Máme se dobře jen díky EU – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jo, nedávno mi jeden tvrdil, že prý díky EU máme kanalizace a naše děti mohou chodit do školky. :D Tak nevím, kam to za mlada házeli mě, když školky ještě neexistovaly. A docela dobře si pamatuju, že splachovací záchod jsme měli taky odjakživa. Teď je to sranda, ale vemte si, jak to bude vypadat, až nám bude třeba 70 až 80. Pro mládež budeme asi něco jako opice, které se narodily někdy v temnotě před tím, než na toto území přišli dobrodruzi a kolonizátoři z EU a přinesli nám civilizaci. Ach jo...

Btw dvě věci k tomu volnému obchodu. 1) Být vděčný EU, že nás milostivě nechá volně obchodovat, je na podobné úrovni, jako být vděčný násilníkovi, že mě milostivě nezmlátil. Podobný bullshit. 2) Co najednou ta adorace volného obchodu, když jde o EU? Jindy slyším, jak je volný trh vlastně úplně k hovnu a vše se musí regulovat, jinak všichni umřeme na sars v pečivu. Chvíli mě přesvědčují, že volný trh je super, pak z něj zase dělají démona, který nás všechny povraždí, já tomu opravdu nerozumím.

Hlavně ten volný trh v EU nemáme. Máme společný trh. Nebo také harmonizovaný (ať už to znamená cokoliv). A vůbec, mně osobně ani nepřijde, že bychom měli ten společný; že by třeba v pohraničí normálně působily firmy ze sousedního města, které je ale za hranicemi, apod. Pořád jsou české potraviny, a německé potraviny, a polské potraviny... Ale když lidem vadí vyvádění peněz, asi z Pardubic do Hradce, nebo já nevím odkud kam (mně to může být srdečně jedno, ty peníze nejsou moje), tak by jim nejspíš vadilo i širší působení přeshraničních firem, běžný provoz francouzských a třeba švédských dopravců na železničních tratích, doručování třeba od španělské pošty, dodavatel elektřiny třeba z Anglie, plyn od bulharské firmy, a instalatér z Itálie. A tak ten volný obchod vlastně nemáme.

Spláchnout bych mohl, ale ty hovna by za chvilčku tekly dole v potůčku. Pochybuju že by naše obec od jinýho "mecenáše" těch skoro dvacet melounů na přestavbu a rozšíření čističky dostala a sama je z nízmých daní z nemovitosti nemůže nikdy vybrat. Mezitim se už deset let žebrá na kraji, aby si ráčil zrekonstruovat "svoji" okresku která obcí prochází a je v mnohem horšim stavu než ostatní místní komunikace spravovaný obcí ..

Proč ten mecenáš nemůžeme být vy všichni, co tu kanalizaci používáte? Proč jste se nemohli složit, ale museli jste k tomu ty peníze sebrat někomu násilím?

Dalo by sa začať tým, prečo čistička stojí 20 melónov. Alebo tým, že ľudské exkrementy sú celkom príma hnojivo, ktoré má pre niekoho veľkú cenu. Alebo tým, že ľudia v obci platili roky dane, za ktoré sa stavali čističky v iných obciach. Alebo tým, že podnikatelia z obce platia cestnú daň (aspoň na Slovensku to tak je) a za ňu majú rozbitú okresku.

"The government creates wealth the way a tick creates blood."

Jaký je ekonomický termín, pro to, že různí jedinci mají různé potřeby (např. sex, drogy, rokenrol x kariéra)?
Jsou různé potřeby → různé hodnocení statků, tj. různé preferenční škály; a pro tu dlouhodobou nestejnost potřeb jedinců je nějaký termín, nebo jsou to prostě "různé potřeby", protože ekonomie to koneckonců nevysvětluje, ale vychází z toho?

Termín pro to není. Tenhle problém je podstatou lidské existence a zabývají je jí z nejrůznějšími přístupy (včetně ignorance tohoto jevu) teorie hodnoty, nejlépe ze všech Boehm-Bawerkova.

Díky.

Jediný termín, který mě napadá: Osobní preference. Rozdílné osobní preference.
A pak název pro jeden důsledek, o kterém učí rakouská ekonomická škola: Interpersonální neporovnatelnost užitku.

Díky.

Jaký je ekonomický termín, pro to, že různí jedinci mají různé potřeby (např. sex, drogy, rokenrol x kariéra)?
Jsou různé potřeby » různé hodnocení statků, tj. různé preferenční škály; a pro tu dlouhodobou nestejnost potřeb jedinců je nějaký termín, nebo jsou to prostě "různé potřeby", protože ekonomie to koneckonců nevysvětluje, ale vychází z toho?

Další terminologické otázky:
1. Když je interpersonálně neporovnatelný užitek – tj. to, co získávám – tak je interpersonálně neporovnatelné i to, co ztrácím. A to je co? Interpersonální neporovnatelnost ztráty?
2. To samé co 1, jen s tím rozdílem, že se jedná o statek, který jsem nikdy neměl, takže jsem ho nemohl ztratit. To je co? Interpersonální neporovnatelnost nedostatku?
3. Opak statku, "toho, co poptávám" je "to, čemu se chci vyhnout". Říká se tomu skutečně "nedostatek", nebo jinak? Takže jedinec "poptává statky", čímž se "vyhýbá nedostatku"? Prostě: Co je opak "statku"?
4. Pokud je cílem veškerého jednání štěstí, resp. "větší štěstí", "větší spokojenost", tak opakem toho je prostě "menší štěstí", "menší spokojenost"?

Cítím, že bych měl vysvětlit, proč se ptám: Píšu text, kde se zabývám argumentem, který je založen na předpokladu, že všichni lidé hodnotí stejné věci stejně, a nejsem si jistý jaké použít výrazy. Takže mě napadlo se zeptat zde.

Ad "předpoklad, že všichni lidé hodnotí stejné věci stejně" by mě zajímalo, jak se vypořádáte s následující námitkou:
Pokud by si lidé cenili stejných věcí stejně, tak by nemohlo docházet ke směně. Takže žádný obchod, směna, dělba práce, nic. Když vyměním kilo třešní ze svého stromu za sousedovic pět jablek znamená to, že si těch pěti jablek cením víc než těch třešní a nabízenou výměnou získám. Ovšem předpoklad, že si lidé cení stejných věcí stejně by znamenal, že si také soused těch pěti jablek cení víc než těch třešní. Tudíž by výměnou ztratil. Takže k dobrovolné směně nikdy nemůže dojít.
PS: Platí pro jakýkoliv poměr statků ke směně, to kilo třešní za pět jablek je jen příklad.

Nečtete pozorně: Napsal jsem, že píšu text, kde se zabývám argumentem, který by platil jen, pokud by platilo, že lidé hodnotí stejné věci stejně. Ne, že je to MÁ teze.
A v tom argumentu nejsou uvedeny statky, se kterými se obchoduje. Uvedl jsem to dále: Někdo tvrdí, že věci jako nevyvedené děti, manželka semetrika nebo ztráta práce představují pro všechny jedince STEJNOU ztrátu. Co by na to řekl ekonom?

Aha, nějak jsem automaticky (a vlastně chybně) předpokládal, že ten argument má být platný. Takže moje námitka šla mimo.

Ohledně nevyvedených dětí, manželky semetrika nebo ztráty práce:
Pro obvyklého (ve smyslu ve společnosti převažujícího, snažím se vyhnout slovu "normálního", protože to by byl hodnotící výrok a ty jsou pro ekonomy zakázané :-)) člověka je nevyvedené dítě, manželka semetrika nebo ztráta práce opravdu ztrátou (investovaného času, úsilí, práce,...), stresem a vůbec snížením pociťovaného blahobytu.
Pro submisivního masochistu může být stejná situace právě naopak přínosem, jelikož si libuje v tom jak mu všichni ubližují a jak má zpackaný život a tudíž se mu pociciťovaný blahobyt zvýší.
Tak bych si troufnul tvrdit, že to pro ty dva není stejná ztráta.

1) Užitek lze chápat i záporný, to by tedy byla ztráta, a tím pádem i ztráta bude mezi lidmi neporovnatelná.
2) Interpersonální neporovnatelnost nedostatku... no, nedostatek je projev nenaplněné potřeby, a potřeba utváří poptávku, takže lze mluvit o neporovnatelnosti poptávky. Ovšem v podstatě jsme zpátky u osobních preferencí.
3) Nevím. Obecně je naše jednání výsledkem nějakého rozhodnutí. V tom rozhodnutí vybíráme mezi mnoha variantami (tím neříkám, že o všech přemýšlíme do hloubky, či je pečlivě analyzujeme, to je dost individuální). Každou variantu lze (v tzv. kardinální teorii užitku, což je matematická disciplína) ohodnotit nějakým číslem, jak moc velký mi to přinese užitek. Že něco nechci, mohu ve svém rozhodování hodnotit tak, že mi takové jednání, jež připustí to, co nechci, přinese záporný užitek, a naopak jednání, kterým tomu zabráním, mi přinese kladný užitek. (Alternativní teorie, tzv. ordinální teorie užitku, mi jednotlivé varianty mého jednání seřadí od těch méně užitečných k více užitečným, a to nějakým blíže nedefinovaným porovnáváním variant. V konečném důsledku je výsledek stejný; ordinální teorie je matematicky více ortodoxní, nezavádí těžko definovatelnou veličinu, kardinální zase dle mého dokazuje tu neporovnatelnost mezi různými osobami, protože nezavádí žádné společné jednotky, v nichž bychom užitek měřili. Osobně nestraním ani jedné teorii, každá má svá pro a proti.) Domnívám se tedy, že věci, které nechci, jsou svým způsobem také statky, jen pro mne mají záporný užitek (resp. před nimi má přednost mnoho jiných statků), případně jako statky mohu hodnotit i skutečnosti, které zmíněným věcem zabrání.
4) Logicky přesně by bylo oním opačným cílem "nezvětšit štěstí" či "nezvětšit spokojenost", tedy "menší nebo stejné štěstí" či "menší nebo stejná spokojenost". Nicméně otázka naznačuje, že možná není úplně správně pochopeno, jak to s tou maximalizací užitku je. V rakouské škole jde o maximalizaci užitku nikoliv vzhledem k nějaké aktuální situaci. Ačkoliv ve většině případů nebude aktuální stav nějakým lokálním maximem užitku, mohou nastat případy, kdy dosažený užitek je v dané chvíli maximální a jakékoliv další jednání (či nejednání) užitek zhorší. V takovém okamžiku by chápání maximalizace užitku jako zlepšení své situace vůči předešlému stavu nebylo správné. Je třeba chápat maximalizaci užitku tak, že se snažíme z různých možných variant našeho jednání vybrat tu, která nám přinese přinese největší užitek v porovnání s ostatními variantami. Někdy se tedy snažíme minimalizovat ztráty. Což podle 1) lze vlastně chápat jako jednání ekvivalentní k maximalizaci užitku.

Ale jinak doporučuji počkat si i na názor jiných diskutujících; moje pozadí je informatické / matematické, z ekonomie co do terminologie znám spíše základy. Takže tě spíše odkáži na axiomatickou teorii užitku, která je ještě blízko mému matematickému myšlení - pro mne je tedy srozumitelné něco takového: http://www2.ef.jcu.cz/~jfrieb/prednasky_komplet/skriptaRM_uzitek.pdf

Ještě ke 4) doplním, že tím opakem by tedy byla minimalizace užitku, resp. maximalizace ztrát. A existují i jiné přístupy k jednání. Volba druhého nejlepšího užitku. Nebo zcela náhodné jednání volbou náhodné varianty (což by mohla být zajímavá kombinace axiomatické teorie užitku s náhodnou procházkou). Obecně však taková jednání normálně nepozorujeme. Otázkou ale je, pokud je rozhodování člověka naprostý black box, do kterého nevidíme, jak rozlišit náhodné jednání od maximalizace užitku či dokonce od minimalizace užitku. Máte nějaký čistě logický nápad, pánové? Protože mne napadá pouze vysvětlení z evoluční psychologie: pozorování druhých osob, učení se od nich, přejímání jejich vzorů chování. Že je to axiom, se mi moc nelíbí, protože pak rakouská škola nemůže argumentovat proti jiným školám, které tento axiom nemají.

Díky
2. Jasně, neporovnatelnost potřeb » neporovnatelnost poptávky. Šlo mi o to, jak by ekonom nazval interpersonální porovnávání ne ztráty – protože se jedná o něco, čím jedinec nikdy nedisponoval – ale nedostatku něčeho. Takže "interpersonální neporovnatelnost nespokojenosti"?
3. "Čemu se chci vyhnout" podle mě nemůže být statek. Šlo mi o to, zda se nějak rozlišují ne-statky "nepoptávám, protože nepotřebuji" a "nepoptávám, protože se chci vyhnout", což by byl jakýsi opak statku. Chápu to tak, že se to nerozlišuje.
ordinální teorie je matematicky více ortodoxní, nezavádí těžko definovatelnou veličinu, kardinální zase dle mého dokazuje tu neporovnatelnost mezi různými osobami
- Zde jste tedy prohodil kardinální a ordinální.
4. Chápu, nejde o "zvětšování štěstí", ale o "dosažení největšího možného štěstí v danou chvíli".
Že ztráta je druh statku – volím vždy "větší zisk" nebo "menší ztrátu" – je taky dobré.

Zeptám se rovnou: Jevy jako nevyvedené děti, manželka semetrika, ztráta práce. Teď někdo říká, že tyhle věci představují pro všechny jedince stejně velkou ztrátu. Co by na to řekl ekonom? (Případně přirovnání k hospodářským jevům.) Děkuju za odpověď.

Pár měsíců po brexitu jsem se bavil s jednou britkou, která byla proti..
Já: Proč podle Tebe bylo vystoupení z EU špatné?
Ona: Většina lidí pro brexit ho chtěla kvůli větší možnosti kontroly imigrace.. a to je zásah do trhu a ty jsou špatné.


Netrolim.. vážně se to stalo...

my god :)

Na první pohled logické, nicméně jistou kontrolu migrace může dělat i EU. To by tedy podle paní bylo taky špatné, doufám.

Diskuze s jedním pánem na mým blogu se začíná trochu zvrhávat.

http://picoviny.g6.cz/diskuze/

Můžete se někdo přidat pokud chcete :)

Jestli to neni tim, ze do ni intensivne vrhnete...