Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Rakouská škola (stejně jako geometrie) nemá vůbec žádný vztah k reálnému světu!
- Má vztah ke skutečnosti lidského jednání, tak jak ji zakoušíme.
A právě proto není falzifikovatelná.
- A kdo tvrdil, že je? Ekonomie nemůže být falzifikovatelná z povahy předmětu svého zkoumání, takže nefalzifikovatelnost z ní nedělá popperovskou pseudovědu. Proč neplatí "železný zákon mezd"? Protože to bylo pozorováno, nebo proto, že je to prostě blbost?
Pokud se na základě teorie, která nemá vztah k reálnému světu, někdo pokouší určit, jak by se měl někdo chovat v reálném světě, tak to už je na procvičení myšlení lepší ta geometrie.
- Prostě kromě teorie potřebuje ještě informace o světě, o trzích. Je to jako s fyzikou: taky si při předpovídání nevystačíte jen s teorií, musíte něco změřit, zvážit… A ta teorie má vztah k reálnému světu. Jen část světa, kterým se zabývá, lidské jednání (a komplexní jevy z něj složené), má takovou povahu, že teorii činí nefalzifikovatelnou.
Mimochodem, Popper snad někdy řekl, že rakouská ekonomická škola je pseudověda?

Jako jsou třeba povolenky na emise? Jistě, má to i ekonomickou rovinu. Jenom je jí, vedle té klimatologické, nadřazena ještě rovina ekologická: kolik se kde skleníkových plynů produkuje. Čili ekonomové jsou až třetí v pořadí. A je otázka, zda se na tohle ptát rakušáků, kteří se, mám pocit, zabývají úplně jinými otázkami.

Misesovská abstraktní ekonomie má ke konkrétní ekonomii, ke studiu konkrétních trhů a k jejich predikcím, asi takový vztah, jako geometrie a mechanika ke stavebnictví. Když stavíte dům podle geometrických a mechanických pouček a dům spadne, taky to nefalzifikuje ty poučky.
Domnívám se, že rakouská ekonomická škola naviguje ke správnému úsudku nebo brání před špatným, a tak je užitečná i pro předpovědi. Ale kdyby předpověď nevyšla, tak ji to neznehodnocuje, protože v takovém případě se má za to, že chyba je někde jinde, ne v ní.

Neříkám přece, že každá politická společnost globální změnu klimatu zvládne. Některá ano, jiná ne. Navrhl jsem cvičení, jak by si s takovou hrozbou asi poradila společnost bez jakékoliv politické organizace, jak si představujete ankap.

A co tedy ve věci globální klimatické změny můžou zodpovědět ekonomové?

Ale toto Popperovo rozlišení se přece týká přírodovědy, vědy ve smyslu anglického "science". Čili přesně česky řečeno Popper kritériem falzifikatelnosti rozlišuje přírodovědu a pseudopřírodovědu.
Rakouská ekonomická škola není přírodověda, nýbrž filosofie. Přesně řečeno, ekonomie je společenská věda, ale to co dělal Míses, je tvorba ekonomické teorie, čili filosofie. Že ekonomie není přírodověda, Mises mnohokrát v Lidském jednání uvedl, rakušáci se nikdy neoznačovali za přírodovědce. Čili na rakouskou ekonomickou školu se Popperovo kritérium nevztahuje.

Připadá mi, že anarchokapitalisté jsou stále prohnilejší a prohnilejší. Sebemenší svinění soukromého pozemku (kouřící komín, zahradní pařba) je pro ně naprosto nepřijatelné, protože to lze řešit v rámci jejich ideálního politického světa, což je šachovnice soukromých pidipozemků, jejichž vlastníci mezi sebou vedou žabomyší války.
Globální změna klimatu tohle pinožení nesmírně převyšuje, DOSLOVA převyšuje, odehrává se nad tím, takže je to řešitelné jen jednáním zástupců velkých lidských skupin, tj. politiků, čili je to něco, co se zdá politiku ospravedlňovat. A to se anarchokapitalistům nehodí, tak to banalizují.
CVIČENÍ: Ať hrozba globálního oteplení ve své nejhorší podobě skutečně existuje. Představte si celoplanetární ankap, jak ho líčí anarchokapitalisté, jako maximálně decentralizovanou společnost, a zkuste vymyslet, jak by si taková společnost bez jakékoliv politické organizace s takovou hrozbou poradila.

Gréta to ale myslela tak, že lidé mají poslouchat, co vědci říkají, že se v budoucnosti stane se Zemí a jak tomu lze zabránit. A v souladu s tím by měli změnit preference, spotřební i politické.
Tato data, údaje o měnícím se stavu Země a předpovědi její budoucnosti, neposkytuje ekonomie. Tudíž ekonomové nejsou ti, kterým je třeba především naslouchat, a už vůbec to nejsou ekonomové rakouské školy. Takový rakušák vám řekne, že lidé budou jednat různě podle toho, čemu budou věřit. Ale čemu by měli věřit, neřekne. To jsou vstupní data – ekonomie prostě přepokládá, že lidé mají nějaká přesvědčení, že něco chtějí.
Kdyby bylo podezření, že do Země má narazit asteroid, taky bychom neměli poslouchat astronomy, ale ekonomy? Navíc ekonomy rakouské školy? Ti by nám řekli, že pouze jednotlivci nejlépe umí sami ocenit, jak je pro ně životní prostředí a riziko zániku života na Zemi důležité a jaké náklady (např. v podobě změny svého životního stylu) jsou ochotni obětovat. Jednotliví spotřebitelé svými preferencemi volí, které technologie a produkty mají mít budoucnost, a které mají zaniknout. Také platí, že růst životní úrovně jde ruku v ruce s větším zájmem o své okolí a životní prostředí. Jiní vědci, zabývající se tzv. teorií veřejné volby mají přesvědčivé důkazy o tom, že i dobře míněné vládní opatření mají své nezamýšlené důsledky, politici podléhají korupci, dochází k plýtvání veřejných prostředků, apod. Nejefektivnější a zároveň k naši Zemi nejšetrnější se jeví uspořádání společnosti založené na svobodné směně a dobrovolnosti. Poctivý vědec – ekonom – ještě musí na závěr dodat předpoklad, že tento samoregulující a na motivacích založený přístup funguje pouze v tržním prostředí, kde ceny nejsou deformovány vládními zásahy a dotacemi, vlády nebráni konkurenci, inovacím a kreativitě lidí a zároveň jsou respektována vlastnická práva, kde každý je zodpovědný za své činy včetně škod (externalit) uvalovaných na jiné členy společnosti. Užitečné informace…

1. O žádnou "oblíbenou kratochvíli zastánců státního aparátu" se nejedná: tyto otázky padají jen v diskuzích se zastánci diktatury vlastnictví.
2. Nepřekvapivě jste nepochopil smysl těch otázek. Státisté se tak dotazují, protože je zajímá, zda je to skutečně tak, jak to vypadá: že anarchokapitalisté nadřazují vlastnictví nad život.
3) Beru to tedy za potvrzení, že i zdánlivě groteskní scénáře se mohou naplnit. Jenže zatímco volný trh viníkem být hypoteticky může, stát jím už je.
- Jaký groteskní scénář se naplnil? Vámi vylíčený scénář se nenaplnil, když se můžete bez drakonického poplatku odstěhovat.
4) Nedávno jsem se však dostal do sporu, ve kterém jsem zastával názor, že žiju-li ve svém bytě a nemám v plánu využívat žádné veřejné služby, neměl bych být nucen je platit. Byl jsem však oponentem poučen, že chci-li byt opustit, musím využít veřejného chodníku, který však nelze uhradit zvlášť…
- Zde vidíme, že oblíbenou kratochvílí zastánců diktatury vlastnictví je zanášet internet bezcennými články o tom, jak někdo v diskuzi s nimi použil špatný argument. Jediné co měl onen státista říct, že Váš byt není Vaším majetkem v tom anarchokapitalistickém smyslu (nepřekvapivě v ne-anarchokapitalistické společnosti), ale že ho máte pronajatý od státu za jím stanovených podmínek.

Na Zemi žije 7,6 miliard lidí.
Maximálně decentralizovaný svět: Každý člověk vlastní jednu 7,6 miliardtinu Země.
Maximálně centralizovaný svět: Jeden člověk vlastní celou Zemi.
Dnes 26 lidí vlastní tolik majetku jako polovina světové populace. To znamená, že kdyby teď bylo všechno na prodej, tak by si těch 26 lidí mohlo koupit polovinu Země.
Tento stav se bude měnit jen k větší centralizaci. Ze dvou důvodů: 1. Růstem populace. 2. Jednosměrným tokem pozemků od chudších k bohatším: vlastník pozemku ho prodá tomu, kdo nabídne VÍC, ne míň.
Takže by mě hodně zajímalo, jak chcete dosáhnout ankapu, který by se po pár generacích byť jen TROCHU BLÍŽIL tomu maximálně decentralizovaném světu, o kterém mluvíte jako o ankapu.

P.S. Nemluvě o neřešitelnostech jako jak TRŽNĚ rozdělit pralesy, ledovce, oceány, řeky, jezera a prameny. Na to se ani neptám. Jak známo, je oblíbenou kratochvílí anarchokapitalistů donekonečna mudrovat, jakýže mentální defekt státistům brání prozřít, místo aby řešili praktické otázky.

Hle, další podobnost mezi anarchokapitalisty a komunisty: Bohatci jsou bohatí nespravedlivě.
Co z toho ale má plynout? To Bezosovi a spol. nespravedlivě nabytý majetek seberete, "zanarchokapitalizujete", nebo co?

To je ten problém: že si pod ankapem představujete maximálně decentralizovanou společnost. Jak toho chcete dosáhnout? V současnosti nejbohatších 26 lidí na světě vlastní stejné množství majetku jako 3,8 miliardy lidí – tedy chudší polovina celé lidské populace. V roce 2017 to přitom bylo 43 nejbohatších a v roce 2016 dokonce 61.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/nejbohatsich-26-lidi-sveta-vlastni-stejne-majetku-jako-polovina-populace-varuje-oxfam.A190121_171754_ln_zahranici_mha

Takže když se ze 77 okresů ČR stanou státy, tak si nebudou konkurovat? Nebudou se snažit přilákat schopné cizí občany dobrými podmínkami k podnikání a vůbec k životu?

centralizace a vznik statu a podobne veci byly v podstate vzdy vyvoj, ktery byl lidem vnuceny nasilim.
- Tohle je jedna z nejhorších věcí na anarchokapitalistech: že místo aby uznali, že člověk přirozeně pociťuje příslušnost ke skupině a to je substrát pro vznik současných států, tak radši udělají ze všech lidí, co kdy žili, baby, které pár vládců donutilo žít zcela proti jejich přesvědčení…

Tak tedy oprava: Tyto důsledky BUDE mít i konkurence států, pokud budou hodně malé.

Ale napsal: Pokud budu mit konkurenci ve znacnem poctu, da se predpokladat, ze tato se bude ruzne lisit jedna od druhe a bude na vyber
- Přece tyto důsledky může mít i konkurence států, pokud budou hodně malé.
2. Konkurence se přece nemusí zvýšit jen vznikem ankapu, ale také rozpadem států na menší státy.
Každopádně by se měly odlišovat důsledky bezstátnosti a důsledky decentralizace. Když chcete mluvit o blahodárných důsledcích decentralizace, kterou přinese ankap, měl byste mluvit o decentralizované společnosti, ne o ankapu, protože ankap nutně decentralizovaný být nemusí.

Tu kuličku rybízu a meloun právě srovnáváte Vy. Vždyť jste teď sám napsal, že podstatné je množství subjektů, a ne zda jsou státní nebo soukromé! V tom případě je třeba srovnávat Českou republiku se soukromým státem o velikosti České republiky. To je ten omyl, kterého se Stokách diskutéři neustále dopouštějí: říkají, že srovnávají současný svět s ankapem, ale ve skutečnosti srovnávají současně decentralizovaný svět s extrémně nebo maximálně decentralizovaným světem!
Tak to jistě myslel vch.

Ač se do cizích diskuzí nechci zapojovat, teď to udělám, protože mě při čtení napadlo pár věcí a bylo by dobré, kdyby zde byl představen celý obraz.
1. Opakujete jinými slovy Jakubův argument, že argumentujete názvem. Jakub napsal: Popíšete, jak by měly být rozděleny zdroje. Definujete, že jednání v rozporu s tímto rozdělením zdrojů je krádež. Pak argumentuje, že vaše rozdělení zdrojů je to správné, protože v opačném případě se lidé dopouští krádeže. Vy jste napsal: "Naše rozdělení zdrojů vyhází ze sebevlastnictví a prvotního přivlastnění. Jednání v rozporu s tímto rozdělením zdrojů je krádež. Jednat v rozporu s našim rozdělením zdrojů je špatné, protože to znamená dopouštět se krádeže".
Pořád je to "argument názvem", jen jste přiblížil vaše rozdělení zdrojů.
2. Podle zavedené politické teorie je podstatou vlastnických práv vymahatelná dohoda o rozdělení přírodních zdrojů v rámci lidské skupiny. Dohoda je společenská smlouva, lidská skupina je stát. Z toho vyplývá morálka. Krádež je špatná, protože je porušením dohody. Jednání v rámci dohody je dobré, protože to tak bylo dohodnuto. Takže právě demokraté nebo konstitucionalisté DOBŘE VĚDÍ, proč je krádež špatná. Odkud to ale vědí anarchokapitalisté? Společenskou smlouvu neuznávají. Říkají, že to "vyplývá z vlastnických práv". Co ale jsou ta vlastnická práva, než dohoda lidí = určitá společenská smlouva? Anarchokapitalisté řeknou: "Ne, není to společenská smlouva!" Co to ale potom vlastnická práva JSOU? Jaká je jejich PODSTATA? Paradoxně všechny výhrady anarchokapitalistů vůči společenské smlouvě dokonale sedí na jejich vlastnická práva. Na Misesu se společenská smlouva charakterizuje jako neseriózní, naivní, prakticky paranormální koncept. Není to dokonalá charakteristika anarchokapitalistických vlastnických práv? (obzvláště ta paranormálnost). K jaké SKUTEČNOSTI odkazují?
2.1 Když uznáme, že podstatou anarchokapitalistických vlastnických práv (AVP) je vymahatelná dohoda o rozdělení zdrojů v rámci lidské skupiny, pak AVP jsou společenskou smlouvou a ankap je státem. Pak vyvstává otázka, proč by lidé měli uzavřít zrovna tuto společenskou smlouvu? I proti sebevlastnictví lze leccos namítnout, ale to nechme stranou. Co ale prvotní přivlastnění? Je k přijetí tohoto absurdního principu jiný důvod, než že se anarchokapitalisté domnívají – naivně, neseriózně a paranormálně – že se tak vyhnou společenské smlouvě a státu? Což samozřejmě není pravda, protože princip prvotního přivlastnění je společenská smlouva, a lidská skupina, která ho vymáhá, je státem.
3. Navíc princip prvotního přivlastnění, tak jak ho chápou anarchokapitalisté, už byl vyvrácen Jakubovým "trosečníkem na ostrově anarchokapitalistů", který ukazuje, že princip odporuje naší morální intuici, a tudíž je neplatný – v tom rozsahu, v jakém ho používají anarchokapitalisté. Jinak je to dobrý princip: motivuje lidi osídlovat nová území, využívat nové zdroje, což je prospěšné pro společnost. Prvotní přisvojitel by tedy měl mít větší právo na zabraný zdroj. Z toho ale neplyne, co hlásají anarchokapitalisté: že by měl mít právo zabrat si cokoliv a pak to vlastnit absolutně a na věky věků.

1) Kompenzuje snad vám někdo, když se narodíte blbej? Ne, musíte si poradit sám.
- Ale kompenzuje. Česká společnost představovaná státem to kompenzuje.

2) Kompenzace nerovnoměrného rozdělení zdrojů je normální krádež
- Pojem krádež je odvozen od pojmu společenská smlouva. Podle anarchokapitalistické společenské smlouvy to je krádež, podle demokratické to krádež není.

3) Kompenzace nerovnoměrného rozdělení zdrojů (…) je demotivující, protože to nenutí hůře disponované hledat zdroje jinde. Brzdí to vývoj. (…) Proč vymýšlet a inovovat, když přijde kompenzace. Žádná kompenzace legitimní není.
- Kompenzace samozřejmě nemá být demotivační. Když je, je to špatná politika. To je jako argumentovat, že je nelegitimní, aby stát jinému státu vyhlásil válku, protože pošle na frontu jen ženy a děti, a to je přece blbost. Tato "presumpce nesmyslné politiky", u anarchokapitalistů bohužel běžná, je nejenže neférová, ale taky anarchokapitalisty oslabuje, protože pak kritizují presumovaný "nerozumný stát" nebo "nesmyslný stát", jakýsi Kocourkov, nikoliv stát jako takový. Čili by měli zaujmout přesně opačný postoj: presumpci rozumné politiky.

1. Skutečně jste analogii nepochopil, když píšete v reálném světě je sice samozřejmě v principu možné, že na tisíci ostrovech odmítnou přijmout trosečníka jinak, než jako otroka….
2. Především jste se ale vyhnul odpovědi. Otázka zněla: "Na příkladu s ostrovem nelegitimnost počínání vlastníků ostrova bije do očí. Co je na dickensovském kapitalismu jinak?" Odpovězte na tohle: Pokud je počínání vlastníků ostrova z našeho příkladu nelegitimní a dickensovský kapitalismus byl legitimní, tak co přesně, jaká odlišnost, dickensovský kapitalismus legitimizuje?

P.S. Ludwig von Mises ukázal, že na volném trhu převládá tendence k přesnému přizpůsobování tržních mzdových sazeb ke mzdovým sazbám konečným.
- Co jsou "konečné mzdové sazby"?

1. Univerzalitu argumentu podrývají například veškeré služby předpokládající přesun peněz od bohatých k chudým, jejichž smyslem je kompenzovat počáteční nerovnoměrné rozdělení přírodních zdrojů. Viz Jakubův příklad "trosečník na ostrově anarchokapitalistů" (je natolik dobrý, že by se pro něj měla vymyslet terminologie).
2. Argument padá ze dvou důvodů. Jeden je zřejmý: Předpokládá se, že plátci daní jsou nuceni kupovat si služby PRO SEBE. Typicky ale tak bohatší kupují statky chudším, čímž se taky zdanění legitimizuje (viz počáteční nerovnoměrné rozdělení přírodních zdrojů). Druhým, příbuzným důvodem – osvětlujícím, proč se "počáteční nerovnoměrné rozdělení zdroj" má kompenzovat– je, že anarchokapitalisté jako by nerozlišovali trh a houmsteding, směnu statků a zábor zdrojů. Přitom je tam ten obrovský rozdíl, že zatímco trhem lze legitimně bohatnou donekonečna, tak houmsteding rozhodně donekonečna legitimně pokračovat nemůže. Cítíme, že je nesmysl, aby člověk měl právo jít krajinou a neomezeně si ji zabírat pro sebe.
3. Anarchokapitalisté asi namítnou: Ať ti, kdo chtějí služby pro chudé platit, je platí, ale ať k tomu nenutí ty, kdo je platit nechtějí. Odpověď zní, že když je nárok chudých na kompenzaci "počátečního nerovnoměrného rozdělení" pokládán za legitimní, tak se vztahuje na všechny členy společnosti; tak jako se v ankapu anarchokapitalistická pravidla vztahují na všechny, ne jen na ty, kdo chtějí, aby se na ně vztahovala.

DODATEK DODATEK DODATEK
Anarchokapitalismus, nejvyhraněnější forma libertarianismu, se v podstatě skládá ze dvou základních kořenů: filosofického základu anarchoindividualistů a rakouské ekonomické školy; jeho duchovní otec – Murray Newton Rothbard – to vyjádřil těmito slovy: „Capitalism is the fullest expression of anarchism, and anarchism is the fullest expression of capitalism. Not only are they compatible, but you can't really have one without the other. True anarchism will be capitalism, and true capitalism will be anarchism.“ Ačkoliv do sebe tyto dva myšlenkové základy zapadají naprosto dokonale pro toho, kdo pochopil…
- Pro toho, kdo si anarchismus NADEFINOVAL jako kapitalismus, tj. jako věc vlastnictví.

…mohou argumentačně velmi dobře obstát i odděleně, navíc jejich spojení není zrovna intuitivní záležitost (nikoho před M. N. Rothbardem to nenapadlo);
- Pročpak to asi před Rudovousem nikoho nenapadlo? Skutečně proto, že to "není zrovna intuitivní záležitost"? Není to náhodou proto, že všichni před Rothbardem anarchismus chápali jako věc svobody/volnosti a kapitalismus jako věc vlastnictví, a Rothbard anarchismus předefinoval na věc vlastnictví?

z toho plyne, že existuje spousta lidí, kterým je vlastní jeden z těch dvou principů (alespoň ve své valné většině), nikoli však ten druhý
- Protože si dosud jeden princip nepředefinovali na druhý, jako Rothbard.

– leč k tomu, aby se někdo stal anarchokapitalistou, potřebuje oba.
- Potřebuje si předefinovat anarchismus na kapitalismus. Pak se stane anarchokapitalistou.

Co v Rothbardově úvaze znamená "anarchismus". Znamená JEŠTĚ NĚCO JINÉHO, než že vše je vlastněno soukromníky?

Ale o to přece nejde. Jde o to, co v Rothbardově úvaze znamená "neexistence vlády" nebo "anarchismus". Znamená to JEŠTĚ NĚCO JINÉHO, než že vše je vlastněno soukromníky? Protože když řeknete "Anarchismus je 'neexistence vlády' a to je, že vše je vlastněno soukromníky", pak vám "vyjde", že anarchismus je kapitalismus, ale jen proto, že jste pojem "vláda" nenadefinovali nezávisle na pojmu "kapitalismus".
Když Rothbard píše: True anarchism will be capitalism, and true capitalism will be anarchism., znamená to "Když bude skutečně vše vlastněno soukromníky, bude vše skutečně vlastněno soukromníky, a když bude vše skutečně vlastněno soukromníky, bude skutečně vše vlastněno soukromníky".
To je tautologie, je to Rothbardova chyba a spočívá v tom, že si Rothbard pod anarchismem nepředstavuje nic určitého, nezávislého na kapitalismu.

S tímhle samozřejmě nelze nesouhlasit. Ano, veškeré statky by měly být poskytovány soukromými podnikateli působícími na volném trhu. Takže na úrovni Bastiata s kritikou státu zcela souhlasím. Jenže to je kritika jen určité státní činnosti; státu jako takového se to téměř netýká.
Což Rothbard nepochopil. Jak to napsal: „Capitalism is the fullest expression of anarchism, and anarchism is the fullest expression of capitalism. True anarchism will be capitalism, and true capitalism will be anarchism.“ Jak to odůvodňoval? Kapitalismus = vše je vlastněno soukromníky, anarchismus = neexistuje vláda; z toho usuzoval, že když je vše vlastněno soukromníky, tak to neguje vládu, protože nemůže mít čím a na čem vládnout. Zřejmě ho nenapadlo, že zeskoukroměním všeho by mohl VZNIKNOUT stát: soukromý stát spravovaný soukromníkem.
Kde je chyba? Co v Rothbardově úvaze znamená ta "neexistence vlády"? Znamená ještě něco jiného, než že vše je vlastněno soukromníky? Ne. Takže je to tautologie. Je sice pravdivá, ale nicneříkající. Říká to vlastně: "Když bude vše vlastněno soukromníky, tak bude vše vlastněno soukromníky". Jen druhou polovinu tautologie formuloval jako "tak nebude existovat vláda". Čili Rothbardova chyba je v tom, že anarchismus nijak pozitivně nedefinoval, resp. nedefinoval jej NEZÁVISLE na kapitalismu. Definoval jej jen jako APRIORNÍ DŮSLEDEK kapitalismu. Takže není divu, že mu pak "vyšlo", že "nemůžete mít jedno bez druhého"… Not only are they compatible, but you can't really have one without the other.

fundamentální rozdíl mezi kapitalismem (skutečným) a příkladem s ostrovem spočívá v tom, že ostrov je jeden, nový trosečník je jeden, zatímco firem jsou tisíce a pracovníků miliony. Každý si může vybrat pro něj nejlepší podmínky, takže navzdory občasným excesům volný trh směřuje k optimu. Za daných okolností byl všeobecný stav nejlepší možný
- Pokud toto má být ten rozdíl, tak tam žádný rozdíl není, protože to je neexistující rozdíl. Asi jste nepochopil analogii. Ztroskotat poblíž ostrova vlastněného anarchokapitalisty = narodit se do ankapu , pobývat na ostrově jako otrok = pracovat v dickensovské továrně, moře = prostor v ankapu neposkytující příležitost k obživě, např. slam.
Čili ostrovů můžou být tisíce a u každého z nich se bude opakovat situace "buď dobrovolně do otroctví, nebo zpátky do moře".

1. Nenávist je silné slovo, ale výhrady ke kapitalismu mají dva důvody: 1. že kapitalisté využívají nerovného rozdělení přírodních zdrojů ke svému nespravedlivému obohacení 2. že do účetnictví nezahrnují externality, a tak se na úkor společnosti nespravedlivě obohacují.

2) nenávidět kapitalismus devatenáctého století proto, že lidé žili v horších podmínkách než dnes (ačkoliv v lepších než předtím), dává asi takový smysl, jako hanět vynález parního stroje, protože dnes máme stroje výkonnější
- Tahle rétorika mi taky kdysi dávala smysl. Taky jsem si myslel "V továrně to pro ně bylo lepší než na poli, takže můžou být za kapitalismus rádi". Jenže že si osoba dobrovolně něco vybere, protože je to pro ni lepší, neznamená, že se na ni druhá strana nespravedlivě neobohacuje. Dobře to ukázal Jakub G: Loď anarchokapitalistů ztroskotá na ostrově; oni ostrov houmstedují. Pak tam ztroskotá další člověk. Anarchokapitalisté mu řeknou: "Ostrov je náš; můžeš tady být jako náš otrok". Nový trosečník na to přistoupí, protože je to pro něj lepší než se utopit v moři. Cítíme ale, že přestože je to jeho svobodná volba a přestože si polepšil (bude žít v lepších podmínkách než předtím), tak se na něm anarchokapitalisté nespravedlivě obohacují.
S kapitalismem 19. století je to obdobné. Anarchokapitalisté se zaměřují jen na to, že chudí si přechodem z polí do továren (obdoba přechodu trosečníků z moře na ostrov) polepšili. Když se ale podíváme na celou situaci, nemůžeme nevidět, že zároveň továrníci využívali jejich těžké životní situace ke svému obohacení. Anarchokapitalisté se zaměřují jen na "chudí (noví trosečníci) si polepšili", a "bohatí (vlastníci ostrova) se na úkor chudých nespravedlivě obohacovali" ignorují, odmítají vidět. Proč? Proč ten rozdíl? U příkladu s ostrovem nelegitimnost počínání vlastníků ostrova bije do očí. Co je na dickensovském kapitalismu jinak?

Všichni komunisté se někde narodili. Budou se rodit i do ankapu.

Každá společnost vystupuje autoritativně vůči jedincům, kteří se do ní narodili. Jak by to mohlo být jinak? Když se do ankapu narodí komunista, tak mu snad anarchokapitalisté ustoupí? Řeknou mu: "Protože sis nás nezvolil za autority, nechceme tak vůči tobě vystupovat a nutit tě následovat nás. Ať je tedy po tvém. Podvolujeme se tvé vůli."?
Ze skutečnosti, že se jedinec rodí do společnosti, kterou si nevybral, plyne, že se VŽDY nachází v situaci, kdy je vystaven autoritě, kterou si nevybral.

Tvrzení, že člověk dokáže změnit globální přírodní procesy je směšné. Fakt směšné. Nejsem ochoten o takovéhle fakt směšné člověčí namyšlenosti vést seriozní debatu. Tvrzení, že lidi se chovají stylem po mě potopa je lehce vyvratitelné tím, že tento živočišný druh se včetně předchůdců vyvíjí už cca 2-3 miliony let a nikdy za celou tu dobu nedokázal sám sebe vyhladit. Neobjevila-li se tato "schopnost" u něj po celou tuto dobu, je fakt směšné tvrdit, že zrovna teď...
- Po drtivou většinu historie bylo lidstvo nepočetné, nenáročné a bezmocné. Dnes je nepředstavitelně početné, nesmírně náročné a překvapivě mocné.

Zdá se mi, že tato debata ztrácí smysl. Pokoušel jsem se dávat nějaké argumenty a příklady z historie.
- Asi jste se pokoušel málo, neboť já jsem žádný argument nezaznamenal. Zkuste to ještě jednou: Jaký máte argument, že lidstvo neznehodnocuje (řekněme v měřítku lidského života nevratně) biosféru?

1) Pokud si ale pustíte nějakou počítačovou hru, např. nějakou střílečku, budou Vaši počítačoví soupeři pravděpodobně utíkat před ohněm. Jasně, můžeme se bavit o tom, zda tak činí z nějaké své vůle či nějakého instinktu daného jejich stvořitelem, ale totéž se dá říct o té žížale.
- Ale člověk neutíká před ohněm, protože by byl tak naprogramován, ale protože mu to je nepříjemné. U ostatních savců to bude stejné. U ptáků taky. U plazů, obojživelníků a ryb podobné. Někde to bude končit: hmyz, kroužkovci a plži mají jen elementární pocity, nebo nemají žádné a jsou to jen stroje. Důležité je, že život jako fenomén se zdá "být otevřen" intencionalitě. Zdá se, že život jaksi "směřuje" k tomu, začít interagovat se světem na pocitové, kvalijní bázi.
Žížalu jsem uvedl jako příklad proto, že tuším Hawking řekl, že naše počítače jsou výpočetně na úrovni žížal, a proto nemají lidské schopnosti, a až se jejich výkon příslušně zvýší, nabydou je. Protiargument je, že žížala se od počítače zásadně liší v tom, že buď má primitivní intencionalitu, anebo jakožto živý organismus "je otevřena" jejímu vzniku. Čili že to vůbec není záležitost výpočetního výkonu, ale schopnosti nebo potenciálu mít pocity, kválie, což má zřejmě úplně jinou podstatu.

2) Budete se divit, ale toto se studuje docela hodně, a např. v dnešní době jsou už vědci schopni zjistit, jaké pocity v EEG zkoumaných jednotlivcích vyvolávají určité obrazy, a jsou dokonce schopni tyto obrazy rekonstruovat (byť zatím ne s příliš vysokým rozlišením). Je to otázka metod a přesnosti měření.
- O něčem takovém jsem slyšel, ale nezajímal jsem se o to. Jsem k tomu velmi skeptický. Existují sebeklamy a podvody. Pro navození správného skeptického mindsetu si stačí uvědomit, že už v roce 1948 byla za objev léčby schizofrenie udělena Nobelova cena!
Každopádně i kdyby bylo možné počítačovým zpracováním snímků mozku poznat, co člověk vidí, nic to nemění na tom, že i takto bychom v mozku žádnou mysl nebo osobu neobjevili. Říkal jsem, že snímkováním mozku nelze poznat, jakou osobou člověk je a čím se zabývá (osoba a mysl); ne, že nelze poznat, co vidí.

3) Obávám se, že nic jiného než elektrické impulzy a učící se neurony spínané pomocí hormonů v mozku není, a mysl a vědomí jsou emergentní fenomény vycházející z množství synapsí a ze složitosti celého systému. Víra v materiální dává nějaké predikce, dá se nějak zkoumat, a zatím výzkumy nevyvrátily, že by mysl nebyla materiální.
- Vědomí, schopnost mít prožitky, určitě je emergentní fenomén; otázka je, co si představujete pod myslí. Proč by měla existovat nějaká mysl? Je pro to jiný důvod, než že existuje slovo "mysl", říkáme "má něco na mysli", "jeho mysl" atp. a hloupý zvyk věřit, že když pro něco máme slovo, tak to existuje? Mozek nebo člověk má schopnost mít prožitky. Takže zde máme proud prožitků. Proč by ale měla ještě k tomu existovat mysl? Co to vůbec má být? Szasz se vysmíval představě mysli jako "skladiště vzpomínek, které máme v mozku". Tak to určitě není. Mimochodem takto nesmírně naivně, až středověce naivně, je to zobrazeno v "Transcendenci": Hallová říká Bettanymu, že "naloudovaný Depp" má své vzpomínky "Takže to musí být on!".

1) Jenže přesně to se stalo s počítačem fungujícím na biologické bázi. Takže o nemožnosti si dovolím pochybovat.
- Pokud tím myslíte sebe, lidskou osobu, tak ta se nezdokonaluje mechanicky, ale na základě intencionality, kterou má.
Pokud tím myslíte člověka jako druh a sebezdokonalováním jeho evoluci, tak ta sice proběhla mechanicky, ale pracovala s materiálem – s neuronovými sítěmi – majícím vlastnosti, které integrované obvody nemají. Zárodky intencionality nacházíme už u tak jednoduchých živočichů, jako jsou žížaly nebo slimáci. Když je začnete pálit, snaží se dostat pryč apod. Tohle počítače nemají.

2) Pořádně nevíme, co je nebo není možné. Transhumanismus je velké neprobádané místo. Lidská mysl je hromada elektrických impulsů…
- 1. Mozek není mysl ani osoba. Nikdo není schopen poznat podle snímku mozku, jaké osobě patří a čím se zrovna zabývá (co má zrovna na mysli). Mezi osobami jsou obrovské rozdíly: jsou lidi jako Einstein, mající úžasně hluboké myšlenky a zájmy a pak jsou lidi, kteří nic nevědí a nic je nezajímá. Nikdo je nedokáže odlišit podle snímku mozku (nebo pitvy). Jsou lidi, kteří mají úžasné hudební schopnosti, umí číst noty, mají úžasnou hudební představivost, "mozek jim neustále vytváří" spoustu hudebních nápadů, a jsou lidi, kteří nedokážou zazpívat zahraný tón. Podle snímku mozku je nikdo nedokáže odlišit.
A co vím, ani se to nijak zvlášť nezkoumá. Protože všichni už vědí, že to na mozku poznat nejde.
2. Vytvořit iluzi věci a vytvořit věc jsou různé věci. Že na filmovém plátně můžete vytvořit přesvědčivou iluzi dinosaurů, neznamená, že máte stroj času.
3. Jistě lze věřit, že osobu vytváří mozek, tak jako lze věřit, že svět neexistuje. Pak ale vyvstává otázka, proč to mozek dělá? Nic to nezodpovídá. Jediný rozdíl je v tom, že berete agendu osobě a dáváte ji mozku.
4. A především: Aby lidskou mysl bylo možné nahrát do počítače, musela by nejdřív existovat. Podle Szasze mysl neexistuje jako "objekt v hlavě". Je to činnost osoby. Neexistuje mysl (mind), jen "myslení" (minding) (tedy ne "myšlení"). Napsal o tom knihu "The Meaning of Mind". Čili nahrát svou mysl do počítače je stejně iluzorní jako tam nahrát své chození, psaní a mluvení. Protože to není "má mysl" (můj objekt v hlavě), ale "mé myslení" (má činnost).
Víra v materiální mysl v scientistické éře je obdoba víry v duši (která taky měla být nějak materiální) v teologické éře.