Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-07-20 00:00:02
Právo na špatné jméno
Člověka přirozeně provází strach z nepřijetí druhými lidmi. Je tudíž celkem přirozené, že se zajímá o to, aby jej vnímali pozitivně. Zvláště pokud nezakusí bezpodmínečné pozitivní přijetí od svých nejbližších, je si sebou nejist a chce, aby o něm ostatní nešířili negativní či lživé informace. Své jméno si často lidé snaží různým způsobem ochránit – jedním z nich je vymáhání práva na dobré jméno, které vede například ke kriminalizaci pomluv.
Přijde mi, že podobné zákony jsou hlavně výsledek neurotické potřeby uznání a zároveň nerespektujícího přístupu k druhým lidem. Osobně přijímám, že každý mě vnímá z jiné perspektivy a že každý přikládá různým mým vlastnostem jiný důraz. Přijímám, že co se mně na sobě líbí, někomu může přijít jako špatné. Stejně tak přijímám, že někomu jako člověk mohu vadit natolik, že má potřebu o mně šířit nepravdivé (nebo jen částečně pravdivé) informace. Myslím, že je na každém, aby sám zhodnotil, jaký jsem člověk a zda jsou sdělené informace o mně pravdivé, a udělal informované rozhodnutí o tom, zda mě bude, nebo nebude mít rád. Snahu cenzurovat pomluvy vnímám jako nerespekt k jedičnému poznávacímu procesu ostatních lidí. Povoluji si dát lidem prostor udělat si o mně i ten nejhorší možný obrázek. Cítím, že každý by měl mít právo udělat si špatný obrázek o komukoli na základě všech dostupných informací, které si vytřídí podle svojí potřeby. Každý jiný stav vnímám jako snahu systému manipulovat lidmi.
Přijde mi, že podobné zákony jsou hlavně výsledek neurotické potřeby uznání a zároveň nerespektujícího přístupu k druhým lidem. Osobně přijímám, že každý mě vnímá z jiné perspektivy a že každý přikládá různým mým vlastnostem jiný důraz. Přijímám, že co se mně na sobě líbí, někomu může přijít jako špatné. Stejně tak přijímám, že někomu jako člověk mohu vadit natolik, že má potřebu o mně šířit nepravdivé (nebo jen částečně pravdivé) informace. Myslím, že je na každém, aby sám zhodnotil, jaký jsem člověk a zda jsou sdělené informace o mně pravdivé, a udělal informované rozhodnutí o tom, zda mě bude, nebo nebude mít rád. Snahu cenzurovat pomluvy vnímám jako nerespekt k jedičnému poznávacímu procesu ostatních lidí. Povoluji si dát lidem prostor udělat si o mně i ten nejhorší možný obrázek. Cítím, že každý by měl mít právo udělat si špatný obrázek o komukoli na základě všech dostupných informací, které si vytřídí podle svojí potřeby. Každý jiný stav vnímám jako snahu systému manipulovat lidmi.
Přečtení: 31774
Komentáře
Komentář 70368
Komentář 70370
Komentář 70371
Komentář 70374
Ked pojdes nejakej slecne dvorit, a ona ta odmietne,lebo sa jej nepacis, tiez jej jednu jebnes za iniciaciu agresie? Podla tvojej logiky by jej par faciek neuskodilo.
V principe staci, ked podla nejakeho hlasu vo svojej hlave akykolvek verbalny prejav oznacis za agresiu, a mozes to zacat tlct, ty bulo. :-)
Komentář 70375
Komentář 70410
Komentář 70414
Komentář 70416
Dam takovy priklad: Prijde masovy vrah do obchodu, kde prodavaji sekacky na maso. On teda je to masovy vrah, ale jeste mu to nebylo prokazano, nic na nej nemaji. No majiteli obchodu se zda, ze by to fakt masovy vrah byt mohl a sekacek na maso mu neproda.
Jelikoz na neodsouzeneho musime pohlizet jako na nevinneho, je to i v tomto pripade diskriminace a tedy inicializace nasili, ze toho pana neobslouzili?
Na otazku se da odpovedet ano/ne. Muzes si nechat od cesty ruzne vymluvy, proc by tento priklad nemohl nastat.
Komentář 70417
Je to i v tomto pripade diskriminace, ze toho pana neobslouzili? Je takové jednání v pořádku?
Komentář 70420
Komentář 70422
Komentář 70436
Nejako sa nam Norbik zamotava do sraciek, a je mu to uplne jedno. Hlavne, ze drista nezmysly, prispevok po prispevku, ako slabo plateny trol s nizkym vykonom.
Komentář 70437
Komentář 70438
Komentář 70439
Komentář 70442
Komentář 70447
Komentář 70369
Komentář 70372
Komentář 70377
Komentář 70402
Komentář 70404
Komentář 70409
Komentář 70411
Komentář 70413
Komentář 70516
Komentář 70520
Komentář 70556
Ale je možné, že v rámci ankapu existuje vícero výkladů, nevím, tenhle přístup že by pomluva narušovala NAP jsem ještě neslyšel, ale neznám ankap ani NAP nějak šířeji.
Pokud ale platí, že NAP má chránit jen vlastnická práva, pak neexistuje něco jako právo na dobré jméno, které by mělo být chráněno NAPem. Naopak existuje právo, provozovat svobodu slova tam, kde s tím majitel platformy (území, webu, novin, atd). A pomluva řekl bych ani nespadá do kategorie podvodu (což je poškození vlastnictví pomoci záměrně kladmné smlouvy). Ale říkám, takhle to chápu já, nevím jak ostatní, a to nejsem ani plnokrevný ankapák, spíš jen pozorovazte a lehký sympatizant ankapu.
Komentář 70566
Pomluvy Vám mohou způsobit značné škody. Lidem se nelíbí, pokud jsou obětí takových pomluv. A mají zájem se před nimi bránit. Neměl by jim tedy trh nabídnout nějaké řešení? Představte si, že máte v ankapu na jedné straně bohatého podnikatele a na druhé člověka, který o něm šíří pomluvy a kazí mu obchod. Ten podnikatel má logicky zájem toho druhého umlčet. V decentralizovaném právním systému nezáleží na právním názoru. Podnikatel může tvrdit, že byl poškozen, takže má právo na kompenzaci. Ten druhý zase může tvrdit, že si na své platformě může říkat, co chce. Každý může mít nějaký názor. Ten podnikat ale má reálnou možnost poslat pár chlapů, ať toho druhého seřežou, pověsí ho na větev nebo mu seberou veškerý majetek. A jediné, co mu v tom brání, je nějaká jiná větší síla, která řekne, tak tohle tedy ne.
Obecně by mě zajímalo, jak by se právní systém ankapu formoval pod vlivem množství peněz. Pokud na jedné straně máte člověka, který je schopný zaplatit milióny za určitý rozsudek a na druhé straně člověka, který platí 1000 Kč měsíčně své bezpečnostní agentuře za hlídání. Proč by se právo v ankapu nemělo přiklonit na stranu toho prvního?
Komentář 70568
Komentář 70575
Pokud jde o to, že by si někdo koupil rozsudek. To dává smysl dnes, když podplatíš soudce tak druhá strana může snadno mít smůlu. Ale pokud by existoval soudce jen jako dobrovolná autorita, tak asi není důvod aby ho druhá strana uznávala, pokud se snadno nechá podplatit. K čemu by mělo být "koupit si rozsudek", když by to byl jen cár papíru. V takovém případě byste prostě musel věnovat zdroje na to, abyste vyhrál silou.
Komentář 70576
Komentář 70586
K tomu kupování rozsudků. Fakticky vzato na trhu je každý rozsudek koupený. Nešlo mi ale o korupci, kdy si někdo zaplatí, aby soudce rozhodl proti pravidlům. Šlo mi o to, jak by peníze formovaly ta samotná pravidla. Například rovnost před zákonem. Proč by na všechny vůbec mělo být nahlíženo stejně, když jsou zde lidé, kteří jsou ochotni si zaplatit za vstřícnější přístup. Místo podplácení soudců a policie, si rovnou zaplatíte nějaký vyšší tarif, a bude se s vámi zacházet lépe a to včetně případných trestů. Tak jak to funguje v jiných odvětvích.
Komentář 70588
To co píšete mi docela smysl dává. Nevím, proč by to celé postupně nemělo vést k větší koncetraci moci.
Škoda, že tady už asi nenajdete asi žádného anarchokapitalistu, který by o tom byl schopen a ochoten nějak hlouběji debatovat.
Komentář 70590
Ta námitka s tím, jak by moc určovala i ty formální zákony (naznačená těmi tarify za ochranu atd) mi příjde docela na místě, i když jen takhle načrtnutá.
Jediné co si říkám, je to, že ta silová asymetrie je holt takto problematická skoro vždycky. A my se tu vlastně jen snažíme spekulovat nad tím, jestli ta silová asymetrie bude v ankapu (eventuelně ve slabším státě) ještě horší než v naši současné společnostim, nebo naopak..
Komentář 70592
Pro bohaté takový systém není výhodný. Za své platby by mohli dostat služby v hodnotě 10, místo stávajících 2,5. A pokud by odešli, tak by příjmy agentuře klesly na 150, a kvalita služeb by spadla na 1,7. Takže pokud střední třída neodešla rovnou, tak teď by k tomu měla jasný důvod. Pro agenturu je ale lepší si udržet co nejvíce plátců. Nemůže na to jít přes rovnou platbu 1 od všech. Tím, že od všech bude vybírat stejnou platbu a všem bude poskytovat stejně mizerné služby. Protože ti bohatší mají vyšší nároky. Ale může to řešit tak, že nabídne tři úrovně služeb v hodnotě 1, 3 a 10.
Přidejme do toho konflikt a konkurenci. Řekněme, že to preferenční zacházení bude zahrnovat i tresty. Pokud tak např. bohatý zabije chudého, zaplatí nějakou kompenzaci, ale rozhodně mu nehrozí smrt nebo něco podobného. Takto bude agentura mít postaveny smlouvy a bude tak rozhodovat. Pokud by někdo vzal spravedlnost do svých rukou, tak ho bude brát jako agresora a půjde po něm. Chudým by se to nemuselo líbit. A tak by se tam objevila nová agentura, která by prosazovala rovné tresty pro bohaté a chudé. Řekněme, že by k ní přešli všichni chudí. Měla by tedy příjmy 60 a té staré agentuře by zůstalo 190. Stará agentura by tedy byla mnohem silnější. A pokud by došlo k otevřenému konfliktu, tak vyhraje. Ta nová agentura by tak neměla možnost prosadit jiný pohled na trestání bohatých. Je otázka, zda by vůbec byla schopna získat klienty, když by nebyla schopna prosadit to, po čem potenciální klienti volají. To by spíše ta stará agentura mohla trochu změnit přístup.
Přijde mi, že tam vůbec nezáleží na nějakých soudcích, jejich výběru nebo výkladech NAPu. Jak o tom neustále básní ankapáci. Tam jde o to, kdo má větší sílu, po čem je poptávka a jak funguje trh.
Komentář 70841
Spíš si říkám, jak tedy vidíš současnou společnost a její možné úpravy, protože tyhle různé varianty k současné společnosti mi příjdou zajímavé i proto, že i současný systém slouží prakticky tak, že slouží těm bohatým na úkor ostatních(akorát se to tak otevřeně nedeklaruje).
Komentář 70842
Takže já teď hledám odpovědi, nenabízím hotová řešení. V tomto směru nepovažuji anarchokapitalismus za moc nápomocný. I když má zajímavé postřehy, tak pro mě je to primitivně ekonomizující pohled na společnost, který vše redukuje na ekonomické vztahy a nabízí svůj univerzální recept bez ohledu na kontext a vývoj společnosti.
Určitě by se dalo bavit o nějakých dílčích změnách. Otázkou je, co se s touto společností děje. Jedna věc je určité odbyrokratizování, větší důraz na rozvoj síly než ochranu slabých, více se opřít o motivaci lidí atd. Druhá věc je, v jakém kontextu se to vlastně odehrává.
Včera v noci jsem poslouchal přednášku pana Robejška. Hodím to sem jen tak pro zamyšlení. Nějakou dobu jsem o něm neslyšel a zdá se, že se mezitím trochu zradikalizoval, asi v souvislosti s děním okolo COVIDu. Docela depresivní materiál. On, stejně jako třeba pánové Hampl nebo Keller spadají do takového toho antielitářského a antiglobalizačního proudu. Nemohu říct, že sdílím jejich přesvědčení, ale myslím, že je zajímavé se s tím seznámit. Ten jejich pohled by se dal označit jako forma neomarxismu a v sociologii by spadali pod teorii konfliktu. Kdy ve společnosti popisují konflikt mezi dvěma třídami. Na jedné straně nějaká globální elita (a vyšší třídy), která postupně ovládá a ničí svět a kulturu těch dole. Nevnímají to jako spiknutí mocných, ale jako zákonitý proces fungování trhu a společnosti, kdy vznikají obří nadnárodní organizace, s vlastní kulturou, mentalitou a obrovskou mocí. Jsou zde tak dvě třídy, které si vůbec nerozumí a jedna z nich drží moc. Přičemž řešení vidí v návratu k národnímu demokratickému státu (něco jako národní obrození 2.0). K jeho posílení, větší soběstačnosti, aktivaci těch dole a v rozbití prostředí, ze kterého vyrůstá ta elita.
Myslím, že z jejich receptů by pana Urzu trefil šlak. A je zase z těch jeho. Ale třeba pan Robejšek tam uváděl (pokud cituji správně) - Posiluj slabé a oslabuj silné. Co je malé můžeš ovládat. Co je velké bude vždy ovládat tebe. Nějaké styčné body by se tam možná našly. Pro anarchokapitalisty mi přijde spíše zajímavý ten jejich negativní scénář dalšího vývoje. Oslabení národních států, podkopání jejich funkčnosti, likvidace národů jako kolektivní identity, univerzalismus a atomizace společnosti, růst moci korporací. A to by otvíralo cestu k něčemu jako anarchokapitalismus. Ale byl by to nejspíše systém ustanovený shora, vycházejí ze scénáře vzniku ankapu skrz kolaps státu, což by asi nebylo pro ty dole zase tak velké terno. A asi by se to dosti lišilo od zdejších utopických představ.
Komentář 70844
Z těch tří jmenovaných mě v minulosti zaujal nejvíc ten Keller, myslím, že to dění popisuje vesměs poměrně správně, a přesně je jen otázka toho řešení. Robejšek mi jako analytik příjde trochu nedůvěryhodný, kor když si předpověděl poměrně slušné volební výsledky když se pokoušel kandidovat a ty pak byly nicotné, ale možná šlo jen o pokus ovlivnit voliče v tom duchu, že pokud zvolí jeho tak ten hlas není zahozený. Neříkám že je úplně mimo, ale příšel mi po čase spíš jako takový tetrýální hráč, který těmi analýzami dělá divadlo a dojem na lidi, ale možná mu křivdím. Keler mi přišel v minulosti víc opravdový v tom smyslu, že ty jeho úvahy mi přišly jako objektivní hledání nějaké podoby skutečnosti.
Myslím, že ty jevy které popisují (vzrůstající moc soukromých společností nad státy), nepovedou k anarchokapitalismu, řek bych, že pro ty společnosti budou ty státy do poslední chvíle, a možná i natrvalo skvělá maskovací clona, protože existence států umožňuje v lidech vytvářet iluzi spravedlnosti (možnost tzv. demokratické volby) a skrze státy se dá taky dobře legitimizovat to ovládání lidí (tvorba zákonů).
Soudil bych, že ty státy budou zrušeny jen ve chvíli, kdy by se to oněm společnostem opravdu vyplatilo. To už bych ale spíš očekávsal pokud o určitý druh jsednocování legislativ do podoby jednoho světového superstátu (posledně např. jsem zsaznamenal nějaké pokusy o nějakou globální daň, moc jsem to ale nezkoumal).
Z mého pohledu může ideologie anarchokapitalismu sehrát v tomto divadle maximálně roli užitečného idiota, protože pro lidi kteří jsou orientovaní výhradně tímto směrem (majetek je absolutně nedotkunelný) se může zdát přínosem, že ty společnosti mají nad státy navrch, ale už přehlédnou to, že ty tržní výhody, které budou mít ty velké společnosti, se neplánují pro menší společnosti či pro lidi a že proti nim ty velké společnosti spolupracují spolu s torzy těch bývalých států. Naopak asi nejvíc inspirativní mi pak na ankapu příjde ta jeho složka, která pobízí lidi, aby si brali své kompenetce z různých oblastí života víc do svých rukou. Ale to je v podstatě složka která je na ankapu nezávislá, možná by na ní člověk narazil i u běžné anarchie (která je myslím v důsledku s některými modelu ankapu neslučitelná), nebo na tu složku braní si kompetencí do vlastních rukou občas zaznamenávám u jinak relativně apolitických lidí typu jungiánský psycholog Petr Knotek alias Pjér la Šez a podobně..
Komentář 70846
S tím hodnocením pana Robejška souhlasím. Chytrý člověk, který ale není tak chytrý, jak si o sobě myslí. I když ta přednáška byla o tom, jak lidé mohou zaměnit systém tím, že změní své běžné každodenní chování (co a kde nakupují apod.). Podobně jak o tom píšete na konci příspěvku. Což mi zase přijde jako zajímavá úvaha. I pro anarchokapitalisty, kteří vypadají, že věří, že nejdříve musí všechny přesvědčit o své pravdě, a pak tu bude utopie.
Anarchokapitalismus vnímá moc státu a kohokoliv jiného jako něco zcela odlišného. Což je podle mě chyba této ideologie a bylo by zajímavé to konfrontovat s tím, o čem mluví Keller a ti další. Protože anarchokapitalismus nerozlišuje, zda žijeme ve společnosti, kde dominují menší lokální firmy vedené vlastníky, kteří je vybudovali. Nebo ve společnosti kde dominují nadnárodní korporace, které vedou manažeři sedící v mrakodrapu na druhé straně světa.
Souhlasím, že anarchokapitalismus by mohl sehrát snadno roli užitečného idiota. S části protože by se hodil mocným, a z části ale proto, že je to v jeho podstatě. Anarchokapitalismus stojí na právu silnějšího. Resp. na zásadě moc dělá právo. Středobodem anarchokapitalismu je deontologická etika v podobě NAPu. Ta říká, že chování je správné, pokud je v souladu s nějakými pravidly (např. nelhat, nekrást, neporušovat vlastnická práva). Ale nijak nebere v potaz výsledky takového jednání. Proto my oponenti tak snadno nacházíme příklady, kdy nějaký stav byl dosažen v souladu s NAPem, přičemž je to ale naprostá amorální zvrácenost. A v anarchokapitalismu je to posíleno tím, že nezapovídá konkrétní chování (vraždění lidí), ale abstraktní porušování vlastnických práv. Takže když je to v souladu s vlastnickými právy, tak můžete vraždit, jak chcete. Jenže NAP není jednoznačný. Umožňuje naprosto protichůdné výklady. A nadává žádný mechanismus, jak rozhodnout, který je ten správný nebo zda je nějaký špatný. A to i tam, kde některý bude vyloženě účelový. Takže bude platit takový výklad NAPu, který prosadí ten nejsilnější. Proto v anarchokapitalismu platí, že moc dělá právo. Takže i kdyby si ty korporace prosadily nějaký deformovaný systém, tak nelze říct, že to není ankap nebo že je v rozporu s NAPem. Protože ony rozhodují o tom, jak bude interpretován NAP a co je sním v souladu. A z podstaty systému jejich chování bude v souladu s NAPem. Resp. ten vztah by byl obrácený. NAP bude v souladu s jejich chováním a jejich zájmy.
Komentář 70917
Můžu tedy poprosit o ten odkaz na tu přednášku pana Robejška, i když jsem k nemu řekl určité výhrady, tak si jí rád poslechnu...
Ještě si říkám, jak vnímáš současnou společnost ve smyslu, jestli máš dojem že státní aparát hraje stále vesměs ve tvůj prospěch - např. když zaplatíš daň, máš dojem, že jsi podpořil dobrou věc, a tudiž by jsi ji zaplatil i dobrovolně? Ptám se proto, že osobně jsem tento pocit už dávno ztratil, ještě před tím než jsem potkal ankpap, jsem nabyl dojmu, že jakoukoliv podporou státního aparátu vlastně jen podpořím bandu organizovaných zločinců, kteří mi i jiným později možná i díky mé podpoře můžou zakroutit krkem.
Vycházím z porůznu zpozorovaných informací o propojenosti státní správy s organizovaným zločinem, a to i na hodně vysokých úrovních policie, soudnictví i politiky (napříč politickým spektrem), a z informací o tom, jak toto propojení umoˇžnuje efektivně vykrádat a krýt tzv. státní majetek včetně vybraných daní. V tomto světle mi příjde, že chudí, nemocní a staří, na které asi nejčastěji můžeme brát ohled, pokud legitimizujeme stát, jsou v praxi jakýmsi rukojmím, na které se dá vždy odvolat s tím, že jejich piotřeby legitimizují ten aparát a věci s ním spojené - což bohužel vnímám jen jako tu výmluvu, i když reálně existující.
Řekl bych, že ten daný systém, je v podstatě nereformovatelný, a není na něj nějaké kolektivní řešení (i vzhledem k názorovému roztříštění společnosti) ať už řešení typu minarchizování státu, nebo naopak posílení a očištění státu a přímé demokracie. Řekl bych, že jediná "řešení" je možné hledat jen na osobní úrovni, kdy každý sám za sebe si ve vztsahu k této realitě to řešení v sobě nějak "postaví", ať už více nebo méně účinné. Ale vlastně mě zajímalo, jak tyto jevy vnímáš z tvého úhlu pohledu..
Komentář 70924
https://www.youtube.com/watch?v=6ZdAOGsTAMs
S fungováním státu mám také problém. Neřekl bych, že ten problém je primárně kriminálního rázu. Spíše, že stát přestává zvládat plnit svou funkci (ale to nejde vidět jen u něj), do toho kulturní konflikt, různé krize atd. Ale nemám jasno, z čeho ty problémy pramení. Ten stát jako takový se nezměnil. Tak co jsou příčiny? A slovy pana Robejška - Jak z toho ven.
I když pro mě z toho nevychází stát zrušit. V tomto mám problém s myšlením anarchokapitalistů. Něco se jim ve společnosti nelíbí - obviní z toho stát - stát zruší - problém vyřešen. Navíc, pokud bychom vzali za slovo panu Urzu, že se ankapu nejspíše nedožijeme, tam to pro mě není smysluplný směr. Ta koncentrace na vzdálenou utopii je mi cizí. Na druhou stranu nečekám žádné rychlé zlepšení.
Komentář 71002
Mě k té propojenosti státu a kriminality dovedlo vícero věcí, něco je z osobních výpovědí známých, něco z nějaké investikativní činnosti undergroudových medií - např. výpovědi policistů kteří odešli od policie o tom, jak jejich případy byly zastaveny, pokud se ukázalo, že odhalili rozkrádání (obecně to byly často případy s "vracením" DPH, které však ani nikdy nebylo zaplaceno, ovšem nešlo o jednotlivé případy ale o síť bílých koní k tomu využitých, která byla řízena tak, aby její zakladatelé zůstali nedotknutelní), které bylo i ve prospěch těch politických špiček, o tom jak se ztrácely důkazy ze zásuvek na policejních ředitelstvích a o tom jak to justice kryla atd. kdyby byl zájem tak bych to mohl taky dohledat, je samozřejmě otázkou i důvěryhodnost těch samotných výpovědí, ale je to velmíé podobné i s tím, co mi popisovali ti lidé které znám osobně, i když oni popisovali vždy jen nějaký menší segment reality, než jaký odkrývali ti zmínění kriminalisté.
Komentář 70587
To ostatní se tu i vcelku probíralo jinde, a je to vcelklu téma na hodně dlouho, jestli to najdu tak sem dám odkaz na tu diskuzi. Byla s četnými námitkami, protože alespoň za sebe výhledově nemám kapacitu tu diskuzi zopakovat (námitka je stejná jako byla tam). I tam ale ta diskuze sama o sobě stejně nepokryla to témma úplně - mohla by určitě být i kvalitnější oponentura i obhajoba..
Komentář 70589
Jde o cca tyto komenty, a nějaké další okolo nich:
námitka Hefa
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70282
má odpověď
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70287
Szasziánovy kritiky, které mi přišly nejvíc k věci (a další jsou různě okolo)
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70301
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70380
Komentář 70784
Komentář 70839
A nebo ještě větší extrémní protipříklad: začnu vyrábět reálně lepší výrobky, než vyrábí jiná společnost, a tím jí odpadnou zákazníci a přejdou ke mě, čímž tu druhou společnost fyzicky poškodím. Uvádím to proto, že to že pomluva ve finále někoho fyzicky poškodí nemusí nutně znamenat, že by byla porušením NAPu, protože pokud bychom to hodnotili jen podle toho fyzického dopadu na jinou firmu, tak ji můžu fyzicky poškodit i zdravou konkurencí. Proto bych se osobně raději držel takového výkladu NAPu, který řeší jen mnohem víc bezprostřední fyzická poškození, než je nepřímé poškození cizího majetku pomluvou, reklamou, nebo ještě víc nepřímé poškození tou lepší konkurencí.
A ta rezistence k pomluvám možná je malá dnes, kdy jsou právě postižitelné, a větší rezistence by hádám mohla být ve společnosti kde jsou pomluvy netrestné.
Komentář 71392
Komentář 71397
Když řeknu: "váš čistící prášek je horší než náš", tak jak se prokáže pravdivost nebo nepravdivost - protože v čem lepší či horší není udané. Je to tedy pomluva nebo ne? Třeba ten prášek někomu vyhovuje víc než jiný, a jinému naopak, takže pro jednoho je to pravdivé, pro druhého ne. Přesto to tvrzení může zanechat v něčí mysli takovou stopu, že to poškodí výrobce údajně horšího prášku.
Dokonce i když řeknu, že je někdo hlupák, tak jak to vyvrátit, protože vždy můžu říct, že z mého pohledu se mi zdá hloupý, a kdo bude stanovovat měřítka hlouposti?
V tomhle to teda pořád vidím podobně jako Urza v některých jeho pokecech o svobodě slova, tedy že řešit tu pomluvu v ankapu je nadbytečné, a je možné že dost ankapáků to bude vidět jinak. Myslím, že pokud by existoval ankap, a byla tam poptávka po tom, aby pomluva byla trestná, tak by se to tam možná nějak zakomponovalo, akorát by se pak už musel řešit ten střet se svobodou projevu.
Komentář 70513
Od onoho trestuhodneho zmrseni tohoto laskaveho webiku sem jukam jen velmi sporadicky, no ale totok je uplne jina kava, to nemohu rict. Bezna tuctova slichta tuposti a ignorance se lakave zahustuje, k obvyklym podezrelym se odvazne pridavaji nadejni idioti-elevove a vubec cele je to tu takove prazdninove pritulne a mile samohonive. A nepochybne i povznasejici a inspirativni - vzdyt treba Lojzik malem dal tri souvisle vety a Norbert uz konecne zjevne zacal chlastat.
Dekuji, pratele. A mohl bych si s Vami taky chvili zadiskriexkrementovat?
Komentář 70514
Nekdo si me zrejme omylem zamenil s tim starym, sprostym a agresivnim pz100000 a znacne necitlive a nerozvazne, ba rekl bych az neopravnene mi vlipl ten mistni polibek smrti, obavany censorsko-likvidacni dislike. To je ale tragicky prehmat, navic uz jsem se zmenil a ta cena taky nesouhlasi.
Takze to, ty debile, koukej kurva rychle napravit, nebo se nato tady muzu taky klidne vysrat a zbydou ti akorat voci pro plac a bude pozde honit. Tak mi moc neser!
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.