Lidské preference – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Protiarguemnt: Lidi nejsou monolitický entity a občas dělaj i věci, který pro ně nejsou správně, PŘESTOŽE SI TO UVĚDOMUJOU (nebo si uvědomujou, že nekterý věci by dělat měli, ale nenajdou pro to sílu). Alkoholik si možná uvědomuje, že mu chlast škodí po všech stránkách a fakt, že v něm zahučí flaška tvrdýho denně podle mě neznamená, že je za svůj stav rád. Vyvozovat preference lidí jen z toho, jak jednají podle mě taky není úplně rozumný. (A to řikám hlavně proto, že na tohle sám hodně trpím, nemusíte mi to předhazovat.)

A to je hlavní z věcí, který mě na anarchokapitalismu serou - ta bohapustá absence "měkkejch" pravidel, který jsou dobrý pro život.

1) Lidi nejsou monolitický entity a občas dělaj i věci, který pro ně nejsou správně, PŘESTOŽE SI TO UVĚDOMUJOU (nebo si uvědomujou, že nekterý věci by dělat měli, ale nenajdou pro to sílu).
- Kdysi, v dobách temna, se tomu říkalo "hřích"…

2)Alkoholik si možná uvědomuje, že mu chlast škodí po všech stránkách a fakt, že v něm zahučí flaška tvrdýho denně podle mě neznamená, že je za svůj stav rád. Vyvozovat preference lidí jen z toho, jak jednají podle mě taky není úplně rozumný.

- Jinými slovy, lidé můžou mít jen nehříšné, rozumné preference…

Jenže právě to, že lidi v prostředí paternalistického státu (což je více méně každý stát) inklinujou právě víc k tomu dělat nesprávná rozhodnutí, protože "stát se nějak postará", byť (a i to vědí) často ne. Ale v okamžiku, kdy nesu plnou zodpovědnost za sebe a své jednání, tak mám daleko větší motivaci se chovat zodpovědněji. Lidi vámi popisovaní samozřejmě nezmizí, ale s velkou pravděpodobností jich bude mnohem méně než dnes. A měkká pravidla jsou co? I bez státu budou existovat pravidla, ale nebude je vynucovat nějaká centrální autorita, která to bude dělat třeba špatně a vy ji budete muset i tak platit.

To byla odpověď na UndergroundMan

A to máš samozřejmě pravdu. Nesnažím se ani tak hájit existenci státu, spíš jen napadám tenhle konkrétní argument. Protože pro mě prostě nefunguje.

Samozřejmě, správná cesta z tohodle je mít rodinu a kamarády, který pro Tebe chtěj to nejlepší a nedovolej Ti udělat nějakou velkou blbost, případně pomůžou, pokud ji uděláš. Určitě ne stát.

I bez státu budou existovat pravidla, ale nebude je vynucovat nějaká centrální autorita
- Bude.

Zrovna dneska bych tu cekal clanek o tom zkurvenym zakonu, kdy o svatcich NEKTERE obchody musí mít zavřeno. Branit cloveku k nakupovani potravin, kdyz ma hlad je fakt na presdrzku.

Máte jít na koledu,

měl by jste vejce a čokoládu a přitom byste mohl ještě zmlátit pár ženskejch a nikdo by vás kvůli tomu nepopotahoval za diskriminaci pohlaví...

To na Ježíška je to více nejistý, taky je zavříno ale pokud jste zlobil, nedostanete vod Ježíška nic a můžete leda tak vokusovat jehličí z vánočního stromku...

Ale houby, to že ľudia nakupujú v obchode ktorý nechceli na mieste bývalého parku neznamená že nechcú park, to iba znamená že si uvedomujú realitu, že park tam už nebude, lebo aj keby tamojší obchod skrachoval tak je len minimálna pravdepodobnosť že niekto tú stavbu zbúra a nanovo na jej mieste vysadí park, omnoho pravdepodobnejšie je že tú budovu kúpi ďalší obchodník, prípadne si v nej niekto spraví sklad či manufaktúru.

Ale to platí jen tehdy, když ten park je v socialistickém (státním či obecním) vlastnictví.
Pokud park provozuje soukromník, vybírá vstup a/nebo tam provozuje doplňkové služby (zahradní restauraci, letní dětské kino, dětské atrakce, ...), tak je možná jasná kalkulace:
- Je výdělečnější provozovat takový park?
- Nebo bude výdělečnější postavit sedmadvacátý supermarket, kterých již nyní je v okolí docela dost a některé se tak tak drží nad hladinou?

A ještě úplně jiná situace je, když ten park postaví nějaký bohatý mecenáš (svět je takových příkladů plný), protože se tím chce nesmazatelně zapsat do historie.

V prostředí státní socialistické ekonomiky vůbec nevíme, zda lidé stále ještě chtějí prosté parky (jako před 150 lety), nebo by chtěli multifunkční místa, kde vedle keřů, stromů a trávy budou moderní služby, hlídání dětí, atrakce, zážitkové stravování, animační programy, ... Kdo se dnes chce jen tak procházet se slunečníkem, tak jako v 19.století? Možná skoro nikdo, ale stát to nemá jak zjistit (protože absence trhu) a tak parky (na rozdíl od mnoha jiných odvětví) uvízly v 19. století. Třeba - netvrdím, že znám aktuální preference lidí. Jenže ty je schopen zjistit POUZE trh. Ne městský byrokrat.

A to samozřejmě mluvím jen o ekonomickém rozměru věci. Pomíjím morální aspekt - jak velké svinstvo je nutit parky financovat i lidi, kteří o ně nestojí (mají jiné preference, nebo prostě jen bydlí 100km od toho parku a nikdy se do něj nedostanou).

Zabúdate na jednu vec, majitelia hypermarketov a majitelia parkov sú zvyčajne rôzne osoby, situácia kedy by sa ten istý developer rozhodoval medzi postavením hypermarketu a založením parku na tom istom mieste je nepravdepodobná. Omnoho pravdepodobnejšie bude že kto chce postaviť hypermarket tak si ho niekde postaví a niekto iný si niekde inde vybuduje park. A ani jeden z nich sa obyvateľov v okolí budúcej stavby na ich názor pýtať nebude.
A inak ozaj ružová budúcnosť kde si aj za prechádzku v prírode budem musieť platiť :-(.

Ano, jsou to dvě různé osoby, ale to rozhodování tam je. Jeden pozemek, jeden majitel, dva zájemci o koupi...

"A inak ozaj ružová budúcnosť kde si aj za prechádzku v prírode budem musieť platiť :-(."

Takže říkáte, že se chcete zdarma procházet po parku, který vláda postaví a udržuje za peníze, které mi proti mé vůli sebere??

No pokud se investor nebude brát ohled na přání obyvatel v (jak velkém?) okolí = svých potenciálních zákazníků svého investorského záměru, tak se mu dost těžko investice vrátí. To je dost pitomý přístup k podnikání, který rozhodopádně nevede k úspěchu na trhu nebo dokonce k podmanění si trhu.

I klidovou část parku určitě půjde navštívit zdarma, protože jeho údržbu uhradí tržba z atrakcí v zábavní části parku (což proboha hned nutně nemusí být "disneyland"). Vstup do některých parků bude zpoplatněn. Některé jiné budou bezplatně pro uživatele financovat mecenáši nebo developeři, někteří už dnes uprostřed bytové zástavby budují volně přístupné klidové parky. Do některých klidně bude symbolické vstupné přes noc, které velmi znesnadní vstup bezdomáčům... A ty všechny + spousty dalších, které není třeba vymýšlet, budou soutěžit o co nejpřívětivější přístup každý ke svým zákazníkům, aby právě každý jeden tržbou od nich maximalizoval své zisky. Počínaje a) sešli se dva podnikatelé, jeden práci prodává, druhý práci kupuje, až po b) sešli se dva trusty a uzavřely obchod.

Na volném trhu lze predikovat jediné: je jisté očekávat nepřeberné množství živnostenských, podnikatelských a zákaznických nápadů a snah o jejich vzájemné uspokojení. Je pak dost pitomé uvažovat o zrovna pro zákazníky nejblbějším z nich, jako o té nejpravděpodobnější variantě. Nespolehlivější způsob, jak odradit zákazníka, je cenou (= budu muset platit za vstup do přírody). To funguje naprosto spolehlivě:
- Zaplať za vstup do parku Fialo.
- Trhni si. Nedám ti utržit, jdu jinam. Třeba na minigolf.

Rozhodnutí, zda souhlasím se stavbou supermarketu na místě, kde je park a zda budu navštěvovat supermarket, když už ho tam postaví, jsou přece dvě zcela odlišná rozhodnutí. To, že budu navštěvovat supermarket přece neznamená, že můj subjektivně vnímaný užitek z možnosti navštěvovat park nebyl vyšší, než možnost nakupovat v supermarketu. Závěr, že supermarket navštěvuje více lidí, než park, zavání spíše kolektivistickýam způsobem uvažování.

Domnívám se, že to Urza formuloval poněkud nejasně. Já to pochopil tak, že na nějakém place se vybuduje buďto park NEBO "kaufáč". Protože tak hloupý výběr 1) park nechat nebo 2) ho vykácet a postavit na jeho místě kaufáč, snad ani nemá cenu uvažovat. Ten, kdo by něco takového dal s vážnou tváří lidem k výběru, by musel být ožralý a sjetý. Z hloupého výběru nic jiného, než hlouposti vyplynout nemůžou. Natolik jste chytrý, abyste věděl, že tímto hloupým směrem jste uvažoval záměrně.

Kdyby park byl soukromý a měl nějaký "ekonomický model" (je jedno, zda by se vybíral vstup jako do ZOO, nebo zda by žil z nájmu například stánků s občerstvením či nějakých atrakcí), tak pak by to zřejmé myslím bylo.
Vydělává takový park? Vydělává více, než kolik by vydělával supermarket na jeho místě?
To by rozhodlo.
Jsem přesvědčen, že:
A) Lidé by měli platit za statky, které využívají (tedy i za návštěvu parku - jeho zbudování i údržba něco stojí a je dost nechutné nutit za to platit lidi, kteří tam nikdy nejdou - třeba i proto, že v tom městě vůbec nebydlí)
B) Mnoho parků by se za takových podmínek solidně uživilo. Pokud je v okolí obchodů již dost, jeden supermarket navíc by již tolik nevydělával a pokud lidé stojí o park, tak ten by vydělával.

Samozřejmě je možné park spolufinancovat i z dalších dodatečných zdrojů, z darů mecenášů, nadací, sbírek, odkazů, atd... na to supermarket nikdy nedosáhne.
Parky by pravděpodobně zřizovali a budovali i lidé, kteří si tak chtějí zajistit svůj nesmrtelný odkaz (takových je na světě plno).

Pokud park zřídí a udržuje stát (či obec) za prostředky, které sebral i lidem, kteří o něj vůbec nestojí, dopouští se příkré nespravedlnosti. Usvědčuje sebe z pokrytectví - vyhlašuje se za bojovníka s externalitami a sám je nejvíc vytváří. A nakonec to skončí jako Karlák, kam je o život si vyrazit (všude se povalují bezdomovci), natož tam vypustit hrát si děti (všude použité injekční jehly).

Právě, že park by byl ekonomický projekt. I v případě jeho prodeje by byl nákup pozemku s parkem pro výstavbu třeba "kaufáče" dost nevýhodný = zbytečně vysoká investice. Pan Fuld to moc dobře ví. Dilema park nebo vykácet a na jeho místě "kaufáč" byl od něho záměrný faul.