Hovadiny ze Zákoníku práce: Vhodné pro muže i ženy – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ano, je to trága, ale na druhou stranu:

§6 odst. 3) antidiskriminačního zákona: Diskriminací není rozdílné zacházení ve věcech práva na zaměstnání, přístupu k zaměstnání nebo povolání, ve věcech pracovních, služebních poměrů nebo jiné závislé činnosti, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. Diskriminací z důvodu pohlaví není rozdílné zacházení ve věcech přístupu nebo odborné přípravě k zaměstnání nebo povolání, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené.

To lze použít jak u náboru do ženského pěveckého sboru, tak u těch profesionálních ošahávačů, horníků, atd.

Aha, zajímavé; to jsou ostatně Tvé právní analýzy vždycky, díky.

Děkuji. Problém je tomto případě (mimo jiné) v tom, že antidiskriminační opatření se přesunula ze ZP do obecně ještě horšího antidiskriminačního zákona, kde je spousta lidí nehledá. Ovšem i původně v ZP byla obdobná norma.

A to je problém právního řádu obecně, rozsah a struktura, jak si v tom udržet.

Ale mimochodem, soukromá tvorba norem (ve smyslu smluvních ujednání) hypertrofuje dosti obdobně. Jak jinak by se mi dostala k posouzení na monitor smlouva o dílo s počtem stran 27? (Aktuální stav). V tom už není jednoduché se vyznat a každé dohledávání řešení konkrétního problému trvá a trvá... Kdysi jsem dostal na stůl 42 stran smluvní dokumentace na přestavbu části nemocnice a myslím, že v tom už se nemohl vyznat ani autor (krom délky nebyla úplně nejšťastněji napsaná).

Ty soukromé smlouvy se tak moc rozrůstají čistě z vůle těch lidí, kteří je píší, nebo se třeba snaží vyjít vstříc či se vymezit vůči nějakému zákonu?
(Umím si dobře představit obojí.)

Z mého pohledu jde ve většině případů vlastní iniciativu. Jistě v některých okamžicích reaguje na to, s jakým výkladem se setkali autoři u soudu, část ustanovení u veřejných zakázek kopíruje povinnosti ze zákona (hlášení subdodavatelů nad určitý podíl na díle, uchovávání dokumentů, atd.), ale většina spočívá ve snaze upravit všechny procesy tak, aby ani myš neproklouzla a aby se vyřešila i ta nejméně předpokládatelná situace a čím kauzaističtěji tím lépe.

Občas je to viditelně pejsek s kočikou, kde více autorů přidá své dobré nápady a každý něco zreguluje a pak vznikají absurdní situace, kdy např. je složitě definován harmonogram díla, je velmi podrobný, ale temíny ani harmonogram se ze smlouvy nemění, pokud objednatel vnutí zhotoviteli nějakou změnu, na což má právo podle jiného ustanovení. No fajn, ale pokud má harmonogram stovky sledovaných položek po čtrnácti dnech či týdnu a ve třetině do toho vlétne nějaká větší změna (zejména u rekonstrukcí budov, tam je to na denním pořádku), tak to prostě použít nejde.

Tak napíšete, že je to blbost a navrhnete výjimku. A objednatel se bojí, že si tím rozkope tak vymazlenou smlouvu a bude muset zkontrolovat ten harmonogram (jasně je složitý a v praxi ho stejně ve všech bodech sledovat nelze, natož řešit jeho přepracování - harmonogram a plán bitvy nevydrží první kontakt s realitou, např. na trhu prostě není vždy všechno k dispozici a už vůbec ne ve přijatelných cenách, nemáte jednu zakázku, ale stloukáte jich více a proces zhotovování díla často připomíná spíše hořící bordel, než nějaký plánovaný proces, stavebnictví v tomto vede). A my řekneme, že jinak jsme na ráně pro smluvní pokutu a ta je samořejmě velká a často není jedna. A tak se složitě rozšiřuje ta výjimka (pokud se nezavřou oči a v praxi nepoužitelná smlouva se nepodepíše).

Nebo se udělají rozsáhlá přísná ustanovení o možnosti odstoupit od smlouvy a v praxi odstoupení skoro nejsou, protože rozjetou stavbu, pokud Vám z ní neutekl zhotovitel, nebo jí nezprasil ultra na patnáctou, prostě jen těžko předáte někomu jinému. Ale pořád řešíte, jestli není nějaká blbost tam mít možnost odstoupit při desetidenní prodlení s tímhle a dvoutýdenním s tamtím, když stavba bude trvat rok a půl. A třeba u definicí vyšších mocí se mě líbí všechny ty války, povstání a jiné běžně se vyskytující jevy, zatím co praktickému postupu při nějaké vyšší moci (Typicky počasí) se často autorm vyhne.

Atd., atd. buď jsou placení od stránky, nebo jsou to alibisti jako hrom, ale kdyby alespoň ty výsledky byly v praxi použitelné. Já mám dojem,že to často píší v nějaké sociální izolaci od reálných lidí a problémů, vymyslí krásná smluvní ujednání, která prostě mohou fungovat na papíře a ne v životě. Tam je třeba aby respektovaly reálné možnosti a také byly použitelné pro vedoucí výroby, účetní a další, aby ti, kdo dílo zhotovují, byli schopni to pobrat a vůbec vědět, co se po nich chce. Tak se alespoň snažím smlouvy psát a upravovat já.

Zkráceně - nereálné představy o tom, jak přísnější regulací ke štěstí dojdeme, nepochází z podstaty státu, ale podstaty lidí, kteří mají moc a odpovědnost a v těchto možnostech a pod jejich tlakem jednají.

Rozumím a celkem tomu i věřím, jen myslím, že je to trochu komplexnější; domnívám se totiž, že určitá afinita k regulacím je nám vtloukána do hlav již od školního věku právě ve státním školství.
Ale chápu, že tato souvislost může být vnímána jako velmi volná; není to úplně že bych oponoval, jen doplňuji.

Rozhodně. Navíc regulace (nějaká, třeba soukromá) je často účinná (např. při výchově dětí nebo organizování party kopáčů, třeba). Jenom se to přehání s vírou v regulaci jako řešení. Opět, to není žádná výjimka. Sex je určitě pojivo vztahu. Existují páry, které na něm staví více, než je reálné a jakýkoliv výpadek považují za problém. Potom není divu, že člověk uslyšíjako důvod rozvodu manželství s dvěma dětmi po šestnácti letech "protože to už neklape v pelechu" a dovzí se, že to tam neklape několik málo měsíců. Atd. Prostě, nic se nemá přehánět, nebo rozhodně dlouhodobě.

S tím více méně souhlasím; rozhodně minimálně v těch uvedených příkladech.

Rozhodně afinita k regulacím dětem ve škole vtloukána je; ovšem nedá mi nepoznamenat, že se to ve většině případů děje v míře snad ještě větší už v rodinách. Eventuální osvobození školství bohužel řeší problém indoktrinace jen velmi částečně. Potřebovali bychom něco jako televizní kanál, který by dlouhodobě tomuto vlivu aspoň trochu oponoval...

Ty rodiny jsou samozřejmě ovlivněny těmi školami taktéž; i rodiče školáků byli dříve školáci.

Teď je ovšem otázka, jestli takhle nevznikla trvale (nebo alespoň dlouhodobě) se udržující kasta regulofilů, se kterou většina změn ve společnosti už nic neudělá?

Myslím, že trvale ne, možná dlouhodobě, ale ne nezvratně.

Myslím, že trvale ne, možná dlouhodobě, ale ne nezvratně.
...........................................................

To s vámi souhlasím,
ale zbavit se státních regulací je jen malý krůček na cestě ke svobodě,
vždyt ony ani ty státní regulace zde nejsou proto, protože stát,
ale protože my...

Regulace vymýšlí člověk
a dokud se člověk toho nesprostí, bude furt vymýšlet regulace,
at už jako jednotlivec či skupina se stejným názorem...

Dlouhá cesta ke svobodě...

Teď je ovšem otázka, jestli takhle nevznikla trvale (nebo alespoň dlouhodobě) se udržující kasta regulofilů, se kterou většina změn ve společnosti už nic neudělá?
..................................................................................

No jistě že to nic neudělá,
v anarchii se vymění státní regulace za soukromou regulaci,
což je jen mírné zlepšení situace zvané svoboda...

Vyměnit státní povinné pojištění za soukromé a dobrovolné není zas až tak velká událost

Vždyt i Mises vymýšlí regulaci na ospravedlnění práva na soukromý majetek,
přičemž žádné takové právo neexistuje,
a už vůbec ne v přírodě, tudíž to není ani přirozené právo, ale z prstu vycucané právo..
V přírodě se uplatnuje leda tak právo - silnější pes jebe,
což samozřejmě v lidské společnosti znamená, že můžete někoho voblbnout řečičkama o přirozeném právu na majetek...

Regulace se neprovádějí jen formou zákonů,
ale také filozofií,
kdy se lidem podšoupne nějaká představa že to či ono je nezpochybnitelné,
jako že zisk patří dělníkovi,
či právo na soukromý majetek...

Napadlo mě -- trochu, nikoli však zcela, mimo souvislost -- jaký je Váš názor na Governanci 2.0?

Já o tom skoro nic nevím.

Zajímavé, děkuji. Antidiskriminační zákon bohužel neznám, a naši právníci koukám dost možná taky ne :D

VHODNÉ PRO MUŽE A ŽENY? TO JE DISKRIMINACE TĚM, CO SE CÍTÍ BÝT VEVERKAMI!

bylo tam pro muže i ženy. Takže není explicitně dáno, že se nemohou přihásit i veverky. Ale otevřeně říkám, že ty bychom na pozici stejně nevybrali, neboť by mohli osahávat jen další lidi, kteří se cítí být veverkami a nebylo by to tedy moc efektivní :/

Máte pravdu,
to by byl voříšek nejen pro vás,
ale nakonec i pro veverku...

A ta veverka mně připomněla známou Dobu ledovou,
tam ta veverka je naprosto dokonalá,
furt se žene za oříškem, už už ho má a je štastná a pak zase o něj přijde,
a zase další honba za oříškem, celej člověk,
Ezop by z ní měl radost...

A když už jsme u toho Ezopa, tak ten taky napsal příběh o oříškách ve sklenici,
jak si někdo nabral plnou hrst a pak tu ruku nemohl vytáhnout,
dokud ty oříšky nepustil, i když já to znám i jako příběh jak se chytaj vopice pomocí banánu a džbánu, což slouží jako popis toho, jak lze přijít o svobodu..

Jo voříšci, jednoho doma máme, neustále mě diskriminuje na gauči...

Me se strašně líbí Vaše členění textu. Vždycky, když si čtu Vaše příspěvky, má můj vnitřní hlas tendenci to vnímat jako báseň (s patřičnou intonací) :)

Za mých mladých let, když jsem koukala po brigádách, se docela často vyskytovaly inzeráty "Hledáme hostesky/modelky na veletrh/reklamní akci..." A často šlo o práci v kostýmu, takže tam byla uvedena i požadovaná velikost poprsí (aby ty kostýmy na holkách neplandaly nebo naopak aby se kostým vůbec dal zapnout :D )
Jak by takový inzerát vypadal dnes? Stačilo by na konec napsat "Vhodné pro muže i ženy"? :D

Jak by takový inzerát vypadal dnes? Stačilo by na konec napsat "Vhodné pro muže i ženy"? :D
..................................................................................

No proč by ne,
pokud by muž splnoval požadovanou velikost poprsí,
tak co by tomu nějako bránilo,
aby dělal hostesku či modelku...

Vždyt mnoho mužů co se cítí jako žena si nechávají udělat umělá poprsí,
a občas vypadaj líp než ženský,
tak proč jim bránit v úspěšné dráze modelky...
I transsexuálové se mohou v tomto oboru dozajista proslavit...

..."Schopnost bezproblémově obléci příslušný kostým výhodou.". :-D

"vhodné pro muže i ženy, kteří mají příslušné kozy" :)

Při náboru zaměstnanců si musíme jakožto zaměstnavatel především dávat pozor, abychom náhodou někoho nějak nediskriminovali.
...................................................................................

Tedy nevím jak vy, ale já jsem nejvíce diskriminovanej doma,
nábor tedy proběhnul v pořádku, nebot když ptáčka lapají, hezky mu zpívají,
ale ted po pár desetiletích jsem diskriminovanej až tak, že bych to snad nazval domácím násilím, a na to je snad taky nějakej paragraf...

Ta moje mně furt nutí do naprosto nesmyslných činností, jako např. mytí rukou, sprchování, holení, čištění zubů, stříhání nechtů, česání a vonění,
chce po mně abych si měnil ponožky a trenýrky, abych vyhodil moje oblíbená obnošená trička a mikyny a chodil v nových krámech, navíc mě nutí uklízet po sobě bordel a jako vrchol je, že bych měl umývat nádobí...
Ale nejhorší je, že mně zakazuje se jen tak povalovat na gauči a vymýšlí mně pracovní úkony, jako kdyby povalování na gauči nebylo smyslem života a životním posláním,
a smyslem by bylo pracovat a pracovat a pracovat...

Tak nevím, snad mě poradíte,
je to diskriminace opačného pohlaví, nebo se již jedná o domácí násilí...

"je to diskriminace opačného pohlaví, nebo se již jedná o domácí násilí..."
Vzhledem k povaze manželského slibu jak u církevních tak světských obřadů v ČR svým chováním (ležením na gauči) pravděpodobně nenaplňujete představy o opoře ve zlém i dobrém, nemoci i ve zdraví, je tedy nutné do budoucna uvážit dané sliby abyste se vyhnul porušování smlouvy a jejím následným sankcím.
Takže si za to můžete sám a ani o jedno Vámi uvedených závadných chování se nejedná.

Tedy my nejsme manželé,
ale uzavřeli jsme vzájemnou dohodu ohledně sexu a zábavy,
ale jak se mohu soustředit na sex a zábavu,
když jsem druhou stranou nucen k mně odporným činnostem...

Jsem z toho pak utahanej a nemám pomyšlení na jedno či druhé,
a tak po pravdě odpovídám, že jsem unavenej a nemám na nic náladu,
v podstatě pocituji nepřekonatelný vodpor k jakékoliv činnosti,
vyjma odpočinku na gauči...

Já nemám být žádnou oporou ale sexuálním drakem,
místo toho jsem vodvařenej jak stará ponožka...

Když jsem před lety hledal práci, x-krát jsem zažil, že jsem přišel na pohovor, jen abych zjistil, že zrovna teď hledají spíš ženu, jednou nás tam dokonce přišlo asi 5 chlapů a jediná žena. :D Mezi čtyřma očima se mi prostě omluvili s tím, že muže nechtějí, ale inzeráty bohužel musí psát pro obě pohlaví, aby je nikdo nemohl obvinit z diskriminace. Je skvělé jako absolvent bez práce utrácet stovky Kč za dopravu úplně k ničemu.

Takže díky, státe, za ochranu, ale napříště si ji laskavě strč do prdele.