Jak stát nechrání, ale škodí těm nejchudším (revized) – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V mém předchozím textu, který byl vylit do Stok, jsem zmiňoval zákon č. 526/1990 Sb. Zákon o cenách. Tento zákon mimo jiné říká, že prodejce je povinen označit zboží cenou a zpřístupnit na viditelném místě informace o ceně v podobě ceníků. Zmiňoval jsem fakt, že lékárny (konkrétně FN Brno, ale i další lékárny) na základě tohoto zákona označují každé zboží zvlášť cenovkou. V praxi to znamená nalepit 4000 štítků na 4000 hroznových cukrů, což zabere jeden pracovní úvazek. Skutečnost je taková, že zákon a ani vyjádření ČOI tohle nevyžaduje. Na podnět jednoho z čtenářů uvádím tedy vše na pravou míru a omlouvám se za nepřesné vyjádření.

Jaká je tedy podstata lepení 4000 štítků na 4000 hroznových cukrů a kupodivu ve FN Brno, která má své právní oddělení? Napadají mě dva možné důvody. Prvním je naprostá neefektivita a demotivace v státem žalostně řízených odvětvích, jako jsou i nemocnice. Druhým je tak přebubřelá žumpa právních předpisů, že je nemožné se v ní vyznat, a strach z případné sankce a trestu dělá svoje. Inu, trest přichází; to nás už od školky stát učí velmi dobře. Jedno, nebo druhé. Možná obojí. O čem jsem ale přesvědčen, je, že bez státu by na krabici s 4000 cukry byla jen jedna cenovka.