Zkusil bych doplnit trochu jíní pohled na věc - nejde ani tak o námitky, ale jen o jiné perspektivy pohledu.
Svým způsobem je gravitace, zákaz vycestování i nedostatek peněz na cestování nějakým vnějším omezením člověka, a z určitého úhlu pohledu mohou být ta omezení i na podobné úrovni - stát a jeho zákaz vycestovat je svým způsobem v určitém pohledu podobný tomu, když se člověk setká s omezením typu živelná pohromy nebo fyzikální zákon. Zároveň se ale v tomhle úhlu pohledu se ale ztrácí ta hranice mezi tím nedostatkem peněz a zákazem vycestovat, protože obojí se počítá mezi vnější omezení.
Pak ještě k druhé věci z přednášky - svým způsobem mi přijde regulérní brát nesvobodu i tak, že je to nějaké omezení typu nedostatek prostředků na cestování nebo teleport. Sice tam vznikají ty posuny, že pokud se technologie nebo společnost posune, tak ti co dřív neměli auta a byli svobodní budou nesvobodní jako jediní bez aut, ale protože je i pojem svobody jen nějaký společensky dohodnutý pojem, tak mi přijde přijatelné, pokud někdo obsah toho pojmu mění v kontextu proměny doby a společnosti. Asi bych sám některými těmito způsoby pojem svobody nepoužíval, ale pochopitelné mi to u jiných lidí příjde.
Tady bych připomněl, že i svoboda v ankap pohledu nabývá občas z lidského hlediska absurdní souvislosti, pokud je napasována do extrémních situací. A i proto bych zase tak moc nevyčítal jiným koncepcím svobody, že ne vždy obstojí v mimořádných situacích typu společnost s teleportem nebo společnost po výrazném technickém skoku.
Myslím, že Urza v prednáške vysvetlil, z akej definície Slobody vychádza a poukázal na rozdiel oproti pocitu slobody, ktorý viac odpovedá tomu, o čom píšete vy.
On myslím si Urza určitě odprezentoval svou koncepci svobody což je v pořádku. Mé poznámky se týkaly spíš toho, jak kritizoval ty jiné koncepce svobody: myslím že to stavěl ve smyslu, že tyto koncepce se v mimořádných situacích dostávají do divných forem. To jsou ale dle mého názoru poměrně slabé výhrady, protože i ankap koncepce svobody se v mimořádných situacích dostává do divných forem. Pak taky kritizoval to, že ty jiné koncepce svobody se mění v čase, spolu s dlouhodobějším či prudším technickým pokrokem. A myslím, že je to opět jen slabá námitka, protože celá společnost se mění v čase, a bylo by spíš divné, když by myšlenkové konstrukce té společnosti byby v delším čase neměnné. Mi z toho plyne, že obě strany mají nějakou koncepci, která má u obou stran v určitých situacích nějaké slabniny, které by se daly nazvat jako podivnosti (a Urza myslím svou kritiku shrnul taky pouze tím, že určité věci se mu zdají na koncepcích jeho oponentů divné a žádnou silnější námitku, než tuto subjektivní, vlastně pokud se pamatuju neřekl).
S tím pocitem svobody to vidím tak, že svoboda je vlastně jen nějaký emocionálně zabarvený pojem - dle mého názoru i Urza a ankap používá pojem svobody hlavně proto, že pocitově to slovo na lidi působí lépe než třeba slovo majetek či vlastnictví. Přitom ankap svoboda je celá vlastně postavená na ochraně majetku a vlastnictví. V tomhle smyslu by se např. svobodný přístav mohl technicky vzato jmenovat majetkový či vlastnický přístav. Ale už by to asi nebudilo v lidech tentýž povznášející pocit, jako když se jmenuje svobodný.
Určitě je Urzova konstrukce ochrany vlastnictví dle mého soudu konzistentnější, než ochrana svobody tak, jak si ji představují běžní lidé. Ale to, že oni mají ochranu svobody více arbitrální a méně universální oproti ankap ochraně vlastnictví, si myslím vlastně není samo o sobě až tak velká slabina. Ona ta samotná premisa ankapu, že by se mělo chránit vlastnictví, je svým způsobem taky arbitrální (pokud tedy dobře rozumím pojmu slova arbitrálnost).
Urza poukazuje hlavne na rozdiel medzi slobodou a pocitom (ne)slobody a zdá sa mi, že ani vy v tom nemáte jasno Podľa prednasky: Kdy jsem svobodný? Když mi nikdo nebrání nakládat se svými zdroji. To však neznamená, že mám dostatek zdrojů. Svoboda něco učinit neznamená možnost to učinit. K vykonání akce potřebuji svobodu a možnosti. Možnosti udělat to sám či s dobrovolnou kooperací. ----------- Čo ste myslel týmto: ankap koncepce svobody se v mimořádných situacích dostává do divných forem.
Ono jde o to, že alespoň dle mého názoru neexistuje nějaká shůry daná koncepce svobody, která by byla objektivně lepší než jiné koncepce svobody. Preference té či oné koncepce tím či oním člověkem je dost osobní a subjektivní volba. I ta ankap koncepce svobody je pouze jistým druhem navrženého způsobu, jak definovat a chápat svobodu. A někteří příznivci ankapu mají ten dojem, úsudek či pocit, že ta Urzou navržená koncepce je z různých možných jiných koncepcí ta nejlepší.
Urza tedy pouze představuje tu svou koncepsi svobody, a snaží se vyzdvihnout ty její vlastnosti, kvůli kterým si myslí, že jeho koncepce je lepší než jiné koncepce svobody.
Já zase jen poukazuju na to, že chyby, které Urza vidí na jiných koncepcích svobody, mi osobně nepříjdou zas tak radikálně velké na to, aby ty ostatní koncepce byly zrovna kvůli oněm chybám zcela zavrženihodné.
.......... Nevím, jak dlouho sledujete dění zde na fóru, ale v minulosti se tu vlceku vzevrubně brobíralo ankap pojetí svobody v různých mimořádných situacích - např. v situacích extrémní majetkové nerovnosti, nebo v situacích realizované možnosti provozování ankap modelu otrokářství. Pokud Urza kritizoval jiné modely svobody proto, že v mimořádných situacích se chovaly podivně, připomněl jsem jen to, že i jeho koncepce svobody se v některých mimořádných situacích chová podivně. Ani né tak proto, že bych to až tak moc vyčítal té jeho koncepci, ale spíš proto, že dost možná skoro každá koncepce vystavená extrémní situaci začne vykazovat podivnosti.
Konkrétní podivnosti či paradoxy Urzovy koncepce byly např. v tom, že i potenciální otrok v ankapu, který prodal veškerý svůj majetek včetně sebevlastnictví, a zavázal se tím poslouchat svého otrokáře, je z Urovy definice svobody zcela svobodným člověkem (protože může volně nakládat s prázdnou množinou svého majetku).
Dalším paradoxem je fakt, že pokud by existoval nějaký pozemkový majitel (jedinec či firma), z jehož území by bylo obtížné odejít, pak tento majitel by mohl na svém území z titlu vlastníka zavést stejně, nebo ještě drakoničtější opatření, než zavádí dnešní stát (poplatky za pobyt = daně , pravidla pobytu = zákony) a mohl by tak docílit i situace podobné nějaké totalitní diktatuře, ovšem jemu poddaní obyvatelé toho území by také byli z Urzovy definice ankapu zcela svobodní.
Ano, jsou to extrémní situace, ve kterých tato Urzova koncepce svobody generuje z lidského hlediska překvapivé "podivnosti". A je možné,k že v praxi by k nim nemuselo dojít. V teorii jsou ale možné, zrovna tak, jako je v teorii možné to náhlé se objevení teleportu (v praxi asi taky né úplně ihned očekávatelného), se kterým zase rád operuje Urza, aby poukázal na podivnosti v jiných koncepcích svobody.
Baph0met k Stát narušuje vztahy:
A jaký je rozdíl mezi 35 letým a 15 letým? Pokud váš argument byl "rodiče by se měli bát o své děti" pak to platí i pro 35 leté, pokud váš argument byl "rodiče by se měli bát o své děti které jsou pod 35/20/18/15... let" pak by mě […]
Komentář 87954
hefo k Stát narušuje vztahy:
Právo rodičov brániť deťom do určitého veku (nie vždy presne stanoveného) v samostatnom (a až na výnimky nerozumnom) rozhodovaní sa v ľudskej (a mám za to, že to platí aj u vyšších cicavcov) spoločnosti uplatňovalo už dávno pred vznikom štátu. Preto o […]
Komentář 87953
li k Stát narušuje vztahy:
Slovo "pustil/nepustil" používáme u dětí do určitého věku – tím je chráníme, protože za ně máme zodpovědnost. Řadu věcí člověk pozná až zkušeností, takže pokud ještě děti nemáte, tak je to asi obtížnější pro představu.
Komentář 87952
Ondrášeček k Stát narušuje vztahy:
Obecně jsem hodně proti mocenskému přístupu ve vztazích, takže nevím, jestli mi vůbec dává smysl používat označení pustil/nepustil. Jestli bych ale byl proti tomu, nebo ne, to záleží. Věk mi obecně přijde jako nedostatečná vstupní informace, protože […]
Komentář 87951
Ondrášeček k Stát narušuje vztahy:
Přijde mi, že ani jeden z nás nemůže vědět, co by dělali, kdyby neexistoval mocenský aparát, kterým se můžou ohánět. Kdyby ale neexistoval, neměli by právo mi v tom ani bránit: Mohli by mi říkat, že nevěří mým schopnostem, ale pořád bych mohl odjet i přes […]
Komentář 87949
hefo k Stát narušuje vztahy:
Vidím, že si ešte nič nepochopil, a vlastné deti nemáš. Keby ti povedali pravdu, že sa o teba boja, a že nedôverujú tvojim schopnostiam v tomto ohľade (čo u 15-ročného nie je nič zvláštne), tak by si reptal, a do omrzenia zdôvodňoval, prečo nemajú pravdu […]
Komentář 87947
Baph0met k Stát narušuje vztahy:
Chápu to správně, že ve 35 letech je fajn bydlet stále u rodičů jenom protože se o Vás bojí?
Komentář 87946
li k Jak politika ničí rodinu:
"Chceme-li podporovat rodinu, je třeba podpořit prostředí, ve kterém je jakékoli skupině lidí, kteří spolu mají kladný vztah a mají určité materiální podmínky, umožněno svobodně vychovávat dítě (dnes některé kmeny např. vychovávají děti kolektivně, v […]
Komentáře
Komentář 78195
Svým způsobem je gravitace, zákaz vycestování i nedostatek peněz na cestování nějakým vnějším omezením člověka, a z určitého úhlu pohledu mohou být ta omezení i na podobné úrovni - stát a jeho zákaz vycestovat je svým způsobem v určitém pohledu podobný tomu, když se člověk setká s omezením typu živelná pohromy nebo fyzikální zákon. Zároveň se ale v tomhle úhlu pohledu se ale ztrácí ta hranice mezi tím nedostatkem peněz a zákazem vycestovat, protože obojí se počítá mezi vnější omezení.
Pak ještě k druhé věci z přednášky - svým způsobem mi přijde regulérní brát nesvobodu i tak, že je to nějaké omezení typu nedostatek prostředků na cestování nebo teleport. Sice tam vznikají ty posuny, že pokud se technologie nebo společnost posune, tak ti co dřív neměli auta a byli svobodní budou nesvobodní jako jediní bez aut, ale protože je i pojem svobody jen nějaký společensky dohodnutý pojem, tak mi přijde přijatelné, pokud někdo obsah toho pojmu mění v kontextu proměny doby a společnosti. Asi bych sám některými těmito způsoby pojem svobody nepoužíval, ale pochopitelné mi to u jiných lidí příjde.
Tady bych připomněl, že i svoboda v ankap pohledu nabývá občas z lidského hlediska absurdní souvislosti, pokud je napasována do extrémních situací. A i proto bych zase tak moc nevyčítal jiným koncepcím svobody, že ne vždy obstojí v mimořádných situacích typu společnost s teleportem nebo společnost po výrazném technickém skoku.
Komentář 78222
Komentář 78225
Mé poznámky se týkaly spíš toho, jak kritizoval ty jiné koncepce svobody: myslím že to stavěl ve smyslu, že tyto koncepce se v mimořádných situacích dostávají do divných forem. To jsou ale dle mého názoru poměrně slabé výhrady, protože i ankap koncepce svobody se v mimořádných situacích dostává do divných forem.
Pak taky kritizoval to, že ty jiné koncepce svobody se mění v čase, spolu s dlouhodobějším či prudším technickým pokrokem. A myslím, že je to opět jen slabá námitka, protože celá společnost se mění v čase, a bylo by spíš divné, když by myšlenkové konstrukce té společnosti byby v delším čase neměnné.
Mi z toho plyne, že obě strany mají nějakou koncepci, která má u obou stran v určitých situacích nějaké slabniny, které by se daly nazvat jako podivnosti (a Urza myslím svou kritiku shrnul taky pouze tím, že určité věci se mu zdají na koncepcích jeho oponentů divné a žádnou silnější námitku, než tuto subjektivní, vlastně pokud se pamatuju neřekl).
S tím pocitem svobody to vidím tak, že svoboda je vlastně jen nějaký emocionálně zabarvený pojem - dle mého názoru i Urza a ankap používá pojem svobody hlavně proto, že pocitově to slovo na lidi působí lépe než třeba slovo majetek či vlastnictví. Přitom ankap svoboda je celá vlastně postavená na ochraně majetku a vlastnictví. V tomhle smyslu by se např. svobodný přístav mohl technicky vzato jmenovat majetkový či vlastnický přístav. Ale už by to asi nebudilo v lidech tentýž povznášející pocit, jako když se jmenuje svobodný.
Určitě je Urzova konstrukce ochrany vlastnictví dle mého soudu konzistentnější, než ochrana svobody tak, jak si ji představují běžní lidé. Ale to, že oni mají ochranu svobody více arbitrální a méně universální oproti ankap ochraně vlastnictví, si myslím vlastně není samo o sobě až tak velká slabina. Ona ta samotná premisa ankapu, že by se mělo chránit vlastnictví, je svým způsobem taky arbitrální (pokud tedy dobře rozumím pojmu slova arbitrálnost).
Komentář 78248
Podľa prednasky:
Kdy jsem svobodný?
Když mi nikdo nebrání nakládat se svými zdroji.
To však neznamená, že mám dostatek zdrojů.
Svoboda něco učinit neznamená možnost to učinit.
K vykonání akce potřebuji svobodu a možnosti.
Možnosti udělat to sám či s dobrovolnou kooperací.
-----------
Čo ste myslel týmto:
ankap koncepce svobody se v mimořádných situacích dostává do divných forem.
Komentář 78253
Urza tedy pouze představuje tu svou koncepsi svobody, a snaží se vyzdvihnout ty její vlastnosti, kvůli kterým si myslí, že jeho koncepce je lepší než jiné koncepce svobody.
Já zase jen poukazuju na to, že chyby, které Urza vidí na jiných koncepcích svobody, mi osobně nepříjdou zas tak radikálně velké na to, aby ty ostatní koncepce byly zrovna kvůli oněm chybám zcela zavrženihodné.
..........
Nevím, jak dlouho sledujete dění zde na fóru, ale v minulosti se tu vlceku vzevrubně brobíralo ankap pojetí svobody v různých mimořádných situacích - např. v situacích extrémní majetkové nerovnosti, nebo v situacích realizované možnosti provozování ankap modelu otrokářství.
Pokud Urza kritizoval jiné modely svobody proto, že v mimořádných situacích se chovaly podivně, připomněl jsem jen to, že i jeho koncepce svobody se v některých mimořádných situacích chová podivně. Ani né tak proto, že bych to až tak moc vyčítal té jeho koncepci, ale spíš proto, že dost možná skoro každá koncepce vystavená extrémní situaci začne vykazovat podivnosti.
Konkrétní podivnosti či paradoxy Urzovy koncepce byly např. v tom, že i potenciální otrok v ankapu, který prodal veškerý svůj majetek včetně sebevlastnictví, a zavázal se tím poslouchat svého otrokáře, je z Urovy definice svobody zcela svobodným člověkem (protože může volně nakládat s prázdnou množinou svého majetku).
Dalším paradoxem je fakt, že pokud by existoval nějaký pozemkový majitel (jedinec či firma), z jehož území by bylo obtížné odejít, pak tento majitel by mohl na svém území z titlu vlastníka zavést stejně, nebo ještě drakoničtější opatření, než zavádí dnešní stát (poplatky za pobyt = daně , pravidla pobytu = zákony) a mohl by tak docílit i situace podobné nějaké totalitní diktatuře, ovšem jemu poddaní obyvatelé toho území by také byli z Urzovy definice ankapu zcela svobodní.
Ano, jsou to extrémní situace, ve kterých tato Urzova koncepce svobody generuje z lidského hlediska překvapivé "podivnosti". A je možné,k že v praxi by k nim nemuselo dojít. V teorii jsou ale možné, zrovna tak, jako je v teorii možné to náhlé se objevení teleportu (v praxi asi taky né úplně ihned očekávatelného), se kterým zase rád operuje Urza, aby poukázal na podivnosti v jiných koncepcích svobody.
Komentář 78257
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.