Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-12-14 00:00:02
Demokratické hodnoty
Demokracii vnímám jako způsob uvažování říkající, že bych měl mít možnost podílet se na záležitostech, které se mě týkají, rovně s ostatními. V demokratické výchově, která je mimochodem psychology považována za nejlepší, dostává dítě slovo při rozhodování rodičů a má možnost vést s nimi diskuzi. Demokratické školy, velmi vyzdvihované zastánci svobody, jsou postavené na tom, že hlas každého jejich člena má stejnou váhu a musí být brán v potaz při formulaci jejích pravidel. Demokracii připomíná i fungování akciových společností. V tomhle smyslu mi vlastně jako libertariánovi a humanistovi přijdou demokratické hodnoty jako skvělý způsob uvažování, umožňující navazovat rovnocenné a respektující vztahy.
Přijde mi však, že často dochází k zaměňování demokratických hodnot a demokratického státního uspořádání. To považuji i za výsledek snahy národoveckých ideologů udělat z těchto dvou věcí totéž. Jako velký problém demokratického státního uspořádání totiž vnímám to, že lidé rozhodují i o záležitostech, které se jich netýkají. Nerozhodují pouze o společném prostoru s dalšími lidmi, ale i o místech, na která se nikdy nepodívají a která zrovna náhodou jsou součástí jednoho státního území. Dále rozhodují i o svobodách dalších lidí ve státu, ačkoliv s většinou těchto lidí nemají vůbec nic společného. Kvůli principu státu se navíc dostávají do podivného paradoxu - chtějí-li změnit fungování nějaké instituce, nemohou mnohdy toto fungování změnit jen pro své blízké okolí, ale musí prosadit takový zákon, který ji změní pro všechny občany. K tomu dodám snad jen to, že na tak autoritativní instituci, jakou je stát, lze stěží našroubovat tak tolerantní ideu, jakou je demokracie.
Přijde mi však, že často dochází k zaměňování demokratických hodnot a demokratického státního uspořádání. To považuji i za výsledek snahy národoveckých ideologů udělat z těchto dvou věcí totéž. Jako velký problém demokratického státního uspořádání totiž vnímám to, že lidé rozhodují i o záležitostech, které se jich netýkají. Nerozhodují pouze o společném prostoru s dalšími lidmi, ale i o místech, na která se nikdy nepodívají a která zrovna náhodou jsou součástí jednoho státního území. Dále rozhodují i o svobodách dalších lidí ve státu, ačkoliv s většinou těchto lidí nemají vůbec nic společného. Kvůli principu státu se navíc dostávají do podivného paradoxu - chtějí-li změnit fungování nějaké instituce, nemohou mnohdy toto fungování změnit jen pro své blízké okolí, ale musí prosadit takový zákon, který ji změní pro všechny občany. K tomu dodám snad jen to, že na tak autoritativní instituci, jakou je stát, lze stěží našroubovat tak tolerantní ideu, jakou je demokracie.
Přečtení: 22043
Komentáře
Komentář 61729
Komentář 61731
Komentář 61732
Komentář 61737
Používaný dvojačizný meter je dôsledkom, že sa dosiaľ nerozišiel s etatizmom a predovšetkým etatistami.
Komentář 61743
Komentář 61749
Komentář 61730
principiálně totiž neustále funguje na onom zvířecím pudovém jednání "silnější pes jebe".
Nic proti tomu, ale přece jen díky tomu většímu mozku by se snad lidstvo mohlo posunout k něčemu lepšímu, nežli je jen toto.
Navíc pokud dopadne volba 49 : 51 je to v podstatě docela triskní výsledek, znamenající jednoduše to, že polovina lidí (občanů) se musí podřídit druhé polovině, což mně nepřijde jako něco tolerantní či dobrého, jednoduše to znamená že ta menší polovna se musí podřídit a dělat něco, co nechce a nepovažuje za správné...
A pak je zde ještě to zastrašování lidí skrze zákony, nebudeš-li se řídit zákony, čeká tě trest, to mně už přijde hodně zvrácené používat násilí a šířit takto strach...
Takže s váma jaksi poněkud nesouhlasím...
Komentář 61733
Komentář 61736
Komentář 61752
Komentář 61734
Komentář 61739
Je otrasné, že aj tento web je presiaknutý etatistami.
=============
"V tomhle smyslu mi vlastně jako libertariánovi a humanistovi přijdou demokratické hodnoty jako skvělý způsob uvažování, umožňující navazovat rovnocenné a respektující vztahy."
- šialená veta. A to z úst "libertariana".
Komentář 61741
Komentář 61742
Komentář 61744
Komentář 61746
Komentář 61747
Komentář 61750
Komentář 61745
Komentář 61748
demokracie
"2. princip rovnoprávného a společného rozhodování v kolektivu: odborářská demokracie"
(prirucka.ujc.cas.cz)
Komentář 61751
Komentář 61756
Komentář 61757
Komentář 61759
Komentář 61762
Komentář 61763
Komentář 61764
Komentář 61782