Jak nám škodí dvojí definice práce? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2022-01-13 00:00:02

Jak nám škodí dvojí definice práce?

Všiml jsem si jakési dvojí definice práce. Tou obecnější je: účelná, užitečná činnost prováděná s vynaložením úsilí. Užší definice bývá synonymem pro povolání nebo závazek vydělávající peníze. Za problém považuji, když lidé skrze toto rozdělení začnou o těchto vymezeních práce smýšlet jako o něčem odděleném od sebe, jsouce v tom samozřejmě podpořeni zákoníkem práce. Může to mít podivné implikace — z určitého důvodu smíme zákonem pracovat „jen“ 12 hodin, ale zároveň samozřejmě nikdo nekontroluje, co děláme poté. Dalším zajímavým příkladem je dětská práce. Je zakázána, říkali nám, jenže jako taková samozřejmě existuje — děti pracují pro školu, rodiče nebo kamarády. Taky vám to přijde zvláštní, chránit někoho před prací tím, že smí dělat jenom práci, která je neplacená? Ve skutečnosti tak vynucujeme, aby dítě dělalo pouze formu práce, kterou naše společnost považuje za správnou. Dítě nemá například možnost zkusit si na určitou dobu zaměstnanecký poměr, aby vědělo, chce-li jednou podobným způsobem pracovat naplno. Je odkázáno na své rodiče a instituce, kteří nad ním získávají obrovskou moc, čímž ho činí ještě nesamostatnějším. Děje se to přitom čistě na základě toho, že si naše společnost usmyslela, že pro „tu práci“ s emočně negativní konotací je třeba určit jakési speciální podmínky.

Toto typické pojetí práce považuji za sociální konstrukt, který dvojím metrem věnuje pozornost různému vynaloženému úsilí, což může sloužit jak ideologii konzervatismu, tak socialismu. Mělo by být jedno, zda pomáhám blízkým, dělám ve fabrice nebo zda se vzdělávám. Všechno to je práce, na kterou by měl být brán zřetel a která by měla být posuzována dle jedinečných přínosů, k nimž vede. Naše existence je nakonec jen jedna a rozdělovat ji na úseky na základě práva, konstruktů a ideologií považuji za poměrně nepřirozené. Mým závěrem proto je: Emancipujme všechny podoby práce!
Přečtení: 9512

Reagujete na tento komentář:
Tady bych s článkem souhlasil. Jinak mi příjde, že už povinná klasická škola startuje (a podle některých lidi to tak i má dělat) tu polaritu zábava-volný čas x práce-povinnost. Ono se z toho později vyloupně to Vaše:
práce (třeba hoby práce na zahradě) x práce (výdělek pro prachy)

Spojení těchto dvou pólů do činnosti která je smysluplná pro člověka i pro jeho okolí (takže jí je ochotné ohodnotit, třeba zaplatit) je pro život asi (nevím jak pro jiné) přijemnější, než to mít takhle rozdělené.
Web: neuveden Mail: schován
Tady bych s článkem souhlasil. Jinak mi příjde, že už povinná klasická škola startuje (a podle některých lidi to tak i má dělat) tu polaritu zábava-volný čas x práce-povinnost. Ono se z toho později vyloupně to Vaše:
práce (třeba hoby práce na zahradě) x práce (výdělek pro prachy)

Spojení těchto dvou pólů do činnosti která je smysluplná pro člověka i pro jeho okolí (takže jí je ochotné ohodnotit, třeba zaplatit) je pro život asi (nevím jak pro jiné) přijemnější, než to mít takhle rozdělené.
Autor: li Čas: 2022-01-13 09:22:14
Web: neuveden Mail: schován
Děti sice pracují pro školu, ale do školy by se mělo spíš chodit jako do "herny" s rozmanitým a zajímavým prostředím, s inspirativními průvodci v poznávání... Za takové věci se docela dost platí - a děti i rodiče to chápou. Na druhou stranu by třeba mohly existovat školy, kdy by výuka a získávání určitých manuálních dovedností byla třeba půl na půl... několikrát do roka by děti mohly uspořádat jarmark, kde by své výrobky prodávaly a výdělek si nechaly. Cítily by, že dělají něco smysluplného, užitečného. Časem by mohly za pomoci učitelů cíleně hledat pro sebe nejvhodnější uplatnění, mohly by si volit předměty, které vedou k jejich seberealizaci. Děti by si mohly zvolit předmět typu "Jak se buduje značka", "Jak založit e-shop a co je k tomu potřeba vědět"... Kdybych byla dítě, tak by mě taková škola zajímala :)
Web: neuveden Mail: neuveden
Naše existence není jen jedna. Během života existujeme jako děti, dospívajícím dospělí a staří lidé. S každým věkem spojujeme nějaké vlastnosti, úkoly a možnosti. S věkem se také mění časová preference, a to přesně opačně, než by odpovídalo množství času, který v daném věku pravděpodobně ještě máme. Dítě má tedy v průměru velmi vysokou preferenci času nad dlouhodobým užitkem. Zároveň jeho volní a intelektuální dovednosti, schopnost abstraktního myšlení atd. nejsou v průměru ještě takové, aby společnost dospělých usoudila, že se může dotyčný rozhodovat sám za sebe aniž by to skončilo fiaskem. Některé děti toto vnímají velmi úkorně a nesou si to sebou do dospělosti případně celého života. Takoví lidé zároveň často trpí tzv. narcistní poruchou (osobnosti). To, že pubescent chce svou svobodu, chce své vlastní peníze, chce dělat to, co dospělí nechtějí a naopak a svět mu to nechce poskytnout, dokud z toho trochu nevyroste, je nezbytnou součástí vývoje člověka.
Autor: li Čas: 2022-01-13 16:39:41 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Proč ale bránit dětem v tom, aby si své peníze vydělali, pokud chtějí. Jistě by to nebyla nějaká horentní suma, protože by třeba takové dítě (10-15 let) pracovalo denně jen pár hodin... Já jsem o tom snila, protože jsem se cítila jako dítě hodně nesvobodně... téměř vždy, když jsem po rodičích něco chtěla, tak mi řekli, že je to moc drahé - a že nekradou. Kapesné jsem rovněž nedostávala. Možnost někde několik hodin pracovat by mi poskytlo alespoň trochu svobody... mohla bych například s kamarády na výlet, mohla bych si koupit lepší oblečení apod.
Web: neuveden Mail: schován
>> Proč ale bránit dětem v tom, aby si své peníze vydělali, pokud chtějí.

Pokud to neni jen recnicka: duvody medicinske a nedobrovolnost. To prve jak fysicky, tak psychicky, to druhe z hlediska identifikace. Coz v soucasnem priposranem nanny-svete znamena finito, i kdyby to melo zachranit jen jediny odlesk vseslunickarske duhy.
Autor: li Čas: 2022-01-13 19:46:26 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Napsala jsem pěknou hrubku, mělo tam být "vydělaly", úplně jsem se lekla :)
Ne, to není řečnická, to je naprosto vážně míněný povzdech.
Fyzicky i psychicky by pár hodin denně dítě dalo bez újmy na zdraví, naopak by mělo dobrý pocit... (každé by asi pracovat nechtělo, ty z chudších rodin ano)...
škoda...
Web: neuveden Mail: schován
No nevim, do toho se Vam vejdou jak dve hodky prazdninove roznasky novin, tak osm hodin denne na uranu ci v podobne kozeluzne, pricemz v tom druhem pripade bych ujmu i pocity videl dost odlisne. Dtto chut ci dobrovolnost.
Web: neuveden Mail: schován
No, je to tak. V tomhle by zas bylo dobré si dát pozor (v reálném světě) i na tu ochranu dětí, aby se to nepřehnalo i na straně té ochrany. Aby třeba dítě když něco málo pomůže rodiči v dílně nebylo hned za hranou zákona, ideálně z mého pohledu aby opravdu mohlo mít i nějakou přiměřenou výdělečnou iniciativu jak to navrhovala "li", protože v praxi nějaká přiměřená míra téhle činnosti mu prospět může.
V ankapu by jinak v jeho čisté podobě mohlo dítě "dobrovolně" těžit uran. V tomhle směru je asi jedinou šancí pro lidštější podobu ankapu využití těch "kulturních vyjímek" z čistého NAPu, které by se akorát nevtahovaly pouze na ochranu týraných psů (nebo na ochranu cti mužu na středověkém islandu), ale i na jiné situace. Otázka je, zda by to pak byl ještě ankap.
Web: neuveden Mail: schován
>> Naše existence není jen jedna.

Hyperbola? Bonmot? Reinkarnace? Nebo?
Autor: Lq (neregistrovaný) Čas: 2022-01-14 12:39:59
To je zajímavá myšlenka. Mě zaujaly ty dvě definice práce. Ta první - "účelná, užitečná činnost prováděná s vynaložením úsilí" - s tím jsem se kolem sebe hodně dlouho nesetkala :D
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky