Jak moc bychom měli ctít presumpci neviny? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Presumpce neviny je právní koncept, který říká, že vinu musí dokázat orgány veřejné moci, které shromáždí důkazy, vyčíslí škody, a až na základě toho mohou o člověku vynést pravomocný rozsudek. Považuji ovšem za projev etatismu předpokládat, že dokud někdo nebyl určitou institucí odsouzen, máme se k němu všichni chovat jako k nevinnému. Ostatně, to by mělo záležet na subjektivně vnímané míře nejistoty. Pokud bude deset lidí svědky činu vraždy a viník bude dopaden na místě, asi nebudeme pochybovat, že se činu dopustil, a nebudeme souhlasit například s tím, aby byl naším zaměstnancem. Za problematické považuji i to, jak vleklé státní soudy mohou být, čímž „právní nevinu“ uměle prodlužují. Kromě toho bych rád podotkl, že ani soudy nejsou neomylné: Stále může dojít k chybě při vyhodnocování řízení. Myslím, že je proto na každém nejen to, jak k obviněnému přistupuje před soudem, ale i to, zda s výsledkem daného řízení vůbec souhlasí.

Presumpci neviny považuji spíše za jednu z pojistek toho, aby člověk nebyl potrestán bez důkazů shromážděných před soudem, než jako platný morální kompas. Věřím, že by mělo být svobodou každého člověka se na základě dostupných informací rozhodnout, na koho má jaký názor a komu chce věnovat svůj čas a svoje zdroje. Činíme tak na osobní rovině neustále a nevidím důvod pro to v případě těžších prohřešků dělat výjimky.