Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-02-18 00:00:02
Mlživé narativy bytí
Každý náboženský, filozofický i politický směr má svůj narativ, kterým se snaží srozumitelně popsat to, jak náš svět funguje a jakou roli v něm hrajeme, protože nezjednodušený je hodně komplikovaný. Tyto narativy, často ideologicky podbarvené, mohou být výhodné, protože plně chápat nehostinnost světa může znamenat závažný distres. Pokud by běžný středověký nevolník věděl, jaká nespravedlnost se na něm děje, možná by ho brzy rozdrtila tíha jeho života.
Průmyslová revoluce a osvícenství znamenaly rozvoj vizí souvisejících s hledáním lepšího společenského uspořádání. Narativem marxismu je konflikt dvou společenských tříd, narativem fašismu nebo nacismu je idea jednotného silného národa. Tyto narativy působí naivně svojí představou o existenci něčeho jako společný třídní zájem nebo spiklenecký židozednář – ovšem pro životem deprimované lidi to opět mohlo být otázkou přežití. Postmodernismus přináší poměrně zajímavý narativ o absenci narativů, ukazuje náš svět v jeho absurditě. Sám vidím anarchokapitalismus jako projev postmodernismu právě z důvodu, že zdůrazňuje subjektivitu a individualistický přístup. Jako jeden z jeho důležitých prvků vidím vymezení se vůči narativu státní demokracie, která říká, že existuje něco jako věci veřejné a že hlasováním se o ně dokážeme postarat. Dále myslím, že plyne z hluboce zakořeněného zvyku z dob absolutismu, že určitá posvěcená odvětví se řídí odlišně. Také obsahuje prvky mnoha předchozích narativů (například národu, vůdce), ale v menší míře.
Co pro nás znamená narativ o absenci jednotícího narativu? Myslím, že značnou prvotní nejistotu a odcizení od okolí. Nejspíše i proto mnohé demokraty irituje, když někdo vyvrací stát – představa zpochybnění něčeho tak esenciálního je tíživá. V neposlední řadě v něm však vidím příležitost přestat žít ve lži a najít si jedinečný životní narativ, nezávislý na názoru boha, vůdce nebo většiny.
Průmyslová revoluce a osvícenství znamenaly rozvoj vizí souvisejících s hledáním lepšího společenského uspořádání. Narativem marxismu je konflikt dvou společenských tříd, narativem fašismu nebo nacismu je idea jednotného silného národa. Tyto narativy působí naivně svojí představou o existenci něčeho jako společný třídní zájem nebo spiklenecký židozednář – ovšem pro životem deprimované lidi to opět mohlo být otázkou přežití. Postmodernismus přináší poměrně zajímavý narativ o absenci narativů, ukazuje náš svět v jeho absurditě. Sám vidím anarchokapitalismus jako projev postmodernismu právě z důvodu, že zdůrazňuje subjektivitu a individualistický přístup. Jako jeden z jeho důležitých prvků vidím vymezení se vůči narativu státní demokracie, která říká, že existuje něco jako věci veřejné a že hlasováním se o ně dokážeme postarat. Dále myslím, že plyne z hluboce zakořeněného zvyku z dob absolutismu, že určitá posvěcená odvětví se řídí odlišně. Také obsahuje prvky mnoha předchozích narativů (například národu, vůdce), ale v menší míře.
Co pro nás znamená narativ o absenci jednotícího narativu? Myslím, že značnou prvotní nejistotu a odcizení od okolí. Nejspíše i proto mnohé demokraty irituje, když někdo vyvrací stát – představa zpochybnění něčeho tak esenciálního je tíživá. V neposlední řadě v něm však vidím příležitost přestat žít ve lži a najít si jedinečný životní narativ, nezávislý na názoru boha, vůdce nebo většiny.
Přečtení: 45325
Komentáře
Komentář 64775
Případně může ještě pramenit z toho, že trpí Stockholmským syndromem - prostě natolik milují svého "věznitele", že odmítají jeho kritiku.
Nicméně na teorii o absenci jednotícího narativu by též něco mohlo být.
Komentář 64794
Komentář 64796
nikoliv civilizace...
Ostatně rozvoj tý civilizace není až tak záležitostí kolektivu,
jako právě jednotlivců co něco "vobjevěj" i když vobčas vobjevěj pěknou sračku...No ne vždy se zadaří a chybama se člověk učí...
Komentář 64797
Komentář 64802
Komentář 64803
Jedná se o argument "rozpor v jádru anarchokapitalismu". Opakovaně jsem ho zde předložil a dosud žádná kloudná odpověď.
Komentář 64804
Komentář 64805
Komentář 64811
Komentář 64806
.......................................................
Tak to domyslete, je-li jednotlive bez státu ničím,
tak nemůže ohrozit jiného jednotlivce jenž je ničím,
takže
vo čenmže to blábolíte v tom svém domýšlení ???
Leda tak vo tom, že se jednotlivci navzájem mohou vohrožovat,
v čemž tedy není problém,
nebot se vohrožují jako jednotlivci,
a spojit se mohou jednotlivci vždycky at k útoku či k obraně...
Komentář 64832
Komentář 64776
- Kdo jsou ti iritovaní demokraté? Jací demokraté, kteří diskutovali s Urzou, byli jeho myšlenkami iritováni? Připadá mi, že typicky demokraté jednali s Urzou s podstatně větším respektem, než on s nimi. Joch, Semín, Jelínek, Bob Kartouz, Tlustý… Kdo z nich byl iritován?
2) V neposlední řadě v něm však vidím příležitost přestat žít ve lži
- Když nechcete žit ve lže, zodpovězte "rozpor v jádru anarchokapitalismu" (jedná se o námitku, která zazněla už v diskuzi Joch, Semín, Urza jako "vyšetřování vraždy babičky" z úst Romana Jocha; Joch ji jen nepodal rigorózně): Podle anarchokapitalismu má člověk právo na své tělo, plody své práce a nevlastněné přírodní zdroje. Zároveň ale podle téhož anarchokapitalismu má právo jen na to, co si dokáže obhájit. 1. Není to rozpor? 2. Pokud ne, proč ČR není ankap, kde si lidé nedokázali ubránit svá práva?
Totéž z jiného úhlu pohledu: Urza říká, že NAP nebude v ankapu zákonem, že se od něj lidé budou moct odchylovat. Proč potom ČR není ankap, ve kterém se lidé hodně odchýlili od NAPu?
Komentář 64783
To jako fakt? Dítě v ankapu nemá právo na život? Člověk fyzicky slabý a mentálně "nesmělý" nemá právo vůbec na nic?
proč ČR není ankap, kde si lidé nedokázali ubránit svá práva?
Do bezprávného stavu se lze dostat z různých stavů výchozích. Ankap je jen jeden z mnoha, a to ten nejméně pravděpodobný (už proto, že nikde neexistuje).
Stejná odpověď "v bleděmodrém" platí i pro druhou otázku:
Proč potom ČR není ankap, ve kterém se lidé hodně odchýlili od NAPu?
Komentář 64786
Komentář 64789
což ovšem spíše nahrává kolektivistům a jejich snu o jednoté tlupě řízené nejsilnějším vopičákem, ale na druhou stranu vopice jak známo ještě až tak moc neblbnou s představama "dobra a zla" takže to byl ten "zlatý věk lidstva"
Komentář 64813
- Má právo na život, ale jen když si to právo dokáže ubránit. Čili nemá. To je anarchokapitalismus (domyšlený do důsledků):
Na volném trhu jsou náklady obrany majetku stejně relevantní jako cokoliv jiného při rozhodování, zda daný majetek vůbec vlastnit.
zde: https://www.mises.cz/clanky/myslenky-jsou-zadarmo-103.aspx
Kdyby byl v ankapu někdo tak mocný, že by si mohl dovolit vraždit děti bez jakéhokoliv postihu, podle anarchokapitalismu by to znamenalo to, že ty děti (nebo jejich rodiče, společnost) se svobodně rozhodli nealokovat dostatek peněz na svou ochranu a místo toho je alokovat na něco, co má pro ně větší hodnotu.
To je logický důsledek volného trhu s právy. Když je ochrana života dítěte příliš drahá, tak si ji rodiče prostě nemůžou dovolit koupit. Úplně stejně jako si nemůžou dovolit koupit dítěti disneyland.
Komentář 64818
Komentář 64820
viz Uroboros
https://cs.wikipedia.org/wiki/Uroboros
Komentář 64833
Komentář 64791
Agresívní skákání do řeči nepovažuji u zmíněných pánů za jejich normální způsob diskuse, ale za známku iritace.
Komentář 64814
Komentář 64834
U Romana Jocha mě to už hodně s*alo. Bál se že na obsažnější myšlenku by už nedokázal reagovat?
Michal Semín nepůsobil tak agresívně, ale jeho koncept diskuse o výchozích definicích mi opravdu neimponoval.
Komentář 64837
Semín naopak správně Urzovi řekl, že nemá smysl začínat diskuzi definicemi, protože pak definiendum nemusí mít taky nic společného s realitou. Řekl "K definici státu se teprve dobíráme". Všichni víme, co je stát, takže se o něm můžeme diskutovat, a nemusíme znát jeho definici. Úplně stejně jako se lidé můžou bavit o umění/pivu/podnikání/hokeji, a nepotřebují k tomu znát definici umění/piva/podnikání/hokeje. Což platí tím spíš, že Urzou předložená definice státu je sice správná, jenže podle ní by byl státem i ankap, takže v daném kontextu byla vlastně definicí špatnou.
Obecně začít diskuzi slovy "Nejprve si nadefinujme, o čem se budeme bavit" mi připadá prima facie slabomyslné. Diskuze má začít "Děje se tohle. Je to špatné z tohoto důvodu." Diskuze "Je stát přirozený?" by měla probíhat asi takhle: 1. Rozdíl přirozené x nepřirozené 2. Přirozenost člověka 3. Jak na základě lidské přirozenosti vzniká společnost 3.1 Rozdíly mezi společnostmi. Pokud je jedna stejná lidská přirozenost, čím je vysvětlit? 4. Rozdíl mezi současným státem a přirozeně vznikající lidskou společností.
Není žádný důvod, proč začínat takovouto diskuzi definicí státu. Dokonce ani přirozenost není třeba definovat; jen je třeba uvést, co se myslí rozlišováním přirozené x nepřirozené, což není definice. A Joch a Semín se skutečně zhruba takto snažili diskuzi vést; Urza se z ní ale snažil udělat anarchokapitalistickou agitku. Jak diskuzi začal? "Zda stát je nebo není přirozený, není důležité". Když to nepovažuje za důležité, proč se účastní diskuze na toto téma?
Komentář 64840
Pak se mi parkrat stalo, ze jsem mluvil o nejake zcela jasne veci, a po nekolika hodinach absolutniho chaosu, kdy jsem rikal neco jako "paneboze, vzdyt to prece je jasny, tohle se v teto situaci deje pokazde" a odpovedi mi bylo "v zivote se nic takoveho nestalo" jsem zjistil, ze sice oba mluvime o tom samem slove, ale kazdy si pod nim predstavujeme neco ZCELA jineho.
Btw, tohle se mi bezne s moji pritelkyni delo u slova "chapat".
Trvalo mi snad rok-dva, nez jsem zjistil, ze ja I ona slovo "chapat" vnimame ZCELA odlisne, a to v podstate absolutne nekompatibilne.
Takze ja obcas debatu s ni zacinam slovy nikoliv "nadefinujme si to, o cem mluvime", ale "nadefinujme si, co kazdy z nas rozumi pod timto slovem".
Uz nekolikrat jsem tim predesel znacnym nedorozumenim.
Komentář 64844
Stačí se držet kategorické struktury světa; ta je daná, nikdo ji nemůže změnit. Definice, i skutečné definice, což jsou plody filosofie, plody poznání kategorické struktury světa, jsou důležité pro apriorní poznání světa, nejsou nijak zvlášť důležité pro diskuzi. Definice pojmů počítač, paradox, mysl, ospravedlnění, společenská smlouva, matematický důkaz jsou důležité, protože sdělují, co tyto věci apriorně jsou; nejsou ale důležité pro vedení diskuze. Všechny tyto pojmy můžu v diskuzi používat, a nemusím vůbec znát jejich definice; takhle jazyk nefunguje; apriorní poznání věci je jedna věc, používání pojmu věc označujícího nebo diskutování o věci je jiná věc. Můžu diskutovat i o tom, co jsem apriorně nepoznal, a můžu používat jakákoliv slova zcela bez ohledu na to, co vím. A to, čemu Urza říká definice (říká tak asi 10 věcem, tak jako všemu, co hodnotí pozitivně, říká "svoboda"), je už úplně nedůležité pro diskuzi. Stačí mluvit o tom, co se děje; a všichni přece VÍDÍ, co se děje; není třeba nic definovat.
Komentář 64777
- 1. Teď jsem si uvědomil, že narativ je to, čemu já říkám "lór". Lór je "to, co si osoba vymýšlí o světě". Svět se skládá z evidence a lóru. Takže pro to už existuje terminologie. Ačkoliv narativ je užší pojem: narativ je nadosobní, skupinový, společenský či civilizační lór. To jen mimochodem.
2. Ne všechno je narativ. Činnosti nejsou narativy. Abolicionismus nebo boj proti internetovým predátorům nejsou narativy. Když anarchokapitalismem míníte odpor proti státu – což je to činnost nebo postoj, není to narativ – můžete chybně usoudit, že anarchokapitalismus nemá narativ, a že je tudíž nějak postmoderní. Když ale přestane míchat jabka a hrušky, musíte dospět k závěru, že anarchokapitalismus je narativ, naprosto zřetelný, jednotící, nikterak subjektivní nebo individualistický, a to narativ nápadně podobný marxismu. Je tam třídní boj (daňoví plátci x daňoví příjemci); ideologická indoktrinace podmaněné třídy (reklama na stát v školních třídách); směr dějin (dějiny směřují k vítězství anarchokapitalismu); ideologický pohled na historii (prvotní ankap pokažený "těmi s větším klackem"); dokonce základna a nástavba (u Hoppeho); a mnoho dalšího složitějšího. Anarchokapitalismus tedy není žádný "narativ o absenci jednotícího narativu", a tudíž není "příležitostí najít si jedinečný životní narativ".
P.S. Každý náboženský, filozofický i politický směr má svůj narativ, kterým se snaží srozumitelně popsat to, jak náš svět funguje a jakou roli v něm hrajeme, protože nezjednodušený je hodně komplikovaný.
- Ne, narativy neexistují "protože je svět komplikovaný", ale protože si o světě lidé něco myslí. V sebejednodušším světě by existovaly narativy, pokud by tam byli lidé.
Komentář 64801
Jak píšu v textu Skepticismus a anarchokapitalismus, i mezi anarchokapitalisty je skupina dogmatiků, a to není dobře. (https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1603) Tito lidé určitě mají tendenci vnímat svět jako „my versus oni", proto si i v těchto myšlenkách najdou svoje nepřátele. Že to je příležitostí, neznamená to, že se tak stane vždy, bohužel. Podobně mi přijde, že mnozí anarchokapitalisti si až příliš personifikují stát, přikládají mu úmysly, přitom stát je hlavně instituce složená ze spousty lidí, kteří něco dělají, ale málokdy dohlédnou někam dál. Oproti mnohým dalším ideologiím mi přijde, že tyto narativy jsou spíše věcí jednotlivců a že na jejich premise není postavena celá ta myšlenka. Je pravda, že jsem skutečně psal o reklamě na stát (https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1664), akorát že reklama není úplně nic tak unikátního, reklamu máte na kdeco a reklama mi vadí obecně. Podobně jako úspěšnost Alzy lze vysvětlit otravným Alzákem, úspěšnost státu lze, kromě dalších věcí, například zvyku, vysvětlit i vlivem reklamy; zrovna tohle mi nepřijde jako nějaká převratná ideologická myšlenka, propaganda existovala vždycky. A já osobně třeba zmíněný ideologický pohled na historii nebo na budoucnost vůbec nesdílím. K závěrečné poznámce, můj názor je, že kdyby svět byl jednoduchý, lidé by nepotřebovali narativy zprostředkované ideologiemi a vystačili by si s vlastními.
Komentář 64824
1.1 Dělení lidí na daňové plátce a daňové příjemce je neodmyslitelné od anarchokapitalismu. Není to omezeno na ankapácké dogmatiky.
1.2 Stát personifikuje především Urza. Dělá to tak moc, až Jelínek pokládal za nutné upozornit ho, že stát není entita oddělitelná od společnosti. Jak Urza zareagoval, víme.
2. Úspěšnost Alzy nejde vysvětlit Alzákem; především je za tím kvalita jejího zboží a že lidé ze své přirozenosti to zboží chtějí. Alzákem by úspěšnost Alzy vysvětlovali jen extrémní levičáci. Otázka tedy je, zda totéž neplatí i pro úspěšnost státu: že i zde je lepším vysvětlením lidská přirozenost a že reklamou to vysvětlují jen extrémisté.
3. Že dějiny směřují k stále větší svobodě a tudíž k anarchokapitalismu, Urza řekl mnohokrát. Je to jedna z jeho ústředních myšlenek. Psal o tom i Lukl.
zde: https://www.mises.cz/clanky/verime-ze-jednou-bude-ancap--2417.aspx
4. Ideologický pohled na historii je v Urzově díle nepřehlédnutelný: velké státy nejsou jen větší a mocnější, ale především zlejší. Velké státy jsou "ti zlí", lidé nezorganizovaní do (velkých) států jsou "ti dobří". Bezvýjimečně to tak je. Viz Urzův pohled na Římskou říši ( římské legie prostě dobývaly další území, jehož původní obyvatelé byli v rámci tohoto procesu podrobováni, masakrováni, zotročováni a mučeni; dobyvatelským praktikám římských legionářů se svou krutostí nevyrovnali ani nacisté) nebo jím proklamované mírumilovné soužití Evropanů s Indiány, "než se do toho vložil stát".
5. Hoppeho základna a nadstavba: Je to rozšířená představa o tom, že věda přichází dříve, má přednost a stojí výše v řádu i v důstojnosti, než strojírenství a technika, jako druhotné a podřadné intelektuální činnosti, jako pouhé „aplikované“ vědy. Věc se má ve skutečnosti ovšem právě naopak. Tím, co přichází metodologicky první, co vědu, tak jak ji známe, vůbec umožňuje a současně jí poskytuje první základ, je lidské strojírenství a výroba. (…) Řečeno slovy zesnulého velkého německého filosofa vědy Petera Janicha „rukodělné“ předchází a poskytuje pevný podklad a základ „hubodělnému“. Ať mají vědci mezi sebou jakékoliv spory či dohadování, jde vždy o spory a dohadování v pracovním prostředí a vztažné soustavě definované daným stavem technologie. (…) Je to tedy strojírenství a pokrok ve strojírenství, které činí vědu a vědecký pokrok možnými, a současně jim v tom zabraňují (…) …existence „rukodělného“ a jeho metodická přednost a prvenství před pouhým „hubodělným“ vědy.
zde: https://www.mises.cz/clanky/libertarianske-hledani-velkeho-pribehu-dejin-2304.aspx
6) můj názor je, že kdyby svět byl jednoduchý, lidé by nepotřebovali narativy zprostředkované ideologiemi a vystačili by si s vlastními.
- To je zase míchání hrušek s jabky. Narativy jsou příběhy (o společnosti), ideologie jsou normativní systémy. Ideologie plodí narativy, protože její stoupenci se dívají na svět ideologicky a jejich příběh o společnosti je tudíž ideologicky zabarven; je třeba to ale rozlišovat.
Takže nejde o rozdíl mezi "narativem jedince" a "ideologickým narativem", nýbrž o rozdíl mezi "narativem jediné osoby" a "narativem zástupů", rozdíl mezi "narativem, kterým uspěl na trhu", a "narativem, který na trhu neuspěl". Mezi těmi narativy nemusí být žádný nápadný rozdíl (a rozhodně mezi není žádný kategorický rozdíl, jsou to stejné věci) jen jeden je pro lidi přitažlivý, a druhý ne.
Takže věta Kdyby svět byl jednoduchý, lidé by nepotřebovali narativy zprostředkované ideologiemi a vystačili by si s vlastními je jako věta "Kdyby X, lidé by nepotřebovali limonády vyráběné velkými korporacemi, vystačili by si s vlastními". Není to moc pravděpodobné, že? Co za X dosadit? Navíc ideologie lidé "kupují" PRÁVĚ PROTO, že je spojují s jinými lidmi. Takže přesná analogie je toto: "Kdyby X, lidé by nepotřebovali sociální sítě poskytované velkými korporacemi, vystačili by si s vlastními". Ale ani to není zcela přesné, protože v principu je možné, aby si každý vytvořil vlastní sociální síť. Takže ještě jinak: "Kdyby X, lidé by nepotřebovali jazyky vytvořené společnostmi, vystačili by si s vlastními". To už je jasný nesmysl. Skutečně: Lidé potřebují (a chtějí) společnou ideologii, tak jako potřebují (a chtějí) společný jazyk. Tudíž si nemůžou vystačit s vlastním jazykem, vlastním narativem a vlastní ideologií; bylo by jim to k ničemu.
zde: https://www.youtube.com/watch?v=fOIM1_xOSro 2:40
A se složitostí světa to nijak nesouvisí. Každému světu, sebejednoduššímu, lidé chtějí rozumět (= potřebují narativy a ideologie), stejně jako v každém světě, byť sebejednodušším, se chtějí dorozumět (potřebují jazyk). A není žádný důvod, proč by v jednodušším světě mělo být víc narativů nebo ideologií. Naopak, v jednoduchém světě by přece mělo "být všechno jasné", tudíž by poptávka po narativech a ideologiích měla být menší, tudíž by jich mělo být méně.
Komentář 64825
...................................................................
Lidé nic takového nechtějí, nýbrž jsou k tomu vychováváni...
No a kolik jazyků umíš, tolikráte jsi člověkem
a vo těch ideologiích to bude nejspíš to samé,
blbec umí jeden jazyk a jednu ideologii, s tím vystačí po celý život...
Komentář 64826
Tak se cloveku ani nechce cist dal...
Komentář 64827
Protoze Alza prodava zcela identicke zbozi, co spousta jinych obchodu.
Takze jeji uspesnost jde vysvetlit ruznyma vecma, mimo jine i reklamou,ale rozhodne ne kvalitou zbozi.
Komentář 64828
Komentář 64829
Mno a to, ze vubec netusis, jak funguje obchod, to je takova tresnicka na dortu.
Existuji cele odvetvi, ktere primo vytvareji poptavku. Dokonce bych ti i byl schopny rici, jak to delaji.
Jedno z nich je napriklad moda.
A pak tu mame i elektroniku - zde vyrobci primo vytvareji poptavku po necem, co by nikdo az tak nutne nepotreboval, ale urcitymi metodami lidi presvedci, ze "to" vlastne potrebuji.
Ale to neni Alza, alza to pak jen prodava, Alza skutecne poptavku nevytvari, a pokud ano,tak jen okrajove…
Komentář 64830
Samozřejmě že každý producent vytváří poptávku. Dokud nebyly vyrobeny počítače, nikdo si je nemohl koupit, tudíž je nemohl poptávat. Souhlasím, se Stevem Jobsem (asi), že "zákazník neví, co chce, dokud to nevidí". Ale producenti ani reklamky nevytvářejí POTŘEBU. Lidé potřebovali mobily a antibiotika už předtím, než byly vyrobeny; není to tak, že by lidé neměli žádné potřeby, že by lidské potřeby VZNIKALY až nabídkou. To platí i o módě.
Samozřejmě když uhnete k "nutné potřebě", tak to je jiná… Celé bohatnutí společnosti je až na výjimky výroba věcí, které nejsou nezbytně nutné k přežití. Mohli bychom žít jako Amišové.
Komentář 64836
Tato představa o působení reklamy mne ohromila. Jako podklad pro další argumentaci to nejsem schopen pobrat. Sorry.
Komentář 64839
já bych si u Alzy nekoupil ani hovno,
právě kvůli jejich píčovskýmu Alzákovi,
pokud někdo produkuje takovýhle reklamní sračky,
má u mě po píči, fakt nejsem na to zvědavej aby ze mně dělal někdo čuráka nějakým heliovaným mimozemštanem...
Komentář 64841
Btw, jen pro tvoje info, ta postavicka je dabovana naprimo, zadne helium...
Komentář 64779
Komentář 64781
ale ono to tak není, nebot to jejich výchozí tvrzení o vlastnictví těla je všeobecná lidská zkušenost uvědomění : každý se uvědomuje v těle a považuje tělo za součást sebe sama (nebo to tak vy sám nemáte ?)
Pokud byste hledal něco se zcela opačným názorem, pak to naleznete v některých duchovních naukách,nikoliv ve filozofickém náhledu anarchokapitalismu...
Komentář 64785
Komentář 64787
vždyt pokud vám uříznu ruku, tak "vás" nikterak neubude,
jste to stále vy sám, jen nemáte ruku...
Duchovno naopak říká že nejste tělo a neuvědomujete se v těle...
Komentář 64808
Komentář 64810
ale jsou prostě různé úrovně "sebeuvědomění"
Jinak řečeno, jste prostě součást přírody, nebo rovnou i ta příroda
Komentář 64812
Komentář 64822
já mám svoji kočičí pracičku pro štěstí...
Komentář 64817
Komentář 64819
Komentář 64821
vod toho může člověka vochránit jen svoboda učení,
což je ovšem něco jiného než svoboda vopičení...
Ale vono je to všude, i v duchovnu jsou vopičky co uctívají své mistry a také lidé co jdou svou cestou dle sebe sama...
Komentář 65028
Komentář 65029
Komentář 65030
Mimochodem, všimnul jste si kam to lidstvo ve svém vývoji při onom "vlastnictví" těla dotáhlo ??? No až k těm státům...
A na vlastnictví jsou (jako obvykle) dva názory, jeden propaguje osobní vlastnictví a druhej kolektivní vlastnictví...
A pak ještě existuje třetí názor, což je názor duchovní, který tvrdí, že nejste "vlastník" těla a ani "vlastník" myšlenek a pocitů. Tenhle třetí názor se alespon uráčil prozkoumat jak to s člověkem vlastně je a zjistit "kdo jste" !
Na rozdíl vod názorů kterým je to zcela u prdele a tvrdí něco na podkladě pocitů (to vaše vlastnitví těla je totiž jen pocit)
Takže to je POCITÁŘSKÝ INŽENÝRSTVÍ...
(a protože jde o pocity tak se blbne na kvadrát!!!)
Komentář 65037
Komentář 64780
..........................................................
Myšlení je dvourozměrné, prostor je třírozměrný
myšlení je ploché, prostor je objemný
myšlení vytváří protiklady, prostor spojuje protiklady
koncentrace vytváří zúžení, meditace naopak rozšíření
Mysl není pouhé uvědomování myšlení a cítění ale obsahuje i kvalitu "prostorovosti", většinou to není uvědomováno (!!!)...
Filozofie Járy Cimrmana :
Smoljak Teorie poznání:
https://www.youtube.com/watch?v=J7yu5ggxDMg
- Akt ...seminář Filozofická teorie Járy Cimrmana
https://www.youtube.com/watch?v=lUiEBfc-5Ds&pbjreload=101
https://cs.wikipedia.org/wiki/Externismus
Komentář 64782
Komentář 64784
Komentář 64788
ale není to jednoduchý pustit všechna pravidla , co ?
V duchovnu se to dělá postupně (to aby se z toho člověk neposral strachy)
Důležitou kvalitou je prostor, vaše mysl kromě myšlení obsahuje i kvalitu "prostorovosti" Bez toho se furt budete držet pravidel...
Komentář 64790
Kam je pustit? Co to znamená?
Důležité je vyhmátnout to jedno pravidlo a ořezat všechna ostatní, co mu odporují. Pak koukat, co z toho vyleze.
Komentář 64792
nejste totiž první koho toto napadlo...
Kam je pustit? Co to znamená?
............................
Prostě se uvolnit...
Nechat fungovat přírodu, entropie a chaos zcela spontánně vytvářejí svůj řád...
Komentář 64793
Komentář 64795
ale jinak není nutný vůbec nic co si vymyslíte,
ale na druhou stranu vymyslet si můžete cokoliv...
Komentář 64798
Komentář 64807
Komentář 64809
Komentář 64815
Komentář 64823
https://zboril.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=322702
Komentář 64831
Komentář 64911
Díky!
Komentář 64835
Opravte mne jestli se mýlím, ale není ankap podbaren ať už narativem utilitaristickým - odmítnutím ex definitionem věci veřejné a násl. maximalizace blaha jednotlivců, příp. deontologicky východiskem svobody jako základní hodnoty (na kterou by třeba rawlsovci pak mohli říct, že svoboda bude nejvyšší hodnotou pro jednoho, možná proto, že právě pro něj obecně výhodnou, ale jiného to bude hodnota jiná)? Není to nakonec souboj narativů?
Komentář 64838