Autor: Urza
Čas: 2018-11-23 00:00:02
Antická civilizace
O antické civilizaci se často mluví jako o vzoru ctnosti, skvělé společnosti, od které bychom se mohli mnohé učit a například slavný islamobijec Bill Warner ji staví jako protiklad barbarskému islámskému světu, který již od svého počátku zotročoval lidi; zmiňovat v daném kontextu zrovna to otroctví se jeví býti celkem absurdním s ohledem na to, že celá antická civilizace stála na otrocích (svobodných lidí byla v té společnosti menšina). Podobně vzdálená od reality je i romantická představa soubojů hrdinných Římanů s „barbary“ severu; o co se vlastně jednalo? Inu, římské legie prostě dobývaly další území, jehož původní obyvatelé byli v rámci tohoto procesu podrobováni, masakrováni, zotročováni a mučeni; dobyvatelským praktikám římských legionářů se svou krutostí nevyrovnali ani nacisté, kteří je sice předčili v rozsahu, což však bylo dáno pouze nárůstem populace a technologickým pokrokem.
Antické Řecko je zase často označováno za kolébku demokracie; a ono jí v jistém omezeném smyslu skutečně bylo, nicméně se rozhodně nejednalo o demokracii, jež by znamenala „vládu (všeho) lidu“, neboť reálná demokracie probíhala mezi hrstkou privilegovaných (svobodných občanů), zatímco většina (otroků) se rozhodovacího procesu neúčastnila. Paradoxně to byl důvod, proč ony první demokracie vykazovaly větší stabilitu než ty současné (ne že by oba druhy nebyly svinstvem, byť každý trochu jinak); ač je samozřejmě pravdou, že z takové civilizace se postupně vyvinula ta naše, v žádném případě však nešlo o společnost, ze které bychom si měli brát příklad – ušli jsme totiž jako lidstvo dlouhou cestu, poučili se z mnoha chyb a neměli bychom ztrácet ze zřetele, že idealizace minulosti může být v mnoha ohledech dosti nebezpečná.
Antické Řecko je zase často označováno za kolébku demokracie; a ono jí v jistém omezeném smyslu skutečně bylo, nicméně se rozhodně nejednalo o demokracii, jež by znamenala „vládu (všeho) lidu“, neboť reálná demokracie probíhala mezi hrstkou privilegovaných (svobodných občanů), zatímco většina (otroků) se rozhodovacího procesu neúčastnila. Paradoxně to byl důvod, proč ony první demokracie vykazovaly větší stabilitu než ty současné (ne že by oba druhy nebyly svinstvem, byť každý trochu jinak); ač je samozřejmě pravdou, že z takové civilizace se postupně vyvinula ta naše, v žádném případě však nešlo o společnost, ze které bychom si měli brát příklad – ušli jsme totiž jako lidstvo dlouhou cestu, poučili se z mnoha chyb a neměli bychom ztrácet ze zřetele, že idealizace minulosti může být v mnoha ohledech dosti nebezpečná.
Přečtení: 40635
Komentáře
Komentář 29711
Komentář 29722
Komentář 29756
Komentář 29765
Komentář 29712
Proč tu myšlenku omezovat jen na minulost? V mnoha ohledech dosti nebezpečná může být idealizace čehokoli. Možná by si to mohl Urza uvědomit, až zase bude mít nějakou přednášku ze série "nevíme, jaké to bude, ale třeba to bude takto pěkné" ;-)
Komentář 29713
Komentář 29714
Komentář 29716
Komentář 29717
Komentář 29719
Komentář 29721
Komentář 29723
Komentář 29724
Komentář 29726
Komentář 29730
Komentář 29731
Komentář 29734
- Tato věta jasně dokazuje, že vůbec nechápete "trh nelze předvídat" tézi.
Jsou věci, které předvídat jdou - např. před sto lety bych mohl říct "lidé za sto let budou komunikovat nějak jinak, než dnes... nevím jak, nedokážu odhadnout a můžu mít nějaký nápady, ale těžko říct. Vím, ale, že budou potřebovat komunikovat a trh bude hledat způsoby, jak jim komunikaci zajistit."
Puf. O sto let později tu máme dneska internet, Facebook, Skype, Telegram, mobilní telefony s videohovory. To těžko někdo mohl předvídat.
Kdy Urza řekne, "lidi v ankapu budou poptávat bezpečnost a on jim to někdo zařídí na tržní bázi, ale nevím jak to bude vypadat", je to ten stejný případ.
Tak, snad už to teď chápete a nebudete tenhle argument psát v budoucnu zase.
Komentář 29736
Napr.
- individualistický ankap (ja s obľubou pripomínam, že oveľa viac "an" než, ak vôbec, "kap") funguje v podmienkach nízkej hustoty osídlenia, keď nutné interakcie medzi osobami sú zredukované na minimum - napr. bájny Island
- pri náraste hustoty osídlenia sa vzťahy medzi osobami hierarchizujú a síce "trh" funguje, ale nie na urzovských princípoch. T.j. na tzv. Divokom Západe si obvykle zvolili šerifa, ktorý vymáhal nejaké (napr. aj zvykové) právo "monocentricky" a podieľanie sa na jeho nákladoch tiež nebolo na ankap-tržnom princípe.
- ak nejaká spoločnosť nefunguje dostatočne hierarchicky na to, aby dokázala zorganizovať obranu "svojho" územia, bude pohltená silnejšou mocenskou štruktúrou, za predpokladu že sa to tomu druhému subjektu vyplatí (na Divokom Západe časom začal silnejší štát uplatňovať svoju moc; odhliadnuc od toho, že mi nie je známe, že by sa vačšinové obyvateľstvo nejako výrazne tomuto faktu bránilo)
- atď. atď.
Komentář 29737
Komentář 29739
Komentář 29740
Komentář 29741
Komentář 29749
Komentář 29755
Komentář 29715
A mimochodem, barbar znamená vousáč ;) (A když jsme u toho, pohan, tedy pagan, je původně latinské označení pro venkovana; pagus latinsky a el pago španělsky je vesnice.)
Komentář 29725
Výsledkem je snížená daňová zátěž, vyšší efektivita individuální motivace jedinců, kteří nezvládají své zařazení do společnosti a samozřejmě eliminace volebního práva u zadlužených osob - všichni otroci pozbývají volebního práva.
Pro mě osobně je to daleko lepší model, než existující neefektivní sociální systém a překroucené hodnoty demokracie, neboť ta není dosažitelná, pokud o svých zájmech smí rozhodovat i jedinci, kteří jsou existenčně závislí na konkrétnímu systému a sem spadají dotace, investiční pobídky, subvence, sociální dávky a jiná zvěrstva, která deformují tržní prostředí, to jsou opravdové zločiny proti lidskosti.
Komentář 29729
Komentář 29733
Volební právo na základě majetku (nic jiným váš návrh není) fungovalo nedokonale, stejně jako dnešní obecný volební systém - problém je tedy asi někdě jinde.
Komentář 29742
Komentář 29743
Komentář 29754
Komentář 29757
Komentář 29758
Komentář 29761
Komentář 29762
Komentář 29763
Co třeba na základě toho, že nechcete dostat přes hubu. To jste vážně tak naivní, že si myslíte, že když v ankapu nějaké agentuře řeknete, že je blbá a nechcete ji poslouchat, tak že Vás nechá na pokoji? K čemu by pak taková agentura jako byla dobrá?!
A myslíte si, že rozmáznutí Vám pomůže? Třeba to naopak té agentuře přihraje další zákazníky, jako je Váš soused, kteří budou rádi, že lidé jako Vy za své chování dostali přes hubu. Vaše naivní představy stojí na tom, že počítáte s tím, že ostatní Vás nebudou k ničemu nutit, protože přece budou spokojeni s tím, jak se chováte. To je extrémně naivní!
Komentář 29772
1) Nejste nadšený z toho, že lidi budou muset poslouchat agentury.
2) Jste nadšený z toho, že za nějaké chování dostanu od agentury přes hubu.
Buď máte dvojí metr, nebo jste prostě sadista, což by potvrzovalo moji teorii o světě jako BDSM salonu.
Komentář 29773
Komentář 29735
- Je třeba si uvědomit, že Řekové otrokářství nevymysleli. Chceme-li zhodnotit civilizaci, musíme vzít v úvahu z čeho vzešla a pak hodnotit, s čím přišla: zda tam převažují dobré nebo špatné věci. Nemá moc smysl vinit civilizaci za to, co NEZMĚNILA. Prostě myšlenka defaultního stavu – kterou se Urza ohání, když se mu to hodí (chudoba je default; kapitalisté 19. století přece nevytvořili chudobu, jen ji neodstranili) – a když se mu hodí ji neznat, tak ji zapomene, jak vidíme.
2. Pravda o Římanech
1) Inu, římské legie prostě dobývaly další území, jehož původní obyvatelé byli v rámci tohoto procesu podrobováni
- Opět Urza ignoruje myšlenku defaultního stavu; toho, že v té době byla prostě jiná etika. Barbaři byli podrobováni; ale oni by si počínali stejně, kdyby byli tak silní. Dokonce si tak asi i počínali proti slabším. Když zotročím slabší kmen a pak přijde někdo supersilný a zotročí mě, je to skutečně tak zlé?
2) římské legie prostě dobývaly další území, jehož původní obyvatelé byli v rámci tohoto procesu podrobováni, masakrováni, zotročováni a mučeni
- Co vím, Římané byli brutální jen proti těm, kteří kladli odpor. Takže při dobývání a potlačování vzpour, v Británii, v Palestině. Opět etika té doby; poražení by si na jejich místě zřejmě počínali stejně.
3. Pravda o nacistech
dobyvatelským praktikám římských legionářů se svou krutostí nevyrovnali ani nacisté, kteří je sice předčili v rozsahu, což však bylo dáno pouze nárůstem populace a technologickým pokrokem.
- Nehoráznost, viz bod 2.2)
4. reálná demokracie probíhala mezi hrstkou privilegovaných (svobodných občanů), zatímco většina (otroků) se rozhodovacího procesu neúčastnila. Paradoxně to byl důvod, proč ony první demokracie vykazovaly větší stabilitu než ty současné
- 1. Co je na tom paradoxního? 2. Co je na stabilitě až tak žádoucího? Já preferuju nestabilní svobodnou společnost před stabilní totalitou. 3. Urzovo přesvědčení o nevyhnutelném chátrání demokracií zavání totalitářským "směrem dějin". Taky se ale může jednat o kruhový děj: začne se revolucí na zelené louce, pak režim začne chátrat (současný stav), a pak zase vzepjetí společnosti umožní reformy a návrat na začátek. Což je taky stabilita. Urzovo "demokracie NEVYHNUTELNĚ směřuje k socialismu" je stejně pravdivé jako "demokracie nevyhnutelně směřuje ke kanibalismu". Může tam směřovat, nemusí. To je právě na lidech.
5) to byl důvod, proč ony první demokracie vykazovaly větší stabilitu než ty současné (ne že by oba druhy nebyly svinstvem, byť každý trochu jinak)
- 1. Demokracie je společenské uspořádání, kde se o veřejných věcech rozhoduje na základě hlasování všech. Jaké je to svinstvo, proboha? Není demokracie naopak vyjádřením představy o rovnosti lidí? Konkrétně, že upřímná přesvědčení všech lidí, co je správné a co ne, si jsou rovna? A co je na "všichni lidé se rodí rovni", svinského?
2. Co se týče "továrny na neschopnost", tak ta neschopnost lidí, o které Urza píše, je právě daná věcmi, které vůbec s demokracií nesouvisí. Je to jako by říkal, že za to, že ve středověku neměli železnice, mohly státy (ostatně pokud bude pokračovat ve stávajícím trendu, tak to brzy říkat začne). Anebo jako by říkal, že za to, že nemáme lék na alzheimera nebo ALS nebo AIDS může demokracie. Je to jasné?
6. Závažné varování
ač je samozřejmě pravdou, že z takové civilizace se postupně vyvinula ta naše, v žádném případě však nešlo o společnost, ze které bychom si měli brát příklad
- Tohle oceňuju. Lidé, kteří tak moc uznávají brouka Pytlíka Rothbarda, si asi skutečně dělají názor na starověké Řecko podle filmu "300". V obou případech platí, že obojí má své kvality, a je dost hloupé obojí bez přemýšlení přijímat.
Komentář 29738
Komentář 29759
Pokrok ve vědě snížil v Evropě mortalitu novorozenců, čímž došlo k populační explozi. Řekl bych, že kapitalismus to naopak zvládl skvěle, taky mohlo být 19. století stoletím příšerného hladomoru.
Komentář 29760
Komentář 29764
- Kde žili v chudobě. Asi lépe než ve své vlasti, ale pořád ve velké chudobě.
2. A jako příklad tohoto se většinou uvádí dickensovská Anglie, a tu jsem měl taky na mysli. I když v USA to bylo stejné, viz Upton Sinclair, Džungle.
Wikipedie: Džungle (The Jungle, 1906) – realistický román o továrně na maso v Chicagu. Autor zde naturalisticky popsal zničené a zmrzačené pracující lidi bez pojištění v kritických hygienických podmínkách – americkou společnost šokovalo, v jakých podmínkách se pro vyšší vrstvy připravuje maso, ale nikdo se nepozastavil nad životní úrovní lidí pracujících v takovéto továrně.
Komentář 29788
Je to jako by spolek lodních modelářů, kterého jsem členem, chtěl rozhodovat (samozřejmě demokratickým hlasováním) o tom, jakým smím jezdit autem, nebo jak dlouho smím trávit v práci. Tedy u toho spolku by to ani tak nevadilo - než tam vlezu, zjistím si stanovy a pokud spolek ovládne nějaká skupina, která bude prosazovat pitomosti, tak vystoupím (a přijdu o přístup do bazénu za pár peněz, nicméně stále si mohu svoje lodičky pouštět na slepém rameni před domem). Ovšem současný stát mi kecá do daleko více věcí a činí tak téměř výhradně stylem one-size-fits-all. V podstatě shora diktovaná identity politics - „jsi občanem tohoto státu, to je Tvoje primární/jediná důležitá identita a tomu se musí ve Tvém životě podřídit vše“.