu jejich, a žádná diskuze o ní není možná.
Já sice anarchokapitalistům vyčítám jiné věci, ale tohle skutečně nevypadá jako obraz pokory…

Takže anarchokapitalistický princip legitimního houmstedingu neexistuje. Dobrá.
K druhé části, že si druhá (ta tisícová) strana počíná nelegitimně až tehdy, když si prosadí smlouvu, na kterou jí ta stočlená strana nebude chtít přistoupit, proti její vůli.
- A na co potřebuje druhá skupina smlouvu s první? Univerzální princip legitimního houmstedingu neexistuje a podle druhé skupiny členům první skupiny les nepatří a nikdy nepatřil; nepovažují les za legitimně houmstedovaný první skupinou. Podle druhé skupiny se to, že se první skupina dohodla na rozdělení lesa, na ně nevztahuje.

nemyslete si, že si zaberete naráz všechny prázdné pozemky na zeměkouli. Zkuste si představit, že je všechny navštívíte, zabezpečíte a pak že je budete systématicky kultivovat a budete z nich bohatnout. To nejde zrealizovat. Asi si zaberete malý pozemek a zkusíte, jestli to byl dobrý nápad.
- 1. Určitě nezaberete celou zeměkouli, ale jistě je ve vašich silách zabrat absurdně hodně. 2. Předtím jste nic neříkal o "zabezpečení a systematické kultivaci". Co to znamená? Napadlo Vás pravidlo houmstedingu? A co je zabezpečení a systematická kultivace kusu pralesa?

Jestli je to podle definice, kterou jsem navrh před tím, tak o legitimitě rozhodují aktéři. Když se dohodnou, bude to legitimní.
- Ale proč, když neexistuje univerzální princip legitimního houmstedingu, by dohodu malé skupiny lidí měla uznávat jako legitimní houmsteding velká skupina, která přijde po nich? Říkáte, že když se aktéři dohodnou, tak ta dohoda je legitimní. To je jasné. Je závazná MEZI NIMI. Otázka ale zní: Proč, když neexistuje univerzální princip legitimního houmstedingu, by jejich dohodu měli jiní lidé – a to doslova celý svět – uznávat za legitimní houmsteding?

A to je podle Vás co? Když to bude dávat nějaký logický smysl a aspoň trochu odpovídat obecnému významu tohoto slova, já Vám na to klidně přistoupím. Jen mi to ale musíte definovat. Vám jde o toto slovo, mě ne.
- Legitimní houmsteding podle anarchokapitalismu = takový houmsteding (prvotní přivlastnění), který anarchokapitalista uznává.

- Ale proč je to nelegitimní, když, jak jste napsal, neexistuje žádný princip legitimního houmstedingu?
*To jsem napsal? To bych se divil, že jsem tohle napsal. Už jen proto, že toto slovo ve slovníku nemám. Napsal jsem pouze, že ankap nepředepisuje pro homesteading žádná ("řekněme ankap") pravidla.
- Takže anarchokapitalistický princip legitimního houmstedingu existuje, nebo co? Pokud existuje, jak zní?

Jestli je to pro Vás příliš abstraktní, tak přijměte analogické tvrzení, že v ankapu neexistují závazné zákony, které by toto upravovaly (a logicky k nim vymáhací aparát a logicky k němu daň, protože zákony be vymáhacího aparátu jsou jako by nebyly a vymáhací aparát něco stojí a bez daní bude nefunkční).
- 1. Není to ani tak abstraktní jako spíš vyhýbavé. Něco buď existuje, nebo neexistuje. Pokud existuje anarchokapitalistický princip legitimního houmstedingu, jak zní? Pokud neexistuje, proč si v našem příkladu tisícihlavá skupina počíná nelegitimně, když neuznává, jak si rozdělila les jiná, menší skupina?
2. Vymáhací aparát může být i bez daní. V ankapu bude vymáhací aparát, a daně ne.

Je to stejné, jako když přijdu do obchodu a paní přede mnou koupí posledních 5 rohlíků.
- 1. S rohlíky je to trh a pro trh zjevně musí platit jiná pravidla než pro houmsteding. Zásadní rozdíl je v tom, že trhem může jedinec bohatnout donekonečna, kdežto houmstedingem zjevně ne.
2. Princip "kdo dřív přijde" by bylo absurdní používat při houmstedingu; kdyby byl ale použit, jednalo by se o univerzální princip legitimního houmstedindu, který podle Marťana neexistuje.

Nevzpomínám si, že bych tohle slovo někde tady v debatě použil.
- Napsal jste Musí si to těch sto lidí nějak vyřešit. v odpovědi na otázku na legitimní rozdělení lesa. Což znamená, že jakoukoliv dohodu té první stovky o rozdělení lesa považujete za legitimní.
Třeba když se shodneme, že legitimní jsou dobrovolné smlouvy a nelegitimní nedobrovolné. Pak totiž těch prvních 100, když se spolu dohodne, bude jejich rozdělení lesa legitimní.
- Ale že se shodneme na tom, co je legitimní, přece není podstatné. Jde o to, co je legitimní podle anarchokapitalismu.
A těch dalších 1 000 když se nedohodne a les rozdělí demokraticky, bude to (podle této definice) nelegitimní. Protože se nedohodli ale násilně (vůči té první stovce) ten les přerozdělili.
- Ale proč je to nelegitimní, když, jak jste napsal, neexistuje žádný princip legitimního houmstedingu? Pak je to prostě situace, kdy se první skupina nějak dohodla (ne nutně nenásilně) a druhá, větší skupina jejich dohodu neuznává?

Je snad zřejmé, že se ptám na to, co je legitimní podle anarchokapitalismu, ne podle mě. Napsal jste, že to první dělení lesa mezi sto lidí je legitimní. Stačí, že se nějak dohodnou. Pak přijde dalších tisíc lidí. Předpokládám, že podle Vás tento tisíc té první stovce nesmí do jejich rozdělení lesa mluvit, musí ho ctít. Správně? A otázka zní: Proč? Když, jak jste napsal, žádný princip legitimního houmstedingu neexistuje?

Na to není žádné pravidlo. Musí si to těch sto lidí nějak vyřešit. (…) Já Vám mohu například napsat, co si představuju jako nejlepší řešení (…) Ale dost možná, že kdybych byl jeden z těch sto lidí, tak těch 99 ostatních budou mít jinou představu a se mnou budou nesouhlasit. A moje řešení, byť ho budu považovat za geniální a nejlepší pro všechny, bude na nic a pravděpodobně se prosadí nějaké jiné.
- V tomhle je ale jeden obrovský problém. Když se těch sto lidí mezi sebou dohodne, bude se jednat o dohodu PLATNOU MEZI NIMI. Po nich přijde tisíc jiných lidí, kteří budou féroví a řeknou "Vaše dohody my neuznáváme. Každému z vás připadne 1/1100 lesa – anebo nic!".
A dostáváme situaci, kterou jste nedávno popsal takto: Empirický fakt ale je, že státy zpravidla získávají svá území tak, že ho obsadí nějaká armáda. A ta neuzavírá na zabraný pozemek kupní smlouvy. To by byl business, nikoliv obsazení území.
Vyvstává otázka: Proč to druhé dělení lesa (pro každého 1/1100) je nelegitimní a to prvotní legitimní, pokud neexistuje žádný princip legitimního houmstedingu? Přece jde o to, aby legitimita houmstedingu byla uznávána, takže musí být univerzálně platný.

Zeptám se jinak: Existuje nelegitimní houmsteding? Že by si jedinec zabral půdu, která sice nikomu nepatřila, ale kterou neměl právo si zabrat?

2. Nevztahuje, bylo by eticky aby se deti sami rozhodli kde chtej zit. (…) Slo by zaridit stat, kdyby se k tomu vlastnik rozhodl.
- V tom je rozpor. Pokud se pravidla členství klubu nevztahuje na děti členů, tak to není stát, je to pořád ankap. Stát je to, do čeho se rodíte. Takže v takovém případě založení státistického klubu v ankapu není obdobou vzniku ankapu na území státu, volbami nebo secesí.
Vy jste podepsal smlouvu v detstvi ze chcete zit ve state? Ja ne, a stejne me tu drzej benga.
- A v ankapu snad budete podepisovat smlouvu, že chcete žít v ankapu? Ne, prostě se do něj narodíte a budete povinen dodržovat vlastnická práva jeho obyvatel – prostě proto, že jste se do něj narodil.

ankap vůbec nic netvrdí
- Ankap je postaven na soukromém vlastnictví všeho, které vzniká houmstedingem. Když "ankap nic netvrdí", jak poznám, co si můžu houmstedovat a jak?
PŘÍKLAD: Představme si obrovský les, řekněme o velikosti Moravy. Přijde k němu sto lidí. Kolik si z něho můžou zabrat? Každý jednu setinu? Nebo každý jen tolik, kolik potřebuje? To je kolik? Nebo každý, kolik si oplotí? (Ano, i tuto debilitu jistí známí anarchokapitalisté hlásají.) A jak si les můžou zabrat? Co musí pro to udělat?

Ano, do odpovědí na mé hluboké úvahy už pro jistotu nezařazujete žádné argumenty, a dokonce ani námitky…
2. Když už jste s tím začal:
Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.
- George Orwell

Ankap asi je totalita, ale tam te aspon nikdo nenuti v ni bejt a muzes si zalozit svuj posahanej klub vsehomoznyho a oddelit se.
- 1. Státy připouštějí vznik ankapu na svém území podle svých pravidel, tak jako ankap připouští vznik státu na svém území podle SVÝCH pravidel. V tomhle mezi státem a ankapem není rozdíl.
2. Je otázka, zda ankap skutečně připouští vznik takových klubů. Velkej Ká prohlásil, že pravidla dohodnutá členy klubu se nevztahuje na jejich děti, které jimi tedy nejsou vázány. Urza se k tomu, co vím, nevyjádřil. Pokud by pravidla, na která dobrovolně přistoupili členové klubu, nepřecházela na jejich děti, znamenalo by to, že na území ovládaném anarchokapitalisty není možné vyhlásit stát – podle žádných pravidel, čili že státisté umožňují anarchokapitalistům víc než anarchokapitalisté státistům.
3. Etická rovina. I kdybychom připustili, že ankap by byl víc free než dnešní, relativně dost kolektivistické státy, neznamená to, že je proto morálně lepší. To je jen takové luklovsko-lojzovské zkratkovité uvažování, že být méně vázán je ipso facto morálnější. Zavádění více nebo méně pravidel je morálnější nebo nemorálnější podle toho, zda jejich vymáháním vytvoříme lepší nebo horší svět. Že víc volnosti jedince je ipso facto lepší, je stejně zkratkovité jako "více technologie je ipso facto lepší". Může to tak být, nemusí.

+1

Tak se anarchokapitalismus může jevit, protože bývá definován dost vzletně, alespoň Urza to dělá: Anarchokapitalismus je myšlenkový směr, jehož základy spočívají v naprosté nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a jehož nejvyšší hodnotou je svoboda a s ní neoddělitelně spjatá odpovědnost.
Ovšem když se zaměříme na podstatné, dostaneme tuto definici ankapu: Společenský systém postavený na absolutním soukromém vlastnictví pozemku.
Což zní docela materialisticky, nebo ne?

A něco konkrétního by nebylo? Určitý, libovolný jeden "poznatek z psychologie"?