Drahý papír? Zakažme výkup! – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Mimo jiné i v důsledku neustálého zvyšování četnosti nákupů přes Internet roste cena nekvalitního papíru (lepenkové krabice a podobně), v důsledku čehož sběrny navyšují výkupní ceny; o papír je větší zájem, takže motivace lidí k recyklaci roste, svět se točí dál a trh funguje skvěle… najdou se však i nenechavci, již vybírají papír z kontejnerů na tříděný odpad a prodávají jej, což se nelíbí obcím, které tím přicházejí o své zisky z prodeje. A řešení? Typicky politické – Svazu měst a obcí České republiky (takový spolek starostů) tlačí na stát, aby zakázal výkup papíru (podobně jako byl omezen již výkup železa); ministerstvo ŽP to naštěstí zamítlo. Fascinující je však vůbec to, že s tím někdo dokázal zcela vážně přijít; odpovídá to přibližně tomu, kdyby mi někdo ukradl hodinky a já bych se dožadoval toho, aby stát zakázal lidem (kteří s tím nemají nic společného) prodávat hodinky.

To, jak stoupající cena papíru motivuje lidi recyklovat, mimochodem ukazuje ještě jednu zajímavou věc: Recyklace jako taková není automaticky „správná“ (jak se nám někteří snaží namluvit; není ale ani „špatná“), má prostě nějaké přínosy, ale také něco stojí (čas, komfort, místo…); jak ale určit, zda benefity převažují náklady? To si musí rozhodnout každý sám za sebe (žádná vyšší autorita to neví lépe), přičemž motivace k takovému jednání je tržně zvyšována v závislosti na tom, jak moc je potřeba – vyšší spotřeba papíru způsobí vyšší ceny a ty zase vyšší motivaci lidí třídit a recyklovat. Tato problematika obsahuje samozřejmě celou řadu aspektů – ekonomický, ekologický, sociální, logistický a tak dále; nelze jednoznačně říci, co z výše uvedeného je vlastně důležitější, lze však nechat lidi jednat a neregulovat trh, který jediný dokáže jednajícím jedincům dodat potřebné vstupy pro jejich rozhodnutí.