Jeden den Ivana Dealeroviče – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Válku proti drogám vězeňský systém přetvořil v groteskní divadlo. Monopol na trhu s drogami má ve vězení stát, který své drogy rozdává, a za užívání cizích trestá. Jeden den Ivana Dealeroviče zde začíná ještě před rozbřeskem, kdy ho jako každé ráno volá bengo ke katru společně s dalšími jmény. Tam už vykroucená sestřička rozdává pojmenované gripáky s obsahem dle „diagnózy“. Rivotril, Kventax, Mirtazapin, Lexaurin, Lyrica… Pregabalin je zde jednoznačně nejobchodovanější substancí, neboť má lehce stimulační efekt, zlepšuje náladu, „nenachčije se“ a hlavně je předepisován dlouhodobě na denní bázi. Zdaleka však ne všem, čímž drží stabilní cenu 30g tabáku za 1200mg pregabalinu. Spousta tvrdších drog se mezi vězně dostane neoficiální cestou, a zajímavé je, že na pervitin či heroin narazíte svátečně, zatímco Tramalem nebo Subotexem jsou někteří lidé sjetí neustále.

Stát ovšem umí být v předepisování léčiv i zdrženlivý. Třeba pokud si stěžujete na bolest v oblasti hrudníku s odkazem na diagnózu od opravdového lékaře, dostanete Ibalgin (jako na všechno ostatní). Až když je situace očividně kritická, volá se sanitka, která se za 40 minut skutečně objeví, aby převzala tělo, kdy právě v ten moment si jde pacienta prohlédnout i místní lékař, který do té doby předepisoval Ibalginy ve své ordinaci.