Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

to "...s nosem od koksu" ... :D

Z definice monopolu v ankapu být může, pouze na vlastním území.
A Urza sám v tom vlákně připustil, že u státu má tu doložku o nevlastněném území ( monopol na násilí na území které nevladtní ) právě proto, že monopol na vlastněném území je z jeho pohledu v pohodě.
- jinak by mu přece i stačilo definovat stát tím monopolem na násilí a tečka. Ale on tam okatě dodává to "...na území které nevlastní", činž nevysloveně říká, že pro něj není státem opak, monopol na vlastněném území.

A nebo Urza tím jak definoval monopol, stát a anarchii a současně tím jak popisuje ankap se střelil do nohy, protože z toho všeho by plynulo, že ankap podle jeho vlastních definic není anarchie, byť není ani ten stát.
IMHO ankap by byl jedním či soustavou mnoha soukromých monopolů na násilí provozovaných na vlastním území.

Na koho "nás"?

Jojo, řeč je vlastně o té síle společnosti, takže krom silného psa i případně silná smečka. Paní "li" byla spíše ilustrativní příklad, že kdyby se jednou úplně náhodou smečka přiklonila k jejimu pohledu, tak...

Ten monopol na násilí jsme tu s Urzou nedávno probrali a vyplynulo nám, že může existovat ve státě i mimo stát (v bezstátí), a myslím že i v ankapu - vlastně ho tam nic nevylučuje a spíš je tam dost pravděpodobný až jistý. Jen je rozdíl mezi tím, jestli je řeč o monopolu na vlastním nebo cizím území.
"Něco jako NAP" pak jak známo být v ankapu stejně tak nemusí, jako může.

Třeba se ukáže, že ankap spadá právě do té definiční mezery mezi státem a anarchí, takže v něm monopol na násilí je, ale na těch vlastních územích, jak jsme to probrali s Urzou i zde:
https://stoky.urza.cz/texty/zamerme-se-na-svobodu-2459#comment90095

Zeptám se, když píšeš to "vztahují se pravidla ankapu/napu i na lidi, kteří.. " tak bereš v úvahu vlastně to, že ankap sám od sebe nějaká jasně vymezená pravidla nemá? Když přece má být postacen celý na decentralizovaném rozhodování libovolných lidí-arbitrů, kteří nemusí rozhodovat podle nějakých ústředních pravidel daných předem, ale jen na základě své volby. A že pak jen záleží na společnosti, poptávce a tak vůbec, který arbitr bude respektován a který ne. Takže by i paní "li" mohla být arbitriní a když by ji veřejnost dopřála silného sluchu, řídilo by se ankap rodinné právo třeba podle ni.

Ten vztah smlouvy s dítětem Urza už relativně řešil, souhlasem pro něj není nevědomé podepsáni úpisu za bonbon, ale cca jen to, když souhlasící (dítě) je si cca už schopno hlouběji uvědonit s čím vlastně souhlasí. Jinak on by vnímal zmanipulovaný souhlas jako neplatný. Samozřejmě je to podobné jako v běžném státním právu v případě otázky "přiměřené obrany" ap., tedy dost subjektivní posuzování případ od případu. Ale ono to asi v rámci ankap teorie moc lepší řešení stajně nemá.

Ze Tvé definice otroka vzniknout otrok sebeprodejem nemůže. To je pravda. Jinak je to v Urzově terminologii, kdy on člověka co sebe prodal otrokem (bez jakéhokoliv přívlastku) nazývá. Jazykově je to od něj IMHO vyjímečně přijatelné, protože "Urzův" otrok fakticky vzato bude ve svém životě moci plnit podobnou roli jako klasický chycený otrok. Prý ale jen cca 10℅ lidí z ankapu vůbec připouští tu možnost prodeje sebevlastnictví.
Jinak, to na co naráží Hefo je problematika neintuitivnosti Urzovy ankap terminologie, kdy dobrovolný obchod zahrnuje krom vcelju pohodových směn i krajní situace, běžně lidmi vnímané jako brutální ekonomické vydírání, a z toho se pak odvíjí i problematika pojmů svoboda, v nějterých životních situacích. Ostatně, za tu terminologicky nezvykle pojatou dobrovolnost kritizoval ankap z řad jiných nekapitalistických anarchistů např Chomsky.

Souhlas v tom, že Urzova definice svobody zahrnuje i to, co by normálně člověk nazval totalitní diktaturou nebo nesvobodným otroctvím. Jen jsem chtěl dodat, že úplně klasicky v minulosti se otrok stal otrokem ještě mnohem přímočařeji, i bez dluhů nebo ekonomické nadvlády, prostě ho někde nějaký Říman, Přemyslovec nebo Arabáš odchytil a přeprodal dál.

A počítáš do toho sebevlastnictví, že by se otrok mohl sebrat a odejít, evebtuelně žít celý život na svém, nikomu nic nemuset dodácat a nikomu by do něj nic nebylo? Urzova definice není rozhodně ideální, ale zase ani v celé šíři neznamená nutně otroctví.

No, mluvíš s Urzou, a pro něho "svoboda znamená možnost libovolně nakládat s vlastním majetkem (především pak svým tělem) v případě, že tím nenarušuji majetek někoho jiného bez jeho souhlasu" .
Takže když si to dosadíš do jeho slov, říká Ti že i zlí lidé by měli mít možnost nakládat s jejich majetky, pokud tím nenaruší majetky jiných. Aby Tě ta vzletnost slova svoboda nemátla, tak takhle pragmaticky řečeno mu už snad rozumět jde, i když souhlasit člivěk hemusí.

To myslím ani není v rozporu.
Ten monopol na násilí na vlastním území, včetně té zahrady nebo bytu, je jen tím že si na svém najitel sám volí to, jestli ho bude chránit Pepa nebo Franta, nebo on sám. Takže ani Pepa ani Franta tam nemůžou operovat nebo nabízet své služby bez majitelova souhlasu. Ve větším třeba developer určí, že v jeho čtvrti si nájemníci mohou vybrat jen ze smluvně určených ochranek, nebo jen tu jeho třeba. A pak to má i tu blbější funkci (aspoň za mě) v podobě velkého soukromého celku co se chová jako stát, akorát že na vlastním. Rozdíl je jen v měřítkum Takže za sebe beru jako soukromý stát (co si určuje silový monopol na vlastním) vlastně i ten mikroprostor Frantovy zahrady a to mi ani nepřijde nějak zásadně špatné, jestli tam nejsou nějaká ty zvětstva typu nenechám projít pozemkově ob-koupeného souseda a on chcípne hlady.
U Urzy ně jen zajímalo, kam on tohketo (ten monopol na vlastním) vlastně zahrnuje.

Souhlas. Tetminoligicky blízké mi pro ten stav příjde označení "soukromý stát" (rozdíl proti státu prostému je v tom monopolu na vlastním), ale je to jen má terminoligie. U Vašich definic mě pouze zaujalo, že tam ta "mezera" mezi státem a anarchií je. Pro pozici ankapu by se sice ta definice anarchie dala (teoreticky) doplnit takto: "společnost na území, kde neexistuje monopol na násilí (+) na území které nevlastní ", ale znělo by to kostrbatě a asi i výrazněji naštvalo zbytek anarchistů. Typově by ale ta "mezera" do ankapu asi seděla, protože má ty rysy, že jde o soukromý majetek spravovaný majitelem (jenž na svém pozemku reguluje práva subjektů působit v odvětví s násilím, tj. určuje ten monopol), a není ani nutně řečeno, že musí jít o území velké, stejně tak může jít o menší zahradu. Ale samozřejmě to můžete nechat i jako tu mezeru nezahrnutou definičně ani do státu, ani do anarchie - jako teoretický 3. scénář vývoje společnosti.

Vcelku tomu do značné míry i věřím. Na druhou stranu stojí za úvahu, čím to je, že lidé s tímto potenciálem jsou schopní sami nad sebou zřídit a aktivně udržovat něco, co jejich chování zpětně koriguje. ( když teda bereme stát jako v důsledku produkt samotných lidí a ne jako oddělenou entitu kdesi nad nimi)

Určitě ty definice respektuji ve smyslu, že se je hájit nemusíte a že každý může definovat jakkoluv chce. Jen mi přišly jako celek ve vzájemném rozporu, pokud (1) může existovat monopol na násilí na vlastním území jenž není státem, ale (2) anarchie je tam popsána coby absence monopolu na násilí zcela obecně. Dle toho by totiž ten monopol na násilí na vlastním území nespadal ani do státu, ani do anarchie.
Za mě by to ovšem šlo pochopit tak, že by šlo specificky zrovna o an-kap, vezmu-li ale vámi definovanou anarchii jako nějakou jinou ( dejme tomu levicovější) než ankap, která je v rozporu s jakýmkoliv monopolem, tedy ani tím na území vlastním, pro pravicovější ankap už přijatelným.

Možná ani nejste v neshodě, pokud paní "li" mluví o absolutní svobodě (ne o té Vaši definici svobody). Absolutní svobodu (dělat si zcela cokoliv) připouští regulovat i ankap, a to volnotržně, kdy se řekne, které jednání je dobré a které zlé, a to se omezí. (např. zlá krádež).

zaujalo me ono: "směle se přihlaste k anarchii"
Sice podle toho co mi tu řekli jiní už jsou Vaše původní definice (https://ankap.urza.cz/definice/ ) trochu pasé a sám už je prý raději neužíváte a nehájíte.
Ale kdybych se jich měl držet, tak proč potom stát má v definici tu doložku "...,které nevlastní"?
(Monopol na násilí na daném území, které nevlastní.)
- Když to takto podané nevysloveně sugeruje i opak, a to možnosti existence takového násilného monopolu na území, které ten monopol vlastní???
A to mi pak nesedí s Vaši prostou definicí anarchie: "Bezstátní společnost na území, kde neexistuje monopol na násilí" - ať už monopolu na vlastním, nebo cizím.
Z mého pohledu by tady ty definice, pokud nejsou už definitivně u ledu, vyžadovaly revizi. A nebo je raději smazat či označit za neaktuální.

Demagogický nesmsl je to tvé věc (nějak definovaná) má vlastnost ze své podstaty.
- aby jsi tedy obešel slovo definice, cpeš tam "vlastní podstatu".
Ano, můžeš mít dva příklady:
1. Době postavený dům (dobře postavený, proto že nespadne), můžeš brát jednak tak, že má nějakou svou "podstatu", spočívající v rámci nějakých mantinelů kvalitně odvedených stavebních prací a dodržených osvědčených předpisů. - to je pro tebe legitimní postup
2. Dobře postavený dům (dobře postavený, proto že nespadne), může brát Urza tak, že cokoliv kdo kdokoliv postaví jako dům a ono to nespadne, označí za dobře postavený dům.

Rozdíl je v tom, že
- ty dopředu do popisu/vymezení a tedy i definice toho domu zahrnuješ i ty stavební postupy, které mají vést k nespadnutí domu. Viz to kam míříš, že současná demokracie je definována svými institucemi (které do jisté míry zajištují jeji nezhroucení).
- Urza naopak nechává na staviteli, aby zvolil libovolné postupy a pak buďto dům jakožto dům co nespadne uspěl, nebo neuspěl.

-Jádro tvé demagogie je ale v tom, že za jistých podmínek můžou spadnout oba domy , a nebo že ten Urzův spadne později než ten tvůj.
Rozdíl je v tom, že ty i zbořeništi domu stále říkáš dům, zatímco Urza mu říká trosky.
Jediným věcným postrkem tvého podnetu je tedy to, že ano, ankapáci by měli více uvažovat o tom, proč jejich dům nespadne, což tedy v rámci diskuze i uvažují, byť se to dá úspěšně kritizovat.
A naopak tvým faulem je to, že pokud se takto díváš i na současnou demokracii, bude ona sama sebou i dávno po tom, co by potenciálně byla v troskách. Zhroutit se totiž může velmi rychle dokonce svými vlastními demokratickými cestami i navzdory svým institucím (stavebním předpisům), bude-li plná Urzů, zatímco ankap přežije, bude-li plný Urzů.
Není to tedy jen o předpisech (vlastnostech systému "z podstaty"), ale o lidech co v systému jsou, tak jako každá obranná zeď je jen v důsledku zhruba tak silná, jak silní jsou jeji obránci vs. útočníci.

A abys měl šanci to pochopit, trochu to zjednoduším:
Shodneme se, že je rozdíl mezi konceptem systému, ve kterém nemůže vzniknout demografická krize , protože to ten systém nějak zařizuje (což něco stojí), a konceptem systému, ve kterém nemůže vzniknout demografická krize , protože v takovém případě se z definice nejedná o ten systém (což nic nestojí)?
- Je-li obojí v důsledku definováno "dobrým výsledkem" (tj. krize vzniknout nemůže), je v principu jedno , zda toho výsledku bylo dosaženo pomoci úsilí krizi odvrátit, nebo jen náhodou že nevznikla, protože když krize vznikne, přestane se u obou systémů jednat o systémy kde krize vzniknout nemůže - tedy se neshodneme v principielním rozdílu definičním. A ani v kvalitativnbím, protože i ve druhém případě být úsilí o odvrácení krize vynaloženo i větší než v případě prvém.

- Je-li u prvního systému možné aby krize vznikla, nejedná se o systém kde vzniknout nemůže a pak si už v zadání otázky sám sobě protiřečíš.

A tentokrát závěrem:
- Max Weber (1864-1920) definoval stát jako
"lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí" ( "a polity that maintains a monopoly on the legitimate use of violence" ) - ANO_NE?
- Martin Urza v určité části svého života došel k názoru, že takřka* ve všech ohledech je lepší společnost bez státu, než se státem ( přičemž ten stát Martin vnímá takřka shodně s Maxovou definicí) - ANO/NE?
- je kvůli Martinivě hodnotovému a dočasnému názoru onen stát, definovaný už Maxem (o desítky let dříve), "z definice zlem", a jeho absence "z definice dobrem" ? - ANO/NE?

Když už tedy i zde vzdáváš ty pokusy o dokázání onoho údajného dobra z definice a objasnění tvych slamáků a dezinterpretací Urzových názorů, zkonstatuji zde nazávěr že:
- Max Weber (1864-1920) definoval stát jako
"lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí" ( "a polity that maintains a monopoly on the legitimate use of violence"
- Martin Urza v určité části svého života došel k názoru, že takřka* ve všech ohledech je lepší společnost bez státu, než se státem ( přičemž ten stát Martin vnímá takřka shodně s Maxovou definicí)
- je kvůli Martinivě hodnotovému a dočasnému názoru onen stát, definovaný už Maxem (o desítky let dříve), "z definice zlem", a jeho absence "z definice dobrem" ? - Podle tvého dosavadního přístupu zdá se mi ano, ať už na základě šipek, nebo demojracie D.

Přitom jádro tvého slamáka je zde:
"špatný výsledek ankapu" a "vznik státu" je totéž. "Vznik státu" je jen jiné jméno pro "špatný výsledek ankapu
pokus sis sám pro sebe definičně spojil zánik ankapu se zlem, a snažíš se to podsunout jako obecnou věc, pak pro tvou logiku, ale nikoliv pro Urzovy definice, platí to pouze tvé definiční ztotožnění ankapu s dobrem.
Urzovy definice (anarchie, stát, monopol) zde pojem dobra a zla neobsahují:
https://ankap.urza.cz/definice/
Je rozdíl mezi hodnotovým braním ankapu za dobro (tam je co člověk to kus od kusu a navíc s možností změny názoru, což ty popíráš) a definičním spojením, nezávislým na proměnlivém lidském hodnocení (definičně jednou pevně daném, platným pro všechny kdo definici jako celek uznají)
A už vůbec pak nepkatí tvá předchozí demagogická posloupnost, že vznik monopolu n.n.n.c.u. se pozná tak, že společnost je "zlá".

Stejně tak může být i demokracie dobrem z definice, pokud jeji zánik budeš brát definičně za totéž co zlo. Tedy opět se ukazuje banálnost tvého postoje.
Spíše tedy ty nechápeš rozdíl mezi definičním označením za dobro a hodnotovým označením za dobro, a pak je hloupé, že to směšuješ dohromady. A jak jsem už uvedl, proti tém tvým nepodloženým slamákům není ani potřeba vznášet protiargunenty, stačí jen vidět tu jejich slaměnost.
a pokud bereš označení dobro jen technicky jako "zachování systému", pak stačí říct, že systém je z definice sám sebou, (neb překročrním hranic svých definic je opouští) anakp je z definice ankapem, vraník vraníkem - tedy samo o sobě zjištění banální...

Pro pořádek zopakuji můj tebou dokonale ignorovaný úvod, na který nemdáváš odpověď, protože by se tvé dobro z definice demaskovalo jako holý nesmysl. Uvedl jsem ho tu mnohem dříve než přišla ta tvá nová "kouřová clona" s demokracií D.

- Max Weber (1864-1920) definoval stát jako
"lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí" ( "a polity that maintains a monopoly on the legitimate use of violence"
- Martin Urza v určité části svého života došel k názoru, že takřka* ve všech ohledech je lepší společnost bez státu, než se státem ( přičemž ten stát Martin vnímá takřka shodně s Maxovou definicí)
- je kvůli Martinivě hodnotovému a dočasnému názoru onen stát, definovaný už Maxem (o desítky let dříve), "z definice zlem", a jeho absence "z definice dobrem" ?

K tvému poslednímu odstavci - pokud tvrdíš, že v obou systémech nemůže vzniknout demografická krize, jak to pak víš u toho prvního, který zdá se nepovažuješ za to "dobro z definice"?
- Protože pokud i v tom prvém navzdory vynaloženému úsilí vzniknout demografická krize z definice nemůže, je tím tvým dobrem z definice, a pokud v něm demografická krize navzdory vynaloženému úsilí nakonec vzniknout může (když to úsilí selže) a nakonec i vznikne, stane se z něj systém, ve kterém krize přece jen vzniknout může, a pak neplatí, že nemůlže.
- Srovnáváš tedy dva odlišně definované systémy, z nichž 1. mít demogr. krizi může i nemusí, 2. je definován jeji absencí.

Míra obrany proti krizi tu pak nehraje roli, protože 1. se ji nemusí bránit vůbec a splní svou definici (že krizi mít může i nemusí), zatímco 2. se ji může bránit velmi urputně, a teprve po tom co ji podlehne nesplní svou definici.

Na otázku: Shodneme se, že je rozdíl mezi konceptem systému... , tedy musím odpovědět že:
A. ne, pokud nakonec v obou případech platí, že ani v jednom vzniknout zcela jistě nemůže (v důsledku u obou z definice)
B. za podmínky že (navzdory tomu co uvádíš) v prvním systému vzniknout krize nakonec může (?), je mezi systémy rozdíl, ale nemusí spočívat v míře úsilí vynaloženého na zabránění krize - tedy za té podmínky (!) se shodneme jen na tom, že zde je rozdíl v definici systému, ale neshodneme se (!), že tam nutně musí být rozdíl v bránění-se té krizi, ba naopak systém 2. se ji může bránit i víc než systém 1., jenž umožnujíce oba stavy zůstane sám sebou z definice vždy - a jen díky této chytrácky široké definici mu tak vlastně nehrozí zánik, bez ohledu na to, zda v boji s krizi v praxi uspěje nebo selže...

Vztáhneme-li to na státy vs. nestáty, 1 systém je definován tak, že v něm může i nemusí být stát (jako lidská společnost), 2. systém je definován tak, že v něm je stát (Webeova definice státu).

Je Weberova definice státu dobrem z definice, pokud se stát coby monopol na násilí nebude nijak bránit svému zániku?

A naopak, pokud ankap coby splečenství lidí vynaloží veškeré své úsilí, aby v tomto společenství nevznikl stát coby monopol na násilí, tak už tedy není dobrem z definice? Protože nespoléhali jen na svou definici, ale vyanaložili i to úsilí?

To jsou ale všechno až podružné záležitosti, protože tou první trapností tvého dobra z definice je, že definici státu coby monopolu podal už etatista Weber, čímž nepřímo vymezil i jeho absenci, o kterou usiluje Urza. A ty pak skrze Urzovy preference vztahuješ nechtěně to "dobro vs zlo z definice" už na Weberovy dva stavy, jak na jim uvedený stát, tak na jeho potenciální protipol absence toho státu.

Ne, skusíne to takto:
- Max Weber (1864-1920) definoval stát jako
"lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí" ( "a polity that maintains a monopoly on the legitimate use of violence"
- Martin Urza v určité části svého života došel k názoru, že takřka* ve všech ohledech je lepší společnost bez státu, než se státem ( přičemž ten stát Martin vnímá takřka shodně s Maxovou definicí)
- je kvůli Martinivě hodnotovému a dočasnému názoru onen stát, definovaný už Maxem (o desítky let dříve), "z definice zlem", a jeho absence "z definice dobrem" ? - Podle tvého dosavadního přístupu zdá se mi ano, ať už na základě šipek, nebo demojracie D.

A i u demokracie D platí mé konstatování že jde o zjištění banální.
+ je jazykově značně blbý ten termín dobro, i když technicky se s ním operovat může - např. když definuji peklo P tím, že v něm dochází k trvalému utrpení lidí v ohni, půjde tedy také o dobro z definice, protože kdyby utrpení ustalo, nešlo by už o peklo, (neb jde o technický termín a ne osobní hodnotový popis), a když definuji stát jako absenci anarchie (a anarchii jako absenci jako Weberova monopolu na násilí), mohu i stát brát jako dobro z definice. Když demokracii budu brát jako demokracii jen dokud v ní probíhají určité konkretní demokratické procesy nebo v ní fungují jeji instituce, jde o dobro z definice. O vraníkovi nemluvě.
Bez hodnotového podkladu "dobra" tomu můžeš říkat třeba "sebe-danost z definice", a nemůžeš to vázat na číkoliv hodnotové soudy typu "v nejhorším/ nejlepším případě dojde k...". Vystačíš si s tím, že daná věc končí ve chvili překročení jejich definičních mantinelů, aby byla "sebe-daností z definice".
Ale kdybys měl potenciál toto pochopit nebo to přiznat, už to dávno chápeš či přiznáváš.


* takřka - i Martin totiž připouští např výhody státu před jeho absencí v případě nutnosti vojenské obrany vuči vnějšímu nepříteli

No vidíš a Pražák co má jen trochu rozumu do Brna radši nepáchne, o Bratislavě ani nemluvě...

- Max Weber (1864-1920) definoval stát jako
"lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí" ( "a polity that maintains a monopoly on the legitimate use of violence" )
- Martin Urza v určité části svého života došel k názoru, že takřka* ve všech ohledech je lepší společnost bez státu, než se státem ( přičemž ten stát Martin vnímá takřka shodně s Maxovou definicí)
- je kvůli Martinivě hodnotovému a dočasnému názoru onen stát, definovaný už Maxem (o desítky let dříve), "z definice zlem", a jeho absence "z definice dobrem" ? - Podle Szazí šipkové dezinterpretace předchozího asi ano.. :-)

* takřka - i Martin totiž připouští např výhody státu před jeho absencí v případě nutnosti vojenské obrany vuči vnějšímu nepříteli

Sám nakonec uvádíš jádro tvého slamáka: "špatný výsledek ankapu" a "vznik státu" je totéž. "Vznik státu" je jen jiné jméno pro "špatný výsledek ankapu"
- pokus sis sám pro sebe definičně spojil zánik ankapu se zlem, a snažíš se to podsunout jako obecnou věc, pak pro tvou logiku, ale nikoliv pro Urzovy definice, platí to pouze tvé definiční ztotožnění ankapu s dobrem.
Urzovy definice (anarchie, stát, monopol) zde pojem dobra a zla neobsahují:
https://ankap.urza.cz/definice/
Je rozdíl mezi hodnotovým braním ankapu za dobro (tam je co člověk to kus od kusu a navíc s možností změny názoru, což ty popíráš) a definičním spojením, nezávislým na proměnlivém lidském hodnocení (definičně jednou pevně daném, platným pro všechny kdo definici jako celek uznají)
A už vůbec pak nepkatí tvá předchozí demagogická posloupnost, že vznik monopolu n.n.n.c.z. se pozná tak, že společnost je "zlá".

Stejně tak může být i demokracie dobrem z definice, pokud jeji zánik budeš brát definičně za totéž co zlo. Tedy opět se ukazuje banálnost tvého postoje.
Spíše tedy ty nechápeš rozdíl mezi definičním označením za dobro a hodnotovým označením za dobro, a pak je hloupé, že to směšuješ dohromady. A jak jsem už uvedl, proti tém tvým nepodloženým slamákům není ani potřeba vznášet protiargunenty, stačí jen vidět tu jejich slaměnost.

IMHO by naopak šel ankap "hezky" zkombinovat s ortodoxním hinduismem a vírou v kasty a karmické tresty: "Nemáš na žrádlo? To jsi se v minulém životě taky nepodělik, tak si to teď užij."
A v rozporu s vírou obecně to evidentně taky bení, když běkteří ankapáci jsou např křesťani.

Nedoložil:
1. Necituješ. Jen parafrázuješ a záměrně vynecháváš podstatné části. A to co za parafrázi uvádíš tam jednoznačně není.
2. Nejde tam o definici, ale o Urzův osobní hodnotový postoj.

Ke tvému nepochipení mé prosté námitky, že jsi nic nedoližil, a jejimu zbytečnému zesložitění až dezinterpretaci ( opět jen tvé parafráze a vludné odvozeniny) se ani nemá cenu vyjadřovat.

To mě nenapadlo ale něco na tom bude. Není on ten ankap nakonec nějaký skrytě-promarxistický projekt? :-)

To možná ano. Psal jsem to jako sarkasmus, ale zase věřím, že někteří skalní ankapáci by i tohle odkývli jako asopoň nějaký krok k jejich představě o svobodě, i když jen pro ty giganty. Ještě možná zahubičku prodat zbytek státního majetku taky nějakým soukromým obrům a plynule by mohli přejít od vlády nenáviděného státu k pro ně principielně legitimní vládě majitelů, jen místo zákona bude smlouva a místo policie ochranka.

Ještě třeba "kapitalismus s lidskou tváří" by snad prošel :)