Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pokud bezdětný platí odvody, tak ani omylem není černý pasažér.

Jako autor bych ještě rád upravil tu část, že důchody jsou hra s nulovým součtem. Nejsou. Jsou to hra se záporným součtem, protože celý ten systém má nějaké (ne úplně malé) náklady na provoz.

To je určitě jedno z těch méně bolestivých řešení. Ale stejně, současní důchodci (a lidé čerstvě před důchodem) celý život platili do systému, který jim sliboval mnohem více než z něj dostanou. (Protože opt-out udělají hlavně pracující, ne důchodci). Pokud polovina lidí odejde, tak důchod klesne na polovinu.

Neexistuje bohužel řešení bez obětí.

V tu chvíli tady ale budeš mít miliony lidí, které stát celý život okrádal a neměli z toho nic. V tuhle chvíli těch lidí, co se nebudou schopni zajistit bude mnohonásobně více než, kdyby státní důchody nikdy neexistovaly.

No výborně, tak na tenhle komentář fakt nemá smysl reagoval. To je čirá ideologická ignorace nevýhod automobilové dopravy (například to, že pokud by se zbrouraly baráky, tak to ve výsledku zaplatí právě řidiči, kterým se to promítne do ceny).

Až teď doma mi dochází, že je celkem škoda, že v rámci alternativ k důchodovému systému vůbec nepadla ta nejvíc banální možnost a to jednoduše to, že ty peníze prostě nechám neěkde ležet (teď počítejme neinflační ekonomiku nebo nějaké zajištění proti infalci), tak i tak ve výsledku budu mít v důchodu víc než kolik mám se státem (maximálně s výjimkou lidí, kteří se dožívají přes stovku).

A hej, tohle mi asi přijde lepší argument než spoření s 8% zhodnocením.

Kde v Praze seženu komerční parkování za pár stovek ročně? Díky.

Ano, parkovací normy u novostaveb ty byty prodražují cca o milion korun na byt. A to i lidem, kteří o to parkovací místo nemají zájem. To je ta pointa, že člověk si tu službu musí platit i v případě, že by ji nechtěl využívat.

A ta část se silnicí vůbec nereaguje na to, co říkám. Kdyby silnice byla financována lidmi, co v ní bydlí (což je třeba u Magistrály dost nepravděpodobné), tak to ale nijak nemění fakt, že by se při velké poptávce zvedala cena a hledaly alternativy. Aktuálně v Praze využívá MHD dvakrát více lidí než auto, jak by asi vypadaly silnice, kdyby počet aut najednou vzrostl o 200%? No bylo by jich fakt hodně, což povede ke zvýšení ceny. Obvzláště v ulicích, které by byly konstantně zacpané. No a to povede k tomu, že lidé budou chtít dávat peníze do alternativ, které zabírají méně místa.

Samozřejmě, že socialisticky neznamená levně. O tom ani nemluvím. Stát náklady na parkování krásně schovává. Například se musí s každým novým bytem v Praze postavit i parkovací místo v ceně průměrně za milion korun. A to mega musí platit všichni.

Dále stát na parkování i samotný provoz aut vyčlenil obrovské množství prostoru, kde se ani nijak nesnažil finančně ohodnotit cenu pozemku. Poplatky za parkování se městu sice platí ale jejich cena je v porovnání s tou tržní pravděpodobně extrémně nízká.

Dále jízdou autem zabíráte nějaký prostor, který mohl být využit jinak. A současný systém centrálního plánování prostě neumí lidem tuhle cenu naúčtovat. A když už se o to někdo pokusí, tak to většinou skončí ještě větší katastrofou.

Jak kdy. Někdy znárodnili a jindy je normálně odkoupili.

Takovýhle případů je na světě hodně. Ono většina systémů MHD začínala jako soukromé podnikatelské projekty a až pak se časem transformovaly pod stát/město.

Tohle by platilo pouze v případě, že by indivudální doprava (respektive hlavně ta automobilová) neměla žádné náklady na prostor. Místa k parkování, či přímo na silnici jsou též komoditou, která má taky nějakou cenu. Nicméně v současnosti je lidem distribuována čistě socialisticky.

Tohle je faktor, který lidé dost často opomíjí. Pokud by volný trh začal lidem účtovat náklady na prostor, který zabírají svým autem, tak by ihned vznikla poptávka po společné dopravě, či třeba sdílených automobilech.

Já bych teda dodal, že strana může uspět i v případě, že její myšlenky obecně až tak drtivou podporu ve společnosti nemají... Stačí najít dvě tři velká a nosná libertariánská témata, která tu podporu mít budou, která nikdo jiný neřeší a na nich postavit celou kampaň a ty nepopulární věci na libertariánství před volbami schovat. Je to populismus a přetvářka, ale ve výsledku to může fungovat.

No pokud se bránící stát začne dopouštět agrese na nevinných civilistech, tak se ale sám stává agreserom. Ne v mezistátním konfliktu ale v mezilidském kofliktu.

Tohle je obecný komentář, ne komentář k válce na Ukrajině. A největší inspirací mi mimochodem byla válka v Gaze, ne ta na Ukrajině. Takže tvoje poznámka je úplně mimo.

1) Já tímhle neměl na mysli žádný jeden konkrétní konflikt. Je to obecné pozorování. A mimochodem, největší inspirací pro mě reálně ani nebyla válka na Ukrajině.

2) Já ale nijak nerozporuju, že je OK říct, že modří jsou lepší než zelení (nebo obráceně). Na co já reaguju je slepá obhajoba všeho, co jedna strana začne dělat.

Mě pro změnu přijde odporné, že mě stát nutí platit léčbu kuřákům, kteří mě denodenně otravují rakovinotvorným a nechutným kouřem.

Tohle a podobné myšlenky je podle mě důležité zdůrazňovat v debatě s různými sociálními demokraty, „bojovníky za pracující lid“ a podobně.

My ankapové nemáme žádný problém s tím, abyste si zakládali odbory a bojovali za dělnickou třídu. Akorát je problém v tom, kterak se do toho v dnešní době motá stát.

Minimálně docílíme toho, že nás budou mít za menší kretény a díky tomu by se třeba mohli nechat přesvědčit o části názorů.

No, spíš nějaká představa výsledků toho systému by byla ideál.

Já bych řekl, že pokud by ale chyboval (a existoval systém, který by danou situaci zvládl lépe), pak to není ideál.

Například mě hodně štve kouření a rád bych se jednou dočkal společnosti, kde cigarety budou minulost. Nicméně rozhodně nechci zakazovat kuřácké hospody, či podobně (zároveň ale teda vítám každého podnikatele, který si na svém pozemku kouření omezí).

Řekl bych, že absolutní pacifismus je spíš takový teoretický příklad, na kterém se dají demonstrovat různé věci než že by šlo o reálné postoje. Případně se můžeme bavit o něčem k čemu bychom mohli chtít směřovat, ale čeho bychom nechtěli/nemohli dosáhnout.

To teoreticky asi může. Ale v praxi si myslím, že každý bude mít nějaké věci, které se mu extrémně příčí.